Surrealistické sny Václava Zykmunda získávají na ceně
4. září 2024
Text Viduna Jan | Foto Artkabinet Zíka, Arthouse Hejtmánek, Aukční dům Zezula, Einszwei Gallery | Datum 02.05.2023
Barevné sklo se stalo českým fenoménem na začátku 19. století. Mezi nejzajímavější skloviny vynalezené českými skláři se řadí hyalit, agatin a lithyalin. Za vzácné a zachovalé číše či poháry z tohoto skla se na aukcích platí i desítky tisíc korun.
Výroba barevného skla zaznamenala velký rozmach díky mimořádným objevům českých sklářů ve dvacátých letech devatenáctého století. České barevné sklo si tím následně získalo obrovský věhlas a stalo se světovým fenoménem. Mezi nejzajímavější a nejpozoruhodnější tehdy v Čechách vynalezené skloviny patří v prvé řadě hyalit, agatin a později i lithyalin.
Výrobky z těchto dnes již velmi vzácných sklovin jsou sběratelsky velmi oblíbené a vyhledávané. Prim drží zejména číše, poháry a další dekorativní výrobky, které dosahují v aukcích částek několika desítek tisíc, výjimečně i několika set tisíc korun.
Rozhodujícími faktory pro výši ceny jsou dekorativnost a celková zachovalost předmětu. Cena restaurovaných, hůře zachovalých, či dokonce poškozených exemplářů, například naprasklé číše, může být zlomková oproti exemplářům skvěle zachovalým. Hodnotí se také zachovalost detailu, zda není například setřelá malba či zlacení.
Rekordních částek, v porovnání s tehdejšími a současnými průměrnými příjmy, dosahovaly aukční ceny skla 19. století na konci 90. let a na přelomu tisíciletí. Starožitné sklo je v současné době výhodnou investicí do budoucna, neboť v posledních letech nebyly v této oblasti ani zdaleka tak velké cenové nárůsty jako například u obrazů, drahých kovů a vzácných mincí či medailí, byť sběratelský zájem o tuto kategorii starožitností v posledních několika letech stoupá.
Hyalit vznikl experimentálně pod rukama skláře Jakoba Wagnera ve sklárně Jiříkovo Údolí (Georgenthal) v jižních Čechách v roce 1816. V roce 1817 vznikl černý hyalit a v roce 1819 červený hyalit. Hyalitu dal jméno jeho objevitel hrabě Jiří Buquoy, který ho odvodil od řeckého slova „hyalos“ - sklo. Od roku 1820 držel hrabě Buquoy na výrobu hyalitu privilegium. Hyalit byl ve druhé čtvrtině 19. století vyráběn i v jiných českých sklárnách, např. v harrachovské sklárně Nový Svět. Bez úspěchu hraběte Buquoye a jeho huťmistrů při vynálezu hyalitového skla by nebylo pozdějších vynálezů nových barevných sklovin, včetně lithyalinu Fridricha Egermanna, který byl lazurován na hyalitovém skle.
Výrobky z černého a červeného hyalitu jsou dnes vzácné a sběratelsky vyhledávané, čemuž nasvědčují i jejich ceny.
Černý hyalit je černá dokonale neprůhledná sklovina vysokého lesku. Svého vrcholu dosáhlo černé hyalitové sklo v roce 1827, kdy bylo zdobeno zlacenými chinoiseriemi. V aukcích se vyskytuje poměrně vzácně.
V zahradní aukci vydražil Arthouse Hejtmánek v červnu 2021 exkluzivní číši za více než 20 tisíc korun.
V 15. eAukci Einszwei Gallery byly draženy dva šálky s podšálky z černého hyalitu zdobené zlacením ze sklárny v Jiříkově údolí. Z vyvolávací ceny 10 tisíc korun vyšplhaly na částku téměř 50 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
Vzhledem k náročnosti výroby byla ve sklárně Jiříkovo Údolí nejprve zvládnuta výroba černého hyalitového skla a poté až červeného skla. Variantou červeného hyalitu je červenočerný mramorovaný hyalit „schmelzierte Hyalith“, který vznikl přidáním černých hyalitových střepů do červené hyalitové skloviny.
V 7. eAukci Artkabinet Zíka byl dražen exkluzivní flakon z mramorovaného červeného hyalitu. Z vyvolávací ceny stanovené na 12 tisíc korun se vyšplhal na téměř 17 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
Ve 2. eAukci Artkabinet Zíka byl dražen exkluzivní flakon z mramorovaného červeného hyalitu o výšce pouhých 5,5 centimetrů, který dosáhl částky 3600 korun včetně aukčního poplatku.
Název agatinového skla byl odvozen od slov „agathe / achates“ – achát. Sklovina byla probarvená tak, aby imitovala barvy a struktury leštěných polodrahokamů. Vyráběla se v buquoyských novohradských sklárnách v letech 1835-1845.
Extrémně vysokých cen dosahují v prvé řadě sběratelsky oblíbené číše a poháry. Výsledné ceny dosahují částek i přes sto tisíc korun. Potvrzuje to mimo jiné i výsledek aukce Aukčního domu Zezula z roku 2020, kde byl dražen mimořádný biedermeierový agatinový pohár ve výjimečné zachovalosti. „Je to nejkrásnější agatinový pohár, který byl za celou historii naší aukční činnosti v aukci dražen,“ uvedl tehdy majitel aukční síně Antonín Zezula. Z vyvolávací ceny stanovené na 39 tisíc korun se dostal na téměř 160 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
Rekordní ceny dosáhl výjimečný pohár z agatinového skla dražený na 9. eAukci Artkabinet Zíka loni v prosinci. Z vyvolávací ceny 45 tisíc korun ho sběratelé posunuli na rekordních 192 tisíc korun včetně aukčního poplatku, a stal se tak nejdražší prodanou položkou v aukci. Je to nejvyšší cena za agatinový pohár dosažená v českých aukcích v posledních několika letech. Výsledná cena překonala i výjimečný agatinový pohár dražený v roce 2020 v aukci Aukčního domu Zezula.
Název lithyalin vznikl od slova „lithos“ - kámen. Základem pro výrobu lithyalinu se stal hyalit z buquoyských skláren a tmavě zelené sklo. Nanášením a následným natavením oxidů kovů v zrnech na základ ze zeleného skla nebo hyalitu vznikla žilkovaná textura napodobující leštěný polodrahokam. Lithyalin byl objeven Friedrichem Egermannem (1777-1864) v severních Čechách v novoborských sklárnách a roku 1928 byl patentován.
V březnové aukci Artkabinet Zíka byl dražen lithyalinový pohár z harrachovských skláren. Z vyvolávací ceny 22 tisíc korun vyšplhal na více než 31 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
Výrobky z exkluzivních sklovin devatenáctého století bývají draženy na aukcích českých aukčních síní, které pořádá například Aukční dům Zezula, Artkabinet Zíka, Arthouse Hejtmánek, Einzwei Gallery, Ustar, Starožitnosti pod Kinskou, Zodiak a další. Mimořádné svým rozsahem bývají také specializované aukce skla německého aukčního domu Dr. Fischer v Heilbronu. Z dalších zahraničních aukčních síní, které mají ve svých aukcích téměř pravidelně vzácné české sklo z devatenáctého století lze uvést rakouské Dorotheum.
Použitá literatura:
Buquoyské sklo v Čechách 1620-1851 – Helena Brožková a kol.
České sklo ze soukromých sbírek – Jan Mergl
Z Nového Světa do celého světa – 100 let harrachovského skla – Jan Mergl a kol.
Sbírka skla Bruno Schreiber, I., II. - Jan Mergl a kol.
Slovník pojmů z dějin umění: názvosloví a tvarosloví architektury, sochařství, malby a užitého umění – Oldřich Blažíček, Jiří Kropáček
Sklářství – Vlastimil Vondruška
Umělcovy prodeje (nejen) v roce 2024
Jedním z umělců, jejichž ceny v posledních několika letech setrvale rostou, je experimentátor domácího surrealismu ve fotografii a malbě Václav Zykmund. Za letošní rok evidujeme jeho prozatím druhý nejlepší výsledek dokonce ve srovnání s celoročními...
4. září 2024Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2024
Češi kupují hlavně současné umění. Při volbě umělce sledují, jestli jeho díla už vlastní veřejné sbírkové instituce či v jakých soukromých sbírkách se nacházejí. Důležitá je pro sběratele také výstavní historie umělce. Ukázal to třetí ročníku průzkum...
2. září 2024Obraz Trauma zrození od Jindřicha Štyrského
Největší a patrně také nejvýznamnější obraz Jindřicha Štyrského a českého surrealismu se po desítkách let vrátil do Česka. Od francouzského sběratele Jean-Clauda Binoche ho koupil Vladimír Železný. Cenu transakce sice ani jedna ze stran nezveřejnila,...
27. srpna 202427. srpna 2024
27. srpna 2024
5. srpna 2024
24. července 2024
5. srpna 2024
26. června 2024
17. května 2024