Nejdražší Kotěra domácího trhu
19. března 2025
Text Machková Magda | Foto Artplus.cz, Aukční síně | Datum 11.03.2025
Aukční výsledky z loňské sezóny naznačily, že rok 2023 zůstane pro české výtvarnice asi nadlouho nedostižným. Za uplynulých dvanáct měsíců se sice povedly čtyři milionové prodeje, ani ty však nestačily dohnat mírný pokles ve všech sledovaných dražebních parametrech. Celkový obrat za díla autorek klesl asi o třetinu, na 30 milionů korun. V počtu milionových položek byl poměr ještě přísnější: loňské čtyři oproti sedmi z roku 2023. Pomyslnou vítězkou se stala dvoumilionová Zora Ságlová, jediný rekord z nejdražší desítky si připsala Antonie Brandeisová.
V kategorii výtvarných umělkyň, z níž vyjímáme Toyen, která na aukcích hraje vlastní ligu, chyběla minulému roku energie. Jak na straně předkladatelů, tak kupujících. Startovní nevýhodou aukčních tabulek z ledna až prosince 2024 byl fakt, že se porovnávaly s absolutními čísly sezóny 2023, která byla pro české autorky opravdu zářná.
Sezona 2023 se těšila z celkového obratu přes 44 milionů korun a pyšnila rekordní cenou za dílo od umělkyně – ženy na trhu vůbec. A to hned ve dvou případech. Neboť do té doby neochvějně první objekt Rozhovor od nejpoptávanější výtvarnice v novodobé historii, Adrieny Šimotové, za více než 3,2 milion korun (rok 2021) byl přeskočen předloňskou zlatou Márií Bartuszovou (Reliéf za 4,92 milionu korun, květen) i stříbrnou Jaroslavou Brychtovou ze sklářského dua s Ladislavem Libenským (Pták za 3,75 milionu korun, březen). Top desítku roku 2023 navíc ověnčily hned čtyři maxima dalších autorek, konkrétně Zory Ságlové, dvakrát Jitky Kolínské a Olgy Karlíkové. Loni tento trumf vynesla jen jediná hráčka na špici dražební soutěže, vedutistka Antonie Brandeisová.
Data ze serveru Artplus načrtla skromnější obrázek o sezóně 2024. Souhrnný obrat za položky od umělkyň činil kolem 30 milionů korun za 324 položek, tedy asi o třetinu méně než o rok dříve. Počet milionových děl se zastavil na čtyřech, kdežto předloni se sedmimístným sumám tleskalo sedmkrát. Loni by hypotetická akvizice všech deseti nejdražších artefaktů stála přes 10,2 milionu korun, kdežto o rok dříve by případný investor musel připlatit o osm milionů korun více.
Loňská aukční jednička, obraz 2005 králíků za 2,1 milionu korun, by o rok dříve stačil až na čtvrtou příčku, třetí Nesení lodí za 1,08 milionu se vyrovnalo předloňské sedmičce. V minulých měsících se desáté místo vyhlašovalo za přibližně 520 tisíc korun, což by v roce 2023 načínalo již třetí desítku výsledků. Jediný parametr, v němž rok 2024 předčil ten předchozí, bylo zastoupení žijících umělkyň. Ve hvězdné sezóně se dařilo výhradně učebnicovým autorkám, kdežto loni ke sběratelům a sběratelkám úspěšně promlouvaly hned dvě aktivní výtvarnice, téměř devadesátiletá Alena Kučerová a o jedenáct let mladší Magdalena Jetelová. Všechny nej- prodeje patřily známým osobnostem tuzemské scény, ale z předloňska si svou účast uhájil jen tandem Ságlová, Bartuszová, a to v prohozeném pořadí.
Nejžádanější autorky se opět ukázaly jako mistryně technických a materiálových experimentů, vždyť o klasická malovaná plátna šlo jen ve třech případech nejdražších prodejů. Sběratelská poptávka byla jak po plastikách, tak po kombinovaných technikách – ručnímu tisku, asambláži či malbě kouřem. Samostatnou oborovou kategorií pak byla i lakovaná plechová matrice Aleny Kučerové. Zajímavá čísla jsou však stále jen nepatrným výsekem z celkového trhu s uměním. Autorkám se ani loni nepodařilo vymanit z okleštění dvou až tří a půl procentního minipodílu na aukčním obratu a pořád platí, že příjmení -ová (přeneseně jména ženských autorek) najdeme jen asi u každé dvacáté přiklepnuté položky.
Z aukčního curricula multižánrové výtvarnice Zory (Zorky) Ságlové, rozené Jirousové, mají jen dva nejšpičkovější dražební výsledky starší datum než rok 2023 či 2024. Umělkyně tvořila necelých čtyřicet let, než v jednašedesáti letech podlehla těžké nemoci. Z oněch několika dekád však nezanedbatelnou část strávila v ústranní. Donedávna téměř nedostupnou autorku si publikum naceňovalo skokově. Její ojedinělé obrazové položky se buď vůbec neprodaly, nebo se po nich naopak s obřím nárůstem jen zaprášilo. Loňských dvanáct měsíců šlo onou druhou cestou a pro Ságlovou vypracovalo se třemi díly druhou nejsilnější aukční sezónu a její druhý nejlepší položkový výsledek. Pořadatelé z 1. Art Consulting nahlédli metrové plátno s autorčiným totemových zvířetem optikou momentálního poptávkového potenciálu a razítkovou malbu 2005 králíků opatřili do dubna nevídanou vyvolávací cenou těsně pod milion (přesně 976 tisíc korun). Po dvaceti příhozech si obraz dokráčel až na částku 2,1 milionu korun a nesl asi tříčtvrtinový podíl na jejím celoročním obratu.
Svůj teprve druhý milionový úspěch zaznamenala loni Květa Válová a hned ji to vyneslo na druhou pozici v rámci ženského žebříčku. Monumentální malba Pokání se u Aukční síně Vltavín vydražila za více než 1,5 milionu korun, nejvýše z jejích devíti přiklepnutých obchodů za rok 2024. Fialového kajícího se obra pro čtenáře objevila výpravná publikace Marie Klimešové v roce 2002, o šest let později si jej v rámci velké aukce české poválečné moderny všimli i sběratelé. V Dorotheu se tehdy vyšvihl na 960 tisíc korun, soudobé maximum Květy Válové, které vydrželo jedenáct let. V prosinci 2019 se totiž jinému autorčinu chef-d'œuvru stejných rozměrů, angažovanému obrazu Čtyři proti všem z přelomového roku 1968, podařilo zakončit na bezmála 2,5 milionu korun (Arthouse Hejtmánek). Listopadová částka za Pokání má momentálně barvu stříbra. Stejně vysoko, ale v kresebných tabulkách, se umístila uhlová a pastelová kresba Černá a bílá, velkoformátová studie ke stejnojmennému plátnu z roku 1990. Jako autorčinu druhou nejdražší práci na papíře vůbec ji evidujeme od loňského června, kdy u Arthouse Hejtmánek stála přes 136 tisíc korun.
Ani jednorázově utracený milion nestačil, aby pozvedl vlažnou sezónu jindy nedostižné Adrieny Šimotové. Slavná poválečná malířka, kreslířka, ilustrátorka a teoretička byla v posledních dekádách nepřehlédnutelná, vždyť trhem prošlo téměř tisíc jejích děl a bez ukázek z její pestré tvorby se neobešel žádný přehledový žebříček. Z šestapadesáti autorčiných položek jich loni zaujalo osmatřicet za necelých 4,5 milionu korun, dalece za mnohamilionovými obraty z nejúspěšnějších let 2021 či 2016. Geometricko-abstraktní olej na lepence Nesení lodí měl už jeden aukční zápis, opět z významné aukce v Dorotheu před sedmnácti lety. Tehdy si připsalo konečnou cenu 240 tisíc korun. Předkladateli z listopadové dražby u Galerie Kodl se investice mnohonásobně zhodnotila, když za ni nový majitel vydal lehce nad milion. Pro Šimotovou to znamenalo šestý nejdražší obraz vůbec.
Ani v roce 2024 nechyběla v ženském top žebříčku sochařka. A hned jedna z nejvlivnějších osobností poválečné plastiky, Eva Kmentová. Sběratelům a sběratelkám se v aukční premiéře představila téměř dvoumetrovou realizací v osinkocementu, určenou původně pro veřejný prostor. Drapériová torza Bez názvu byla totiž součástí výzdoby foyer předváděcího sálu v Oděvních závodech Prostějov. Státní zakázka padla do již uvolněných 60. let a Eva Kmentová se tak mohla plně vyjádřit svou citlivou a přesvědčivou estetikou lidských torz. Na jarní aukci společnosti Artslimit se ohromné sousoší dostalo po kompletním zrestaurování, jež bylo vynuceno tristním technickým stavem díla. Plastika byla kdysi nešetrně odřezána od zdi a přetřena bílou barvou. Muzejní kus se vydražil za více než jeden milion korun, na dohled od stále platného rekordu za půlmetrové Nohy. Ty v roce 2021 překvapily za 1,23 milionu korun u společnosti Etcetera Auctions.
Většímu plátnu s půvabnou městskou scenérií chybělo jen pár desítek tisíc, aby se ocitlo v prestižní milionářské společnosti. Takových „větších menších“ prodejních úspěchů se však Antonii Brandeisové loni poskládalo tolik, že se její celoroční obrat vyšvihl na více než 2,6 milionů korun, tedy násobně více než jakýkoli výsledek z předchozích sezón. Tři obchody přes sto tisíc a dva dokonce nad půl milionu korun vynesly polozapomenutou česko-italskou mistryni benátských vedut (1849-1926) opět na světlo. Signaturu ABrandeis znají sběratelé a galeristé z celého světa, neboť nesmírně výkonná malířka obesílala stejně pilně reprezentativní přehlídky jako obchodníky s uměním. Její dokonalé pohledy na benátské a později i florentské, římské či boloňské pamětihodnosti si odváželi movití turisté jako suvenýr na svou Grand Tour po Itálii. Současní milovníci drobnopisné malby ocenili autorčin obraz Benátky na rekordních 915 tisíc korun. Podle aukčního katalogu pocházelo plátno z australské soukromé sbírky a někdy v průběhu téměř 150 let od jeho vzniku patrně došlo k záměně zpodobovaného historického paláce, jímž není hlavní sídlo dóžete Falieriho, nýbrž jiný rodinný dům přímo na Canal Grande, tzv. Palazzo Falier Canossa.
Pozici autorčiny absolutní dražební jedničky si na pár týdnů užilo menší plátno Nádvoří Dóžecího paláce. Když loni v květnu vstupovalo do aukce, vyvolávací částka činila 300 tisíc korun. Tedy vyšší střední cenová hladina. Pořadatelský odhad Galerie Kodl měl ambice mezi 480 až 720 tisíci korunami. Jenže kupující se odvázali až k 840 tisícům, více než trojnásobku nejdražších nabídek z posledních let. Nádvoří nechalo za sebou i vousatý výsledek jiného pohledu na Dóžecí palác. U společnosti Meissner – Neumann stál před čtrnácti lety přes 630 tisíc korun. Že má Antonie Brandeisová či Antonietta Brandeis věrné publikum převážně v zahraničí dobře ilustruje i top položka z loňského světového trhu. V malé essexské aukční síni Sworders se v hned zkraje roku prodalo středně velké plátno Rialto, Benátky (The Rialto, Venice) za slušných kladívkových 21 tisíc liber.
Předloňská krasojízda československé sochařky Márie Bartuszové nešla loni zopakovat. Ani přes stoprocentní prodejní úspěšnost. Rok 2023 jí vynesl první, čtvrté a deváté místo v top desítce umělkyň, do uplynulé sezóny sehnali čeští dražebníci jen jednu položku. Intimní bronzovou plastiku ze série Klíčení, s podtitulem Skládačka XI, si nový majitel zakoupil za 780 tisíc korun, čímž pomohl autorce na celkovou sedmou příčku za rok 2024. Variabilní kovový odlitek pocházel z roku 1983, nicméně nedochovaná sádrová předloha byla ještě o devět let starší, z Bartuszové období originálních haptických experimentů. Orientovat se v sochařčiných realizacích sběratelům pomáhají výpravné publikace z poslední doby, Monografie z roku 2021 (slovensky) a Catalogue Raisonné z roku 2022 (anglicky), obě z pera slovenské historičky umění Gabriely Garlátyové a pod patronací košického Archívu Marie Bartuszovej. Ke Skládačce XI jsou v nich uveřejněny také doprovodné historické fotografie, což zvyšuje autentickou hodnotu plastiky.
V dubnu 2025 oslaví Alena Kučerová devadesátiny a do neděle 16. března je otevřená výstava Srdce je chrám v Císařské konírně Pražského hradu. I tak si lze připomenout tuto významnou českou grafičku, kreslířku a svéráznou výtvarnici. Na aukčním trhu je poměrně známou osobností s nižšími desítkami nabídek ročně, ale až uplynulá sezóna měla rekordní odlesk. Uspělo nevídaných 37 položek za 2,6 milionu korun, mnohem více než v roce 2023 a poprvé se povedl obrat přes dva miliony korun. Autorské maximu sice nepadlo, to si stále drží Pilování za 806 tisíc korun, potvrdila se však enormní sběratelská poptávka po autentických plechových matricích, jež Alena Kučerová zpracovávala jako grafické desky. Tři stromy z počátku 80. let totiž také sloužily jako materiálová základna, jejímž důkladným perforováním vznikly linie, následně opatřené barvou pro tiskové techniky. V dubnu u Etcetera Auctions draženou matrici výtvarnice ještě dotvořila barevným lakem. Do pár tahů zelené vtiskla jeden ze svých celoživotních inspiračních zdrojů, přírodu a krajinu. Na téže dubnové aukci se úctyhodně vedlo i velmi pozdní Kresbě VII, v níž jednaosmdesátiletá Kučerová přenesla experimenty s narušováním plochy z plechu na papír (téměř 273 tisíc korun).
S originálními asamblážemi z předmětů denní potřeby je výtvarný projev Běly Kolářové spojený již od 60. let. Umělkyně, nadaná absolutní dokonalostí „ručních prací všeho druhu“, si vybírala běžné drobné prvky jako kancelářské sponky, vlásenky, spínadla, párátka nebo žiletky, jejichž zmnožováním vytvářela rastry, geometrické tvary či tělesa. Do svých často velkoformátových kompozic dokázala díky obdivuhodné imaginaci vkládat příběhy, někdy prosté či úsměvné, jindy dramatické až fatální (např. slavný Životopis jedné patentky). Jedno takové dobrodružství ukryla sedmašedesátiletá Běla Kolářová také do asambláže Trojúhelníkový kruh, která byla k mání u společnosti Art Capital. V hravé konstrukční úloze o průměru 43 centimetrů tematizovala strach nahánějící materiál, tedy veleostré úlomky již tak břitkých žiletek, esteticky vyskládaný do dokonalého obrazce soustředných kruhů. Napětí mezi hrotitým a jemným, kružnicí a trojúhelníkem, světlým a tmavým buduje svébytnou atmosféru, typickou pro autorčina nejkvalitnější díla. A takové hodnoty nestárnou, jak dokázalo srovnání cen z opakovaného prodeje položky. Když se na trhu objevila poprvé, před necelými sedmi lety, stála 600 tisíc (Aukční dům Sýpka). Loni v listopadu si ji nový majitel pořídil za téměř totožnou částku. Uplynulou sezónu se Trojúhelníkový kruh a dalších pět děl složilo na obrat kolem 1,5 milionu korun, což je na Kolářové poměry podprůměrné číslo. První dáma české koláže je zvyklá na roční souhrnu v řádech vyšších milionů, na čele s 9,5 milionovým rokem 2021. Na svém kontě má již sedm milionových aukčních výsledků.
Dnes osmasedmdesátiletá umělkyně Magdalena Jetelová je nejmladší členkou loňského ženského TOP 10. Stále aktivní výtvarnice a žánrová experimentátorka střídá jednu výstavu za druhou, naposledy například velká přehlídka Proměny místa a prostoru v libereckých Lázních (2021/22) nebo předloňská výstava The Lie of the Land v Topičově saloně v Praze (Galerie Cermak Eisenkraft). Z její široce rozkročené tvorby se na druhotném trhu s uměním nejvíce prosazují závěsné obrazy, jejichž ikonickou tradici Jetelová narušuje použitou technikou, tedy malbou barevným kouřem na plátno. Práce s přírodními prvky jako jsou voda, oheň, kouř nebo saze je autorce blízká již od počátku umělecké tvorby, vždyť důležitá část jejích realizací se nějakým způsobem dotýká landartu, ať už za „land“ považujeme volnou krajinu, městské prostředí nebo výstavní prostory. V cenové hladině nižších statisíců se velké formáty pohybují relativně běžně. Přes půl milionu za položku Bez názvu, nabízenou v dubnu u Adolf Loos Apartment and Gallery, znamenalo širší špičku v této kategorii. Vešlo se do autorčiny obrazové top pětky. Obecně však byli obdivovatelé Jetelové loni vybíraví, uspěla jen každá druhá položka, a celoroční obrat kolem jednoho milionu patřil k těm tabulkově nevýznamným.
Sálová aukce Sýpky v neděli 16. března vydělala přes 5,3 milionu korun. Její prodejní úspěšnost byla také relativně slušná, bezmála 60 procent. Na statisícové ceny dosáhlo celkem devět položek.
19. března 2025Aukce aukcí 25. 2. a Galerie Ustar 9. 3. 2025
Na nejlepší výsledky mezi online aukcemi v lednu a únoru tohoto roku dosáhly společnosti Aukce aukcí a Galerie Ustar, z jejichž internetových dražeb vzešlo dokonce několik milionových položek. Obrat první z nich byl vyšší než u lecjaké domácí sálové...
17. března 2025Nejžádanější americká umělkyně mění světový aukční trh
Svou čtyřicetiletou intenzivní tvůrčí kariéru rozdělila dnes asi nejslavnější poválečná malířka Joan Mitchell mezi rodné Spojené státy a srdci blízkou Francii. Již v 60. letech si podmanila tehdejší galerijní svět na obou březích Atlantiku. Její obra...
14. března 202519. března 2025
17. března 2025
14. března 2025
10. února 2025
3. února 2025
21. března 2025
14. března 2025
7. března 2025