Průzkum: Čeští sběratelé sázejí hlavně na současné umění

Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2022

Díky spolupráci serveru Artplus.cz a J&T Banky vznikla v Česku první studie, která mapuje, jak sběratelé umění tvoří své sbírky a jak se na trhu chovají. Z dat vyplývá, že největší zájem mají o současné umění. Nakupují nejčastěji on-line nebo přímo od umělců.  

Muzikolog Jiří Zahrádka by se sám sběratelem umění nenazval. Obklopuje se uměním, protože mu je s ním dobře. Přesto jeho sbírka má poměrně jasně definovaný koncept. „Moje kolekce je něco jako průvodní jev dlouholetých přátelství, jejich dokladem a záznamem důležitých vztahů s umělci,“ říká Zahrádka. S Adrienou Šimotovou si telefonovali skoro denně. Umělci jako Dezider Tóth nebo Vendula Chalánková jsou Zahrádkovi sousedé.
 
Přátelství s umělci je ovšem pouze jeden z řady motivů českých sběratelů umění, proč a jak nakupují umělecká díla. První hlubší pohled do jejich duše vznikl díky spolupráci odborného serveru Artplus.cz a J&T Banky. V průzkumu, který se uskutečnil na přelomu letošního února a března, oslovily 829 respondentů. Největší skupinu tvořili sběratelé a vlastníci umění. Zbylou část tvořili prodejci umění, experti a lidé, kteří se o umění jen zajímají. Poprvé tak v Česku vznikla studie, která mapuje, jak se čeští sběratelé na trhu chovají, do jaké míry o umění uvažují jako o investicích či jak hodnotí celkovou transparentnost trhu. Na podobné otázky odpovídali také prodejci a experti.
 
Výsledky shrnuje J&T Banka Art Report 2022, který je k dispozici také na speciálním webu sberatele.artplus.cz.
 

Dlouhodobí sběratelé

 
Nejčastěji se lze v Česku setkat se sběratelem, který umění kupuje více než pět let a má ve sbírce několik desítek uměleckých děl, vyplývá z dat získaných v průzkumu. Častěji jde o muže než o ženu. Sbírat umění začal, protože toužil vlastnit originální umělecká díla. Zajímá ho nejvíce české současné umění. Nakupuje nejvíce malby, a to nepravidelně několikrát za rok. Za jedno dílo utratí většinou do 50 tisíc korun.
 
Sběratelů, kteří sbírají umění déle než deset let, bylo mezi respondenty 53 procent. Necelá třetina sbírá umění kratší dobu. Zbylých 17 procent sbírky zdědilo a pokračuje v rodinné tradici. Pro hlubší porozumění, podle čeho si vybírají umělecká díla, měli respondenti ohodnotit na škále od 1 do 5, jak významný daný motiv pro ně je. Přičemž známkou 1 hodnotili motiv jako nejslabší a známkou 5 jako nejsilnější.
 

Do jaké míry považujete následující položky za vaše motivy pro nákup uměleckého díla?

(sběratelé; průměrná známka ze škály 1 - 5; 1=nejméně, 5=nejvíce)
 
 
Rozhodující roli při nákupu hraje emocionální hodnota neboli jestli se zájemci dílo líbí. Sběratelé ho ohodnotili průměrnou známkou 4,29. Pro sběratele je důležitá také finanční a investiční stránka nákupu uměleckého díla. Ochranu majetku před inflací ohodnotili jako motiv pro koupi díla známkou 2,76, diverzifikaci dlouhodobého investičního portfolia a očekávané zhodnocení investice při budoucím prodeji dali známku 2,6.
 

Miliony v umění

 
Z průzkumu vyplývá, že zdaleka ne všichni, kteří se identifikovali jako sběratelé, mají ambici vytvořit ucelenou uměleckou sbírku. Jako silný motiv pro nákup uměleckých děl (známky 4 a 5) ho považuje 40 procent sběratelů. Ovšem pro 39 procent sběratelů tato ambice hraje při výběru děl jen malou roli (známky 1 a 2).
 
Čím déle se sběratelé věnují sbírání umění, tím více chtějí vytvořit ucelenou sbírku. Silnější je touha vytvořit ucelenou sbírku u sběratelů, kteří už mají v uměleckých dílech uložen velký objem finančních prostředků. Nejvíce tento motiv ovlivňuje sběratele, jejichž celková hodnota vlastněných uměleckých děl přesahuje 100 milionů korun.
 
Více než polovina sběratelů má více než 50 uměleckých děl. Téměř dvě třetiny sběratelů má v uměleckých dílech uloženo přes milion korun. Nejčastěji sběratelé nakupují umění na internetu. Dělá to 62 procent z těch, kteří se zúčastnili průzkumu. Druhý nejdůležitější způsob nákupu je akvizice přímo v uměleckých ateliérech. Svědčí to o tom, že část respondentů má silný vztah s konkrétními umělci.
 

Atraktivní poválečné a současné umění

 
Čím kratší dobu se sběratel věnuje nákupu umění, tím silněji ho při nákupech motivuje snaha zhodnotit vložené peníze a ochránit je před inflací. Platí také, že čím více jsou sběratelé a vlastníci ochotni za jedno dílo zaplatit, tím více ho vnímají jako finanční aktivum 
Podle sběratelů mají v příštích pěti letech největší potenciál zhodnocení malby. Na druhé místo řadí práce na papíře.
 

Jaké segmenty/období umění Vás nejvíce zajímají/máte ho ve sbírce nejvíce?

(sběratelé; podíly nejčastějších odpovědí)
 
 
Z pohledu období původu děl sběratelé nejvíce věří českému poválečnému umění a českému současnému umění. V tom se shodnou s odborníky, kteří v průzkumu uvedli, že nejvíce se vyplatí investovat do českého poválečného umění, českého současného umění, případně do české meziválečné avantgardy. Prodejci umění nejvíce věří investičnímu potenciálu českého současného umění. Na druhé místo řadí v investiční atraktivitě českou klasickou modernu.
 

Problémy trhu s uměním

 
Pokud má jakýkoliv trh fungovat efektivně, ceny mají reálně odrážet nabídku a poptávku a správně oceňovat prodávané zboží a služby, musí být transparentní. V případě trhu s uměním je klíčové, aby kupující rozuměli způsobu určování cen uměleckých děl, a to jak v aukcích, tak u prodejních galerií. Musí si být také jistí, že kupují pravá díla od skutečných autorů, a nikoliv falza či kopie. Pokud kupující musí pro získání těchto informací vynaložit nadměrné úsilí nebo finanční prostředky, stává se trh neefektivní.
 

Považujete český trh s uměním obecně za transparentní?

(podíl odpovědí v %)
 
 
Nejlépe hodnotí transparentnost českého trhu s uměním sběratelé. Nejskeptičtější jsou odborníci na trh s uměním. Prodejci se pohybují ve svém hodnocení mezi těmito skupinami. Největším problémem českého trhu je podle respondentů přítomnost falz na trhu. Jeho transparentnost snižují podle účastníků průzkumu také neveřejné dohody, nedostatečné zapojení tuzemského trhu na zahraniční trh a nedostatek odborníků. Významným problémem jsou také pochybnosti o provenienci nabízených děl.
 
Nejvíce by tyto neduhy trhu pomohl odstranit větší rozvoj technologií, například aplikace nebo systémy, které ověřují pravost nebo původ díla. Důležité je také zlepšit cenovou transparentnost trhu, ať už lepším přístupem k datům a statistikám, nebo zveřejňováním cen děl současných umělců. 
 

Související články

250. výročí narození Caspara Davida Friedricha

250. výročí narození Caspara Davida Friedricha

Zajímavé aukční výsledky otce evropského romantismu

Obdivovatelé malířského a kreslířského umění jednoho z nejslavnějších romantiků objíždějí v těchto měsících německá muzea a galerie, které pořádají řadu špičkových tematických výstav. Letošní kulaté výročí však mohou oslavovat i sběratelé a sběratelk...

19. června 2024
Christie’s pod tlakem hackerů, má den na zaplacení výkupného

Christie’s pod tlakem hackerů, má den na zaplacení výkupného

Jak vrcholí kauza kyberútoku na databáze světové aukční síně

Na pátek 31. května 2024 dali vyděrači ze skupiny RansomHub aukční síni Christie's ultimátum k zaplacení výkupného. Jinak budou dále blokovat její počítačové systémy a zveřejní citlivá data až půl milionu jejích klientů. Trh s uměním, kde jsou intern...

31. května 2024
Právo a umění: Zákony, které byste jako sběratelé měli znát

Právo a umění: Zákony, které byste jako sběratelé měli znát

Právní průvodce pro sběratele umění

Máte doma obraz madony s dítětem nebo starožitný devítiramenný svícen, asi po prababičce. Váš německý kamarád by si je rád koupil. Můžete mu to bez dalšího prodat? Nebo dát inzerát na internet? Dostali jste ke kulatinám ve firmě jako dárek grafiku, a...

13. května 2024
Zobrazit všechny

Další články


<