Tak by šlo shrnout hlavní závěry letošní, již osmé edice indexu nejvýraznějších současných umělců, který pro J&T Banku administruje ART+ (stránky projektu zde). Posun v datu narození znamená, že z žebříčku letos vypadli Jiří Kovanda, Jiří David, Jan Merta, Vladimír Kokolia a další.

"Neznamená to, že bychom je dál nesledovali, jen jsme umělce z generace dnešních šedesátníků přesunuli do kategorie 'novodobých klasiků'. O kvalitách své tvorby v rámci uměleckého provozu již dávno přesvědčili a není třeba, abychom je poměřovali s mnohem mladšími autory," vysvětluje výpadek známých jmen šéfredaktor ART+ Jan Skřivánek. Ostatně stále aktivní je i řada autorů narozených ve 40. letech či ještě dřív, a ani ti v indexu nejsou uvedeni. "Říct třeba pětadevadesátiletému Stanislavu Kolíbalovi či o rok mladšímu Milanu Grygarovi, že nejsou relevantními a zajímavými současnými autory, by si asi troufl jen málokdo," dodává Skřivánek.
 

Osmatřicetiletá Eva Koťátková, absolventka malířského ateliéru Vladimíra Skrepla a Jiřího Kovandy na pražské akademii, se umístila na první příčce již potřetí. Svého času byla nejmladší laureátkou Ceny Jindřich Chalupeckého a posledních deset let patří mezi mezinárodně nejúspěšnější české umělce. V roce 2013 byla například vybrána do kurátorské části Benátského bienále a má za sebou výstavy doslova po celém světě, od evropských metropolí po Sydney a Šanghaj. Mimo jiné měla samostatné výstavy v tak prestižních institucích, jako jsou Modern Art Oxford, Haus 21 ve Vídni, Kunsthal Charlottenborg v Kodani nebo Metropolitní muzeum v New Yorku. Její velká výstava nazvaná Rozhovory s monstrem je od začátku roku instalována v pražské Meetfactory, po celou dubu svého trvání však zatím byla uzavřena. Evu Koťátkovou zastupují pražská galerie Hunt Kastner a Meyer-Riegger v Berlíně.

Z 36. místa na 16. se posunula letos čtyřicetiletá Vendula Chalánková, která se tak stala pomyslným skokanem roku. Je to výsledkem nejen velkého počtu domácích výstav v posledních letech, ale také řady autorských knih a publikací, které ilustrovala. Samostatné výstavy měla například v Galerii výtvarného umění v Chebu (2015), pražské Vile Pellé (2018) nebo Oblastní galerii Liberec (2019). Její charakteristické, tvarově zjednodušené postavičky, ať již malované nebo ve formě textilních koláží, jsou na první pohled rozpoznatelné a její ilustrace často znají i lidé, kteří současné umění vůbec nesledují. Spolupracuje například s Kühnovým dětským sborem nebo s dětským vysíláním České televize. Vendulu Chalánkovou zastupují brněnská galerie Artikle a pražská Bold Gallery, osobní stránky umělkyně zde.
 

Do první desítky se tentokrát, i v souvislosti se změnou sledované věkové kategorie, probojovali tři noví umělci. Na osmém místě se umístil malíř Jaromír Novotný (o rok dříve 16.), kterého zastupuje galerie Hunt Kastner, na deváté místo se z loňského dvanáctého posunul Vladimír Houdek, který se primárně rovněž věnuje malbě a jehož zastupuje Polansky Gallery, a na desáté pozici figuruje sochařka a konceptuální umělkyně Pavla Sceranková, které vloni utekl top 10 jen o jedno místo a která patří mezi kmenové autory Drdova Gallery.

I když muzea a galerie byly vloni po většinu roku uzavřené, výstavní provoz zcela neutichl. Řada výstav, včetně velkých projektů, jako bylo bienále Ve věci umění, které ve spolupráci s Galerií hlavního města Prahy uspořádala iniciativa tranzit.cz, se přes léto uskutečnilo víceméně ve standardním režimu. Hodně energie jednotlivé instituce věnovaly také online prezentaci umění od virtuálních prohlídek po ryze internetové výstavy. 
 

Eva Koťátková: Rozhovory s monstrem, Meetfactory, 13. 1.–31. 3. 2021, foto: Studio Flusser

"Nejvíce bodů za domácí výstavy loni získala šestatřicetiletá Anna Hulačová, která měla výraznou dvojvýstavu spolu s Pavlou Malinovou v Oblastní galerii Liberec a zúčastnila se hned šesti skupinových přehlídek, například pražského sochařského festivalu M3 nebo výstavy Plán B v Litomyšli," popisuje jedno z hodnocených kritérii Jan Skřivánek. Hulačová, kterou zastupuje také galerie Hunt Kastner, se během čtyř let posunula z 95. místa až na aktuální 11. příčku.

Nejúspěšnějším umělcem na mezinárodním poli byl loni stejně jako předloni sedmačtyřicetiletý Krištof Kintera. Navzdory protiepidemickým opatřením stihl samostatné výstavy v Birminghamu a Mnichově a byl pozván na čtyři skupinové výstavy, od Muzea současného umění v Krakově až po pařížské Centre Pompidou. Výstava The End of Fun v birminghamské galerii Ikon představila Kinterovy práce za posledních patnáct let, včetně monumentálních realizací, jako je světelná socha Shiva Samurai. Nejstarším vystaveným dílem byla známá Revoluce, chlapecká postava v mikině s kapucí, která mlátí hlavou do zdi, z roku 2005.
 

Krištof Kintera: End of Fun, Ikon Gallery Birmingham, 17. 9.–22. 11. 2020, foto: Tom Bird

Primárním cílem J&T Banka Art Indexu je totiž podávat zprávu o nejsoučasnějším umění a i z této perspektivy má vynechání autorů starších šedesáti let svou logiku. Posun hraničního roku narození z roku 1950 na rok 1961 rovněž znamená, že index aktuálně funguje jako žebříček autorů posledních tří dekád. Pouze dva autoři první stovky, Tomáš Císařovský a Ivan Pinkava, dokončili školu – jeden AVU, druhý AMU – před rokem 1989. Všichni ostatní na výtvarnou scénu vstoupili až v 90. letech a dá se říct, že jejich kariérní možnosti a příležitosti byly v mnohém podobné. To jen zvyšuje relevanci vzájemného srovnávání a poměřování.

V loňské edici indexu (zde) bylo zastoupeno patnáct autorů narozených mezi lety 1950 až 1960, přičemž nejvýše se umístil Jiří Kovanda. Loni a předloni mu patřila druhá příčka, v prvních pěti ročnících indexu figuroval dokonce na prvním místě.