O klesajícím trendu trhu s uměním jsme vás již informovali v ročence ART+ (zde) a tyto závěry potvrzuje i zpráva TEFAF. Ačkoliv by se mohlo zdát, že zpráva není dostatečně podložená – McAndrewová dostala zpětnou vazbu zhruba jen od 14 % respondentů (z řad galeristů, aukčních domů, databází a sběratelů), i tak jde o nejkomplexnější a nejočekávanější studii o trhu s uměním.

Zveřejnění zprávy TEFAF, která se tradičně kryje s konáním stejnojmenného veletrhu v holandském Maastrichtu, uvádí, že celkový objem obchodů, který se v loňském roce uskutečnil, vynesl 63,8 miliardy dolarů, což znamená pokles o 7 % proti roku 2014. Tento pokles jde ruku v ruce i s poklesem počtu všech transakcí (včetně transakcí na primárním trhu) o 2 %. Jde o důležité zjištění, neboť negativní výsledky trh s uměním zaznamenal poprvé od roku 2011.

Celkový pokles je však nezbytné rozebrat podrobněji. Klesající tendence se totiž projevila převážně u děl v nižších cenových relacích, zatímco milionové položky stále trhají rekordy. Katarští šejkové loni údajně zaplatili kolem 300 milionů dolarů za Gauginovo Nafea faa ipoipo? z roku 1892 a nejdražší díla prodaná na loňských aukcích – Picassovy Alžírské ženy (179,4 milionu dolarů, zde) a Modiglianiho Akt (170 milionu dolarů) – rovněž dosáhly závratných cen.

Když se podíváme detailněji na jednotlivé segmenty trhu s uměním, zjistíme, že největší kategorie – poválečná moderna a současné umění (46 % hodnoty obchodů) – po dvou letech mimořádných nárůstů zaznamenala pokles celkového objemu obchodů o 14%, a to na 6,8 miliardy dolarů. Počet prodaných položek v této kategorii rovněž klesl, a to o celých 20%. Podobný trend postihl i klasickou modernu a impresionisty, kteří jsou druhou nejobchodovanější kategorií (30 % celkového objemu hodnoty umění). V této kategorii došlo rovněž k poklesu objemu obchodů na 4,5 miliardy USD, byť jen o 1% oproti roku 2014.

Nárůst loni zaznamenaly pouze internetové obchody. V rámci rychle rostoucích online prodejů bylo v loňském roce prodáno zboží za 4,7 miliardy USD, což představuje meziroční nárůst o 7% a dosažení sedmiprocentního podílu na globálním trhu s uměním. Dařilo se i americkému trhu s uměním, který tak potvrzuje svoji vedoucí pozici. Prodeje ve Spojených státech amerických během loňského roku stouply o 4% na 27,3 miliardy USD, což znamená historické maximum. Všechna další teritoria a segmenty byly ve znamení poklesů. Ve Velké Británii došlo k poklesu o 9 % (na 13,5 miliardy USD) a Čína zaznamenala dokonce propad o 23 % (na 11,8 miliardy USD).

Značnou vypovídací schopnost má i zjištění, že práce prodané za více než 10 milionů dolarů si z celkového objemu hodnoty prodaných děl ukrojily plných 28 %, i když představují jen 0,1 % všech položek. Milionové položky pak činí 1 % ze všech prodaných děl, a přitom představují 57 % z celkové hodnoty prodaných děl. Pokud se podíváme na opačný konec, tak zjistíme, že pod hranicí 50 000 USD bylo prodáno 90% děl, nicméně při sečtení jejich hodnoty výsledná suma dosahuje jen 12% z celkové hodnoty prodaných věcí.

Poměr prodaného umění na privátním a aukčním trhu se mění jen nepatrně. Objem hodnoty předmětů prodaných privátně stoupl o 1% na 53% celkové hodnoty prodaného umění, což znamená, že na aukcích se prodala zbývající necelá polovina (47%).

Když se ale na výsledky trhu s uměním podíváme v delším horizontu, zjistíme, že za poslední dekádu došlo k obrovskému boomu. Objem obchodů se od roku 2005 zvýšil o plných 78 % a i od finanční krize, tj. po pádu Lehman Brothers, došlo k výraznému nárůstu o 61%. Ceny nejdražších děl se za posledních deset let navíc vyšplhaly tak vysoko, že je velmi těžké je hnát ještě výš.