Novela zjednoduší administrativu při vývozu kulturních statků. Dosud platilo, že k trvalému či dočasnému vývozu předmětu kulturní hodnoty z ČR bylo nutné získat osvědčení (tj. povolení k vývozu) od příslušné odborné organizace nebo Ministerstva kultury. To zůstává v platnosti, avšak proces podávání žádostí a formality se modernizují. Nově bude možné žádost o osvědčení podat nejen v listinné, ale i v elektronické podobě. 

Také formuláře a samotná osvědčení doznají změn. Místo dosavadních několika stejnopisů (A, B, C, D), které se fyzicky tiskly a olepovaly fotografiemi a předkládaly například celníkům, bude stačit méně dokumentů. Například při prodeji předmětu kulturní hodnoty z oboru archeologie či sakrálního umění musel prodávající předat kupujícímu osvědčení ve třech stejnopisech (B, C, D). Nově postačí předat jediný díl osvědčení (část B). Uleví se tak byrokracii a sníží množství papírů potřebných při obchodu.

Méně vítanou změnou je prodloužení lhůt pro vyřízení žádostí. Odborné organizace (muzea, galerie, Národní památkový ústav apod.) budou mít na vydání osvědčení o něco více času – nově 30 dní místo původních 21 dní. 

Novela také téměř po 30 letech zvýšila finanční a časové limity pro stanovení, co je nebo není předmětem kulturní hodnoty. Limity lze najít v příloze č. 1 zákona.

Vývoz v rámci EU a návraty artefaktů

Významnou změnou je, že Zákon přesněji rozlišuje vývoz do zahraničí mimo EU a přemístění uvnitř EU. Dosud se jakýkoli odsun PKH za hranice České republiky označoval jako „vývoz“, tedy např. i převoz vlastního obrazu do vlastního domu např. na Slovensku. 

Nově zákon zavádí termín „přemístění“, které se týká pohybu uvnitř EU. Tedy vývoz je mimo EU a přemístění je v rámci EU. Z hlediska povinností majitele artefaktu se mnoho nemění – povolení jste museli mít vždy – ale právní úprava to nyní výslovně pojmenovává a sjednocuje postupy.
Lepšího ukotvení doznala také problematika dočasných vývozů a navracení uměleckých děl. Osvědčení k dočasnému vývozu (typicky na omezenou dobu pro účely výstavy či restaurování) bude nově možné prodloužit. Ministerstvo kultury může na žádost vlastníka dobu platnosti dočasného osvědčení prodloužit, celkově až na 10 let. To ocení třeba muzea nebo sběratelé, kteří zapůjčují svá díla do zahraničí – nebudou muset po vypršení původního povolení složitě žádat o nové, pokud výstava trvá déle nebo se zápůjčka protáhne.

Po návratu zapůjčeného předmětu zpět do ČR zákon zpřehledňuje povinnosti majitele. Do 15 dnů od uplynutí doby, na niž bylo osvědčení vydáno, musí vlastník vrátit příslušné díly osvědčení (část B) instituci, která povolení vystavila. Majitel si ponechává část osvědčení pro sebe (část C jako doklad). 

Dále je vlastník povinen na vyžádání předložit navrácený artefakt ke kontrole – umožnit instituci ověřit, že se vrátil tentýž artefakt a v pořádku. Tyto kontrolní mechanismy mají bránit případným podvodům (např. záměně originálu za kopii apod.), ale neměly by poctivým zapůjčitelům činit potíže. Jde v zásadě o pokračování dosavadní praxe avšak v jasnější podobě.

Nová povinnost při dovozu uměleckých děl

Naprostou novinkou, kterou celní balíček zavádí, je evidence kulturních statků dovážených ze zahraničí. Pokud někdo přiveze do ČR předmět kulturní hodnoty ze třetí země (mimo EU) – například zakoupený obraz z aukce ve Švýcarsku nebo starožitnost z USA – bude mít nově povinnost získat osvědčení i pro tento dovoz. Majitel musí do 60 dnů od přivezení artefaktu podat Ministerstvu kultury žádost o vydání osvědčení, že jde o předmět kulturní hodnoty přemístěný na území ČR. K žádosti je třeba doložit, že předmět legálně opustil zemi původu – buď předložit vývozní povolení vydané tamními úřady, nebo potvrzení, že daný předmět takové povolení v zemi původu nepotřeboval. Dále se dokládá, kdy přesně byl předmět do ČR dovezen.

Tato nová povinnost má být reakci na potřebu zamezit nelegálnímu obchodu s uměním a „praní“ nezákonně vyvezených památek z jiných zemí. V praxi to znamená, že například galerista, který si přiveze cennou starožitnost ze zahraniční sbírky, musí informovat české úřady. Ministerstvo kultury následně vydá osvědčení o dovozu – jakýsi „rodný list“ předmětu v rámci ČR. Toto osvědčení bude platit 10 let. Pokud by majitel chtěl takový dovezený předmět později vyvézt z ČR (prodat ho zpět do ciziny či přesunout jinam), prokáže se tímto osvědčením. Nová úprava tak zajišťuje, že se v oběhu nebudou pohybovat nelegálně získané artefakty. 

Pro sběratele a obchodníky to znamená jedno nové administrativní kolečko navíc.

Přísnější kontroly a citelné sankce

Celní konsolidační balíček posiluje také kontrolní pravomoci Celní správy v oblasti vývozu PKH. Celníci budou moci účinněji zasáhnout, pokud se někdo pokusí vyvézt či odvézt z Česka PKH bez potřebného povolení.
Dosud platilo, že pokud celní úřad při kontrole zjistil vývoz takového artefaktu bez osvědčení, zajistil předmět a ve spolupráci s odbornými organizacemi se rozhodlo o dalším postupu. Nově zákon používá termín „zadržení předmětu“ podle celních předpisů – což de facto znamená totéž, ale sladění pojmů umožní celníkům postupovat jednotně jako v jiných případech porušení zákona. Celní úřad bude povinen nepropustit daný předmět do vývozu, pokud expertiza potvrdí, že jde o PKH bez osvědčení, a neprodleně uvědomit Ministerstvo kultury. Takový artefakt zůstane zadržen a nebude moci opustit ČR. 

Nově se také pamatuje na situace, kdy celníci narazí na podezřelý přesun PKH  mimo samotný hraniční kontrolní bod – například při kontrole zásilky či vnitrostátní přepravy. Celní správa nyní získává oprávnění zasáhnout i v takovém případě. Zjistí-li celníci při výkonu jakékoli své služby (např. kontrola zásilek) předmět, který vypadá jako chráněná kulturní památka přemisťovaná bez povolení, mohou ho zadržet. Následně informují odbornou organizaci, aby určila, zda jde skutečně o PKH. Pokud se to do 3 dnů potvrdí, celníci předají zadržený předmět odbornému pracovišti k dalším opatřením. Tato praxe cílí zejména na nelegální vývozy „potichu“, mimo oficiální hraniční přechody.

Majitelé a vývozci mají zároveň nově výslovně stanovenou povinnost spolupracovat při kontrole. Při podání celního prohlášení musejí předložit platné osvědčení a strpět případné úkony potřebné k identifikaci artefaktu (např. odborný průzkum, posudek). Bránit úředníkům v kontrole bude přestupkem. Stejně tak pokud vlastník po návratu vývoz na dobu určitou neohlásí nebo neumožní kontrolu navráceného díla, dopustí se správního deliktu.

Novela v neposlední řadě zachovává a doplňuje sankce za porušení předpisů. Pokuty mohou být velmi vysoké. Kdo vyveze nebo přemístí do zahraničí PKH bez platného osvědčení, vystavuje se pokutě až 5 000 000 Kč. Vysoká sankce hrozí i tomu, kdo by například nevrátil včas zapůjčený sbírkový předmět. Naopak „papírové“ prohřešky jako opožděné odevzdání formulářů či neuposlechnutí výzvy ke kontrole mohou být pokutovány řádově v desítkách tisíc korun (do 20 000 Kč). Dohled nad dodržováním těchto povinností bude i nadále vykonávat Ministerstvo kultury ve spolupráci s Celní správou. Ministerstvo bude také příslušné k projednávání přestupků a udělování pokut.

Autorka je partnerka PONCZA LEGAL s.r.o. advokátní kancelář