Zbyšek Sion, foto: Jiří Strašek (zdroj: Galerie Klatovy / Klenová)

Od počátku výtvarné kariéry Zbyška Siona bylo  nasnadě, že se stane součástí neoficiálního proudu soudobého umění v Československu. K neveřejným výstavám Konfrontace, respektive Konfrontaci II pořádané v ateliéru sochaře Aleše Veselého, se připojil již na podzim 1960 ještě jako student AVU. Nechyběl ani na Konfrontaci III, která se uskutečnila až o pět let později v Alšově síni Umělecké besedy v Praze.

Zbyšek Sion se narodil 12. dubna 1938 v Poličce. Po studiích na Střední škole uměleckých řemesel v Brně pokračoval v letech 1958–1964 na Akademii výtvarných umění v Praze v ateliérech Karla Součka a Jiřího Horníka. Již na konci 50. let se seznámil s okruhem výtvarníků kolem recesistické skupiny Šmidrové (Karlem Neprašem, Janem Koblasou, Bedřichem Dlouhým) a rovněž s umělci starší generace, například Vladimírem Boudníkem, Robertem Piesenem nebo Mikulášem Medkem.

V rané tvorbě se v rámci informelního uměleckého proudu věnoval především strukturální abstrakci. Od ní však již v průběhu druhé poloviny 60. let upouští a odklání se k nové figuraci. Zachovává však přitom obdobné výtvarné techniky a postupy. Do jeho díla pronikají fantaskní a groteskní výjevy, které často nesou morální poselství a zároveň jsou kritikou soudobé společenské reality. Jeho obrazy plné vnitřních konfliktů a napětí jsou vizuální výpovědí svobodomyslnosti umělecké tvorby.

Zbyšek Sion: Medúza, 1966–67,
olej, email a akronex na sololitu, 120 x 90 cm,
1. Art Consulting 30. 11. 2016,
cena: 2 040 000 Kč

Existenciální naléhavost děl Zbyška Siona má přímou souvislost s prožitými životními zkušenostmi: od válečného dětství, kdy na vlastní kůži zažil drastické momenty včetně toho, kdy byl jeho otec zatčen nacisty a už ho nikdy nikdo neviděl živého, přes totalitní temno v 50. letech, lehké uvolnění v následující dekádě, normalizační tíseň až po znovunabytou svobodu uměleckého projevu v roce 1989. 

Ačkoli Sion v 60. letech hojně vystavoval, především v rámci skupinových výstav, ale i samostatně (například dvojice výstav v Galerii na Karlově náměstí nebo výstava kreseb Oblastní galerii v Liberci), v roce 1970 pro něj možnosti samostatné prezentace vlastních děl vinou normalizace na 20 let zcela skončily. Během 70. a 80. let se jeho tvorba na veřejnosti objevovala zcela sporadicky a výhradně v rámci rozsáhlých výstavních celků. Samostatnou výstavní činnost umělec obnovil hned v roce 1990 uspořádáním výstavy kreseb, kvaší, koláží roku 1990 v rodné Poličce. Následovala putovní výstava v roce 1993 (Roudnice nad Labem, Praha, Ostrava).

Nejrozsáhlejší retrospektivní výstavu umělci uspořádala v roce 1996 Galerie Rudolfinum v Praze. Ačkoli měla název Obrazy 1958-1966 představila nejen Sionův významný přínos strukturální abstrakci, ale jeho dílo v celé své šíři. Další samostatná výstava proběhla například v Galerii U bílého jednorožce v Klatovech u příležitosti 80. umělcových narozenin v roce 2018, jejím kurátorem byl Milan Dospěl. Současně v Poličce vystavovali Sionovy studentské práce, které věnoval rodnému městu.

Zbyšek Sion: Ejhle, vejce, 1979,
akryl a tempera na papíře fixovaném na sololitu, 100 × 70 cm,
Galerie Kodl 25. 5. 2025,
cena: 720 000 Kč

Dospěl byl i kurátorem výstavy Zbyšek Sion: Výběr obrazů a kreseb z 60. a 70. let v Galerii moderního umění v Roudnici nad Labem v roce 2021. Právě roudnická galerie má ve svých sbírkách řadu Sionových stěžejních děl velmi záslužně a předvídavě získaných ředitelem Milošem Saxlem, který se Sionem i v době normalizace udržoval kontakt. Umělec sám svá díla daroval několika veřejným institucím, převážnou část prací pak rodnému městu Poličce. 

Na trhu Sionovy práce příliš častými hosty nejsou. Celkem se jich podle databáze Art+ dražilo zhruba 250. Nejrozsáhlejšími kategoriemi jsou malby a kresby, tisky za nimi mírně zaostávají. Nad milionovou hranici výtvarníkova malba doposud vystoupala pouze jedinkrát, v listopadu 2016 u 1. Art Consulting. Obraz Medúza ze druhé poloviny 60. let tehdy dva telefony a jeden zájemce ze sálu vyhnali ze 348 tisíc korun na konečnou sumu 2,04 milionu korun.

Na vysokou částku, 720 tisíc korun, vystoupala letos na jaře u Galerie Kodl malba Ejhle, vejce z konce 70. let. Obraz Hanbou se propadat z roku 1967 se s cenou 504 tisíc korun dokonce stal jedním z nejdražších děl roku 2021 prodaných v čistě internetových aukcích (Galerie Národní 25). V současné době probíhá ve Veletržním paláci komorní výstava Sionových stěžejních prací přelomu 50. a 60 let. Na umělcově obsáhlé monografii dlouhodobě pracuje historik umění Milan Dospěl.