Koupě od zástupce autora
V Česku se – na rozdíl od vyspělých a ekonomicky významných trhů s uměním – doposud zcela nerozšířila praxe přímého zastupování umělce nebo jeho dědiců k tomu najatým odborníkem (agentem, manažerem anebo správcem díla; v české právní kultuře smluvním zástupcem – příkazníkem), exkluzivně spravujícím jeho dílo a realizujícím promyšlenou obchodní strategii. V některých případech takový vztah vznikl na základě dlouhodobé spolupráce mezi prodávajícím umělcem anebo jeho dědici a vybraným galeristou / pořadatelem aukcí / jiným odborníkem (k tomu podrobněji viz níže), ojediněle se již nyní můžeme setkat i s přímým smluvním zastoupením.

K popsanému způsobu prodeje sahají spíše umělci, kteří jsou již slavní a vyhledávaní a současně nechtějí svůj čas věnovat obchodním záležitostem, korespondenci, setkáními a jednáními se zájemci o koupi díla, případně z jiných důvodů svěřují své zastupování profesionálům. Cena takto zakoupeného díla bude zpravidla vyšší než u díla zakoupeného přímo od umělce, a to o odměnu, která náleží zástupci autora.

Pro koupi od zástupce autora platí do značné míry podobné závěry jako v případě koupě od autora anebo jeho dědiců. Současně je však nutné vzít v potaz, že zástupce je osoba sice jednající jménem a na účet autora, avšak od jeho osoby odlišná. To může mít zásadní dopad především do oblasti výkonu a uplatňování autorských práv (jak majetkové, tak osobnostní povahy). Z tohoto důvodu by si měl kupující vždy ověřit, že zástupce je autorem anebo jeho dědici oprávněn k uzavírání obchodů s předmětným dílem a přijímání plnění za prodaná díla a je oprávněn udělovat k dílu odpovídající licence.

Koupě od dalšího vlastníka uměleckého díla
Výše popsané případy přímého anebo zprostředkovaného prodeje uměleckých děl tvoří v současném obchodu s uměním spíše menšinu, obvyklejší formou pořízení uměleckého díla je koupě v aukcích, galeriích (viz dále) anebo od osoby, která není autorem ani jeho přímým zástupcem, umělecké dílo vlastní a rozhodla se jej prodat. Typickým příkladem tohoto obchodu je koupě mezi soukromými sběrateli, koupě od osoby, která dílo nabyla z dědictví (mnohdy v několikátém stupni) atp.

Jak jsme již nastínili v předchozích článcích tohoto seriálu, v případě tohoto druhu obchodu je na straně kupujícího potřeba být mimořádně obezřetný. Především je nezbytné, aby prodávající náležitě prokázal, že je vlastníkem díla a má právo s ním disponovat (např. dílo není předmětem nevypořádaného dědického řízení, nevázne na něm předkupní právo apod.). U děl výtvarného umění je rovněž nutné doložit pravost díla, o níž by měl prodávající předložit hodnověrné důkazy (nejčastěji znalecký posudek, případně přesvědčivé doklady o provenienci), jakož i doklad o nabytí díla (kupní smlouva, prohlášení autora, rozhodnutí soudu o vypořádání dědictví atd.).

Pakliže při koupi od autora anebo jeho přímého zástupce se kupující může spolehnout na uzavření neformální smlouvy (předáním věci a zaplacením ceny), při koupi od dalšího vlastníka rozhodně doporučujeme požadovat kvalitní písemnou kupní smlouvu (k tomu viz níže), v níž by byly podrobně upraveny podmínky koupě včetně možnosti kupujícího od smlouvy odstoupit, bude-li k tomu důvod.

Není-li pravost díla při samotné koupi dostatečně doložena (např. proto, že s ohledem na stáří díla anebo jiné objektivní okolnosti to prostě není možné) a zájemce se přesto rozhodne podstoupit určité riziko a umělecké dílo zakoupit, je na místě si obstarat znalecký posudek, případně i kunsthistorickou a restaurátorskou expertízu, a to buď na náklady prodávajícího anebo na náklady kupujícího. Kupující se může s majitelem domluvit, že tyto doklady obstará ještě před samotným prodejem prodávající a pakliže posudek potvrdí pravost díla, uhradí náklady spojené s obstaráním těchto dokladů kupující (který tak získá dodatečnou jistotu, že pořizuje pravé dílo).

Seriál o právních aspektech sběratelství a obchodu s uměním pro ART+ připravuje kancelář Becker & Poliakoff. Odkazy na použitou literaturu a zdroje k dispozici v redakci.