Reatribuce v Dorotheu: leonardovská dílna s 80násobným nárůstem

Dílna Leonarda da Vinciho, Fernando Llanos: Salvator Mundi, 1504,tuš na desce, 53,2 x 38,3 cm,Dorotheum Wien 29. 4. 2025konečná cena: 650 000 EUR (vč. provize)

Koncem dubna proběhla ve vídeňském Dorotheu tradiční staromistrovská aukce. Jednou z nejambicióznějších položek jarní přehlídky byla středně velká kresba na dřevěné desce s názvem Salvator Mundi (Kristus Spasitel), s katalogovým odhadem mezi 100 a 150 tisíci eur (bez provize). Vrcholně renesanční dílo neslo jasně „leonardovské“ tvarosloví, dle něhož pořadatelé připsali autorství některému z menších mistrů dílny Leonarda da Vinciho. Již tyto indicie by jistě stačily k přilákání pozornosti mnoha sběratelů a sběratelek. Aukční dům Dorotheum však připravil k pět set let staré položce podrobnou badatelskou a prodejní expertízu, která nakonec vynesla kresbu až k 650 tisícům eur. A to s odhalením opačné reatribuční trajektorie, než bývá v těchto případech zvykem, tedy od případného ikonického Leonarda k jeho španělskému pomocníkovi.

Zásadním zjištěním byl rozbor dochované monogramové značky na zadní straně desky, jejíž L[A] D[A] V bylo dříve interpretováno jako odkaz na da Vinciho florentskou dílnu L[EONARDO] DA V[INCI]. Nový výzkum ji rozklíčoval jako podpis mistrova tehdejšího spolupracovníka Fernanda Llanose neboli Ferranda Spagnola (Španěla) s monogramem LA[NOS] DA V[ALENCIA. O této osobnosti se téměř nic neví, vyjma dvou výplatních záznamů z dílenského účetnictví kolem roku 1505. Pro málo známého španělského malíře by prodej již kolem uvažovaných sta tisíc eur znamenal rekordní sumu, to by se však nesměl psát rok 2025 a jednat se o leonardovské „salvátorské“ téma.

V září 2004 se na menší aukci u londýnských Christie's objevila tato položka se stylovým určení „jako Leonardo da Vinci“. Všiml si jí starožitník ze střední Itálie a za pět tisíc liber si kresbu zakoupil. Krátce poté, po roce, ji standardně prodal nejmenovanému obdivovateli italského cinquecenta, vlivnému finančníkovi z Říma. Ten loni nečekaně zemřel a přípravná kresba, vlastně nedokončená malba Salvator Mundi z leonardovské dílny, tak byla uvolněna na trh. Kulturní okolnosti se však za třiadvacet let od první akvizice zásadně změnily.

Leonardo da Vinci (?): Salvator Mundi, kolem 1500,olej na desce, 65,7 x 45,7 cm,Christie’s New York 15. 11. 2017konečná cena: 450 312 500 USD (vč. provize)

V roce 2017 otřásla aukčními statistikami koupě obrazu Salvator Mundi od Leonarda da Vinciho, podle mnohých expertů s otazníkem, za astronomických 450 milionů dolarů. Díky nejdražšímu dílu všech dob se strhla poptávková bouře po čemkoli autorsky a ikonograficky blízkém. A jen o pár centimetrů menší deska, předkládaná letos v dubnu ve Vídni, splňovala obojí. Konečná částka, přiklepnutá v Dorotheu, byla osmdesátinásobkem prodejní ceny z londýnské aukce na počátku milénia.

Zaprášený Klimt poptávaný maďarskými úřady

Gustav Klimt: Podobizna prince Williama Nii Nortey Dowuona, 1897,olej na plátně, 65,5 x 54 cm,Wienerrothier & Kohlbacher Wien, nabídka v rámci veletrhu TEFAF v Maastrichtu, 15.-20. 3. 2025 prodejní cena: 15 000 000 EUR 

Na světově nejprestižnějším veletrhu staršího umění a uměleckého řemesla TEFAF v Maastrichtu prezentovala vídeňská galerie Wienerrothier & Kohlbacher svůj zlatý hřeb, obraz Gustava Klimta Podobizna afrického prince. Podle mnoha odborníků šlo o přelomové dílo v malířově portrétní tvorbě a zároveň dobové svědectví o společensko-politických poměrech přelomu 19. a 20. století jak v Evropě, tak v tehdejších koloniích. Na středně velkém plátně je totiž v reprezentativním pojetí zachycen africký princ a vůdce lidu Osu z území dnešní Ghany. Mladý muž jménem William Nii Nortey Dowuona byl společně s více než stovkou soukmenovců vyslán do Evropy jako zástupce západoafrických národů v rámci tzv. výstav, zábavně-naučných podniků na pomezí etnografických představení a lidských zoo (u nás například Habešská vesnice na Zemské jubilejní výstavě v Praze v roce 1908). Ve Vídni pobýval ghanský princ v roce 1897, kdy patrně vznikl i Klimtův portrét.

Výtvarně i kontextuálně zajímavý obraz zůstal v autorově majetku i po jeho náhlé smrti v roce 1918, prvními doloženými majiteli byli asi od druhé poloviny 20. let manželé Kleinovi z Vídně. Kvůli svému židovskému původu museli koncem 30. let z Rakouska uprchnout a Prince Williama Nii Nortey Dowuona svěřili své blízké známé, která jej odvezla do Maďarska. Tam se na desítky let ztratil. Podle informací galerie Wienerrothier & Kohlbacher přinesli poslední majitelé Klimtovo plátno před dvěma lety do jejich vídeňské pobočky v tristním technickém stavu, zaprášené, s rozklíženým rámem. Již zrestaurované, s dochovaným pozůstalostním štítkem, jej odhalili ve svém stánku na březnovém TEFAFu s cenovkou 15 milionů eur.

A spustil se úřední povyk, který vyvrcholil listopadovou žádostí o obstavení Klimtova obrazu. Okolnosti vývozu vzácné umělecké památky totiž zpochybnila maďarská strana, která si za nejasných okolností, dle svých slov vinou poničeného a znečištěného plátna, nevšimla, že jde o Klimtův špičkový portrét. Současně Budapešť zneplatnila původní exportní povolení. Dotčená galerie kontrovala, že již v rámci jarní premiéry v Maastrichtu měla k dispozici všechny administrativní a právní náležitosti včetně odladěné restituční dohody s dědici rodiny Kleinových a převoz Prince Williama Nii Nortey Dowuona je vlastně záslužnou repatriací do domovského Rakouska. Spor o Klimtův obraz v hodnotě mnoha milionů eur tak není stále dořešen.

Rekordní Egon Schiele v kresbě a osobnost Sereny Lederer

Egon Schiele: Schoulený akt zezadu, 1917,kvaš a tuha na papíře, 29,5 x 45 cm,Dorotheum Wien 18. 11. 2025konečná cena: 3 230 000 EUR (vč. provize)

Vídeňské kulturní milieu zrodilo vedle Klimta také hvězdu Egona Schieleho, ještě radikálnějšího modernisty a figuralisty. O jeho dražební odkaz se často stará vídeňské Dorotheum. A právě tomuto aukčnímu domu se povedlo získat do své prestižní podzimní přehlídky téměř půlmetrový kvaš Schoulený akt zezadu (Kauernder Rückenakt). Signovaná a do roku 1917 datovaná kresba byla jednou z mála volných položek z autorova vrcholného období, neboť krátce nato, v roce 1918 v necelých třiceti letech, zemřel na španělskou chřipku.

K vysokému předaukčnímu odhadu kolem dvou milionů eur (bez provize) dopomohla Schoulenému aktu jistě také významná provenience, neboť pocházel z proslulé sbírky manželů Ledererových, předních rakouských podnikatelů a výtvarných mecenášů. Především paní Serena Lederer, rozená Pulitzer, navazovala s dnes ikonickými umělci celoživotní přátelství, objednávala u nich malířské práce a skupovala ty volné. (O intenzivní spolupráci s Gustavem Klimtem jsme psali v souvislosti s letošní nejdražší položkou na světovém trhu již dříve). Od Egona Schieleho, jenž se stal soukromým učitelem kreslení jejich syna Erica Lederera, údajně vlastnila až stovky listů.

Jméno sběratelky, mecenášky a objednavatelky Sereny Lederer na kresbě Egona Schieleho.

Například Schoulený akt nesl na zadní straně přípis s jejím jménem. V 70. letech přešel do soukromé rakouské sbírky. Listopadový prodejní úspěch za 3,2 milionu eur se postaral o nový Schieleho kresebný rekord vůbec a celou třetinou přispěl k historickému výsledku jednoho z nejstarších dražebníků v Evropě. Ještě nikdy se ve vídeňském Dorotheu neprotočilo za modernu přes 10 milionů eur najednou. Na slušné souhrnné sumě se drobně podílelo také například Zátiší se dvěma vázami od Jana Zrzavého, za 117 tisíc eur.

Třímetrová venuše ve fuchsiové

Jeff Koons: Balónková Věstonická venuše, verze magenta, 2013/14,ocel s barveným povrchem, 277,2 x 111,3 x 71.7 cm,Bonhams New York 19. 11. 2025konečná cena: 1 350 000 USD (vč. provize)

Zajímavou českou, respektive moravskou stopu nesla také listopadová aukce v newyorské pobočce společnosti Bonhams. Do výběru umění 20. a 21. století se jako jedna z celebrit večera dostala realizace postmoderního krále a známého provokatéra Jeffa Koonse. Téměř třímetrová ocelová plastika nesla popisný název Balloon Venus Dolni Vestonice (Magenta), čímž odkazovala na autorovu globálně proslulou sérii hypertrofovaných objektů, tvarovaných z nafukovacích balónků.

Tentokrát se vizuálním prazdrojem a ikonografickou hříčkou stala Věstonická venuše, kterou katalogové heslo mylně označilo za sošku z mamutoviny, třebaže je z pálené hlíny. V doprovodném textu nebyl zmíněný žádný konkrétní inspirativní zážitek, tedy zda měl americký umělec příležitost unikátní exponát vidět na vlastní oči nebo v jaké formě reprodukce se s ním seznámil, nicméně Koonsův typický kriticko-satirický náhled byl zjevný. V případě Věstonické venuše šlo o významový a technologický posun, od jedenácticentimetrového rituálního předmětu z paleolitu k nadživotnímu odlitku s dokonale vyleštěným povrchem v zářivém fuchsiovém neboli magenta odstínu z jednadvacátého století. Nový majitel za Koonsovu plastiku zaplatil přes 1,3 milionu dolarů. Cenový rekord v tzv. balónkové sérii drží již dvanáct let téměř čtyřmetrový Balloon Dog (Orange) za více než 58 milionů dolarů (Christie's NY). Letos sedmdesátiletý umělec Jeff Koons je jedním z nejdražších žijících umělců.

Zimní vejce od Fabergého neztrácí svou pozici již třicet let

Carl Fabergé, Alma Theresia Pihl: Zimní vejce, tzv. Carské, 1913,horský křišťál, v. 14,2 cm,Christie’s London 2. 12. 2025konečná cena: 22 895 000 GBP (vč. provize)

Letošní nejúchvatnější položkou z kategorie uměleckého řemesla by mohla být originální práce zlatnické a sochařské dílny Carla Fabergého. K mání bylo unikátní Zimní vejce ze sbírky posledních Romanovců. Velmi dobře zdokumentovaný sběratelský klenot s výraznou novodobou proveniencí se dražil začátkem prosince u londýnských Christie’s a nečekala se žádná menší částka než vyšší miliony liber.

Čtrnácticentimetrovou otevírací miniaturu z horského křišťálu totiž obestírala aura rekordního exponátu posledních desetiletí. V roce 1994 se na aukci ve Švýcarsku prodal za fantastických 7,3 milionu franků, za necelé dvě dekády později, v roce 2002, tentokrát v New Yorku, za ještě zářnějších 9,6 milionu dolarů (oboje u Christie’s). Tehdejší úspěchy vždy znamenaly autorská, respektive „firemní“ maxima pro jakýkoli historický produkt značky Fabergé.

Cílená kampaň pořadatelům vyšla a před třemi týdny se dražební tabulky opět přepsaly. Tentokrát na téměř 22,9 milionu liber. Luxusní zakázkové vejce navrhla v roce 1913 jedna z mála designérek žen ve Fabergého podniku, Alma Theresia Pihl, pro cara Mikuláše II., jenž jej věnoval své matce, carevně vdově. Přírůstek do její sbírky drahocenných vajec stál tehdy astronomických téměř pětadvacet tisíc rublů. Po bolševické revoluci byla celá kolekce, čítající padesát kusů, zabavena a za různě neblahých okolností rozprášena. Konkrétně Zimní vejce bylo začátkem 30. let odprodáno sovětskými úřady přes londýnskou galerii za 450 liber. Do prosincové aukce vlastnila položku katarská královská rodina, nový majitel zůstal prozatím neznámý. Spekulovalo se o soukromém sběrateli, zakladateli Fabergé muzea v Baden-Badenu, panu Alexandru Ivanovovi, jenž je svou akviziční energií směrem k tzv. carským vejcím proslulý.

Toaletní mísa za cenu zlata

Maurizio Cattelan: Amerika, 2017,18ti karátové zlato, 2/3, 47 x 37,5 x 63,5 cm,Sotheby’s New York 18. 11. 2025konečná cena: 12 110 000 USD (vč. provize)

Ani letošní sezóna se neobešla bez kuriózní položky, která obletěla světová média. Stejně jako loni hrál hlavní roli americko-italský sochař a umělecký experimentátor Maurizio Cattelan. Před rokem jsme se seznámili s jeho konceptem Komik (Comedian), tedy banánem přilepeným páskou ke stěně, který byl nakonec oceněn částkou 6,2 milionu dolarů. Tentokrát se dražilo podstatně hmotnější dílo.

Pod názvem Amerika (America) se skrývala funkční toaletní mísa z 18karátového zlata a v rámci svého aukčního supertýdne ji představila společnost Sotheby’s. Artefakt na pomezí historického ready-made objektu a přísné socio-ekomické kritiky vzbudil poprask již při sém prvním vystavení v roce 2016, kdy byl nainstalován do prostoru návštěvnických toalet v Guggenheimově muzeu a určen k běžnému použití. Rok poté se zlatá Amerika málem dostala „do služeb“ Trumpova Bílého domu, což bylo experty považováno za další, tentokrát politicky angažovanou vrstvu Cattelanovy umělecké intervence.

Před šesti lety se svět o plastice Amerika dozvěděl znovu. Jeden exemplář toaletní mísy byl totiž vytržen z autorovy výstavní instalace v oxfordském Blenheim Palace a ukraden. Objekt ani samotný materiál se již nikdy nenašly, ale poprvé v souvislosti s dílem zazněla konkrétní finanční částka. Zničená Amerika byla pojištěna na 6 milionů dolarů. Proto nikoho nepřekvapilo, že listopadová dražba druhého ze tří vyrobených kusů bude mnohamilionová.

Informace o aktuální ceně zlata v době licitace položky Amerika na aukci dne 18. 11. 2025. Částka za materiál, tedy 18ti karátové zlato, činila asi 10,2 milionu dolarů, v době vzniku prvního exponátu (2016) asi 3,2 milionu dolarů. Zdroj: The Value.

Vyvolávací ani odhadní částka za stokilovou položku nemohla být zveřejněna, neboť cena zlata kolísala ještě v den samotné licitace. Pořadatelé opět otevřeli svou kryptopeněžku, neboť po zkušenostech s přesně rok starým nákupem Komika chtěli jít naproti sběratelům z řad digitálních finančníků. Nakonec se za Ameriku platilo v klasických amerických dolarech a to přesně 12,1 milionu dolarů. Cattelanova zlatá toaletní mísa se stane jedním z exponátů v zábavních muzeích řetězce Ripley's Believe It or Not!, založených americkým podnikatelem Robertem Ripleyem v roce 1918.