Vedlejší ujednání
Součástí kupní smlouvy mohou být vedle výše popsaných nutných a obvyklých ujednání i tzv. vedlejší ujednání. Tato nový občanský zákoník rozšiřuje (o výhrady zpětného prodeje a lepšího kupce, dále o koupi na zkoušku a cenovou doložku) a zpřesňuje (viz § 2132-2157 NOZ). V oblasti obchodu s uměním se uplatní především následující vedlejší ujednání:

Výhrada vlastnického práva: Je-li ve smlouvě tato výhrada sjednána, stává se kupující vlastníkem uměleckého anebo historicky cenného předmětu teprve úplným zaplacením sjednané kupní ceny, a to bez ohledu na okamžik jejího fyzického předání. Pozor, nebezpečí škody na věci na kupujícího přechází vždy už jejím převzetím.

Výhrada zpětného prodeje: Výhradu zpětného prodeje si lze představit v těch případech, kdy prodávající (např. autor anebo galerista), má zájem na udržení kontroly nad pohybem prodaného díla, resp. nechce, aby s dílem konkrétní kupující dále disponoval vůči třetím osobám. Sjednáním výhrady vzniká kupujícímu povinnost převést na požádání věc zpět prodávajícímu za úplatu rovnající se zaplacené kupní ceně, a to v nezhoršeném stavu.

Výhrada lepšího kupce: Výhradou lepšího kupce sjednanou v kupní smlouvě vzniká prodávajícímu právo upřednostnit lepšího kupce (tzn. kupce, který nabízí vyšší cenu anebo výhodnější podmínky obchodu), přihlásí-li se v určené lhůtě. Ta u uměleckých předmětů (resp. všech movitých věcí) činí pouhé tři dny.

Cenová doložka: Pakliže kupní smlouva obsahuje cenovou doložku, má prodávající právo pozměnit kupní cenu věci dodatečně podle změn výrobních nákladů. Výše uvedená doložka se spíše než při koupi uměleckého předmětu samotného uplatní ve vedlejších službách a plněních, např. tam, kde je potřeba zajistit nákladné skladování, pořízení nového rámu anebo zvláštní dopravu a balení uměleckého díla.

Vypůjčení díla: Jedná-li se o dílo, kterého si autor zvlášť cení, může mít zájem o vypůjčení díla na výstavu svých děl, ať individuální či soubornou. Pro takový případ může být v kupní smlouvě dojednán závazek, že nový vlastník dílo půjčí autorovi s tím, že další podmínky výpůjčky budou dohodnuty, jakmile by k ní mělo dojít (např. délka, způsob transportu, pojištění, publikace v katalogu či v knize atp.).

Vada věci
Závěrem článku stručně pohovořme o současné úpravě vad obchodované věci, neboť tato úprava doznala nejvíce změn. NOZ do značné míry přebírá konstrukci a rozdělení práv z vady prodané věci z dřívějšího obchodního zákoníku. Zákon opouští letitou koncepci vad opravitelných a neopravitelných (která ostatně měla v obchodě s uměním jen velmi malý význam). Namísto toho upravuje zákon práva kupujícího z vadného plnění podle toho, jak zásadní vadou umělecké dílo trpí, jinak řečeno, jak moc vadné plnění prodávajícího porušuje uzavřenou smlouvu. Obecně je tak pozice kupujícího, kterému bylo plněno vadně, podstatně posílena.

Zákon rozlišuje vady a práva z těchto vad, která jsou podstatným a nepodstatným porušením smlouvy (viz úpravu odstoupení od smlouvy). Podstatným porušením kupní smlouvy rozumí NOZ prodej věci s tak významnou vadou (věcnou i právní), o níž muselo být prodávajícímu již při uzavření kupní smlouvy zřejmé, že kupující by předmětnou smlouvu neuzavřel, kdyby o ní věděl anebo ji předvídal. Nepodstatným porušením kupní smlouvy jsou pak všechny ostatní vady ulpívající na věci, která byla předmětem obchodu. 

V případě vady uměleckého předmětu anebo antikvity, která je podstatným porušením kupní smlouvy (lze si například představit situaci, kdy vyjde najevo, že prodávaný obraz není originál, nýbrž falzum), má kupující právo zvolit mezi dodáním nové bezvadné věci, dodáním chybějící věci, její opravou, přiměřenou slevou z kupní ceny nebo odstoupením od smlouvy (což bude v naznačeném případě nejčastější volba; k tomu viz § 1836 odst. 1 NOZ). Pokud byla vadným plněním smlouva porušena jen nepodstatně (např. dodán historický obraz bez původního zlaceného rámu, který byl poškozen při přepravě, avšak s kvalitním rámem novým), pak má kupující právo na odstranění vady anebo na přiměřenou slevu z kupní ceny (v naznačeném případě by asi byla pravděpodobnější tato varianta; k tomu viz § 1837 odst. 1 NOZ).

NOZ u podstatného porušení kupní smlouvy stanoví, že pokud kupující nesdělí prodávajícímu volbu způsobu odškodnění (viz výše), a to bez zbytečného odkladu po oznámení vady koupeného předmětu, má kupující jen taková práva, jako by došlo k porušení nepodstatnému. Upozorňujeme, že kupující volí jen jednou – provedenou volbu konkrétní reparace vady věci není oprávněn změnit bez souhlasu prodávajícího. Bohužel, NOZ nijak blíže nespecifikuje, co se myslí volbou způsobu odškodnění „bez zbytečného odkladu“ po oznámení vady. K vymezení tohoto neurčitého pojmu aplikovaného vždy podle okolností konkrétního případu budeme muset vyčkat nové judikatury.

Posílení pozice kupujícího rovněž přispívá i to, že uplatnění práva z vadného plnění nově nepodléhá lhůtě prekluzivní, nýbrž promlčecí. Pakliže tedy kupující svá práva uplatní u soudu, pokud žalovaný prodávající nenamítne, že vada a práva z ní nebyla uplatněna včas, soud rozhodne ve prospěch kupujícího (k tomu viz § 1843 odst. 2 NOZ).

Konečně, NOZ výslovně zakotvuje oprávnění kupujícího nezaplatit až do úplného odstranění vady prodávané věci prodávajícímu tu část kupní ceny věci, která přiměřeně odpovídá právu kupujícího na slevu (zádržné). I v tomto případě však bude nutné – a domníváme se, že v praxi poměrně obtížné – v každém konkrétním případě stanovit odpovídající poměr mezi zadrženou částkou a hodnotou sporného předmětu.

Seriál o právních aspektech sběratelství a obchodu s uměním pro ART+ připravuje kancelář Becker & Poliakoff. Odkazy na použitou literaturu a zdroje k dispozici v redakci.