Umělecké kariéře multižánrové výtvarnice Zory (Zorky) Ságlové, rozené Jirousové (1942-2003), bylo vymezeno necelých čtyřicet let. Z nich však nezanedbatelnou část strávila v tvůrčím ústraní, do něhož ji dotlačila normalizační atmosféra počátku 70. let. Po absolvování textilního ateliéru na Vysoké škole uměleckoprůmyslové v Praze se jako jedna z nejmladších účastnic představila se svými obrazovými strukturami, objekty a instalacemi na výstavách Konstruktivní tendence (1966) a Nová citlivost (1968), v nichž tematizovala náhodné aspekty uměleckého díla a používala především geometrické výrazové prostředky. Formálně poměrně otevřený proud teoreticky zaštiťoval historik umění a kritik Jiří Padrta, o patnáct let starší Zorčin bratranec.

Zora Ságlová: Bílá struktura I, 1967,
asambláž na plátně, 106 x 106 x 6 cm,
1. Art Consulting CZ 12. 11. 2023
konečná cena: 2 478 000 Kč

Právě z této stále ještě rané autorčiny etapy, bylo jí kolem pětadvaceti let, pochází momentálně nejdražší prodej na domácím trhu, Bílá struktura I. O necelý rok později, v srpnu roku 1969, však použila zcela jiný výtvarný jazyk, řeč tehdy „světového“ akčního umění. V rámci přehlídky Někde něco v prestižní Galerii Václava Špály na Národní třídě, vedené Jindřichem Chalupeckým, připravila pro návštěvníky balíky sena, slámy a vojtěšky, které si diváci mohli interaktivně upravovat a přeskupovat. Čtrnáctidenní happening zdokumentoval manžel Ságlové  fotograf Jan Ságl, na dernisáži zahrála názorově i osobně spřízněná, přes mladšího bratra Ivana Martina Jirouse, kapela The Plastic People of the Universe, ale autorce tato originální akce vystavila neoficiální stopku. Jen na přímluvu dalšího z vystavujících, Jiřího Koláře, nebyla následně vyloučena ze Svazu výtvarných umělců.

Krátce poté stihla ještě pár land-artových realizací a několik scénických návrhů pro Plastiky, nicméně na dalších téměř dvacet let se Ságlová přeorientovala na privátní tvorbu, která jí dle vlastních slov pomáhala vydržet tehdejší nelehkou dobu. Na čas se vrátila k vysokoškolským začátkům, k časově náročné a zároveň velmi introspektivní tkalcovské práci na tapisériích.

Zora Ságlová: Otevřený dialog XIII, 1989,
razítková kresba na ručním papíře, 70 x 102 cm,
Etcetera Auctions 25. 11. 2023
konečná cena: 272 800 Kč

Při ní objevila svůj vizuální leitmotiv, obraz králíka, který ji až do konce jejího činorodého života neopustil. S různými podobami ušáků si Ságlová hrála barevně, žánrově, materiálově i formátově a toto její totemové zvíře na malbách, v tisku či v plastice patří k nejzastoupenějším kategoriím na trhu.

Dnes již kanonická výtvarnice druhé poloviny 20. století se své první velké retrospektivy v roce 2006 bohužel nedožila, zemřela po těžké nemoci v jednašedesáti letech. Od té doby se českým muzejním a galerijním institucím, státním i soukromým, poměrně úspěšně dařilo dostávat osobnost Zorky Ságlové do širšího povědomí jako plodnou a inspirativní umělkyni s obdivuhodným kulturně-historickým přehledem a výjimečným rukodělným nadáním.

Milionové sezóny 2023 a 2024

Aukční trh si dal s reprezentativními nabídkami autorčiných děl na čas ještě déle. V desátých letech nového milénia bylo k dispozici  jen minimum položek, obvykle jedno za dražební sezónu a ještě o ně žádný sběratel či sběratelka neprojevili zájem.

Zora Ságlová: 2209 králíků, 1985-86,
akryl na plátně, 95 x 95 cm,
European Arts 20. 11. 2016
konečná cena: 644 800 Kč

Před osmi lety se poprvé trochu zajiskřilo, když se o téměř metrový akryl 2209 králíků z poloviny 80. let strhla nečekaná příhozová bitva. V listopadu 2016 se u společnosti European Arts zahajovalo na 40 tisících korunách, necelých 50 tisících vč. provize, a jistý nárůst se dal očekávat. Vždyť šlo o teprve druhou aukční nabídku „obrazové“ Ságlové vůbec. Orientační cenotvorbu nasadil jen o měsíc dříve historicky první dražební prodej, u Aukčního domu Sýpka, Zátiší (Vzpomínka na otce) za 420 tisíc korun vč. provize. Pro žlutomodrou králičí férii, inspirovanou pravidelným rastrem autorčiny oblíbené techniky textilní vazby, se však zájemci v sále Obecního domu v Praze nadchli natolik, že se zastavili až na třináctinásobku vyvolávací ceny, na konečných téměř 645 tisících korun.

Zora Ságlová: Tanec se zajícem II, 1994,
olej na plátně, 70 x 115 cm,
1. Art Consulting CZ 24. 10. 2021
konečná cena: 720 000 Kč

Tato částka se na vrcholu aukčního žebříčku udržela dalších pět let, než ji vystřídala jiná variace na Ságlové ikonické zvíře, olej na plátně Tanec se zajícem II za 720 tisíc korun. Všechny tři prodejní úspěchy, pro zajímavost na osmém, pátém, respektive čtvrtém místě aktuální TOP desítky, zafungovaly jako odrazový můstek pro nadcházející dražební dění kolem Zorky Ságlové. Minulý rok se totiž na trhu objevila hned čtyři díla od této umělkyně a po všech se velmi rychle „zaprášilo“. Lví podíl na souhrnném obratu přes kladívkových 3,5 milionu korun, 4,3 milionu korun po započtení provize, si nejdříve připsala rozměrná králičí razítková malba Pocta Josephu Delteilovi za sumu těsně pod jeden milion korun.

Zora Ságlová: Pocta Josephu Delteilovi, 1992,
akryl na plátně, 115 x 115 cm,
1. Art Consulting CZ 11. 6. 2023
konečná cena: 900 000 Kč

U 1. Art Consulting se v červnu 2023 posunula na více než trojnásobek, z kladívkových 230 na 750 tisíc korun, tedy 900 tisíc korun vč. provize. Ještě zásadnější cenový posun měl přijít o pět měsíců později.

Stejná aukční síň předložila dražitelům v rámci své podzimní nabídky ojedinělou realizaci ze Ságlové konstruktivistického období, Bílou strukturu I z roku 1967. Hravou instalací pravoúhlého podkladu a sférických formátů ping-pongových míčků v autorčině nejoblíbenější monochromatice si pořadatelé byli natolik jistí, že nasadili tehdy nevídanou vyvolávací cenu ve výši 720 tisíc korun. O model s pořadovým číslem I, jehož varianta II je ve sbírkách Národní galerie v Praze a číslo III vlastnil hudebník a frontman Plastiků Mejla Hlavsa, se bojovalo ve třiceti příhozových kolech, než padlo rekordních téměř 2,5 milionu korun. Ságlové aukční maximum se poprvé přeneslo přes sedmimístnou cifru, na více než dvojnásobek předchozího prodejního úspěchu o pětadvacet let mladší králičí Pocty. Tímto výsledkem zabodovala autorka i v kategorii umělkyň-žen za loňský rok, v němž se Bílá struktura I blýskla titulem třetí nejdražší položky.
 

Zora Ságlová: Bez názvu, 1993,
akryl na damašku, 70 x 70 cm (1 díl diptychu)
1. Art Consulting CZ 10. 3. 2024
konečná cena: 427 000 Kč

Letošní první pololetí promluvilo do nejdražší desítky hned třikrát, s průměrnou kladívkovou cenou přes 780 tisíc korun. Bráno od konce, na devátou příčku se zařadila malovaná adaptace tradičního asijského motivu Jin-Jin I za 305 tisíc korun, sedmé místo obsadil damaškový diptych Bez názvu za 427 tisíc korun a momentálním druhým nejdražším titulem Ságlové je signované a k roku 1990 datované plátno 2005 králíků.

Zora Ságlová: 2005 králíků, 1990,
olej na plátně, 94,5 x 94,5 cm,
1. Art Consulting CZ 10. 3. 2024
konečná cena: 2 135 000 Kč

Před pěti měsíci obraz začínal na zatím nejvyšší startovní částce, 976 tisíc korun, a zakončil na více než dvojnásobku. Kupec za malbu vydal přes 2,1 milionu korun a Zorka Ságlová se tak zároveň stala jedničkou mezi umělkyněmi-ženami za první pololetí letošního roku (výsledky bez prodejů děl Toyen).

Všechny letošní prodeje zprostředkovala společnost 1. Art Consulting CZ. V součtu se dosažený obrat za prvních šest měsíců vyšplhal přes 2,8 milionu korun a pokud by se zopakovaly obdobné úspěchy i v druhé polovině letošního roku, mohlo by jít o druhou velkolepou dražební sezónu Zorky Ságlové v řadě za sebou.