Jako první západní společnost začala Sotheby's s pravidelným dražebním byznysem v Asii právě před půl stoletím v Hongkongu. Tradiční britská aukční síň využila potenciál „své“ východní kolonie být blízko asijským kupujícím i prodávajícím a zároveň mít jistotu známého prostředí. V roce 1973 byl totiž poloostrov Hongkong stále v držení britského impéria, až do oficiálního postoupení prosperujícího regionu Číně 1. července 1997.

Hongkongské zastoupení Sotheby´s se vedle asiatik časem zapracovalo i do trhu s evropským a americkým uměním, které si v posledních dvou dekádách nacházelo cestu do kolekcí raketově bohatnoucích čínských sběratelů a sběratelek.

Zakladatel muzea, čínský miliardář, investor, podnikatel a sběratel Liou I-Čchien. Zdroj: Christie´s.

A z obdobného podhoubí vyrostlo před více než dvaceti lety tzv. Dračí muzeum, v přepisu do angličtiny Long Museum, v Šanghaji. Za jeho aktuálně třemi pobočkami stojí zakladatelský manželský pár, pan Liou I-Čchien (ang. Liu Yiqian) a paní Wang Wej (ang. Wang Wei). Podnikatel, investor, bývalý pouliční prodejce a taxikář Liou v roli finančního garanta dnes již mnohatisícové sbírky a paní Wang jako ředitelka všech tří muzeí. Dvě sídlí přímo v rodné Šanghaji, třetí ve vnitrozemském Čchung-čchingu (ang. Chongqing).

Jejich životní i sběratelský příběh začal v 80. letech minulého století. Liou I-Čchien (*1963) odešel ze střední školy, chvíli vypomáhal v rodinném stánku s kabelkami, než se jako dvacátník rozhodl koupit dva vozy a provozovat taxislužbu. Po pár letech vlastního podnikání v autodopravě se ponořil do problematiky ekonomického provozu čínských státních společností a celkem rychle se zorientoval v tehdejších hospodářských novinkách: dílčí privatizaci, prodeji firemních podílů a burzovním obchodu. Od devadesátých let se majetek Liouova koncernu Sunline Group rozrostl k deseti miliardám juanů (přibližně 1,33 miliardy amerických dolarů) a i přes jisté kontroverze v jeho obchodních praktikách se jako „self-made man“ dostal do druhé stovky nejbohatších Číňanů.

Jedni z aktuálně nejvlivnějších čínských sběratelů, paní Wang Wej a pan Liou I-Čchien. První muzeum založili v roce 2012 s ideou propojit západní a východní svět skrze umělecká díla. Dnes jejich sbírky čítají kolem 2 300 položek, část z nich je trvale vystavena v některém ze tří objektů Long Museum. Zdroj: The Value.

S manželkou Wang Wej se potkali již v mládí a sběratelské vášni oba propadli ještě před miléniem. Liou se nejdříve soustředil na čínské starožitnosti a staré umění, Wang rozšiřovala rodinné portfolio o modernu a specifický segment domácího umění, tzv. čínské revoluční umění z doby vlády Mao Ce-tunga. Svou sbírku propagandistických obrazů, plakátů a ilustrovaných indoktrinačních tzv. Rudých knížek vysvětluje Wang Wej tak, že jde o nedílnou část čínské historie, která stále rezonuje v paměti této části světa.

Podle svých slov budují sbírku široce, pestře a encyklopedicky s cílem ukázat čínskému publiku svou komplexní představu o výtvarném umění. Již od počátku měli v plánu svou soukromou, dnes již tisícovou, kolekci zpřístupňovat veřejnosti, tudíž v prosinci 2012 otevřeli první Long Museum (čínsky long znamená drak) v šanghajské čtvrti Pudong a o dva roky později druhou, ještě rozlehlejší pobočku ve čtvrti West Bund. Třetí budova muzejního konglomerátu stojí v bezmála dva tisíce kilometrů vzdáleném městě Čchung-čching.

Budova druhé šanghajské pobočky soukromého Long Museum West Bund z roku 2014. Objekt kdysi sloužil jako překladiště uhlí na řece Chuang-pchu-ťiang v bývalé průmyslové zóně města. Výstavní plocha pokrývá přes 16 tisíc m2 a muzeum je tak jednou z největších soukromých institucí v Číně. Zdroj: Cheng Li

Kolem akviziční strategie sběratelského páru panuje občas rozruch. V jinak distingovaném a spíše konzervativním prostředí světového trhu s uměním se málokdy stane, že dražitelé o svých investičních záměrech hovoří předem nebo že by zakoupené položky hradili přímo na místě platební kartou. Nebo že by se jako noví majitelé raritních uměleckých kousků svými úlovky ostentativně chlubili. A právě to Liou I-Čchien s radostí dělal.

Mediální poprask vzbudila v roce 2014 fotografie čínského miliardáře, kterak pije čaj ze svého nejnovějšího „nákupu“, porcelánového šálku z dynastie Ming z 15. století za více než 36 milionů amerických  dolarů (tzv. Chicken cup, Sotheby´s Hong Kong, přes 281 milionů HKD). Tento astronomický obchod Liou neváhal na pokladně aukční síně zaplatit svou kartou American Express, s níž musel přes terminál přejet čtyřiadvacetkrát. Jak se zájmem připomněly tehdejší zprávy, karetní transakce mu vynesla také 422 milionů zákaznických bodů.

Amedeo Modigliani: Ležící akt, 1917-18,
olej na plátně, 59,9 x 92 cm, 
konečná cena: 170 405 000 USD
Christie´s New York 9. 11. 2015

Na sérii podzimních aukcí v New Yorku roku 2015 přijel s veřejně ohlášeným plánem, co a za kolik si vyhlédl. Toto sběratelské nadšení přineslo Liouvi například Modiglianiho Ležící akt za rekordních 170,4 milionů dolarů (Christie's NY).

Od říjnové aukce očekávali zakladatelé Long Museum výnos až ke 150 milionům amerických dolarů, které by jim pomohly financovat další výstavní i sbírkový rozvoj instituce. Pod jinotajným názvem „A Long Journey“, odkazujícím jak na název muzea, tak na třicetiletou sbírkovou činnost Lioua a Wang, připravili u Sotheby's výběr devětatřiceti položek velkých jmen evropského, amerického i čínského umění. Prodejní úspěšnost však oproti předpokladům klesla na 74 procent a celkový obrat včetně provize a poplatků činil „jen“ přibližně 544,6 milionu hongkongských dolarů (orientačně 69,8 milionu amerických dolarů/1,6 miliardy korun).

Amedeo Modigliani: Podobizna Paulette Jourdainové, asi 1919,
olej na plátně, 100,3 x 64,5 cm,
konečná cena: 272 905 000 HKD/35 000 000 USD
Sotheby´s Hong Kong 5. 10. 2023

Nejlépe se dařilo Podobizně Paulette Jourdainové od Amedea Modiglianiho. Liou získal obraz do své sbírky v listopadu 2015 za 42,8 milionu dolarů u newyorských Sotheby's, jen týden před věhlasným nákupem Ležícího aktu (Nu couché) u konkurentů z Christie's. Neveřejný předaukční odhad Podobizny se pohyboval kolem 350 milionů HKD/45 milionů USD. Zahajovalo se na 180 milionech HKD a ze souboje tří zainteresovaných dražitelů vyšla nakonec vítězně paní Patti Wong, velmi vlivná hráčka na poli asijského trhu s uměním a zástupkyně mnoha významných klientů (mimo jiné stála za nákupem rekordní Klimtovy Dámy s vějířem v červnu 2023). Jejím prostřednictvím zaplatil nový majitel za Podobiznu bezmála 273 milionů HKD (přibližně 35 milionů USD), tedy o zhruba 7,8 milionu dolarů méně než stála Lioua.

René Magritte: Univerzální zrcadlo, 1938-39,
olej na plátně, 116 x 89 cm,
konečná cena: 77 575 000 HKD/9 900 000 USD
Sotheby´s Hong Kong 5. 10. 2023

Sázkou na jistotu byla i nabídka reprezentativní malby Univerzální zrcadlo (Le miroir universel) od Reného Magritta. Co se týče provenienční historie, jednalo se opět o výsledek akvizičně úspěšné výpravy čínského miliardáře do podzimního New Yorku před šesti lety. Za Magrittův obraz tehdy vydal 6,7 milionu dolarů, minulý týden za něj chtěl až dvojnásobek. Tak vysoko se surrealistické plátno z konce 30. let nakonec nevyšplhalo, ale i tak znamenala prodejní částka přes 77,5 milionu HKD/9,9 milionu USD skvělý úspěch. Dokonce autorsky rekordní, neboť dráže se žádný jiný Magritte v Asii doposud nenabídl.

Mark Bradford: L.A., 2019,
kombinovaná technika na plátně, 304,8 x 304,8 cm,
konečná cena: 29 490 000 HKD
Sotheby´s Hong Kong 5. 10. 2023

Přes hranici 10 milionů hongkongských dolarů se dostalo ještě dalších sedm děl, mezi nimi například hvězda současné americké abstraktní malby, Mark Bradford, kterému také Long Museum uspořádalo vůbec první reprezentativní výstavu v Číně. Velkoformátová realizace z roku 2019 s názvem L.A., podle Bradfordova rodiště Los Angeles, se vydražila za bezmála 30 milionů HKD.