Milan Grygar (24. 10. 1926) ve svém smíchovském ateliéru s jedním z diptychů ze série Antifon. 
Zdroj: 1. Art Consulting

Vždy solitérem

Zítřejší oslavenec, stoletý Milan Grygar, se na umělecké scéně pohybuje od konce 50. let. První polovinu své tvůrčí kariéry musel dělit mezi běžné zakázky na knižní nebo užitou grafiku a soukromou volnou tvorbu, po sametové revoluci se dočkal velkých výstav a přehlídek. Od přelomu nultých a desátých let pevně zakotvil v aukčních statistikách se dvěma až třemi desítkami položek ročně a již patnácti dražebními úspěchy přes milion.

Po rodičích Moravák Milan Grygar se narodil 24. října 1926 ve Zvolenu, kde jeho rodiče pracovali u drážní služby. Kvůli válečným událostem a vyhlášení Slovenského štátu se rodina vrátila zpět a výtvarně nadaný syn nastoupil na střední stupeň, Školu uměleckých řemesel v Brně. Po půl roce však byl totálně nasazen a na zážitky z fabriky na výrobu leteckých motorů se rozvzpomněl v jednom z mnoha zajímavých rozhovorů, které poskytl v souvislosti s velkou retrospektivou v Národní galerii před sedmi lety.

Už tam, jako náctiletý, byl fascinován rytmizovaným hlukem vrtaček a bucharů, skládajícím se do drtivého strojního souzvuku. Po více než dvaceti letech si tento smyslový vjem oživil v unikátních akustických kresbách. Když se po válce otevřely vysoké školy, začal studovat nejprve užité umění u Josefa Nováka, poté přešel do ateliéru monumentální malby Emila Filly. V ročníku se sešel s o něco staršími spolužáky sestrami Jitkou a Květou Válovými, Zbyňkem Sekalem nebo Karlem Vacou. Na VŠUP se také seznámil s malířkou a ilustrátorkou, budoucí manželkou Květou Pacovskou. Grygar absolvoval v roce 1950 a již tehdy tušil, že ani tradičnější figurace a realismus, ani nastupující informel nebo lyrická abstrakce mu nebudou vyhovovat.
 

Otevřít oči, uši a mysl

Na přelomu padesátých a šedesátých let se ještě tu a tam prezentoval minimalistickými malbami, tvůrčím přerodem si však prošel až s tzv. akustickými kresbami. Do svých realizací zapojil jen pár výtvarných prostředků, papír, černou tuš a drobné předměty, jejichž otisky vytvářely na ploše intuitivně-programový rastr. S pomůckami nejdříve pohyboval Grygar sám, poté zapojil mechaniku a hybnou sílu strojků, třeba plechových hraček.

Milan Grygar: Akustická kresba, 1969,
tuš a tempera na kartonu, 89,5 x 62 cm,
1. Art Consulting 21. 10. 2018
konečná cena: 360 000 Kč (vč. provize)

Zvukovou složku kresebné akce si nahrával a magnetofonový záznam se stal nedílnou součástí těžko zařaditelného uměleckého díla. Viditelný tušový bod, linie, obrys na papíře měly svou slyšitelnou analogii v tónu. Se svými experimenty na pomezí audiovizuálního média a scénických akcí nutně narážel, ani v západních tendencích se tak intenzivnímu propojení výtvarného a hudebního umění nikdo nevěnoval.

V roce 1966 se představil komorní výstavou Nová kresba ve vinohradské Galerii bratří Čapků, o tři roky později zaujal Akustickými kresbami a partiturami v Alšově síni Umělecké besedy. „V Československu mě výtvarná scéna neakceptovala. Všude mě vyhazovali a nezařazovali mě ani do těch pár výstav, které se tehdy vyvážely do světa“, upřesnil Grygar svou situaci umělce, čtyřicátníka se dvěma malými dětmi, v tehdejší Praze ve zmíněném rozhovoru.

Ještě radikálněji přistoupil k tzv. hmatovým kresbám, v nichž se oprostil od zrakové kontroly nad svými pohyby po papíře, aby mohlo vzniknout vysoce autonomní výtvarné dílo. V Barevných partiturách ze sedmdesátých let zapracovával modré, červené, zelené nebo fialové fragmenty na notovém papíře. Grygarovy hudební zápisy byly později převedeny do reálných návodů k orchestrální interpretaci, například skladatel Erhard Karkoschka nastudoval jeho Architektonickou partituru ve Stuttgartu v roce 1970. Koncert byl tehdy do Československa přenášen rozhlasem.

Milan Grygar: Konfrontace: měsíčník pro soudobou hudbu, č. 1-2, 1969.
Zdroj: 1. Podzemní antikvariát

K malířské paletě, barvám, štětci a plátnu se Milan Grygar vrátil v početně i formátově velkých cyklech Černých obrazů nebo Antifon. Abstraktní akryly v jednoduché geometrii nebo zmnožené formaci z 90. až nultých let mají na první pohled méně explicitní hudebnost než o dvacet let starší kresby, stále však hovoří autorovým hledačským jazykem. Souvztažnosti mezi výtvarným gestem, barvou, světelnou stopou a zvukem rozvíjí říjnový jubilant i ve své zralé etapě, jako osmdesátník a devadesátník.

V roce 2009 Grygarovi vyšla obsáhlá autorská monografie se stovkami fotografií, ke kulatému výročí v roce 2016 si nadělil mezinárodní výstavní projekt Sound on Paper v Karlsruhe.

Pohled do výstavy Milan Grygar ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze (2019).
Zdroj: Národní galerie v Praze.

Ke své velké retrospektivě ve Velké dvoraně Veletržního paláce v roce 2019 sám umělec, v rámci příprav, doplnil: „Momentálně pracuji velice uvolněně, víc intuitivně, než že bych něco vymyslel a pak to rozmnožoval. Pro Národní galerii připravuji jednak úplně nové věci a potom takovou svou klasiku, jakou je Polemika se čtvercem, sedm velkých obrazů z roku 1988, které zakoupila právě Národní galerie. Výstava bude mít vlastně dva konce, od geometrické a plošné abstrakce bude divák přecházet k barevným a prostorovým obrazům a naopak.“ V rozhovoru pro magazín Vital tehdy ještě dovysvětlil: „Vím, že je po mně dnes asi vyšší poptávka, ale já ani nemám svého galeristu, o všechno se starám sám. Víc vystavovat mě neláká, jednak nechci, aby se z mé tvorby stala nějaká výroba, a hlavně jsem se nikdy nikam necpal a cpát ani nebudu.“ Grygarův výstavní program si v posledních letech pod svá pořadatelská křídla převzala mimo jiné Galerie Zdeněk Sklenář a téměř každoročně jej připomíná jako výrazného mistra akvarelu, pastelu, otisku, tahu štětce nebo kapky tuše. V příštím týdnu otevře ve svých pražských výstavních prostorách poctu k výtvarníkovým stým narozeninám s názvem Milan Grygar 100 a podtitulem Kroky, podle série pohybových a zvukových kreseb z let 1970–71.
 

Obraz, kresba, tisk... něco pro každého sběratele či sběratelku

Na druhotném trhu je Milan Grygar stálicí. V nabídkách aukčních síní se ukázky jeho multižánrové tvorby objevovaly vždy, ale teprve od konce desátých let nabraly prodeje raketovou rychlost. Sběratelé začínali s nákupy na jednotkách položek ročně, kresebné větší Partitury stávaly kolem 30 tisíc korun, plátna z cyklu Černých obrazů bojovala o přízeň zájemců se střídavými úspěchy (Bez názvu, Prague Auctions 2008, téměř 480 tisíc korun, Protnutí, 1. Art Consulting 2012, neprodáno).

Milan Grygar: Kresba dřívkem, 1966,
tuš na papíře, 160 x 140 cm,
1. Art Consulting  3. 2. 2008
konečná cena: 1 062 000 Kč (vč. provize)

Dražebním zjevením se stal Grygarův první milion za ikonickou Kresbu dřívkem v únoru 2008. U společnosti 1. Art Consulting se tehdy povedl nevídaný příhozový nárůst na sedm a půl násobek vyvolávací ceny. Tak ambiciózní položka se neobchodovala dalších jedenáct let. Dodnes trvající éru vysokých cen za zásadní práce odstartoval až podzim 2019, nasvícený Grygarovou retrospektivou v Národní galerii. Tehdejším rekordům dnes náleží páté a šesté místo v Grygarově absolutním žebříčku.

Sběratelé a sběratelky si na statisícové až milionové sumy již zvykli, přes milion se podívalo již patnáct položek, z toho naprostá většina v posledních třech až čtyřech letech. Vyvolávací ceny metrových a větších obrazových formátů z 90., nultých a desátých let neklesají obvykle pod pět set tisíc korun. K mání však bývá také pestrý výběr Grygarových prací na papíře napříč autorskými polohami a výtvarnými technikami. Hravé kresby na notovém nebo rastrovaném papíře s geometrickou motivikou bývají žádané za sto až dvě stě tisíc korun, výraznější ukázky ze 60. až 90. let mohou poskočit i výše.

Mistr textu i obrazu: od Zvětšeniny po Dívku na koštěti

Promýšlená struktura jubilantových děl si přímo říkala o převedení do kvalitních tiskových technik. Poměrně běžně se obchodují jak samostatné listy, tak celá grafická alba s kompozicemi Akustických kreseb, Partitur či autonomních pohybových záznamů ze střední etapy Grygarovy profesní dráhy. Výsledkové záznamy evidují více než sto padesát položek v kategorii tisků, od desítky tisíc přes sto tisíc korun.

Milan Grygar: Zvětšenina, 1968,
barevný ofset, 40,1 cm x 28,3 cm (A3),
Antikvariát Markéta Lazarová (online)
prodejní cena: 4 000 Kč

Samostatnou kapitolu na trhu tvoří umělcova užitá grafika, návrhy knižních obálek a především filmové plakáty. Se socialistickým „kinoprůmyslem“ spolupracoval téměř třicet let, v období od roku 1961 do sametové revoluce vytvořil podle databází na 175 plakátů. Dobové schvalovací komise dokázal přesvědčit působivou kombinací typografie a obrazové zkratky, řada tiskovin k filmům francouzské, britské či české nové vlny se stala designovou klasikou.  Zachovalé originály v dobrém technickém stavu procházejí čas od času aukčními nabídkami nebo antikvariáty a bývají dostupné od stovek korun po vyšší tisíce. O výstavní odkaz filmových plakátů pečuje například pražské kino Světozor (Zlatá éra československého filmového plakátu, 2009).

Pohled do výstav Zlatá éra československého filmového plakátu - Milan Grygar, pořádané Kinem Světozor v roce 2009.
Zdroj: Terryho ponožky
 

Jubilejní rok 2026

Aktuální sezóna se rozjela na maximum. Patnáct vydražených položek vygenerovalo obrat kolem 7,2 milionu korun, a to ještě možná sběratelé a sběratelky pošetřili nějaké ty finanční rezervy na nadcházející podzimní akvizice. Uplynulých deset měsíců překonalo zatím nejslibnější sezóny 2019 (přes 6,8 milionu korun za 20 přiklepnutých položek) a 2022 a 2023 (obě kolem 6,3 milionu korun za dvaadvacet, respektive třináct prodejů). Dražitelé nenechali propadnout ani jeden obraz a hned dva ocenili nad milion a tři za vyšší statisíce korun. Zjara se blýskly dvojobrazy Antifon, které se prosadily na momentální druhou a desátou příčku Grygarových historických tabulek. Nejen díky nim neklesla průměrná cena na letošním trhu pod 400 tisíc korun. Naopak nového majitele nenašly drobnější serigrafie nebo fotografický doprovod k akustickým kresbám (Mluva předmětů).

Milan Grygar: Židle - E. Ionesco, 1995,
serigrafie,  6/28, 37 x 26 cm a 37 x 51 cm (4ks)
Galerie Dolmen  27. 10. 2026  (online)
vyvolávací cena: 18 000 Kč (+ 24% provize)

Jen pár dní po stoletých narozeninách Milana Grygara budou k mání například dvě autorsky upravené bibliofilie absurdních dramatiků Samuela Becketta a Eugena Ionesca. Galerie Dolmen začne online licitovat kolem dvaceti tisíc korun.
 

Top 5 nejdražších děl Milana Grygara na tuzemských aukcích
 

1/ Dřívková kresba (polovina 60. let)

Milan Grygar: Dřívková kresba, kolem 1965/66,
tuš na kartonu, 160 x 140 cm,
1. Art Consulting 20. 2. 2022
konečná cena: 1 960 000 Kč (vč provize)

Rozměrný formát, silné vizuální poselství a datace do samých začátků autorových přelomových experimentů. To byly ingredience, které okořenily Grygarův letitý aukční rekord, mimochodem momentální top třináctku, první milion za Kresbu dřívkem, v únoru 2008. O čtrnáct let později se pod kladívko dostala jiná ukázka otisků dřívka, namočeného do černé tuše a rozpohybovaného umělcovými gesty. Vzniklé kruhové segmenty se rytmicky obracejí, stoupají a klesají, a to jen v monochromatické barevnosti. Stopy po dřívku pokrývají celou plochu a zdůrazňují tak jistou tenzi mezi jejich drobným tvarem a půldruhého metru vysokým podkladem (160 x 140 cm). Společnost 1. Art Consulting ke svému výběru z února 2022 nedodala žádné provenienční podrobnosti a Dřívkovou kresbu vybavila jednou z nejvyšších vyvolávacích cen vůbec, 960 tisíc korun. Publikum se namotivovalo k živé příhozové soutěži a položku posunulo na více než dvojnásobek, konečných 1,96 milionu korun. O tři sta tisíc korun nad tehdejším, tři roky starým rekordem.
 

2 + 3/ Antifona (2005)

Milan Grygar: Antifona, 2005,
akryl na plátně, 100 x 200 cm,
European Arts 23. 5. 2026
konečná cena: 1 798 000 Kč (vč. provize)

Galerie Kodl  25. 5. 2025
konečná cena: 1 560 000 Kč (vč. provize)

Jubilejní rok Grygarovy stovky začal ambiciózně. Začátkem března se u 1. Art Consulting jen zaprášilo po čtyřech akrylech v cenových relacích od nižších stovek tisíc po milion, aby se autorovi obdivovatelé koncem května sešli nad dalším velkým obrazovým diptychem Antifona, tentokrát v červeno-šedé barevnosti z roku 2005. V zásadní monografii publikované dílo mělo milionové plány hned od začátku, pořadatelé ze společnosti European Arts je totiž vybavili nejvyšší vyvolávací cenou vůbec, těsně pod 1,5 milionu korun. Takový odhad mohli založit mimo jiné na nedávné prodejní historii díla, neboť Antifona uspěla téměř přesně před rokem u Galerie Kodl za 1,56 milionu korun. Při své dražební premiéře v květnu 2025 si polepšila z 960 tisíc, třebaže pomýšlela mnohem výše, bohatě přes dva miliony.

Levé plátno z diptychu Antifona.

Druhé aukční angažmá tak krátce po sobě už výraznější nárůst nepřineslo. Nepřehlédnutelná Antifona tak zakončila těsně pod 1,8 miliony korun a ve výsledkových statistikách překonala své loňské „já“. Obě vydražené částky přes jeden a půl miliony zařídily položce druhou a třetí pozici v rámci Grygarovy top pětky.
 

4/ Antifona (2010)

Milan Grygar: Antifona – diptych, 2010,
akryl na plátně, 120 x 110 cm,
1. Art Consulting 5. 3. 2023
konečná cena: 1 560 000 Kč (vč. provize)

Prolínání zvukových a výtvarných principů zkoumal Milan Grygar po celou svou osmdesátiletou tvůrčí cestu. K hudební formě antifon, tedy dialogu dvou partů, se dostal koncem 90. let, jako sedmdesátník, v rámci návratu k malbě. Někdy napínavé, jindy souladné dvojice prvků, tvarů nebo barevných ploch pak rozvíjel dalších dvacet let. Výsledné realizace často komponoval do horizontálních diptychů. Poptávka po signovaných dílech s prestižní proveniencí nebo výstavní historií je mezi kupujícími velká, vždyť v top třicítce náleží k této sérii více než polovina položek. Například velká dvoudílná Antifona s doprovodnou fotografií přímo z Grygarova ateliéru měla před třemi a půl lety cenovku 1,56 milionu korun (1. Art Consulting).
 

5/ Bez názvu (1998)

Milan Grygar: Bez názvu, 1998,
akryl na plátně,145 x 145 cm,
1. Art Consulting 19. 10. 2019
konečná cena: 1 554 000 Kč (vč. provize)

Kulturním sférám druhé poloviny roku 2019 vládla retrospektiva ve Velké dvoraně Veletržního paláce v Praze s názvem Milan Grygar. Jádrem expozice byly obrazy, barevné objekty i projekční stěny se záznamy umělcových akcí ze 60. let a tehdejší ohlasy na výstavu zmiňovaly Grygarovu osobitou poetiku, invenci a pionýrskou roli v dějinách světového audiovizuálního umění. Na jaře a začátkem léta se čile obchodovaly drobné serigrafie, kresby a středně velké malby z cyklu Černých obrazů za částky kolem 300 tisíc korun. Dva dny před otevřením výstavy prolétla kulturními rubrikami zpráva o skvělém dražebním úspěchu obrazu Bez názvu za 1,55 milionu korun (European Arts, 17. září). Na situaci promptně zareagoval zainteresovaný sběratelský okruh a o měsíc později, 19. října 2019, se rekordní tabulky přepisovaly podruhé. Minimalistickému akrylu Bez názvu z konce 90. let u 1. Art Consulting se totiž povedlo ještě o padesát tisíc korun vyšší kladívko, 1,3 milionu. S ohledem na tehdy platnou strukturovanou provizi šlo o konečných 1 554 000 korun. Akviziční smršť pokračovala ještě celý říjen a listopad a ze sezóny 2019 se na mnoho let stala Grygarova nejsilnější aukční etapa. Než ji předčil letošní rok.

Práce na papíře
 

Půdorysná partitura (1968)

Milan Grygar: Půdorysná partitura, 1968,
tuš, tempera, pastel, malířská lepenka, 51 x 73 cm,
1. Art Consulting 7. 6. 2017
konečná cena: 540 000 Kč (vč. provize)

Papírové médium autor pojednával ve velkých, menších i vyloženě komorních formátech především v 60. a 70. letech. Kresebná technika, ať už iniciovaná lidskou rukou, nástrojem nebo stroj(k)em, konvenovala Grygarovým zvukovým experimentům. Tehdejší realizace se dočkaly veřejných prezentací až mnohem později, sběratelské ocenění přišlo až s novým miléniem. Například Půdorysná partitura pro chorál a malý ariston vznikla v roce 1968, ale do světa se dostala až o téměř dvacet let později v souvislosti v netradičním konceptem skupinové výstavy Chambres d’amis v belgickém Ghentu (1986). Ke koupi se nabízela o dalších třicet let později u 1. Art Consulting. Půdorysné partituře se v červnu 2017 zadařilo za 540 tisíc korun.
 

Lineární partitura (1990)

Milan Grygar: Lineární partitura, 1990,
barevné tuše na kartonu, 87,5 x 62,5 cm,
European Arts 20. 11. 2022
konečná cena: 458 800 Kč (vč. provize)

Geometrický řád, doplněný, obohacený nebo narušený jiným prvkem, dokázal Milan Grygar mistrovsky přenést do svých lineárních partitur. V tomto případě se jednalo o pohyby čáry, rytmizované do horizontálního rastru a potkávající se s jinou, žlutou stopou. Historik umění Karel Srp v posudku k položce z listopadu 2022 upřesnil: „Každá linie tu je zamýšlena jako jakási dráha v čase nebo nositel zvuku. Tato kresba je přímo prostorovou představou zvuku.“ Téměř devadesáticentimetrový karton z 90. let vyvolávali u společnosti European Arts nad 180 tisíci korunami, konečnou cenu vyhlíželi bohatě přes 350 tisíc. Lineární partituře se vedlo nad očekávání, nový majitel či majitelka za ni vydali téměř 460 tisíc korun.
 

Grafika
 

EKG (1977)

Milan Grygar: EKG, 1977,
litografie, 88 x 62,5 cm,
European Arts 7. 10. 2018
konečná cena: 124 000 Kč (vč. provize)

Kvalitní serigrafie nebo litografie představují dostupnější segment Grygarových děl na trhu. Stylově i formálně souzní s periodizací umělcovy volné tvorby v prvním ateliéru v Zelené ulici v pražských Dejvicích a druhém, současném na Smíchově. Například před osmi lety předkládaný list EKG rozvíjel autorovu ideu výtvarného záznamu pohybu v čase bez zrakové kontroly, známé hmatové kresby. Vždyť právě elektrokardiogram je otiskem lidské činnosti, kterou však nedokážeme nijak ovládat. Barevný soutisk na téměř metrovém formátu pocházel ze 70. let a v roce 2018 utržil 124 tisíc korun (European Arts).
 

Černé obrazy (2010)

Milan Grygar: Černé obrazy (album), 2010,
serigrafie na papíře, 41 x 31 cm,
Einszwei Gallery 27. 11. 2023
konečná cena: 125 000 Kč (vč. provize)

Album sedmi serigrafií vycházelo z rozsáhlého a ceněného cyklu černých obrazů, jež pro Milana Grygara znamenal velký návrat k malířství. Barevné akcenty na jednolitém temném pozadí vystihovaly trajektorii světelných nebo zvukových paprsků, tedy autorovo celoživotní téma, které v jednom z rozhovorů shrnul do charakteristiky „tón jako tón“. Originální soubor v celkovém nákladu 33 kusů byl vydán v roce 2010 a exemplář s číslem 13 zaujal před třemi lety za 125 tisíc korun (Einszwei Gallery). Solitérní listy z této konkrétní edice se čas od času objevují na trhu jako samostatné položky.
 

Partitura (1978/2009)

Milan Grygar: Partitura, 1978/2009,
barevná litografie, 28 x 42 cm,
European Arts 22. 5. 2022
konečná cena: 105 400 Kč (vč. provize)

Milana Grygara po desítky let živila užitá grafika, typografie, knižní obálky, filmové plakáty, proto stál i za řadou svých autorských tisků. Vlastním nákladem si například vydal Znakovou partituru pro dva hráče na klavír. Svázané album o šestnácti stranách použilo starší motiv otisku tradičního hřebenu na sběr borůvek. V roce 1978 je Grygar pojednal barevnými fixami na notových linkách, po téměř třiceti letech je upravil pro tisk. Číslovaný exemplář 27/50 se v květnu 2022 vydražil za překvapivých 105 tisíc korun (European Arts). U menších společností nebo v nabídce antikvariátů se jiná Partitura pohybovala i o řád níže.