Název aukce Tisíc kreseb od Giulia Romana po Maurice Denise (Mille dessins de Giulio Romano à  Maurice Denis) sice odkazuje na velká jména italských a francouzských dějin umění, ale sběratelský záběr manželů Ulmannových byl mnohem širší: zahrnoval vlámské 16. a 17. století, lokální italské i zaaplské školy, díla spojená autorsky či tematicky s Paříží a další. To vše pak téměř výhradně v médiu kresby.

Sami, ač profesí lékaři, své sbírce věnovali odbornou péči, aktivně dohledávali v muzeích, knihovnách či archivech další informace o jednotlivých dílech a otevřeně diskutovali o významu dobového kontextu díla, o problematice autorství či anonymního připsání. Zakoupené kresby prezentovali buď ve svém soukromém domě na pařížském předměstí Noisy-le-Sec, v němž paní Colette také provozovala téměř čtyřicetiletou pediatrickou praxi, a později v sousedním Nogent-sur-Marne, nebo veřejně vystavovali v řadě muzeí a galerií. Jejich katalogizační značkou bylo razítko s modrou kapitálkou U, obvykle na zadní straně papírového listu v pravém dolním rohu (výjimečně na přední straně).

Prvnímu dražebnímu dni budou dle přibližného chronologického řazení dominovat nejvýznamnější ukázky ze sbírky Ullmanových, Franz Snyders, Johan Thopas (oba s prodejním odhadem kolem 360 tisíc korun) či Maurice Denis, v poslední čtvrtině 187 položkové nabídky se však najdou i „české stopy“. Sběratelskému profilu manželů Ulmannových odpovídá i ukázka středoevropského manýrismu, lavírovaná kresba s personifikacemi Spravedlnosti a Nevinnosti, vítězícími nad Pomluvou, uváděná jako pražská škola kolem roku 1600 s odhadovanou částkou mezi 20 až 30 tisíci korunami (800 až 1200 eur bez poplatků).

O něco výše, zhruba na 24 až 36 tisíc korun, byl naceněn akvarel pražského rodáka Georga Emmanuela Opitze U veterináře (1000 až 1500 eur). Propracovaný žánrový obrázek s lehkou nadsázkou zachycuje psí mazlíčky s jejich páníčky a paničkami a patrně se váže k Opitzově pobytu v Paříži mezi lety 1814 a 1817. Jako předposlední položka čtvrteční aukce se představí Ctihodní občané Františka Kupky, signovaná mistrovská kresba tuší a uhlem středního formátu s pouliční scénkou dvou míjejících se průvodů, smutečního a svatebního. Organizátoři počítají s prodejní částkou mezi 146 až 195 tisíci korunami (6 až 8 tisíc eur), v rámci celkového finančního odhadu se jedná přibližně o třetí nejdražší kategorii.

O den později, v pátek 11. února, se počet nabízených děl téměř zdvojnásobí, na 320, a galerijní odborníci opět neopomněli zdůraznit význam rudolfínské Prahy. Tentokrát díky složitě komponované alegorické kresbě, připisované okruhu kolem Hanse von Aachena, dvorního malíře císaře Rudolfa II. a vynikajícího kreslíře. Tužková technika, lavírovaná hnědou a černou tuší, zachycuje mnohafigurovou scénu s vítěznými a poraženými personifikacemi, podpis a německý přípis na zadní straně listu jsou patrně pozdější. Odhadní cenu na průměrných přibližně 10 až 15 tisíc korun (400 až 600 EUR) možná srazil i technický stav kresby: viditelné přeložení uprostřed a drobné trhliny při okrajích podkladu. Stovky dalších položek zastupují rozličné evropské školy 17. až 19. století s akcentem na francouzské umění žánrové, krajinářské, portrétní či ilustrační.

Původní majitelé, manželé Ulmannovi, (se) svou sbírkou opravdu žili a od konce 50. let jí věnovali většinu svého času, energie a financí. Možná jim akviziční dobrodružství na trhu s uměním, s velkou nadsázkou, připomínala jejich mladá léta v protinacistickém odboji, do nějž se především paní Colette aktivně zapojila. Pod rodným příjmením Brullová se jako židovská aspirantka dětského lékařství ocitla v kritických letech 1941 až 1943 v Rothschildově nemocnici ve 12. pařížském obvodu. Původně nastoupila na medicínskou praxi, v důsledku válečných událostí a stále se zpřísňujících protižidovských nařízení pak zastávala pozici mladé lékařky v zařízení, které jako jediné v Paříži mohlo zaměstnávat a léčit francouzské židy.

Colette Brullové se podařilo vyhnout tragickému předvolání na Zimní velodrom, naopak se připojila k interní odbojové síti, která zachraňovala židovské pacienty před návratem do detenčního tábora v Drancy. Odtamtud vedla jen jediná cesta, transportem do Osvětimi. Jako specialistka na pediatrii se podílela na záchraně stovek židovských dětí z drsných podmínek polovězeňské Rotschildovy nemocnice, když pod falešnou identitou slečny Mosnierové, prosté katolické dívky z Bretaně, pašovala malé pacienty do bezpečných úkrytů.

Koncem války se angažovala také jako špiónka s krycím jménem slečna Lecomtová (Mademoiselle Lecomte) ve službách zpravodajské agentury pro generála De Gaulla, toho času v londýnském exilu. Budoucí prezident ji vyznamenal v roce 1945 válečným křížem. O tři roky později se Colette Brullová provdala za lékařského a odbojářského kolegu Jacquese-Andrého Ulmanna z rodiny významných francouzských sochařů a malířů.

Mladý pár zdědil několik manýristických kreseb, po Ulmannově praotci sochaři Emmanuelu Hannauxovi, a vlastních děl vzdálenějšího prastrýce malíře Édouarda Moyse. Právě zde lze asi hledat kořeny jejich sbírky. Paní Colette Brullové-Ulmannové byl udělen v roce 2019 Řád čestné legie, zemřela 22. května 2021 ve 101 letech.