Obrat 926 milionů korun představuje meziroční narůst o 8,5 procenta. Za více než milion korun se prodalo 158 položek, o jednu více než v rekordním roce 2013. Oproti roku 2014 se nicméně jedná o 17 procentní narůst. Hranici sta tisíc korun překonalo dalších 898 obrazů, kreseb, grafik, fotografii, soch i starožitnosti. I to je nový rekord, byť se jedná o nárůst v řádu jednotek. Průměrná cena prodaných děl bez milionových položek byla v roce 2015 ve výši 44,5 tisíce korun, což je o 500 korun více než o rok dřív.

Ke koupi deseti nejdražších děl prodaných loni na českém trhu by případný zájemce potřeboval 114,5 milionu korun. Loni to bylo 113 milionů, o rok dřív 123 milionů korun (ceny jsou uváděny včetně aukční provize). Vedle Filly se do první desítky (zde) dostala ještě díla Bohumila Kubišty, Antonína Procházky, Jana Zrzavého, Jindřicha Štyrského a Mikuláše Medka. K aktuálnímu vývoji indexu ART+ zde.

Ročenka ART+ 2015

​Uvedené statistiky a řadu dalších informací o českém i zahraničním trhu s uměním přináší Ročenka ART+, shrnující dění na trhu s uměním v uplynulém roce a vycházející již posedmé. Vedle dílčích studií o jednotlivých segmentech trhu je její součástí také podrobný materiál o situaci v oblasti obchodu se starožitnostmi.

Tradiční sborník se tentokrát za děním na trhu s uměním ohlíží na dosud největším formátu, jaký jsme kdy měli k dispozici. Kromě případových studií v klasických segmentech obsahuje trojici monografických reflexí zaměřených na tři výrazná jména loňského roku – Bohumila Kubištu, Václava Radimského a Františka Vobeckého – u nichž jsme se zalíbením sledovali zajímavě rozehranou partii nabídky a poptávky. Nová obsahová rozšíření jsou věnována především historicky ověřeným investičním a sběratelským alternativám, jakými jsou numismatika či filatelie, stojícím na českém trhu stále poněkud stranou zájmu.

Prostor věnuje Ročenka ART+ poprvé také investigativní sféře internetových prodejů umění a prostřednictvím knižní recenze z pera ředitelky Galerie hlavního města Prahy, Magdaleny Juříkové, i aktuální problematice sběratelství současného umění ve vztahu k veřejným institucím a trhu.

Fenomény trhu: poválečné umění, 19. století a fotografie

Nejdůležitějším jednotlivým autorským rekordem loňského roku je cena 10 milionů korun za raný surrealisticky obraz Mikuláše Medka. Medkovi patřil titul nejdražšího autora poválečného umění již v uplynulých letech, přes hranici deseti milionů však byla dosud dražena jen díla několika málo autorů klasické moderny, v čele s Františkem Kupkou, Emilem Fillou a Toyen. Skutečnost, že dílo povalečného umění může proniknout do tohoto nejvyššího cenového segmentu, signalizuje jeho postupné doceňování.

Výrazně se v posledních letech začínají na trhu prosazovat i práce z 19. století. Co do nárůstu počtu milionových položek jsme v tomto segmentu byli svědky vůbec největšího počtu autorských rekordů. Svá aukční maxima vylepšili kupř. Josef Navrátil, August Bedřich Piepenhagen, Antonín Chittussi, Alois Bubák, Václav Brožík, Antonín Slavíček, Václav Radimský, Joža Uprka.

V posledních dvou letech se také více a za vyšší ceny prodávají fotografie, které v minulosti byly zcela přehlíženou kategorií. Loni sběratele za práce v této kategorii utratili 11 milionů korun. Největším úspěchem byla dubnová dražba fotografie The Bow od Františka Drtikola. Akt z roku 1928 se prodal za rekordních 2,22 milionu korun, což odpovídá cenám srovnatelných děl na světových aukcích.

Výrazný propad naopak na domácím trhu zaznamenal segment čínského umění. Zatímco v roce 2014 se v něm protočilo více než sto milionů korun, loni to byla méně než polovina. Výpadek ve výši 55 milionů korun však dokázal český trh plně absorbovat.

Ročenka ART+ vychází 15. února. Předplatitelé ART+ a Art+Antiques ji obdrží poštou jako bonus k předplatnému, ve volném prodeji bude k dostání za 149 Kč. Objednat ročenku je možné i zde.