Nejdražší obrazy roku 2024: Kupka vystřídal Toyen
2. ledna 2025
Text Machková Magda | Foto Artplus, 1. Art Consulting, Aukční síň Vltavín, Dorotheum Praha, Wettmann - Auktionshaus an der Ruhr, Hill Auction Gallery | Datum 15.07.2024
Vladimír Boudník by se letos 17. března dožil sta let. Pražský rodák, ukotvený ve vysočanských továrnách a libeňských ateliérech, experimentoval s tiskovými a grafickými technikami na světové úrovni, jen o nich téměř nikdo za železnou oponou padesátých let nevěděl. Jeho sugestivní abstrakce šly zcela mimo oficiální prorežimní proud a jedním z mála míst, kde mohl Boudník pravidelně vystavovat, byla dělnická jídelna ČKD. K dnešním statisícovým až milionovým částkám na trhu s uměním vedla spletitá cesta, klikatící se mezi sběratelským nezájmem a horečnou poptávkou. Aukční rekord drží Zelený obraz za 1,32 milionu korun.
O Vladimíru Boudníkovi (1924-1968) se nejčastěji hovoří jako o nezařaditelném uměleckém úkazu české poválečné scény. Přestože jeho nejsilnější tvůrčí období spadalo do druhé poloviny padesátých až konce šedesátých let, reprezentativních přehlídek se dočkal až po pádu komunismu, například v roce 1992 na retrospektivě v Domě U Kamenného zvonu. K výstavě vyšel první větší katalog, v dalších letech následovalo několik monografií a soupisů díla (2004, 2020), prozatím završených výpravnou publikací Evy Čapkové s názvem Vladimír Boudník: zrcadlo vnitřního života, vydané k letošnímu jubilejnímu roku. Na jaře se již po devětadvacáté soutěžilo o Cenu Vladimíra Boudníka za mimořádný přínos grafické tvorbě.
Výtvarně orientovaný a citově vnímavý mladý Boudník se učil strojním zámečníkem a v době nacistické okupace byl jako nejobětovanější „čtyřiadvacátý ročník“ nuceně nasazen na práci do Německa. Střední Státní grafickou školu si dokončoval již jako dvacátník a když v březnu 1949 obeslal redakce novin, vedení kulturních spolků a své přátele se strojopisným prvním Manifestem explosionalismu, podpořený ukázkou v technice suché jehly a rukopisným průvodním dopisem. Zdálo by se, že v poválečném Československu se formuje autentický a osobitý umělecký směr, o léta předbíhající západoevropský tachismus a informel nebo americkou abstrakci.
Jenže o imaginativní explozi, slovy Boudníka „akci, náraz…“, neměla veřejnost sešněrovaná státní doktrínou příliš pochopení. V první polovině padesátých let se ještě snažil aktivizovat umělecké nitro každého člověka, i běžných kolemjdoucích, v rámci explozionalistických akcí ve staroměstských či malostranských ulicích. Paralelně s tím začal pracovat jako dělník v zestátněné Českomoravské-Kolben-Daněk (ČKD), což mu přineslo mnoho zásadních ideových, technologických i materiálových impulzů do své výtvarné i literární práce.
Až do nečekané smrti v roce 1968 se zaobíral především tiskovými a grafickými technikami, při nichž záměrně přesahoval tradiční postupy tisku z plochy, z hloubky a z výšky. Boudník kombinoval odpadní materiál z válcoven s barvami a intuitivními malířskými postupy, k čemuž potřeboval nejčastěji jen jednoduchý domácí tiskařský lis, tzv. satynýrku. Výsledné otisky, dnes kategorizované jako grafické listy, vytvářel v minimálním počtu bezejmenných rozmnoženin, případně je v čase i v matérii dále upravoval, takže v rámci jeho výtvarného korpusu v podstatě nelze hovořit o žádných číslovaných edicích nebo kvalitativních sériích.
Zajímavou ukázku jak se pokusit zpětně rekonstruovat Boudníkovy grafické experimenty předvedla například GAVU Cheb na výstavě Vladimír Boudník, Aktivní grafika (Horizontály a vertikály, Stopy materiálu) před pěti lety, když shromáždili osmnáct listů z jedné matrice a zamýšleli se nad autorovou výtvarnou praxí.
A právě pevné tiskové podložky, nejčastěji kovové plechy s náhodně či záměrně pojednaným povrchem v různých rozměrech, se vedle „papírových“ originálů Boudníkovy akční grafiky, strukturální grafiky a monotypů stávají nejvyhledávanějšími položkami na trhu s uměním. Ať už pro svou unikátnost, oproti vícečetným otiskům, nebo díky „rukodělné“ estetice hmotného nosiče mají matrice, ideálně s doprovodným grafickým listem, momentálně druhou a třetí nejvyšší vydraženou hodnotu vůbec.
Jde o Bez názvu (Zvířecí lebka, Pravěké zvíře) za 336 tisíc korun z před šesti let a Aktivní grafika za 312 tisíc korun z roku 2017 (obě položky prodány u 1. Art Consulting).
Na špici Boudníkova aukčního žebříčku se však již více než sedm let drží původně bezejmenný monotyp z konce 50. let, tedy otisk bez matrice, dnes zvaný Zelený obraz. Literaturou opakovaně zmiňovaný karton vynikal jak nezvykle sytou barevností a malířským tvaroslovím, tak formátem přes osmdesát centimetrů na délku. Tím se přiřadil k sérii několika málo kusů (známo jich je asi pět), které podle vzpomínek Boudníkových přátel vznikly impulzivně za jedné noční směny ve vysočanské tovární rovnačce plechů. Zelený obraz vstupoval do jarní aukce u 1. Art Consulting v roce 2017 s relativně vysokou vyvolávací cenou 216 tisíc korun. Sběratelé nepřestávali přihazovat, ani když se částka vyšplhala k nevídanému milionu. Konečných téměř 1,32 milionu znamenalo asi pětinásobek předchozího prodejního maxima a ze sezóny před sedmi lety udělalo Boudníkův bezkonkurenčně nejúspěšnější rok s celkovým obratem přes 3,5 milionu včetně provize.
Poptávka po Boudníkově specifické tvorbě spíše roste a výsledkově nejsilnější roky vykazují až tři desítky vydražených děl (roky 2017, 2023 a 2018). Také konečné částky za srovnatelné položky relativně stoupají, byť databáze Artplus evidují i velmi „chudá“ léta. Pokud se Boudníkovy běžné menší tisky prodávaly v nultých letech za tisíce korun a rozměrově větší za ceny do 25 tisíc korun, tak po dvaceti letech aukční matematiky jsou dostupné za přibližně dvojnásobné hodnoty.
Letošní jubilejní rok stého výročí narození se prozatím vyvíjí spíše průměrně. Ze třinácti dosavadních dražebních záznamů si nejlépe vedlo privatissimo s drobnou aktivní grafikou V prostoru bez zemské tíže, tedy osobní dopis Vladimíra Boudníka Prokopu Tomanovi ml. z roku 1958, doplněný o strojopisný signovaný teoretický text o explozionalismu. V květnu v aukční síni Vltavín zaujal za téměř 87 tisíc korun.
Dějinné okolnosti uzavřely bytostného uměleckého experimentátora v komunistickém Československu, nicméně jeho originální práce čas od času za hranice nahlédly. Počátkem 60. let mělo jeho dílo možnost několikrát vycestovat na západ, obvykle jako součást větších přehlídek grafické tvorby.
Z takového výjimečného výletu až do zámoří, na sólo výstavu do Miami v roce 1963, patrně pochází aktuálně nejdražší Boudníkův zahraniční prodej. Loni na podzim se ve městě Sunrise na Floridě nabízel středně velký monotyp s názvem Abstract (Abstraktní), datací 1962 a atribucí Vladimir Boudnick. Neomylné připsání Vladimíru Boudníkovi stvrdila kromě charakteristické magnetické grafiky ještě přiložená dokumentace, výstavní brožura z miamské expozice s anglickým medailonkem od předchozího vlastníka. Prodejní galerie od položky čekala pouze několikasetdolarový výkon, ale sběratelé tento předpoklad překonali téměř o řád a vynesli amerického Boudníka na vítězných 4 800 dolarů (orientačně přes 110 tisíc dolarů vč. provize).
Slibný zahraniční výsledek se udál i před dvěma měsíci v menší německé aukční síni Wettmann v Essenu. Boudníkův ranější lept Bez názvu (Ohne Titel) si polepšil z 1500 eur na kladívkových 2 300, což po započtení provize činí bezmála 3 tisíce eur, tedy třetí nejdražší prodej jinde než v Česku.
Za deset nejdražších obrazů letošního roku sběratelé na aukcích utratili přes 368 milionů korun. Navýšení oproti pololetnímu žebříčku činí více než 83 milionů korun. Po několika letech se v jeho čele opět usadil František Kupka.
2. ledna 2025Navzdory historickému rekordu a řadě impozantních autorských maxim zaznamenal letošní aukční trh s uměním spíše mírné oživení. Celkový obrat za vydražená díla vzrostl na 1,5 miliardy korun, ačkoli počet prodaných položek klesl o více než čtyři stovky...
18. prosince 2024Umělcovy aukční výsledky v jubilejním roce
Letos v říjnu by se Karel Malich dožil sta let. Jak už to tak na trhu s uměním chodí, po skonu umělců začne zájem o jejich tvorbu stoupat a ceny prací růst. Karel Malich, jedna ze zásadních osobností československého poválečného umění, je toho dokona...
17. prosince 20242. ledna 2025
18. prosince 2024
17. prosince 2024
6. listopadu 2024
21. října 2024
15. října 2024
27. prosince 2024
10. prosince 2024
29. listopadu 2024