Mikuláš Medek: Pan Enterprise, 1968,
olej a email na plátně, 160 x 120 cm, 
Dorotheum Vídeň 21. 5. 2025
odhad: 180 000–240 000 EUR (bez provize)

Ve Vídni budou nabízena tři plátna Mikuláše Medka z let 1967–68, která pocházejí ze sbírky nedávno zesnulého německého historika umění Christopha Wilhelmi, který – slovy Karla Srpa z katalogu výstavy Nahý v trní z roku 2020 – patřil mezi přední znalce Medkova díla. Wilhelmi se ve své odborné práci věnoval renesančnímu portrétu a tématu uměleckých skupin. Jeho stěžejním dílem je třísvazkový slovník Künstlergruppen mapující sdružení umělců od roku 1900 do současnosti, a to nejen v Německu, ale po celé Evropě. Vedle toho byl iniciátorem spolku Kunstkreis Leinfelden, který v městečku na předměstí Stuttgartu již od roku 1965 organizuje výstavy současného umění. Na jaře 1970 zde měl samostatnou výstavu i Mikuláše Medek. 

„Medek je fyzicky produktem velkoměsta, intelektuálně pak tradičně kosmopolitní Prahy. Je pro něj nepříjemné opustit velkoměsto, bez ohledu na to, jak moc trpí jeho ruchem. V jeho nejnovější tvorbě se město stále častěji objevuje v rozmanitých symbolech. Ze symbolických forem věže, technických detailů kleští, šroubů, kuliček a pantů vytváří obrazy současného člověka – srovnatelné s manýristou Arcimboldem (který svého času v Praze působil). Toto nové pojetí člověka se již netýká portrétů v obvyklém slova smyslu, ale spíše předmětů, které symbolicky reprezentují člověka,“ charakterizoval Wilhelmi Medkovo dílo v doprovodném katalogu. „Mikuláše Medka nelze zařadit. Jeho díla ho identifikují jako významnou osobnost naší kulturní krajiny. Navzdory svému sólovému vystoupení se neizoloval. Jeho témata jsou bohatá na význam a srozumitelná i přes určité šifrování. Jeho zacházení s barvou a materiálem vyvolává spontánní sympatie,“ dodával Wilhelmi.

Mikuláš Medek a Christoph Wilhelmi v malířově ateliéru na Letné, foto: Evelyn Richter

Když Kunstkreis Leinfelden před deseti lety slavil padesát let své existence, Wilhelmi ve Stuttgarter Zeitung vzpomínal, že zatímco v případě většiny zahraničních umělců šlo o grafiky či drobnější práce na papíře, s Medkovými díly z Prahy přijelo nákladní auto. „Řidič pak v Praze vyprávěl, jak krásný je Leinfelden. Z jeho pohledu to bylo skoro lázeňské město,“ vyprávěl pobaveně Wilhelmi. Medka také osobně navštívil v Praze, jak dokládá fotografie německé fotografky Evelyn Richter z umělcova ateliéru. Když Christoph Wilhelmi letos v únoru zemřel, smutnou zprávu na jeho webových stránkách doprovodil jeho portrét s Medkovým obrazem v pozadí.

Obraz Pan Enterprise na výstavě Nahý v trní, Valdštejnská jízdárna, Národní galerie v Praze, 2020 

Nejvýznamnějším z trojice nabízených děl je obraz Pan Enterprise, který měl v roce 1968 výstavní premiéru na prvním bienále v italském Lignanu. Aukční katalog tuto akci uvádí jako součást benátského bienále, byť šlo v podstatě o konkurenční projekt. „Pak tu přibylo nové bienále v přímořském Lignanu, přepychovém lázeňském středisku sedmdesát kilometrů na východ od Benátek směrem k Terstu. I tady se (stejně jako na výstavě Aktuální alternativy v Aquile) současnému českému umění dostalo velké pozornosti,“ referoval o výstavě v časopisu Výtvarné umění Jan Kříž. Medek v Lignanu – jak v umělcově monografii z roku 1970 uvádí Bohumír Mráz – získal první cenu.  

V Česku byl Pan Enterprise poprvé vystaven na podzim 1969 na umělcově samostatné výstavě Projektanti věží ve Špálově galerii. Ve výstavním katalogu je dokonce jako jediný reprodukován barevně. Před výstavou v Leinfeldenu byl vystaven ještě v Hradci Králové, Jihlavě a Hamburku. V Praze byl znovu k vidění až na Medkově retrospektivě v Galerii Rudolfinum v roce 2002 a znovu pak na umělcově výstavě ve Valdštejnské jízdárně před pěti lety. Reprodukován je v katalozích obou těchto výstav i zmiňované monografii z roku 1970. Název obrazu vysvětluje prvotní skica, která se dochovala na papíře, na který si Medek nalepil výstřižek z Mladého světa informující o americké letadlové lodi Enterprise (reprodukována spolu s fotografií malíře před obrazem v katalogu výstavy Nahý v trní). Pan Enterprise je také jedním z výrazných motivů básně, kterou na Medkovu smrt v roce 1974 reagoval Jan Zábrana.

Z předaukční výstavy v pražském Dorotheu, 2025

Druhým Medkovým plátnem nabízeným ve středeční aukci Dorothea je obraz Náhlá příhoda na hranici žluté IV. z roku 1967, který Medek vytvořil v Itálii během měsíčního pobytu v Janově na pozvání galerie La Bertesca. Výstava v této galerii v červnu 1967 byla jeho první samostatnou zahraniční výstavou. „Výstava měla neobyčejný úspěch (všechny vystavené obrazy a kresby byly zakrátko po vernisáži prodány),“ píše v malířově monografii v roce 1970 Bohumír Mráz a pokračuje: „V obrazech, které Medek vytvořil v Janově, se poprvé manifestačně uplatnily „strojky“, kresby drobných mechanismů, koleček a pák, a vnesly tak technické prvky do dosavadní malířské struktury, v níž je barva cítěna jako živá hmota.“ V Praze byl tento obraz poprvé vystaven až v roce 2002 v Galerii Rudolfinum, znovu pak až letos v květnu na předaukční výstavě v pražské kanceláři Dorothea.

Mikuláš Medek: Hlava mechanického básníka, 1968, 
olej a email na plátně, 70 x 50 cm, 
Dorotheum Vídeň 22. 5. 2025
odhad: 60 000–90 000 EUR (bez provize)

Třetím obrazem z Wilhelmiho sbírky, který bude dražen až o den později, je plátno menšího formátu Hlava mechanického básníka. Obraz vznikl během Medkova druhého pobytu v Janově v roce 1968. Patrně byl součástí výstavy, kterou měl malíř znovu v galerii La Bertesca na jaře 1969, aukční katalog však k němu žádnou výstavní a publikační historii neuvádí. Názvem i kompozicí má obraz velice blízko k obrazu Pokus o portrét Josefa Hiršala (Mechanický básník), který je reprodukován v knize Mikuláš Medek: Texty, a to s datací 1967 nebo 1969. 

Mikuláš Medek: Náhlá příhoda na hranici žluté IV., 1967, 
olej a email na plátně, 120,5 x 75,5 cm, 
Dorotheum Vídeň 21. 5. 2025
odhad: 100 000–150 000 EUR (bez provize)