Vzpomenete si, kdy jste se poprvé dostal k numismatice a kdy jste začal mince systematicky sbírat?

Mince mě zajímaly již na základní škole, avšak rozhodnutí sbírat mince profesionálně, tedy systematicky, padlo až v dospělosti. Po převratu, kdy jsem začal při svém podnikání vydělávat peníze a investovat, jsem si uvědomil, že mince budou velmi významnou investiční komoditou. Formovat názory na numismatiku v počátcích mně velice pomohl Dieter Rauch z Vídně. V té době neexistoval internet a online aukce. Dieter jako majitel aukčního domu neustále cestoval po numismatických aukcích v celé Evropě i Americe a upozornil mě a následně pro mě nakoupil velké množství i velice vzácných mincí. Dieter je dnes jednou z nejvýraznějších autorit v evropské numismatice a pro mě je to numismatik-gentleman.

Věnujete se kromě mincí a medailí i dalším sběratelským oborům?

Dříve jsem se věnoval sběratelství a investicím do výtvarného umění, zejména obrazům. Brzy jsem si ale uvědomil, že mi chybí v tomto směru vzdělání i technické zázemí, ať už vybavené prostory depozitáře nebo spolupráce s kurátorem. Obrazy bych časem vlastně jenom poškodil nebo i zničil. Sbírku jsem rozprodal a ponechal jsem si pouze přibližně 150 děl třech brněnských výtvarníků Miroslava Netíka, Aloise Mikulky a Vlastimila Zábranského, která zdobí prostory mých nemovitostí a také díla pražského výtvarníka Adolfa Borna, jehož krásné obrazy visí v mé kanceláři.

Vraťme se zpátky k mincím. Která numismatická období vás nejvíce oslovila?

Prioritně mě zajímají tolarové a zlaté ražby ražené za vlády Habsburků v mincovnách na dnešním území Česka a Slovenska. Sbírat mince Československa jsem považoval za samozřejmost a „povinnost“. Za nejzajímavější a nejkrásnější mince považuji období, kdy se razilo ještě ručně, tedy tolarové období od počátků ražby prvních „hrubých“ stříbrných mincí po ražby Leopolda I. Starší období mě nezajímala, a tudíž jsem se jim nevěnoval.

Mezi sběrateli se dost hovoří o vaší mimořádné systematičnosti a velmi obsáhlé databázi aukčních výsledků. S jakým cílem jste ji vytvořil?

Mám technické vzdělání v oboru kybernetika a ctím pravidlo, že „co neměřím, to neřídím“. Se dvěma spolupracovníky jsem vytvořil a naplnil databázi několika set tisíci záznamů prodejů českých ražeb. Zdigitalizovali jsme příslušné části více než tisícovky aukčních katalogů z celého světa, od sbírky Montenuovo až po dnešek. Řazení českých mincí v databázi jsme zpracovali podle díla Mince zemí Koruny české od pana Halačky a slovenské mincovnictví podle Huszára. Není to nějaký internetový vyhledávač na základě klíčových slov, ale fixní databáze, ve které jsou uloženy přímo u dané položky scany jak popisu všech položek v daném katalogu tak i obrázky. A to nejlepší, u dané položky lze pak určit kolik je tam různých exemplářů a trasovat, kterými aukcemi prošly. To pak někdy poskytuje dost nový pohled na vzácnost dané mince, a tedy i doporučení k nákupu. V současné době se na mě obrací i některé aukční síně a muzea ohledně detailů, zejména „rodokmenu“ některých mincí. 

V rámci dražby prvních pěti etap vaší sbírky jste postupoval sestupně od období Československa přes období vlády Habsbursko-Lotrinské dynastie až po ražby Josefa I. Považujete již tato období za sběratelsky završená?

Mincovní období jednotlivých panovníků, které byly již draženy v pěti etapách, považuji pro sebe za uzavřená, dále již se k nim nevracím a další mince z těchto období do své sbírky nepořizuji. Když jsem zjistil, že mám ve sbírce prakticky skoro všechno co bylo na trhu dostupné a nebylo již co dokoupit, rozhodl jsem se tyto části sbírky prodat, jelikož údržba tak velkého počtu mincí a neustálé monitorování trhu byla velice časově náročná. Narazil jsem i na kapacitní možnosti sejfových schránek v bankách a uvedené části sbírky, zejména Československo a František Josef zabíraly nejvíc místa.

Proč jste se tentokrát rozhodl přeskočit období sestupně od Leopolda I. po Rudolfa II. a do aukce zařadit až ražby z období vlády sestupně od Maxmiliána II., Ferdinanda I. po mince starých Schliků a Turzů?

Doposud jsem prodal tu část sbírky, která obsahovala strojově ražené mince, které starší sběratelé někdy označují slovem „bižuterie“. Zůstala mně tedy ta část, kdy se mince ještě razily ručně. Teď jsme vlastně na začátku vlády Habsburků a ražbě jejich tolarů předcházela ražba „hrubé“ stříbrné mince, v Kremnici guldinery Thursa a v Česku jáchymovské tolary. Nejen tuto ale i předchozí aukce jsem se snažil pojmout i trochu edukativně, tj. aby to nebyl jenom seznam prodávaných položek, ale i celé textové části o panovnících a důležitých událostech pro mincovnictví, dále informace o původech mincí, stejně jako fotografické detaily některých mincí, aby se zdůraznily odlišnosti různých variant. Díky velkému pochopení a obrovské pomoci aukčního domu Macho & Chlapovič se to povedlo.

Které mince z nadcházející šesté aukční etapy považujete za nejzajímavější, nejvzácnější a nejdražší?

To je velice těžká otázka. Nejzajímavější nemusí být nejvzácnější a už vůbec ne nejdražší. Všechny pražské dukáty Ferdinanda I. a zejména Maxmiliána II. jsou velice vzácné a určitě budou draženy velice vysoko. Jsou mezi nimi unikáty a nebo se vyskytují jenom jeden nebo dva kusy na trhu a také některé chybí i ve sbírce Wiener Münzkabinett. Úplně stejně to platí i pro uherský desetidukát Turzů. Stříbrným mincím bude zřejmě vévodit jedenapůltolar a dvoutolar Schliků, určitě se také povede velký boj o další schlikovské mince, které již nyní budí velkou pozornost potomků jejich rodu a také o některé tolary Ferdinanda I., pražské tolary a 60krejcarové nominály z českobudějovické mincovny Maxmiliána II. V pozadí rozhodně nezůstanou ani uherské ražby.

Součástí nabídky jsou i rodové ražby Schliků. Proč jste do své sbírky, mimo vládní ražby, zařadil právě tyto mince?

Schlikové stáli začátkem 16. století za ražbou prvních tolarů a ražba této těžké mince se poté rozšířila prakticky po celé Evropě. Je to nepochybně jedna z nejvýznamnějších etap českého mincovnictví vůbec. Zhruba v letech 1522 až 1525 se údajně vyrazily téměř tři miliony kusů těchto mincí, které se z velké časti vyvezly do Lipska a byly použity jako surovina pro ražbu německých mincí. Město Jáchymov se v té době německy jmenovalo Joachimsthal (údolí sv. Jáchyma) a slovo tolar pochází z německého výrazu "Joachimsthaler", což znamená v překladu doslova „Jáchymovský údolník“, tedy jáchymovský tolar. Zajímaly mě jenom nejstarší schlikovské ražby z Jáchymova, od jejich prvopočátků, po ztrátu mincovního oprávnění za vlády Ferdinanda I., tedy od roku 1519 do roku 1528. Dalším obdobím Schlikovského mincovnictví jsem se nevěnoval. Štěpán Schlik a jeho bratři v 16. století razili stříbrné tolary, jejich násobky a díly. Za nejzajímavější a nejvzácnější exempláře, o které se povede největší aukční boj, považuji například extrémně vzácný masivní dvoutolar, který je i nejhezčím známým kusem na trhu. Je vyobrazen v publikaci od Wolfganga Schultena, Deutsche Münzen aus der Zeit des Karls V. Na sběratelském trhu se pohybuje pouze několik málo kusů.

Štěpán Schlik a bratři
2 tolar 1520
mincovna Jáchymov, mincmistr Štěpán Gemisch a Gebhart
Ag 58,38g
Chaura 129, Don. 3745, Nemeškal - Vorel č. 1/1 (L1/R1), Pavlíček – Schön XXI. 4, Donebauer 3745
ex Schulten, W., Frankfurt, 1974: Deutsche Münzen aus der Zeit Karls V., Tabulka 106/obr. 437
Ex Dr. Busso Peus 267/1967, # 744, UBS 66/2006, # 1764 (Collection Bohemia/Moravia)
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 13
vyolávací cena: 35 000 eur / 875 000 Kč

Daleko větší vzácností je však jeden a půl tolar z Jáchymovské mincovny mincmistra Wolfa Sturze, který je jediným známým exemplářem vůbec a navíc je to týž exemplář, který je vyobrazen v soupisu sbírky Maxe Donebauera, což značně přidá na jeho žádanosti. Nepochybně si zaslouží mnohem vyšší docílenou cenu než exkluzivní dvoutolar s letopočtem 1520, ale to uvidíme při aukci.

Štěpán Schlick a bratři
1½ tolar
mincovna Jáchymov, mincmistr Wolf Sturz
Ag 43,27g
Dav. 8144 (tento ex)
Ex Adolph Hess 22.5.1889, # 3765 (Donebauer Collection); Adolph Hess Nachfolger 131/1911, # 5569 (Horsky Collection); Lanz 2/1973, # 1194 (Hohenkubin Collection); UBS11 /1982, # 1140; UBS 52/2001, # 2742; Aurea 45/2012, #58 (Polák Collection)
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 14
vyvolávací cena: 40 000 eur / 1 000 000 Kč

Za zmínku rozhodně stojí i exkluzivní schlikovská medaile o hmotnosti 2 a ¼ tolaru z roku 1529, vyražená na paměť prvního tureckého vpádu do Čech z dílny Hieronyma Magdeburgera, která vyniká vysokým reliéfem portrétu Ferdinanda I. Je to druhý známý kus na trhu ve váze vyšší než dva tolary. (Podívejte se na exkluzivní šlikovské tolary - YouTube)

Štěpán Schlik a bratři
medaile / 2¼ tolar 1520
mincovna Jáchymov, Hieronymus Magdeburger
Ag 65,73 g
Katz 36, Löbbecke 425, Montenuovo 594, Donebauer 1011, Markl -
Ex Lanz 157/2013, #446
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 51
vyvolávací cena: 10 000 eur / 250 000 Kč

Jaké rarity budou draženy z období vlády Ferdinanda I., který Schliky připravil o jejich mincovní právo?

Z mincí Ferdinanda I. by měly být nejdražší pražský dukát s letopočtem 1547, který je na titulní stránce katalogu a dále unikátní pražský dukát se stojícím Ferdinandem, který je známý pouze v tomto jediném exempláři a nenachází se ani v nejvýznamnějších muzejních sbírkách. Sběratele jistě zaujme i pražský dukát mincmistra Konráda Sauermanna v excelentní kvalitě.

Ferdinand I.
dukát 1547
mincovna Praha, mincmistr neznámý
Au 3,54g
Chaura 9, Janovský 33b, Halačka 7
Ex CNG XIX/2016, #2256 (Collection Dr. Lawrence A. Adams), purchased from M. Louis Teller, May 1979
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 58
vyvolávací cena: 40 000 eur / 1 000 000 Kč

Ferdinand I.
dukát 1561
mincovna Praha, mincmistr Jan Harder
Au 3,49g
Chaura -, Janovský -, Halačka 169, Dietiker 247, Donebauer -
Ex Kress Karl 130/1899, # 1334, Hess Divo 285/2000, # 477; Frühwald 101/2013, #764
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 59
vyvolávací cena: 60 000 eur / 1 500 000 Kč

V aukci je i celá řada velmi vzácných a extrémně vzácných tolarových ražeb, které se však zlatým ražbám nemohou cenově přiblížit. Například o uherské kapličkové tolary, v naprosto mimořádných kvalitách, se sběratelé zcela jistě doslova poperou. Jsou to ty nejkrásnější kusy, které kdy vůbec na trhu byly.

Ferdinand I.
tolar 1554
mincovna Kremnica
Ag 28,28g
Huszár 913, Unger 720, Markl 1296
Ex Pannonia Terra Numizmatika 34/2012, # 256
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 247
vyvolávací cena: 3 800 eur / 95 000 Kč

V aukci budou zařazeny extrémně vzácné české dukáty Maxmiliána II. Čím jsou zajímavé?

Mezi nejvzácnější české vládní dukáty Habsburků obecně, které chybí v soukromých sbírkách a muzejích, včetně sbírky Wiener Münzkabinett, jednoznačně patří pražské dukáty císaře Maxmiliána II. Habsburského. Pro drtivou většinu sběratelů je to nepochybně jedna z nedosažitelných met. Z roku 1568 existují pouze dva dochované exempláře, oba kusy najdete v mé sbírce. Jeden z nich je v krásné kvalitě a ten druhý má zase mimořádně doložený původ, pochází totiž ze sbírky Horského a byl též ve sbírce Hanse Dietikera. Je otázkou, kdo z potenciálních zájemců více preferuje kvalitu a kdo více původ draženého exempláře. Osobně hodně preferuji původ mince a u stejně vzácných mincí v téže kvalitě bych si vybral minci s významným a doloženým původem. Za takovou minci, která prošla sbírkou například Maxe Donebauera, Horského sbírkou, či jinou stejně významnou, bych neváhal zaplatit i o padesát procent více. Známé jsou ještě dva kusy dukátů z roku 1566 ze sbírek Bergera a Donebauera, které se ale posledních 120 let na trhu již neobjevily a také jeden kus s ročníkem 1569 ze sbírky Horského, který byl prodán v roce 1978 na 22. aukci Rauch ve Vídni.

Maxmilian II.
dukát 1568
mincovna Praha, mincmistr Jan Harder
Au 3,49 g
Hal 169, Dietiker 24, Donebauer -, Janovský -, Chaura -
Ex Kress Karl 130/1899, # 1334, Hess Divo 285/2000, # 477; Frühwald 101/2013, #764
Macho & Chlapovič – 35. aukce – Kokolus Collection, part. 6 – 25.4.2025 – pol. 260
vyolávací cena: 60 000 eur / 1 500 000 Kč

Které období života považujete za zlatou éru vašeho sběratelství?

Co se týká množství získaných kusů, tak bych řekl, že nejspíše porevoluční éru. To byla období, kdy jsem nosíval z jedné aukce i více než 40 exemplářů. Vždy jsem skoupil to nejlepší co v aukci bylo. V posledních letech, kdy mám ve své sbírce prakticky již skoro všechno, tedy z toho co bylo doposud známé, publikované i nepublikované a je k dispozici na trhu, nyní přibývají již jen jednotlivosti, několik nových exemplářů ročně.

Existuje nějaký tzv. „smutný sběratelský pomníček“, jako má asi téměř každý sběratel, ve smyslu - mohl jsem koupit, ale nekoupil, nebo špatně prodal?

Nemůžu litovat toho, že jsem něco nekoupil, jelikož pokud jsem něco chtěl, tak jsem po tom prostě šel a koupil jsem to přímo, nebo vydražil na aukci. Též nemohu říci, že bych něco špatně prodal, jelikož do té doby, než se dražily jednotlivé etapy mé sbírky na aukcích Macho & Chlapovič, jsem nic neprodával a na těchto dražbách byl o mé exempláře většinou lítý boj.

Po které minci jste toužil a nepodařilo se vám ji nikdy sehnat, nebo naopak jste po dlouhých letech takovou minci získal?

Když už jsem měl prakticky všechny ročníky desetidukátů Ferdinanda II., zbýval pouze jediný. Dlouhá léta jsem si myslel, že jej nikdy ani nespatřím. Byl to desetidukát Ferdinanda II. mincmistra Pavla Škréty. Ale stalo se. Objevil se v Itálii v roce 2017 na aukci Aste Bolaffi, a tak bylo třeba si pro něj zaletět. Je to unikát, poprvé se objevil v aukci Button v r. 1966.

Ferdinand II.
10 dukát 1621
mincovna Praha, mincmistr Pavel Škréta
Aste Bolaffi – 30 aukce, 2017, sesion 3 a 4, pol. č. 2054
sbírka a foto: Jaroslav Kokolus

Jaké máte další plány v oblasti numismatiky?

Po této etapě si dám pravděpodobně s prodejem pár let pauzu. Teď už sleduji na trhu pouze mince panovníků od Rudolfa II. po Leopolda I. Je to pro mě i velká časová úspora a mohu se více věnovat rodině a dalším zálibám. Pokud by se někdy prodávala další část sbírky, tak ani vlastně nevím jak to udělat. Nebylo by to možné dražit asi ani ve variantě co panovník to jednotlivá etapa, jelikož moje sbírka u každého ze zbylých panovníků je násobně větší než to co bylo v aukcích doposud. Pro lepší představu, jenom 10 a 5 dukátů a násobků tolarů jsou skoro dvě stovky a na trhu není moc sběratelů, kteří se specializují na jednotlivé panovníky a jsou ochotni zaplatit za každou raritu i „raritní“ cenu. Numismatický trh je celkově finančně velice silný, ale uvolnění většího počtu raritních mincí od jednoho panovníka najednou není taktické – určitě by to mělo negativní vliv na dosažené ceny. Je tedy otázkou, jak k tomu přistoupit a zda to vůbec prodávat, jelikož nejsem v situaci, že bych ty peníze potřeboval.

Jaké rarity se ve vaší sbírce nachází?

Mám jich tam celou řadu. Například mezi opravdové rarity tohoto období patří nepochybně desetidukát moravských stavů ze sbírky Rudolfa Justa (Sotheby´s v r. 2001). Tehdy se prodal za 30 tisíc liber, což byl zhruba dvojnásobek ceny prodaného pražského desetidukátu Rudolfa II., nebo pěti až desetinásobek ceny pražského desetidukátu Ferdinanda II. Osobně dnes pokládám tuto minci za absolutně nejdražší, která kdy byla v novověku ražena na českém území.

Moravské stavy
10 dukát 1620
mincovna Olomouc, mincmistr Baltazar Zwirner
ex Rudolf Just collection (aukce Sotheby´s 2001)
sbírka a foto: Jaroslav Kokolus

V mé sbírce je více než patnáct kusů různých desetidukátů ze sbírky Just. Dále za raritní pokládám např. jáchymovský desetidukát Rudolfa II. Pražské desetidukáty Rudolfa jsou velmi vzácné, toto je ale unikum. V Jáchymově se totiž v tomto období ze zlata nerazilo. V roce 2002 mě vyšel na více než 1,3 milionu korun. Dnes však bude stát možná i dvacetinásobek tehdejší ceny. Podobně mám ve sbírce oba typy desetidukátů Rudolfa II. z Kutné Hory nebo dvanáctidukát a desetidukát Ferdinanda II. z Olomouce.

Rudolf II.
desetidukát 1599
mincovna Jáchymov, mincmistr Pavel Hoffmann
aukce H. D. Rauch 2002
sbírka a foto: Jaroslav Kokolus

Je při současných cenových relacích nákup mincí výhodná investice?

Hotovost má čím dál menší hodnotu a lidé odbíhají stále více k něčemu jinému. Mince jsou velmi výhodné na konzervativní, i více než konzervativní, uložení peněz, protože hodnotu neztrácejí, naopak jejich hodnota roste. Zvlášť u zlatých mincí je to podpořeno nárůstem hodnoty zlata. Mince jsou vhodné k investování i z toho hlediska, že do relativně malého prostoru se dá uložit velký finanční objem kumulovaný právě v hodnotě starých mincí. Mince také nepodléhají tak snadno degradaci a poškození jako například obrazy. Já je pokládám také za podstatně lepší investici než například do pozemků, jejichž hodnota se postupně vyčerpá. Pro investory, kteří mají k dispozici již i nižší jednotky milionů korun, což například na skupování pozemků, jejich správu a údržbu nestačí, je investice do kvalitních mincí, oproti nemovitostem, výhodná. Investovat do mincí je lepší, než si například za jednotky milionů korun koupit byt a ten následně pronajímat. 

Kam se trh s mincemi posouvá?

Celosvětový trend u vzácných mincí spěje ke „zaškatulkovaní“, tj. k zapečetěnému plastickému obalu mince, která je tak chráněna proti dalšímu mechanickému poškození a současně dostane svoje registrační číslo od certifikační autority, např. NGC. Dnes je to už téměř standard v Americe nebo Japonsku. Následně je vytvořena databáze registračních čísel a ceník, který je pravidelně aktualizován. Tím bude dokončena transformace „numismatiky“ na obchodní „komoditu“. Raritní mince budou většinou v sejfech investorů.

Investování do mincí ale vyžaduje dobré znalosti, jaké mince nakoupit.

Sběratelé a investoři musí předně vědět, které mince nakupovat. Jsou totiž mince, které mají do budoucna obrovský potenciál finančního růstu a jsou samozřejmě mince, které ho nemají. Mincí s velkým finančním potenciálem je na trhu stále méně a méně, což vidím i ve svých databázích. Řada investorů tyto mince skupuje a ukládá je na delší dobu. Nejdou s nimi po roce, nebo několika letech na trh, ale ukládají si je například pro další generace. To je motor, který žene ceny zbylých mincí stále výše. Všechny velké staré zlaté ražby, desetidukáty, pětidukáty, případně i dvoudukáty, a stejně tak i násobky tolarů, jsou již z trhu prakticky pryč, jsou již zařazeny v malém počtu v menších sbírkách typu Bruna, Polák či Dobrý. Jednotlivě, nebo po několika málo kusech je mají v trezorech různí investoři/podnikatelé, kteří si je „pořídili“ na základě doporučení jejich poradců a na trh se dostanou prakticky až s prodejem celé takovéto sbírky, nebo díky insolvenci daného podnikatele. 

Oddělí se investiční trh od toho sběratelského?

Dochází k vertikálnímu členění zboží. Top položky budou nějakou formou registrovány, trasovány a konvertovány na obchodní artikl pro investory, zbytek bude „sběratelská“ aktivita. Na druhé straně někteří „investoři“ takto získají lepší ochranu. Osobně znám několik lidí, kteří na základě doporučení poradce, kterého štědře platili, koupili bezcenné věci.