Pohled do výstavy Kubismus – Sbírka Západočeské galerie, obraz Paridův soud od Bohumila Kubišty.

V zářivých barvách se tři nahé ženy, antické bohyně, předvádějí před Paridem i před návštěvníky aktuální výstavy Kubismus v Museu Kampa. Patří jim čestné místo hned proti vchodu do výstavního sálu. Paridův soud namaloval Bohumil Kubišta v roce 1911 a patří mezi jeho nejrozměrnější díla. Prošel několika soukromými sbírkami, až ho v roce 1960 získala plzeňská Západočeská galerie od matky sběratele Jaroslava Borovičky. Toho v té době komunistický režim věznil za „spekulace“ s uměleckými díly a jeho matka potřebovala peníze na obživu pro Borovičkovy děti, o které se starala. Sama prodej tehdejšímu řediteli Západočeské galerie Oldřichu Kubovi nabídla a za obraz získala 16 tisíc korun. Kolik by asi stál dnes, když mnohem menší Staropražský motiv se před třemi lety vydražil za necelých 124 milionů korun.

Paridův soud se stal základním kamenem pro sbírku českého kubismu, kterou začal budovat první ředitel Západočeské galerie Oldřich Kuba na přelomu 50. a 60. let a kterou nyní představuje Museum Kampa. Výjimečný je právě informační doprovod k jednotlivým vystaveným dílům. U každého je uveden nejen autor, název, rok vzniku a techniku, ale také, kdy, za kolik a případně i od koho byl daný obraz či socha galerií zakoupen. Lze tak sledovat i cenový vývoj jednotlivých akvizic. Zatímco v 60. letech galerie za obrazy platila od 7 do 16 tisíc korun, o desetiletí později se ceny pohybovaly nad 30 tisíci korunami. 

Hned vedle Paridova soudu visí další Kubištovo stěžejní dílo, Vzkříšení Lazara. I za něj na začátku 60. let galerie zaplatila 16 tisíc korun. Vzhledem k desetimilionovým částkám, které se dnes za Kubištovy obrazy na aukcích vydávají, mohou tyto ceny vypadat legračně. Ve skutečnosti se však nejednalo o zdaleka tak nízkou částku, jak by se mohlo zdát, a šlo by dokonce tvrdit, že reálné ceny se od 60. let nezměnily tolik, jak by člověk čekal. 

Obraz Bohumila Kubišty Vzkříšení Lazara koupila Západočeská galerie za 16 tisíc korun.

Uvedená částka, 16 tisíc korun, v roce 1960 odpovídala zhruba ročnímu platu. Totéž platí i o třicetitisícových částkách za obrazy pořízené v 70. letech. Převedeno na dnešní reálie by to tedy bylo necelých 600 tisíc korun. To je stále sotva 0,5 procenta Kubištova stávajícího aukčního rekordu. Nutno však dodat, že v roce 1960 Kubišta ještě zdaleka nebyl takovým klasikem jako dnes a že v tu chvíli se jednalo o méně než padesát let starý obraz. Relevantním srovnáním pro dnešní dobu tedy nejsou současné ceny klasické moderny, ale za kolik se dnes prodávají díla ze 70. let od autorů narozených během druhé světové války, tedy například Milana Knížáka, Milana Kunce, Ivana Ouhela, Jiřího Sopka nebo Tomáše Rajlicha. 

Aukční rekordy uvedených autorů se pohybují od 330 tisíc do 2,5 milionu korun, byť lze předpokládat, že privátně již byla jejich díla prodána i za výrazně vyšší ceny. Je však zřejmé, že cena odpovídající průměrnému ročnímu platu nebyla v roce 1960 nijak nízká, zvlášť když vezeme v úvahu, že šlo o cenu nezatíženou jakýmikoliv provizemi. Aby dnes prodávající za obraz dostal 600 tisíc na ruku, musela by jeho aukční cena být kolem 900 tisíc korun.

Dílům Emila Filly ze sbírky Západočeské galerie patří na výstavě Kubismus samostatné patro. 

Výstava ve dvou patrech Musea Kampa představuje na osm desítek děl ze sbírky plzeňské galerie, přičemž mezi vystavenými díly je řada skutečných skvostů české moderny. Vedle Kubištovské a Fillovské kolekce je třeba vyzdvihnout Zrzavého Náměsíčníka z roku 1913 (60 tisíc korun v roce 1978), Špálovy Tři ženy u vody z roku 1919 (15 tisíc korun v roce 1966) nebo Čapkovu Nevěstku z roku 1920 (12 tisíc korun v roce 1974).

Významnou část sbírky Západočeské galerie představují díla Václava Špály.

Oldřich Kuba se pro její vytvoření rozhodl pod vlivem výstav Zakladatelé moderního českého umění (Dům umění města Brna, 1957; a Jízdárna Pražského hradu, 1958) a Dílo Bohumila Kubišty (Mánes a Dům umění města Brna, 1960), kdy se zamiloval do Kubištova díla. Od organizátorů obou výstav získal adresy zapůjčitelů Kubištových obrazů a jal se je oslovovat s nabídkami na jejich odkoupení. Již v roce 1960 tak galerie získala vůbec největší Kubištovo plátno, Paridův soud (1911). V následujícím roce pak následovaly obrazy Promenáda ve florentském parku (1907), Zátiší z chléva (1910), Ateliér (1912) a zejména Vzkříšení lazara (1911–1912).

Plzeňský soubor na výstavě doplňuje komorní výběr dokumentů a kreseb z archivu Otto Gutfreunda, který Museu Kampa svěřila do opatrování umělcova rodina. I tato část výstavy se věnuje tématu trhu s uměním – vystavený katalog sochařovy posmrtné výstavy z roku 1927 uvádí, že bronzový odlitek jeho Úzkosti si bylo možné pořídit za 15 600 Kč, sousoší Milenci za 10 tisíc korun. Průměrná mzda v Československu v roce 1930 (první rok, pro který je tento údaj k dispozici) činila necelých 800 korun měsíčně. 

Výstavu doplňuje komorní výběr dokumentů a kreseb z archivu Otto Gutfreunda, který Museu Kampa svěřila do opatrování umělcova rodina.

Výstavu Kubismus – Sbírka Západočeské galerie v Plzni je možné v Museu Kampa navštívit do neděle 1. února. V posledním týdnu výstavy má museum prodlouženou otevírací dobu do 20 hodin.