Artotéka Moravské galerie v Brně, tedy jakási veřejná půjčovna umění, vznikla v roce 2017 pod hlavičkou Centra nových strategií muzejní prezentace při Moravské galerii v Brně. Zásadní vliv na její zrod měla především vídeňská půjčovna umění, MUSA, jak zní používaná zkratka pro  Museum Startgalerie Artothek,  která je nyní součástí Wien Musea.  Právě zde se v roce 2008 Táňa Šedová, hlavní iniciátorka vzniku brněnské artotéky, spolu s Rostislavem Koryčánkem, který v té době působil na postu ředitele brněnského Domu umění, setkali s „fenoménem půjčování umění“. 

Šedová vzpomíná na velký dojem, který na ně vídeňská MUSA udělala: „Oba nás tehdy nadchla tato specifická forma komunikace s veřejností, díky které se daří muzeu nenucenou formou zprostředkovávat výtvarné umění široké veřejnosti a iniciovat důvěrnější vztah mezi výtvarným dílem a pozorovatelem.“ Vídeňští kolegové byli  nadto později velice vstřícní a spolupracovali při budování půjčovny v nedalekém Brně: „Při formování artotéky MG nám byli nápomocni jak v otázkách provozních a technických, tak v oblasti koncepční.“ 

Promyšlená akviziční strategie

Vídeň ale nebyla jediným inspiračním zdrojem, druhou artotékou, která se propsala do směřování brněnské půjčovny umění je Artothek – Raum für junge Kunst v Kolíně nad Rýnem. Ta měla vliv především v oblasti edukačních a doprovodných programů, které v Kolíně rozvíjí nejen s místní střední a vysokou školou, ale i tou mateřskou. Mimo to právě i díky darům těchto artoték jsou ve sbírce té moravské zastoupeni i zahraniční umělci druhé poloviny 20. století.

Hlavní slovo, co do volby umělců, jejichž díla se objeví v Artotéce MG, mají kmenoví kurátoři galerie. Ti každoročně doporučují umělce, jejichž tvorba by měla být v artotéce zastoupena a stojí tak za její akviziční strategii. Jde převážně o autory české, nebo na tuzemské scéně působící a pro výběr neexistuje žádný věkový limit. Díky tomu si můžete zapůjčit díla jak etablovaných umělců, tak čerstvých absolventů vysokých uměleckých škol. Pro artotéky je široká nabídka děl důležitá, umožňuje přiblížit se vkusu vyššího počtu zájemců. Od roku 2021 navíc spolupracuje Artotéka MG s Fakultou výtvarných umění VUT v Brně a tak se každoročně objeví v nabídce i díla umělců ještě studujících. 

Benefit pro umělce

Nesporně má Artotéka MG vliv i na budoucí kariéru těchto autorů. Ačkoliv sama Táňa Šedová si netroufá hodnotit, jaký moc artotéka pomůže zlepšit postavení tvůrce v uměleckém provozu, pozitivní zpětná vazba se k ní dostává: „Dovolím si interpretovat vyjádření některých umělců, pro které byly dvě hlavní motivace přijmout pozvání do sbírky artotéky. Jednak budou zastoupeni etablovanou státní uměleckou institucí (MG), jednak bude jejich tvorba propagována online i prostřednictvím půjčování a mohou se dostat do většího povědomí laické i odborné veřejnosti.“ To pomáhají zvyšovat i speciální doprovodné akce, jako je Prostřený stůl nebo Speed dating v artotéce, během nichž jsou propojeni umělci se zájemci o umění z řad široké veřejnosti. Zúčastnit se může každý a jak Šedová kladně hodnotí, daří se tak "propichovat" sociální bubliny. 

Již několikrát nastala situace, kdy si někdo na zapůjčené dílo zvykl natolik, že pro něj bylo těžké se s ním rozloučit. Galerie, ani pod ní spadající artotéka, nemůže jakožto veřejná instituce díla prodávat, může ale zprostředkovat kontakt na autora nebo jeho zastupující galerii. Jak Šedová potvrzuje, klienti artotéky si již nejednou pak od umělce napřímo zakoupili jiný obraz. A dodává: „Jsem za tento vývoj velmi ráda. Dokládá, že artotéka může zvyšovat zájem o výtvarné umění a budovat důvěrnější vztah k umělecké tvorbě.“

V současnosti se nacházejí díla z Artotéky MG ve velkých kancelářských budovách, v menších provozovnách, ale i v soukromých obydlích a na kolejích studentů. Částka, za kterou se dají díla na měsíc zapůjčit začíná na 50, respektive 35 korunách pro studenty a seniory. To činí z Artotéky MG velice vstřícnou možnost pro prakticky každého, kdo si chce třeba i jen vyzkoušet žít s uměním. 

Kultivovat pražský „Jižák“

První „půjčovna umění“ vznikla na našem území v rámci Městské knihovny v Praze  ještě před revolucí. Otevřena byla v roce 1983 s cílem podpořit rozvoj sídliště Opatov, části komplexu sídlišť Jižní Město. V nabídce této artotéky se však i dnes primárně nacházejí reprodukce slavných děl, jak českých tak zahraničních autorů. Ty tvoří v nabídce více jak polovinu, zatímco z nabízených originálů se jedná převážně o práce na papíře.

O více jak deset let později následovalo založení druhé půjčovny uměleckých děl v Česku. V roce 1995 vznikla Artotéka města Plzně.  Ta se však soustředí primárně na lokální autory, tedy současné umělce, kteří buď v Plzni přímo působí, nebo jsou s ní nějakým způsobem propojeni. Jejich díla pak prezentuje v přístupných prostorách plzeňského magistrátu. Mimo ten ale díla nepůjčuje. Nejde tedy zcela o veřejnou artotéku, jak je známá z německojazyčných prostředí, odkud původní nápad pochází.