Dosud nevídaný Štyrský sahá poprvé na miliony eur

Sotheby's Paříž 6. 12. 2023

Milionových obrazů má Jindřich Štyrský na svém kontě již přes čtyři desítky, počítáno v českých korunách. V eurech však ještě žádný. Tuto situaci může zásadním způsobem změnit první prosincová středa, kdy se bude dražit autorovo vrcholně surrealistické plátno Trauma zrození z roku 1936. Aukční síň Sotheby's očekává prodej v rozmezí 3,5 až 5 milionů eur a slibuje, že takový úspěch otevře Štyrskému dveře do celého světa.

Pařížská pobočka Sotheby's postavila na vizuálně výrazném díle českého umělce celou propagační kampaň k aukci moderního a současného umění, která se uskuteční večer 6. prosince. Jindřichu Štyrskému budou dělat společnost taková slavná jména jako Pierre Soulages, Jean-Paul Riopelle, Jean Dubuffet nebo Pablo Picasso. Nicméně v porovnání odhadních cen jsou seřazeni až dalece za jeho obrazem.

Alternativní popis Jindřich Štyrský: Trauma zrození, 1936,
olej na plátně, 100 x 250 cm, 
Sotheby's Paris 6. 12. 2023
Předaukční odhad: 3 500 000 - 5 000 000 EUR

Ze čtyřiadvacetipoložkové nabídky mají výhled na milionový úspěch tři díla. Vedle jasné jedničky Trauma zrození za předpokládaných 3,5 až 5 milionů eur (přibližně 80,5 milionu až 115 milionů korun) má velký prodejní potenciál také kanadský abstrakcionista Jean-Paul Riopelle, jehož sté výročí narození si letos umělecký svět připomínal (Composition ciérrée za 1,8 až 2,5 milionu eur). Společně s nimi i vloni zesnulý klasik francouzské poválečné malby, Pierre Soulages, se svým charakteristickým černým Diptychem z 80. let, tentokrát unikátně v technice oleje na dřevěné desce (Peinture 165 x 102 cm, 13 December 1985 (odhadovaná cena kolem 1 milionu eur). Všechny katalogové částky se počítají jako kladívkové, tedy bez provize a příslušných poplatků.

Štyrského nejrozměrnější obraz

Rekordní aspirace Štyrského obrazu podpořili experti ze Sotheby's i povedeným videomedailonkem, v němž především zahraniční publikum seznamují s autorovou osobností a rozebírají ikonografii a dobový kontext draženého díla. Třebaže má Trauma zrození neobvykle velké rozměry, 100 x 250 cm, a je tak úzce svázáno se životními osudy svého tvůrce, má relativně skromnou provenienční a výstavní historii.

V pravém dolním rohu signované a datované plátno pochází z roku 1936, kdy je také na podzim prezentoval jako svůj jediný příspěvek na spolkové výstavě Mánesu. Šlo o jedno z prvních děl, na něž se soustředil po téměř roční tvůrčí pauze, vynucené fatálními zdravotními obtížemi. V létě 1935  Štyrský společně s Toyen a básníkem Vítězslavem Nezvalem byli mimojiné na návštěvě u svých francouzských přátel, André Bretona, Paula Eluarda a dalších. Z hostitelů se stali hosté, neboť o pár měsíců před tím, na jaře, provázeli čeští umělci ze Skupiny surrealistů své pařížské kolegy po Praze, Brně, Karlových Varech či Mariánských Lázních. Červnová vedra ve francouzské metropoli však zhoršila Štyrského vrozenou srdeční vadu a vinou embolie musel být malíř v kritickém stavu na několik týdnů hospitalizován. Dočasně mu ochrnula pravá polovina těla.

Alternativní popis Pohled do členské výstavy SVU Mánes (6. 11. - 8. 12. 1936) se Štyrského obrazem. Reprodukci přinesly Volné směry 33 (1937) na straně 191. Zdroj: Projekt Josef Sudek a fotografická dokumentace uměleckých děl.

Po návratu z Paříže se ještě dlouho zotavoval a do obrazu Trauma zrození otiskl i své soukromé kataklyzma, hraniční zážitek ze setkání se smrtí a návrat do života. Název malby se shoduje s dobovou psychoanalytickou studií Das Trauma der Geburt (1925) rakouského filosofa, literáta a Freudova blízkého spolupracovníka Otto Ranka, která byla v pařížských surrealistických kruzích celkem populární a výňatky z ní publikoval například Vítězslav Nezval v revue Zvěrokruh.

Rankova teorie spojovala stavy úzkosti, panických atak a podvědomých strachů s pocity právě narozené lidské bytosti, která se musí odpoutat od bezpečného prostředí matčina těla a čelit vnějšímu světu a jeho tlakům osamoceně. A tento poporodní traumatický zážitek ze separace, odloučení a bezbrannosti si jedinec v sobě nese celý život. Kliničtí pacienti si pak v rámci psychoanalytické léčby měli projít stavem druhotného znovuzrození, s nímž by se vyrovnali a zlepšili tak své duševní zdraví.

U některých surrealistických intelektuálů tyto Rankovy myšlenky způsobily až ideový posun: od freudiánského pudového otcovsky orientovaného komplexu k fyzickým a emočním vazbám mezi celkem a jedincem, tedy matkou a dítětem. Původně teoretická pojednání se i díky Rankovu pobytu ve Spojených státech ve 30. letech rozšířila také do dalších oborů. V sedmdesátých letech se například iniciovala rozsáhlá bádání v prenatálním lékařství či poporodní péči o matku a novorozence.

A právě motivy spojené s absolutním i individuálním počátkem života jsou na Štyrského chef-d´oevru jasně čitelné. Ať už by se jednalo o zrození „planetární“, jak vysvětlují odborníci a poukazují na zobrazení dávnověkých fosílií a přírodnin, nebo o lidskou existenci: od původního zplození (falické tvary) přes embryonální vývoj (lidský plod ještě v amniovém vaku vpravo) až ke krvavému příchodu na tento svět (látkové zavinovačky v levém horním rohu).

S většinou symbolů Štyrský pracoval v různých kombinacích a významech již dříve, ale v tomto obraze je rozmístil solitérně, na černém pozadí, téměř encyklopedicky bez zjevné interakce. O zasvěcený výklad se pokusil například Vítězslav Nezval v úvodu k monografii Štyrského a Toyen z roku 1938. Nebo nejnověji Karel Srp a Lenka Bydžovská v knize Jindřich Štyrský z roku 2007.

Alternativní popis Fotografie z bytu Jindřicha Štyrského, krátce po jeho smrti v roce 1942. Na stěně nad lůžkem obraz Trauma zrození. Zdroj: Lenka Bydžovská, Karel Srp: Jindřich Štyrský, 2007 (il. 484)

S obrazem byl malíř spojen opravdu osudově. Nejdříve momentem vlastního znovuzrození po téměř tragickém srdečním kolapsu v roce 1935 a poté v okamžiku vlastní smrti, 21. března 1942 ve svém smíchovském bytě. Podle fotografických svědectví mu nad lůžkem viselo právě Trauma zrození.  Štyrského pozůstalost přešla závětí na Toyen, o plátně se v notářských záznamech psalo jako o "obrazu surrealistickém, neprodejném." Přítelův odkaz po válce převezla do svého nového domova ve Francii.  V jejím soukromém majetku zůstal obraz až do roku 1982, kdy se v aukční síni Drouot konala posmrtná aukce Toyenina uměleckého dědictví. Tedy i včetně Štyrského malby, pod číslem 137.

Český surrealista na Place des Vosges

Tehdy obraz zakoupil jeho současný vlastník, slavný pařížský licitátor, sběratel a znalec umění Jean-Claude Binoche, za 72 tisíc francouzských franků. Média přepočítala tehdejší cenu na dnešních zhruba 26 tisíc eur, takže jakýkoli prodejní úspěch kolem předaukčního odhadu by znamenal astronomické zhodnocení Štyrského obrazu již po čtyřiceti letech.

Alternativní popis Znalec, licitátor a sběratel Jean-Claude Binoche představuje v předaukční upoutávce obraz Trauma zrození. Zdroj: How Jindřich Štyrský Shaped Czech Surrealism | Expert Voices Sotheby's

A třebaže se Trauma zrození od té doby objevilo na obou přelomových výstavách, pořádaných Galerií hlavního města Prahy (Český surrealismus 1929-1953 v Městské knihovně v roce 1996/97 pod kurátorským vedením Karla Srpa a Lenky Bydžovské a monografická výstava Jindřich Štyrský v Domě u Kamenného zvonu v roce 2007 od týchž autorů), veřejnosti zůstalo relativně skryto. Současný vlastník, Jean-Claude Binoche, si totiž obrazem vyzdobil jeden z privátních hostinských pokojů ve svém paláci na Place des Vosges (čp 24). Rodinný majetek na jedné z nejprestižnějších pařížských adres začal adaptovat od 80. let, s pomocí argentinského architekta a designéra Patricia Elliffa. Objekt sloužil po desítky let běžnému kancelářskému provozu, Binoche se svým týmem z něj časem udělali mondénní multifunkční prostor k pořádání kulturních a společenských akcí.
 

Alternativní popis Jeden ze salonů barokního paláce na Place des Vosges. Prostory v piano nobile byly od 80. let adaptovány na multifunkční sály v eklektickém interiérovém designu. Zdroj: Habitually Chic

Proměny interiérů nejen financoval, ale jako dlouholetý znalec umění ve službách nejslavnějšího francouzského aukčního domu Drouot – později se realizoval ve vlastním dražebním podniku Binoche et Giquello -, si pro jednotlivé sály a pokoje vybíral výzdobu a mobiliář. Alespoň letmou představu o amalgámu stylů a nečekaných kombinacích starého a nového, historizujícího a současného si běžný divák může udělat při sledování francouzského filmu France z roku 2021.

Alternativní popis Pohled do hostinského pokoje paláce na Place des Voges v Paříži. Designový nábytek, historický mobiliář a starožitnosti se s rozměrným obrazem Jindřicha Štyrského propojili díky "žonglování" s uměleckými styly. Zdroj: ADmagazine

Reprezentativní prostory Binocheova paláce  „hrají“ důležitou roli luxusního domova hlavní hrdinky, známé a bohaté televizní reportérky, ztvárněné Leou Seydoux. Pokoj se Štyrského obrazem Trauma zrození se sice na filmovém plátně přímo neobjevuje, původní instalaci díla na čelní stěně místnosti ale zachycuje například krátké předaukční video od Sotheby´s. V něm sám osmdesátiletý Jean-Claude Binoche, milovník evropské secese a rané moderny stejně jako nativního umění Afriky a Jižní Ameriky, vypráví, že s pracemi Toyen a Jindřicha Štyrského jej počátkem 60. let úplně poprvé seznámila tehdy také dvacetiletá „nová“ surrealistka Eva Švankmajerová při jeho návštěvě Prahy. V tomto konkrétním obraze nachází autorovu silnou, až geniální výpověď.

UTONULÁJindřich Štyrský: Utonulá, 1927,
olej na plátně, 60 × 73 cm,
konečnáce cena: 24 300 000 Kč 
European Arts 19. 11. 2017

Aktuální Štyrského dražební žebříček vede raná malba Utonulá za 24,3 milionu korun včetně provize z podzimní aukce European Arts před šesti lety. Poslední drahý prodej se v tuzemsku udál v březnu 2021 u 1. Art Consulting (Metamorfóza za téměř 18 milionů korun). Na českém trhu s uměním se různé Štyrského práce letos nabízely minimálně čtyřiadvacetkrát, ale sběratelé si spíše vybírali. Do peněženek sáhli jen v sedmi případech v souhrnném objemu kolem 840 tisíc korun (kladívkových). Všichni Štyrského obdivovatelé budou případný mnohamilionový příklep ve středu 6. prosince v Paříži vyhlížet s velkým očekáváním.
 


Související články

Štyrského krajina a několik Boštíků hledá nové majitele

Štyrského krajina a několik Boštíků hledá nové majitele

1. Art Consulting 16. 6. 2024

V katalogu sálové aukce 1. Art Consulting v neděli 16. června s podtitulem Exkluzivní výběr klasického a moderního umění najdou zájemci téměř dvě stovky položek. Dominovat mezi nimi bude klasická moderna a poválečné umění.

13. června 2024
Do aukcí jde zapomenutý Zrzavý, poválečný Muzika i pozdní Gross

Do aukcí jde zapomenutý Zrzavý, poválečný Muzika i pozdní Gross

Galerie Pictura 5. 6., Arthouse Hejtmánek 6. 6. 2024

Zájemce o koupi výtvarného umění tento týden v Praze čeká dvojice sálových aukcí. První pořádá ve středu Galerie Pictura, druhá, tradiční červnová zahradní aukce čeká na sběratele u aukční síně Arthouse Hejtmánek. Obě nabídnou přes dvě stovky položek...

4. června 2024
Do aukce jde raný i vrcholný Kremlička

Do aukce jde raný i vrcholný Kremlička

Galerie Kodl 26. 5. 2024

Ačkoli je dnes Rudolf Kremlička považován za jednoho ze stěžejních tvůrců českého moderního umění, zcela se vyhnul kubismu, a svými generačními vrstevníky byl považován spíše za konzervativce. V roce 1918 vystavoval se skupinou Tvrdošíjných. Na jejic...

23. května 2024
Zobrazit všechny

Další články


<