Jedním z nejvýznamnějších objevů posledních let byla pozapomenutá verze obrazu Evropa od Josefa Šímy, který dražila aukční síň Freemanʼs v New Yorku. Cena 32 milionů korun však zůstala hluboko za očekáváním. Důvodem nebyl pokles zájmu o Šímova díla, ale nezvládnutá prezentace ze strany aukční síně. 

Mimořádnými díly byly v nabídce německé aukční síně Lempertz a rakouského Dorothea podobně jako v minulých letech zastoupeni Zdeněk Sýkora a Mikuláš Medek. Dosažené ceny potvrdily trvale vysoký zájem o jejich obrazy.

Top 10 je koncipováno tak, aby se v něm každý autor objevil jen jednou. Kdybychom se řídili jen cenou, vypadala by první desítka výrazně odlišně a figurovalo by v ní jen pět jmen. Toyen a Zdeněk Sýkora by zůstali na svých místech. Josefu Šímovi by vedle druhého, patřily ještě čtvrté, páté a deváté místo. Mikuláš Medek by obsadil šestou a osmou příčku a Václav Boštík sedmou a desátou. 

Ke koupi deseti nejdražších obrazů českých autorů prodaných v prvním pololetí na světových aukcích by případný zájemce potřeboval 220 milionů korun. To je o 14 procent víc, než kolik byla souhrnná cena deseti nejdražších obrazů na domácích aukcích. S velkou mírou jistoty přitom můžeme předpokládat, že všechna tato díla putovala do českých sbírek. 

1. Toyen: Le devenir de la liberté

Toyen: Le devenir de la liberté, 1946, 
olej na plátně, 165 × 65 cm,
Christieʼs, Londýn 5. 3. 2026,
cena: 3 710 000 GBP (104 065 500 Kč)

Toyen se po Františku Kupkovi a Bohumilu Kubištovi v březnu stala třetím českým umělcem, jehož dílo v aukci překonalo hranici 100 milionů korun. Obraz Budoucnost svobody, první malířčin zásadní obraz (možná vůbec první) vytvořený po druhé světové válce, se na aukci Christieʼs v Londýně prodal za 3,7 milionu liber, v přepočtu na koruny tedy za více než 104 milionů (bez DPH a autorských poplatků). Obraz se na trh vrátil bez dvou měsíců po deseti letech. V květnu 2016 se v aukci lokální aukční síně v Brestu prodal za rekordních 23,07 milionu korun. To bylo tehdy nejen cenové maximum za malířčino poválečné dílo, ale též nejvyšší cena dosažená na mezinárodním trhu. Autorčin český rekord byl v tu dobu jen o čtvrt milionu korun vyšší, od roku 2009 patřil obraz Spící z roku 1937. Vysoká cena odráží nejen vzestup zájmu o malířčino dílo – včetně toho poválečného –, význam daného obrazu v kontextu její tvorby, ale i skutečnost, že se jedná o jedno z Toyeniných vůbec největších pláten. 

2. Josef Šíma: Evropa

Josef Šíma: Evropa, 1927, 
olej na plátně, 100 × 73 cm, 
Freemanʼs Auction House, New York 29. 4. 2026,
cena: 1 522 000 USD (32 000 000 Kč)

Nově objevená verze stěžejního Šímova obraz Evropa z roku 1927 se koncem dubna v New Yorku prodala za 1,52 milionu dolarů, tedy téměř 32 milionů korun. Jakkoliv jde o autorovo nové maximum na mezinárodním trhu, budeme-li se orientovat podle českých cen, měl by obraz stát ještě víc. Již před osmi lety se srovnatelný, avšak o něco větší obraz ML z téhož roku prodal za 36 milionů korun a téměř třímetrová abstraktní krajina z roku 1960 byla před dvěma lety vydražena za více než 60 milionů korun. Obraz Evropa newyorská aukční síň poprvé nabízela již před rokem. Krátce před aukcí jej však stáhla z nabídky, protože mu chybně přiřkla provenienci patřící menší verzi Evropy, která se nachází ve sbírce Moravské galerie v Brně. Letošní aukci předcházel pečlivý průzkum malby v Praze a restaurátorovi Davidu Frankovi a historičce umění Ree Michalové se podařilo přesvědčivě doložit autenticitu díla. Můžeme jen spekulovat, jak by obraz dopadl, kdyby mu aukční síň dopřála náležitou péči od začátku. Prodávající ale budou nejspíš spokojeni i tak. Loňský odhad počítal s cenou do 80 tisíc dolarů, letošní pak s částkou 300 až 500 tisíc dolarů (bez aukční provize). Cena na sále byla více než dvojnásobkem horního odhadu. Od dubna do července se na světových aukcích prodalo ještě dalších pět Šímových obrazů za více než 30 milionů korun. Nejvíce překvapila dosud neznámá varianta obrazu Revoluce ve Španělsku, která se v červnu na aukci v Paříži prodala za více než 13 milionů korun, zhruba dvojnásobek horní hranice odhadu.

3. Zdeněk Sýkora: Linie č. 145

Zdeněk Sýkora: Linie č. 145, 1998,
akryl na plátně, 110 × 110 cm,
Lempertz, Kolín nad Rýnem 5. 6. 2026,
cena: 609 000 EUR (15 200 000 Kč)

Německá aukční síň Lempertz do červnové aukce zařadila další obraz Zdeňka Sýkory, Linie č. 145 z roku 1998. Podle aukčního katalogu byl obraz nabízen ze soukromé české sbírky a před patnácti lety byl součástí retrospektivy v GHMP uspořádané k Sýkorovým devadesátinám. Dosažená cena opět výrazně překonala předaukční odhad a obraz našel kupce za 15,2 milionu korun. Malířův aukční rekord je sice ještě o 11 milionů korun vyšší, jedná se nicméně o druhou nejvyšší cenu za Sýkorův obraz metrového formátu. Dráž se prodaly jen Linie č. 109, které loni dražila společnost Dorotheum. Před pouhými čtyřmi lety se srovnatelné Linie č. 148 v Praze prodaly za necelých 10,8 milionu korun. 

4. Mikuláš Medek: Příliš těžký spánek V

Mikuláš Medek: Příliš těžký spánek V, 1966, 
olej a email na plátně, 163,5 × 106 cm, 
Dorotheum, Vídeň 20. 5. 2026,
cena: 546 000 EUR (13 300 000 Kč)

Vídeňské Dorotheum na květnových aukcích vydražilo hned tři obrazy Mikuláše Medka. Dohromady za ně dražitelé utratili téměř 24 milionů korun. Dvě výrazná plátna z druhé poloviny 60. let pocházela – stejně jako několik ve Vídni loni dražených autorových obrazů – ze sbírky historika umění Christopha Wilhelmi, který na jaře 1970 uspořádal Medkovu výstavu v jihoněmeckém Leinfeldenu. Nejvíce se bojovalo o obraz Příliš těžký spánek V z roku 1966, který našel kupce za 546 tisíc eur (13,3 milionu korun), trojnásobek očekávané ceny. Obraz byl v Praze k vidění na dvou posledních malířových retrospektivách, v roce 2002 v Galerii Rudolfinum i před šesti lety ve Valdštejnské jízdárně. 

5. Václav Boštík: Nebeský Jeruzalém

Václav Boštík: Nebeský Jeruzalém, 1989, 
olej na plátně, 115 × 115 cm,
Millon, Paříž 22. 6. 2026,
cena: 456 780 EUR (11 420 000 Kč)

Cena více než 11 milionů korun za obraz Nebeský Jeruzalém je novým cenovým rekordem Václava Boštíka. A to nejen na mezinárodním, ale i na českém trhu. Umělcovo dva roky staré aukční maximum na domácím trhu bylo o třetinu nižší. Soubor obrazů z přelomu 80. a 90. let, ve kterých se umělec zabýval tématem Nebeského Jeruzaléma, je považován za jeden z vrcholů Boštíkovy tvorby. Srovnatelné dílo, ve kterém malíř pracuje s motivem duhy, se v aukci dosud neobjevilo. Předaukční odhad počítal s méně než třetinovou cenou. Na téže aukci byl nabízen ještě menší Boštíkův obraz s motivem mizejícího čtverce, který našel kupce za 3 miliony korun. 

6. Vojtěch Kovařík: In the Abyss

Vojtěch Kovařík: In the Abyss, 2022,
akryl na plátně, 160 x 140 cm,
Sothebyʼs, New York 25. 2. 2026,
cena: 96 000 USD (2 000 000 Kč)

Letos teprve třiatřicetiletý Vojtěch Kovařík patří v posledních letech mezi stálice těchto žebříčků. Od začátku roku se na aukcích Phillips a Sothebyʼs v New Yorku, Londýně a Hong Kongu prodaly tři menší Kovaříkovy obrazy dohromady za téměř 4 miliony korun. Obraz V propasti (In the Abyss) z roku 2022 byl v únoru v New Yorku nabízen v rámci specializované denní aukce Contemporary Curated a prodal se těsně pod spodní hranicí předaukčního odhadu. Nečekaný nárůst o čtyři měsíce později v Londýně zaznamenal komorní obraz Nedotknutelný, který se prodal za 1,5 milionu korun, troj až čtyřnásobek očekávané ceny.

7. Václav Špála: Pivoňky červené, 2 bílé, 2 růžové, bílý kosatec

Václav Špála: Pivoňky červené, 2 bílé, 2 růžové, bílý kosatec, 1931,
olej na plátně, 88 × 65 cm,
Gros-Delettrez, Paříž 3. 4. 2026,
cena: 58 000 EUR (1 800 000 Kč)

Necelé dva měsíce po zahájení výstavy Špálových květinových zátiší v Museu Kampa se na aukci v Paříži objevily dosud neznámé pivoňky s hodnocením „prima vzácné“, které malíř dal jen 29 svým kyticím. Aukcemi dosud prošlo jen sedm z nich, jejich ceny však s malířovým vlastním hodnocením příliš nekorelují. Obraz se prodal za 1,8 milionu korun, což odpovídá střednímu pásmu předaukčního odhadu. Celkově se malba, kterou Špála ve svém soupisu popsal jako Pivoňky červené, 2 bílé, 2 růžové, bílý kosatec, zařadila až na konec třetí desítky malířových nejdražších kytic. Již v květnu se obraz objevil na pozvánce zvoucí k návštěvě výstavy v pražské Groma Art Factory, zjevně tedy skončil v Čechách či na Slovensku.

8. Zdeněk Sklenář: Bez názvu

Zdeněk Sklenář: Bez názvu, 1966,
olej na plátně, 30 × 41 cm,
Rago, Lambertvile – NJ 28. 5. 2026,
cena: 73 150 USD (1 540 000 Kč)

Drobný obraz Zdeňka Sklenáře inspirovaný čínskou kaligrafií se na lokální aukci ve Spojených státech prodal za 1,5 milionu korun. Dosažená cena odpovídá relacím českého trhu, zvlášť když vezmeme v úvahu, že v uvedené částce není zahrnuto DPH a poplatky spojené s dovozem díla do České republiky. Nutno však též dodat, že na českých aukcích se Sklenářovy obrazy, nepočítáme-li práce na papíře, objevují jen vzácně – letos dražbami prošel jeden, loni dva. 

9. Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová: Prostor

Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová: Prostor, 1994,
tavené sklo, 38 × 79 × 11 cm,
Lama, Los Angeles – CA 29. 1. 2026,
cena: 63 500 USD (1 300 000 Kč)

Modrá plastika z cyklu Prostorů z poloviny 90. let se na aukci v Los Angeles prodala za 1,3 milionu korun, téměř trojnásobek očekávané částky. Na českých aukcích se tato konkrétní plastika naposled objevila v roce 2013, kdy ji společnost Sýpka vydražila za 780 tisíc korun. Před dvěma lety nicméně velice podobná socha z téhož souboru, Prostor VI, na aukci 1. Art Consulting vystoupala na téměř 2,2 milionu korun. 

10. František Drtikol: Kompozice

10. František Drtikol: Kompozice, 1927,
želatinový stříbrný tisk, 21,6 × 28,3 cm,
Sothebyʼs, New York 14. 4. 2026,
cena: 48 640 USD (1 000 000 Kč)

Charakteristická fotografická kompozici Františka Drtikola kombinující ženský akt s kulisami elementárních geometrických tvarů se na aukci v New Yorku prodala za 1 milion korun. Do autorova cenového maxima to má sice daleko, jedná se nicméně o pátou nejdražší Drtikolovu fotografii v posledních pěti letech. Podle aukčního katalogu jde o raritní tisk – znám má být jen jeden další tisk a to ve sbírce Metropolitního muzea –, kterým navíc sám umělec v roce 1927 obeslal jednu z mezinárodních fotografických výstav. Na zadní straně je fotografie opatřena razítkem výstavy, která se v roce 1927 konala ve Vancouveru v Kanadě. Posledních třicet let byla fotografie ve sbírce manželů Roseových, kteří se sběratelství fotografie systematicky věnovali od 80. let minulého století.