Právo a umění: Další kolo papírového pekla aneb jak vyvézt dílo z EU
2. května 2025
Text Viduna Jan | Foto Aurea Numismatika | Datum 26.03.2025
Česká faleristika zažila v loňském roce mimořádnou událost. Dražil se legendární Český šlechtický kříž – sen sběratelů, který se doposud na aukcích nikdy neobjevil. Dražba Českého šlechtického kříže byla unikátní příležitostí získat sběratelský skvost z počátků české faleristiky.
Rakousko - Uhersko
Český šlechtický kříž z roku 1814
kříž: zlato, smalty, 30,5x28,5 mm 11,54 g, původní stuha
spona s miniaturou: rozměr spony 18,5x55 mm, miniatura kříže: zlato, smalty, 17x17mm, 8,30 g
znalecký posudek Doc. PhDr. Jiří Militký Ph.D. Dsc.
Aurea Numismatika – 113. aukce – 25.5.2024
Docílená cena: 2 640 000 Kč
Přelom 18. a 19. století byl obdobím plného neklidu. V roce 1789 vzplála ve Francii revoluce, která svrhla starý režim a nastartovala řadu nových konfliktů. Po revolučních válkách, které ustaly v roce 1802, vzplanuly v Evropě napoleonské války, které probíhaly od roku 1803 a definitivně skončily až porážkou Napoleona I. v bitvě u Waterloo 18. června 1815 a po podepsání druhé pařížské mírové smlouvy.
Jedním z největších protivníků Francie bylo Rakouské císařství. Řada slavných bitev napoleonských válek se odehrála i na českém území, 1805 u Slavkova, 1809 u Znojma a 1813 u Chlumce nad Cidlinou. České země, jako jedna z největších a nejrozvinutějších součástí monarchie, značnou měrou přispěly k porážce Francie, což vedlo k podpoře nacionálního českého hnutí a obranná fáze Národního obrození se tak změnila na ofenzivní.
K hlavním představitelům Českých zemí na rakouském dvoře patřila šlechta. Řada významných českých šlechticů tvořila za napoleonských válek 38člennou tělesnou gardu „Noblegarde“ samotného císaře Františka I., která vznikla pravděpodobně 10. srpna 1813 po vypuknutí poslední fáze napoleonských válek. Mezi nejslavnější české šlechtice, kteří tvořili tuto noblgardu patřili například Karel Filip ze Schwarzenberka, Jiří hrabě z Valdštejna, svobodný pán Jan von Dobřenský, hrabě František Xaver Kolowrat, rytíř Ignác z Heslova a další. Tito šlechtici měli za úkol doprovázet císaře v rámci osvobozovacích válek skrz německé země až do Francie.
V již dobyté Paříži podává 3. května 1814 nejvyšší komoří a plukovník hrabě Wrbna a polní maršálek svob. pán Duka návrh na povýšení a vyznamenání členů gardy. Císař František I., vědom si jejich zásluh, návrh přijímá a přikazuje komornímu úřadu zhotovit 46 odznakových křížů, z nichž 38 bylo uděleno českým šlechticům a 8 uherským gardistům. Uděloval je sám nejvyšší komoří hrabě Wrbna.
Vyznamenání v podobě „Českého šlechtického kříže“ je ukázkou mistrné zlatnické práce z období klasicismu. Základ tvoří čtyřramenný maltézský kříž, inspirovaný zřejmě císařským dělovým křížem, ze 14karátového zlata, vyplněný červeným smaltem a na aversu v poli dozdoben bílým smaltovaným a zlatem roubeným Českým lvem. Revers tvoří medailon se sedmiřádkovým nápisem: NOB. BOHEMIS. BELLOGALL. FIDIS CORPORIS CUSTODIBUS. FRANC. AUG. MDCCCXIV. / Českým šlechticům, věrným tělesným strážcům, za francouzské války císař František, 1814. Český šlechtický kříž byl nošen na levé straně prsou na stuze v zemských barvách.
Do současné doby se dochovalo a je známo pouze devět exemplářů Českého šlechtického kříže, které se nacházejí v soukromých sbírkách, sbírce Vojenského historického ústavu a ve sbírce státního zámku v Rychnově nad Kněžnou. Český šlechtický kříž nebyl doposud na aukcích nikdy dražen.
Až loni v květnu na 113. aukci Aurea Numismatika se o Český šlechtický kříž mohli sběratelé utkat. Unikátnost podtrhl i fakt, že k draženému Českému šlechtickému kříži náleží jeho miniatura, která doposud nebyla známa ani v jediném exempláři a dostupná literatura se o ní taktéž nezmiňuje. Z vyvolávací ceny stanovené na 1,8 milionu korun unikátní a exkluzivně zachovalý Český šlechtický kříž vyšplhal na téměř 2,7 milionu korun, včetně aukčního poplatku a stal se tak nejdražším řádem prodaným na českých numismatických aukcích v roce 2024.
Český šlechtický kříž z roku 1814 se stal inspirací pro nejvyšší státní vyznamenání ČSR, Československý řád Bílého Lva, pocházející z rukou rytce Rudolfa Karneta. Je udělovaný od roku 1922 osobám, které se zvlášť vynikajícím způsobem zasloužily o Československo. V současné podobě, jejímž výtvarným autorem je Michal Vitanovský, je Řád Bílého lva udělován v České republice jako nejvyšší státní vyznamenání od roku 1994.
Použitá literatura:
Právní průvodce pro sběratele umění
Šíření věhlasu českého umění a kultury mimo hranice EU je činností pro otrlé a připomíná vyřizování stavby jaderné elektrárny v chráněné krajinné oblast aneb jak díla Alfonse Muchy málem neodjely do Soulu.
2. května 2025Veletrh Antique 24.–27. 4. 2025
Ve čtvrtek 24. dubna se dveře Novoměstské radnice opět otevřou zájemcům o starožitnosti a obecně o umělecké řemeslo. Kromě expozic renomovaných prodejců bude možné již tradičně navštívit i bohatý doprovodný program včetně nedělní bezplatné poradny. V...
23. dubna 2025Investiční fondy na trhu s uměním
České investiční fondy, které zhodnocují peníze klientů prostřednictvím uměleckých děl, mají za sebou perný rok. Proarte pročistilo své portfolio, Artefin ladil nastavení prodejních kanálů a nový fond Collectiv Art Fund loni nakoupil díla za téměř 10...
10. dubna 202523. dubna 2025
10. dubna 2025
7. května 2025
5. května 2025
29. dubna 2025
16. dubna 2025
3. února 2025