Právo a umění: Zákony, které byste jako sběratelé měli znát

Právní průvodce pro sběratele umění

Máte doma obraz madony s dítětem nebo starožitný devítiramenný svícen, asi po prababičce. Váš německý kamarád by si je rád koupil. Můžete mu to bez dalšího prodat? Nebo dát inzerát na internet? Dostali jste ke kulatinám ve firmě jako dárek grafiku, autorem je známý vašeho šéfa. Na oslavě se fotilo a reprodukce grafiky je na všech firemních materiálech a šéf si ji pověsil v kanceláři. Je to v pořádku?

Alternativní popis

V českém právu nenajdeme žádné oddělení zvané „Umění“.  Místo toho najdeme právní puzzle, kdy každý předpis definuje umělecké dílo nebo starožitnost jinak, podle toho, co konkrétně reguluje. Jako průvodce na této expedici do labyrintu právních pojmů, si dovolím použít trochu záhadný, zato neutrální termín „artefakt“. 

Cestu začneme, jak jinak, občanským zákoníkem. Podle něj je artefakt zpravidla věcí, což je cokoliv, co nelze zařadit mezi osoby. Věci zákoník dělí na hmotné, tedy hmatatelné, nebo nehmotné, jako jsou práva či licence. Pro sběratelé je důležité, že občanský zákoník pracuje i s věcí hromadnou (§ 501) a ponechává na jejich rozhodnutí, zda sbírka známek nebo obrazů je považována za jednu věc. To je pro další právní putování artefaktů velmi užitečné. Samotná definice artefaktu nebo sbírky má totiž praktický dopad na způsob jejich popisu v kupní smlouvě, který určuje, co kupujete  a tím i  možnost namítat vady artefaktu, nebo dále při stanovení způsobu nabytí artefaktu nebo určení práv s ním spojených (obraz nabudete smlouvou, ochrannou známku až zápisem do rejstříku).

Nyní se přesuneme do světa autorského práva, kde se artefakt změní na dílo, což je jakýkoli originální autorský výtvor, který můžete vidět, slyšet nebo cítit. Jste-li autorem díla nebo jeho dědicem, tak autorský zákon je ochráncem vašich tvůrčích počinů nebo práv k nim a díky tom se nemusíte děsit, že si s vašim dílem někdo bude dělat, co ho napadne. Podřazení pod definici autorského zákona je nezbytné pro určení délky a způsobu ochrany autorského díla, stanovení výše odměn při opětném prodeji originálu díla včetně platebního místa. Od této definice se také odvíjí obsah možných licencí spojených s artefaktem. Samotné licenční smlouvy se ovšem řídí občanským zákoníkem. 

A když chcete svůj artefakt vystavovat nebo prodat do zahraničí? V tom případě  se na právní pouti potkáte se zákonem o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty. Aby se z artefaktu stal předmět kulturní hodnoty, musí splňovat speciální kritéria.  Předmět nebo soubor věcí musí být významný pro historii, literaturu, umění, vědu nebo techniku a zároveň splňuje kritéria uvedená v příloze č. 1 k zákonu o prodeji a vývozu předmětů kulturní hodnoty, kde jsou artefakty seřazeny dle oborů a ke každému druhu v rámci oboru jsou přiřazeny další požadavky, například na stáří, techniku, materiál nebo cenu. Pokud váš artefakt do této kategorie spadá, nezapomeňte si vyřídit osvědčení k vývozu (trvalé nebo dočasné), protože bez něj se váš artefakt nedostane dál, než na letištní parkoviště. A vy riskujete srážku s předpisy trestního práva. 

Pokud byste opakovaně prodávali a nakupovali artefakty, které jsou předměty kulturní hodnoty nebo kulturními památkami, dostanete se do hledáčku živnostenského zákona. Pro takové obchody je nutné si vyřídit vázanou živnost, jinak se vystavujete riziku, že vaše činnost bude posouzena jako trestný čin neoprávněného podnikání. 

Pokud s artefakty obchodujete, pak se posunete dál do světa celních sazebníků, daně z přidané hodnoty a zákonů proti praní špinavých peněz. Zde se posuzuje, jestli  artefakt není   starožitností, uměleckým dílem nebo sběratelským předmětem. U uměleckých děl, jak je definuje celní sazebník a zákon o některých opatřeních proti legalizaci výnosů z trestné činnosti a financování terorismu v příloze č. 3  tzv. AML,  musí obchodník provést identifikaci podle tohoto zákona, aby bylo jasné, že daná transakce není praním špinavých peněz. 

Může to znít jako byrokratická noční můra, ale není třeba se děsit. Ať už máte doma obraz, sochu, nebo třeba starožitný lustr, vždy existuje právní rámec, který vám pomůže porozumět tomu, co máte, a jak s danou věcí můžete (nebo nemůžete) nakládat. Těm nejdůležitějším právním aspektům sbírání a obchodování s uměním se budeme podrobněji věnovat v dalších částech našeho seriálu Právo a umění. 

Autorka je partnerka PONCZA LEGAL s.r.o. advokátní kancelář 
 


Související články

Příběh obrazů: Čtyři raní Karsové

Příběh obrazů: Čtyři raní Karsové

Z výstavy Husa na Kampě, sběratel Vladimír Železný

V prvním sále výstavy Husa na Kampě se návštěvníci setkají s hned čtyřmi rozměrnými plátny Georga Karse. Byť dnes Karsovo jméno nepatří mezi ta nejznámější, v meziválečném období byl na mezinárodní výtvarné scéně etablovaný lépe než kterýkoliv z jeho...

26. července 2024
Spíše průměrné první pololetí ozdobil Kupkův historický rekord

Spíše průměrné první pololetí ozdobil Kupkův historický rekord

Výsledky českých aukcí v roce 2024

Navzdory historickému aukčnímu rekordu za obraz Františka Kupky Početí/Danaé, který se v dubnu vydražil na aukci Adolf Loos Apartment and Gallery za 126,5 milionu korun, celkově aukční trh v letošním prvním pololetí meziročně lehce zpomalil. V nejvyš...

24. července 2024
Stoletý Vladimír Boudník a jeho cesta aukcemi umění

Stoletý Vladimír Boudník a jeho cesta aukcemi umění

Zajímavé aukční výsledky letošního jubilanta

Vladimír Boudník by se letos 17. března dožil sta let. Pražský rodák, ukotvený ve vysočanských továrnách a libeňských ateliérech, experimentoval s tiskovými a grafickými technikami na světové úrovni, jen o nich téměř nikdo za železnou oponou padesátý...

15. července 2024
Zobrazit všechny

Další články

Další články autora

Právo a umění: Jak popsat umělecké dílo ve smlouvě

Právo a umění: Jak popsat umělecké dílo ve smlouvě

11. července 2024


<