Václav Hollar: Pohled na Hradčany a Jelení příkop, 1636,
perokresba hnědým inkoustem na papíře, 9,7 x 15,3 cm,
odhad: 30 000-40 000 GBP, Sothebyʼs 29. 7. 2020

Kresba zachycuje Pražský hrad a Malou Stranu zhruba z míst, kde se dnes nachází lávka pro pěší spojující Letenské a Chotkovy sady. Kresba musela vzniknout někdy mezi 6. a 13. červencem roku 1636, kdy Václav Hollar navštívil Prahu spolu s poselstvem hraběte z Arundelu, které mělo jednat s císařem Ferdinandem II. o vypořádání majetkových nároků sestry anglického krále Karla I. Alžběty, vdovy po Fridrichu Falckém. Poselstvo císaře v Praze nezastihlo, a tak za ním po týdnu putovalo do Řezna.

Alena Volrábová v soupisovém katalogu Hollarových kreseb reprodukuje pět pohledů na Prahu vztahujících se k této cestě. Nejznámějším z nich je víc než půlmetrové panorama ve sbírce pražské Národní galerie, které umělec později použil jako předlohu pro grafický list. Kresba nabízená v Londýně je v katalogu zmiňovaná jako nedostupná pod názvem Pohled na Hradčany a Jelení příkop (číslo A.III/3).
 

Václav Hollar: Velký pohled na Prahu ze svahu Petřína (detail), 1636,
lavírovaná perokresba na papíře, 12,1 x 56 cm, Národní galerie v Praze

Kresba, stejně jako zmiňované panorama a jedna z přípravných kreseb k němu či k související grafice původně patřily do sbírky pražského sběratele Franze Sprinzelse, který v roce 1938 ve Vídni vydal první katalog Hollarových kreseb. V témže roce zmiňované tři kresby publikoval také v nedělní příloze Prager Presse. Zde mimo jiné uvádí, že obě menší kresby pocházejí z alba, které sestavil Hollarův žák Francis Place a které bylo v roce 1935 vydraženo v Londýně.

O představované kresbě zde píše: "Třetí velice půvabné vyobrazení Jeleního příkopu pochází ze stejného zdroje a je obzvláště elegantně nakresleno. Vzhledem k tomu, že Václav Hollar je právem ceněn za topografickou přesnost a úspornost svých kreseb, jsou objevy mistrových pražských pohledů nejen uměleckým, ale i kulturně-historickým ziskem."
 

Die Welt am Sonntag, 15. 2. 1938

Franz Sprinzels před druhou světovou válkou emigroval do Velké Británie, kde si změnil jméno na Francis Springell. V roce 1963 vydal třísetstránkovou monografii o hraběti z Arundelu a jeho diplomatické cestě. Zemřel v roce 1974, o dvanáct let později byla jeho sbírka kreseb starých mistrů rozprodána v aukci Sothebyʼs. Zde ji koupil jiný rodák z Prahy, rakouský bankéř Albin Schram, kterého wikipedie uvádí jako jednoho z vůbec největších sběratelů dopisů s podpisy slavných osobností. Schram zemřel před patnácti lety ve Švýcarsku, kresbu do aukce nyní nabídli jeho dědicové.

O autentičnosti kresby Alena Volrábová nepochybuje, cenový odhad 30 tisíc až 40 tisíc liber byl ale podle ní vzhledem k drobnému formátu přehnaný. Očekávaná cena včetně provize odpovídá částce 1,1 milionu až 1,5 milionu korun. Dosavadní aukční rekord za Hollarovu kresbu drží s cenou 75 tisíc liber Pohled na katedrálu sv. Pavla v Londýně, který v roce 2010 na aukci stejné aukční síně zakoupilo Metropolitní muzeum v New Yorku. Zrovna tuto práci nicméně Volrábová ve svém soupisové katalogu z Hollarova oeuvru vyřadila (více zde). Ačkoliv její kniha vyšla v roce 2017 i anglicky, aukční katalog Sothebyʼs její práci překvapivě zcela ignoruje.

Podle Volrábové jde o dílo, které by pro Národní galerii bylo zajímavé, nevěří však, že by na něj byla galerie v letošním roce schopna získat potřebné prostředky. Mimo jiné proto, že letos v lednu již privátně koupila jinou Hollarovu kresbu, jeden z jeho pozdních pohledů na pevnost Tanger v severní Africe z roku 1669.