Nová Ročenka Art+: Česko roste, svět padá
2. dubna 2025
Text Viduna Jan | Foto Macho & Chlapovič, Katz Auctions, Aurea Numismatika, Antium Aurum, Kendro | Datum 28.02.2025
Na českých numismatických aukcích se loni povedla řada prodejů s cenami v řádu milionů korun. Sedmnáct vzácných mincí se s cenou vešlo mezi dva a tři miliony. V celkovém loňském žebříčku obsadily 11. až 27. místo. Sběratelé za ně utratili 40 milionů korun.
České numismatické aukce v roce 2024 byly vskutku nabity krásnými a mimořádně vzácnými mincemi zejména z období vlády Habsburků, českého středověku a období Keltů. Nejdražším exemplářům vládly mince ze sbírky Dr. Václava Bruny. Platilo to nejen o TOP 10, ale také o mincích ze druhé s třetí desítky loňského žebříčku, jejichž ceny se pohybovaly mezi dvěma a třemi miliony korun.
Druhou nejdražší stříbrnou mincí českých aukcí roku 2024 se stal tolar Albrechta z Valdštejna z Jičínské mincovny mincmistra Georga Reicka s letopočtem 1629. O ceně rozhodla především mimořádná zachovalost, vzácnost a sběratelská žádanost Albrechtových mincí. Z vyvolávací ceny 10 tisíc eur vystřelil na 120 tisíc, což v přepočtu činilo téměř 3 miliony korun. (Více o mincích Albrechta z Valdštejna)
Na 34. aukci Macho & Chlapovič se dražilo několik zlatých pamětních medailí Marie Terezie pocházejících ze sbírky Jaroslava Kokoluse. Jednou z nich byla uherská korunovační medaile, která se stala nejdražší ražbou z období vlády Marie Terezie na českých numismatických aukcích v roce 2024. Masivní zlatá medaile o hmotnosti patnácti dukátů vyražená k příležitosti korunovace na uherskou královnu v Bratislavě, od medailéra Maria Antonia di Gennaro, byla vyražena ve Vídni, nejspíše v naprosto minimálním nákladu, uvedla aukční síň. I přes mírně opracovanou hranu se díky své unikátnosti vyšplhala na 2,9 milionu korun včetně aukčních poplatků. Na trh se vrátila po pěti letech. V roce 2019 se u Macho & Chlapovič prodala za 2,75 milionu korun včetně provize.
Druhou nejdražší mincí pocházející z oblasti Švédského Livonska, po desetidukátu Kristiny I. Švédské (loňská devátá nejdražší mince), se stal velmi vzácný rižský desetidukát Karla X. Gustava s letopočtem 1660, dražený loni na prémiové aukci Katz Aucions. Desetidukát, který vznikl pod rukama mincmistra Joachima Meineckeho byl přiklepnut za více než 2,7 milionu korun.
V roce 1620 bylo v bitvě na Bílé hoře poraženo české stavovské vojsko. V roce 1621 nechal Ferdinand II. popravit 27 „českých pánů“ (správně 3 pány, 7 rytířů a 17 měšťanů) na Staroměstském náměstí v Praze. Ekonomika země byla tehdy v silném úpadku. Od roku 1621 byla ražena tzv. kipprová mince a v roce 1623 došlo dokonce k takzvané „kaládě“ - státnímu bankrotu. Desetidukátů s obrovskou kupní silou bylo v této dramatické době vyraženo zřejmě velice omezené množství. V dražbě sbírky Dr. Bruny byl na prodej pražský desetidukát, mincmistra Hübmera s letopočtem 1621 pocházející ze sbírky Schenk. I přes nepatrnou stopu po závěsu docílil částky ve výši téměř 2,6 milionu korun.
Podobný exemplář se stejným letopočtem, ovšem bez stopy po závěru, dražila v červnu 2023 Aurea Numismatika. Vítěz musel zaplatit přes tři miliony korun.
Císař a český král Ferdinand III. se za své vlády naučil česky. V roce 1638 vyňal z moci jezuitů Karlovu univerzitu a obě její fakulty (lékařskou a právnickou) svěřil do světské pravomoci. Druhou nejdražší mincí Ferdinanda III. draženou v loňském roce se stal pražský desetidukát s letopočtem 1638, mincmistra Jakuba Bernarda Wolkera. Exemplář pocházel ze sbírky Rudolfa Justa, která byla dražena u Sotheby´s v roce 2001. I přes nepatrnou stopu po závěsu docílil částky přes 2,4 milionů korun.
Jednou z nejzajímavějších oblastí české a rakousko-uherské numismatiky je mincovnictví Leopolda I. Za jeho vlády byla vyražena bezpočetná řada mincí různých nominálů. Mincovnictví Leopolda I. není rozhodně obrazově rigidní. Portrét procházel po celou dobu ražby výraznými proměnami a zachycuje jak změnu vizáže během života samotného Leopolda, tak i um a kreativitu medailérů a rytců želez. Za nejkrásnější exempláře s charakteristickým portrétem Leopolda jsou považovány zejména tolary a násobky dukátů ražené na širokých střížcích. Exkluzivní kremnický pětidukát s portrétem Leopolda, na němž má charakteristicky výrazný spodní ret, sběratele vyšel na více než 2,4 milionů korun.
Velmi oblíbenou sběratelskou oblastí české numismatiky je mincovnictví Rudolfa II. Po extrémně vzácném třídukátu a třítolaru, se třetí nejdražší mincí Rudolfa II. stal dvoutolar mincmistra Kryštofa Schönfelda z českobudějovické mincovny, pocházející ze sbírky Dr. Bruny. Extrémně vzácný dvoutolar byl vyražen tolarovými razidly a zajímavostí je, že Dr. Bruna měl ve své sbírce i tolar ze shodného páru razidel, který byl vydražen v téže aukci. Unikátní dvoutolar vyšel nového nabyvatele na více než 2,4 milionů korun.
Mince ve tvaru útesu, neboli klipy (německy Klippe) bývají, kromě ražeb salzburského arcibiskupství, velmi vzácné, některé až extrémně vzácné a raritní. Dvojnásob to platí u českých ražeb ve formě klipy. Jednou z klip, dražených na aukci sbírky Dr. Bruny, byla budějovická klipa Rudolfa II. mincmistra Kryštofa Schönfelda o hmotnosti 1 tolaru, která se stala s částkou přes 2,4 milionu korun nejdražší klipou a zároveň čtvrtou nejdražší stříbrnou mincí draženou na českých numismatických aukcích v roce 2024.
Maxmilian I. Bavorský byl významným vojevůdcem třicetileté války, vévodou, později kurfiřtem bavorským a falckým. Po mincích Fridricha Falckého a vojevůdců Ferdinanda III. a Albrechta z Valdštejna, se jedná o další exkluzivní a velmi vzácnou ražbu z období třicetileté války. Pětidukát zobrazuje na aversu stojícího vévodu Maxmiliana I. Bavorského ve zbroji, držícího žezlo a opírajícího se o jablko ve zdobné vstupní hale a na reversu Madonu s dítětem a cherubíny v oblacích nad Mnichovem s novým opevněním. Mimořádný exemplář s ražebním leskem v plochách z vyvolávací ceny 10 tisíc eur vystřelil na téměř desetinásobek, což v přepočtu činilo více než 2,4 milionů korun včetně aukčních poplatků.
Německé země – Bavorsko
Maximilian I. Bavorský (1597-1651)
5 dukát 1640
Au 17,33 g, 37 mm
KM 268, Friedberg 196
NGC MS 63
Kendro – 3. aukce – pol. 82 – 9. dubna 2024
docílená cena: 96 000 eur / 2 415 840 Kč
Jednou z nejoblíbenějších mincí Václava Bruny byl keltský stater / duhovka, kterou pojmenoval „Truchlící Kelt“. „Je na něm vyobrazen obličej se zřejmou slzou pod okem. Možná se jedná o nejstarší úmrtní ražbu na světě,“ uvedl v rozhovoru pro Artplus Bruna. „Truchlící Kelt“ se stal nejdražší keltskou mincí prodanou na českých numismatických aukcích v roce 2024 s částkou přes 2,26 milionů korun.
Jedním z nejvzácnějších vládních dukátů Habsburků z pražské mincovny je nepochybně dukát Josefa II. Ze sbírky Dr. Václava Bruny byl dražen unikátní pražský dukát s letopočtem 1775, který vyšplhal na částku 2,26 milionu korun.
Zlaté české dukáty Matyáše II. se v numismatických aukcích vyskytují velmi zřídka. Násobky dukátů z českých mincoven jsou však extrémně vzácné až raritní. Za exkluzivní dvoudukát Matyáše II. musel sběratel či investor zaplatit 2,22 milionu korun. Dvoudukát Matyáše II. se stal nejdražší mincí prodanou loni na aukcích Aurea Numismatika.
Královské dukáty Karla IV. bývají v aukcích oproti dukátům Václava IV. vidět častěji. Zřídka se však objeví exempláře v tak exkluzivní kvalitě, jaký měl ve své sbírce Dr. Václav Bruna. Kabinetní kus s nádhernou patinou a ražebním leskem v plochách vyšel sběratele na více než 2,1 milionu korun.
Zřídka se na numismatických aukcích objeví stříbrný Biatec a několikanásobně to platí o zlatém Biatecu, který je přímo raritní. Extrémně vzácný kabinetní kus z období Keltů, z oblasti Jihozápadního Slovenska – z bratislavského oppida, s nádhernou patinou, vyšel sběratele na více než 2,1 milionu korun.
Druhou nejdražší medailí Marie Terezie draženou v loňském roce je zlatá korunovační medaile o hmotnosti desetidukátu vyražená u příležitosti korunovace Marie Terezie na uherskou královnu v Bratislavě roku 1741, od špičkového vídeňského medailera Antona Widemana. Po patnáctidukátové medaili je to druhá medaile v žebříčku pocházející ze sbírky Jaroslava Kokoluse. Nového nabyvatele vyšla na 2,1 milionů korun.
Nejdražší stříbrnou keltskou mincí, po dvou zlatých duhovkách, se stala raritní hexadrachma z období mezi lety 70 – 40 před Kristem, typu COVNOS, která vystřelila na více než 2,1 milionu korun a stala se pátou nejdražší stříbrnou mincí.
Druhou mincí draženou v aukcích Aurea Numismatika, která pokořila hranici dvou milionů korun se stal vídeňský pětidukát Ferdinanda III. mincmistra Hanse Jacoba Stadlera. Krásný pětidukát pokořil magickou hranici 2 milionů korun o 40 tisíc a stal se tak poslední mincí, která se podívala nad 2 miliony korun.
Ročenka Art+ - Trh s uměním v roce 2024
Loňský trh s uměním si v Česku nevedl vůbec špatně. Zvlášť, když se tuzemské výsledky srovnají s těmi globálními. S 1,5 miliardy korun si aukční síně, které pořádají sálové aukce, obratově oproti roku 2023 polepšily o zhruba sto milionů korun. Naprot...
2. dubna 2025Česká faleristika zažila v loňském roce mimořádnou událost. Dražil se legendární Český šlechtický kříž – sen sběratelů, který se doposud na aukcích nikdy neobjevil. Dražba Českého šlechtického kříže byla unikátní příležitostí získat sběratelský skvos...
26. března 2025Dopady amerických cel na umělecký byznys
Aktuální výnosy amerického prezidenta Donalda Trumpa ohledně mezinárodního obchodu se měsíc od měsíce mění a globální trh je stále nervóznější. První kolo dovozních přirážek se týkalo Kanady, Mexika a Číny a blíže nespecifikovaná umělecká díla (artwo...
21. března 20252. dubna 2025
26. března 2025
21. března 2025
1. dubna 2025
26. března 2025
26. března 2025
3. února 2025
6. ledna 2025