Oproti rekordními roku 2014 jde o propad dokonce o 17 procent. Objem prodejů přitom tolik neklesl (pouze o 5 procent), což signalizuje snížení cen, respektive menší počet realizovaných prodejů v nejvyšší cenové kategorii.

Trojicí tradičně nesilnějších hráčů zůstavají již více než deset let americký, britský a čínský trh, přičemž dohromady saturují více jak čtyři pětiny světového obratu. Prvenství drží i nadále USA se 40-ti procenty, s výrazným odstupem následované Velkou Británií (21 procnet) a Čínou (20 procent).

Význam Číny v oblasti obchodu s uměním po razantní progresi v roce 2009 spíše kolísá, takže se se Spojeným královstvím na stříbrné pozici v nedávných letech střídají. Čtvrtou příčku obsadila opět Francie se 7 procenty, méně než třetinovým francouzským podílem se účastnily trhy v Německu a Švýcarsku (oba po 2 procentech).

 

Zpráva uvádí, že se rámci EU více než 60 procent prodejů realizuje na území Velké Británie, 20 procent ve Francii a pouze 5 procent v Německu. Celkově evropský trh generoval něco málo přes 19 miliard dolarů, což znamená desetiprocentní meziroční ztrátu.

Pouhý zběžný pohled na tato čísla vyvolává otázky, jak budoucí vývoj trhu ovlivní brexit. Hovoří se o zavedení nových regulací a odvodů, případně o zvýšení těch stávajících. Diskutována je daň z dovozu i změny týkající se autorských a administrativních poplatků. Debata o konkrétních opatřeních, která mohou ovlivnit fluktuaci uměleckých artefaktů, se však zatím pohybuje ve sféře spekulací. Již v závěru roku však trh ve Velké Británii ovlivnil prohlubující se propad libry vůči dolaru. Pokles libry o pětinu své dřívější hodnoty však spíše podpořil ochotu amerických a zahraničních klientů nakupovat.

 

Přestože se výsledky v každé zemi více či méně různí, celkových 57 procent prodejů z hlediska finančního objemu bylo podle zprávy realizováno díky přímým prodejům (včetně online nákupů), 43 procent potom prostřednictvím aukcí.

To naznačuje sílící oblibu získávat umělecká díla prostřednictvím galerií a privátních obchodníků. "Na méně jistém nebo klesajícím trhu, kdy risk na aukci je větší a tendence k potenciálnímu  výraznému růstu se snižuje, vede stále více prodávajících k vyhledávání privátních transakcí," konstatuje zpráva a dodává: "a to se pravděpodobně stalo v roce 2016, zvláště v jeho závěru." 

Celkové aukční prodeje výtvarného umění a starožitností spadly o více než čtvrtinu na hodnotu lehce nad 22 miliard dolarů. Způsobeno je to zejména poklesem položek nad million, které jsou pro úspěch jednotlivých aukčních scén určující a jichž se v uplynulém roce (počítáno peněžní hodnotou) prodalo přibližně o třetinu méně.

 

Sběratelé, investoři a instituce nakupovali privátně i nadále zejména prostřednictvím galerií (51 procent realizovaných obchodů), sílící je však také význam veletrhů (41 procent). Ty vzrostly meziročně na více než 13 miliard dolarů, což vhledem k roku 2010 znamená nárůst o úctyhodných 57 procent.

Zvýšil se rovněž objem online transakcí, a to o 4 % na téměř 5 miliard dolarů. To představuje 9 procent celkového obratu světového trhu s umění. Za dobrou zprávu také můžeme označit i skutečnost, že obecně obchodníci hlásí více než třetinu nových klientů, přičemž téměř 70 procent jejich prodejů směřovalo do soukromých kolekcí a bezmála 20 procent do muzeí a institucí, ať už státních či soukromých.

Art Market Report každoročně připravuje ekonomka Clare McAndrew, v roli vydavatele však letos vystřídal maastrichtský TEFAF veletrh Art Basel ve spolupráci s bankou UBS.