Zářijová vzpomínka na Vladimíra Janouška
14. září 2026
Text Mečkovský Robert | Foto Vltavín | Datum 25.02.2013
První letošní aukce Vltavínu proběhne 28. února. Nabídne více než čtyři stovky výtvarných položek napříč celým 20. stoletím, většinou za nižší vyvolávací ceny. Malý pohled do katalogu vám přinášíme v novém cyklu, ve kterém se k nabízeným položkám vyjadřujete vy sami, sběratelé a kupci. O osobitý sběratelský výběr a komentář jsme tentokrát požádali šéfa našeho portálu Roberta Mečkovského.

Při listování nejčerstvějším aukčním katalogem Galerie Vltavín mne mezi stovkami položek nejvíce zaujal soubor sedmi prací na papíře českého Němce Bedřicha Feigla. Přesto že v posledních letech prošlo českým aukčním trhem více než 70 jeho prací a některé byly vydraženy v řádu stovek tisíc, jedná se o autora, který nebyl českou veřejností doposud plně doceněn.
Bedřich Feigl se stal v mnoha ohledech symptomatickou postavou své doby opakovaně překračující různé hranice vedoucí tehdejším společenským, kulturním i geopolitickým prostorem. K tomuto postavení jej do jisté míry předurčil již jeho původ. Narodil se v pražské židovské rodině, jejíž hlubokou kulturní orientaci dokládá i směřování jeho bratří, kteří podobně jako Bedřich působili na dobové výtvarné a literární scéně. Mezi jejich přátele patřil Franz Kafka, Max Brod, nebo Oskar Baum a mnozí další.

Před první světovou válkou stál Bedřich Feigl u zrodu výtvarné skupiny Osma, která představila díla českých a německých autorů na výstavách v letech 1907 a 1908. V následujících letech pak vystavoval společně se Spolkem německých výtvarných umělců v Čechách a s Neue Sezession v Berlíně. Po vzniku československa se účastnil výstavních podniků s českými i německými výtvarníky doma i v zahraničí. Jeho díla byla zastoupena na přehlídkách skupiny Freie Bewegung ve Vídni, na třetí výstavě Tvrdošíjných, a snad všech podnicích Prager Secession v Krasoumné jednotě.
Po svém sňatku v roce 1910 se Feigl usadil v Berlíně a nadále udržoval intenzivní kontakty s českými umělci, s nimiž podnikl i několik cest po Evropě. Pro vltavínský soubor je významná autorova cesta do Palestiny v letech 1932 – 1933, kde pracoval na ilustracích pro nový výbor z židovských pověstí a legend Prager Ghetto Geschichten, které mělo vydat vídeňské nakladatelství Prager. Z tohoto období pochází i rozměrný akvarel Palestina. Je známo, že místo zadaných ilustrací se Feigl intenzivně věnoval malování v Jeruzalémě a jeho okolí. Práce z tohoto období věnované scénám s pastýři a olivovými háji jsou charakteristické uvolněným výrazem živě zachycujícím dojmy, které na něj silně zapůsobily.

Po návratu z Palestiny se spolu s manželkou v souvislosti se zhošující se situací v Německu stěhuje do Prahy, kde působí až do začátku druhé světové války. V Čechách se v jeho díle prohlubuje zájem o židovskou tématiku, kterou zpracovává v cyklech knižních ilustrací a v kresbách pro některá pražská periodika. V malbě zachycuje scény ze samotného města i krajiny v okolí. Do tohoto období spadají i akvarely z městského prostředí v aukční nabídce.
Kolem roku 1936 se ve Feiglově díle objevuje několik výrazných maleb s náměty od Jaderského moře korespondujících s nabízeným pastelem Rybářské bárky. Obrazy přesvědčují svou koloristickou bohatostí a suveréním malířským přednesem. Občas působí dojmem, jakoby se jimi autor bránil tušené pohromě, která měla za nedlouho zachvátit celou Evropu.

Okupace německou armádou zastihla roku 1939 manžele Feiglovy v Praze. Při pokusu o útěk byli internováni v koncentračním táboře ve Westfálsku, odkud se jim díky diplomatické intervenci podařilo uniknout. Zbytek svého života pak prožili v Londýně, kde se Feigl aktivně účastnil uměleckého života, což dokládá několik samostatných výstav, které v Anglii uspořádal.
Těchto několik stručných poznámek zdaleka nemůže vyčerpat bohatství příběhů a vztahů skrytých za obrázky, které mne oslovily v aukčním katalogu. Věřím, že se jejich nový majitel ponoří do studia jejich původu mnohem hlouběji a bude odměněn radostí z poznání cest, které vedly k jejich vzniku.

Když sochař Vladimír Janoušek 8. září 1986 po krátké nemoci zemřel, bylo mu pouhých čtyřiašedesát let. Aktivně tvořil přes pětatřicet let, veřejně a volně však jen necelé dvě dekády, od absolutoria na VŠUP v roce 1950 do začátku 70. let, kdy byl reži...
14. září 2026Zajímavé aukční výsledky zářijového jubilanta
Na druhé zářijové pondělí připadají kulatiny všestranného výtvarníka, hudebníka a donedávna také rozhlasového mistra slova Jiřího Anderleho. Své devadesátiny oslavil začátkem roku velkou retrospektivou v Obecním domě v Praze. Trh s uměním připomíná j...
11. září 2026Museum Kampa, Galerie Vltavín 24. 9. 2026
Do neděle 13. září trvá v Museu Kampa výstava Zaznění, která seznamuje pražskou veřejnost s velmi osobitým dílem klatovského rodáka Miloše Ševčíka. Zároveň se několik jeho velkoformátových prací objeví i v nadcházející zářijové aukci Galerie Vltavín.
9. září 202614. září 2026
9. září 2026
19. září 2019
15. srpna 2018
26. července 2017