Rakouská centrála prestižního aukčního domu Dorotheum pořádala před dvěma týdny svou tradiční staromistrovskou dražbu. Kvalitnímu výběru dominovali italští či holandští klasikové, nejambicióznější prodeje se odhadovaly přes dvě stě až tři sta tisíc eur.

Artemisia Gentileschi: Marie Magdalena (fragment), 1615-18,
olej na plátně, 148 x 111 cm,
Dorotheum Wien 28. 4. 2026
konečná cena: 837 500 EUR (vč. provize)

Položka s číslem 70 nepatřila k favoritkám večera, spíše k mírnému cenovému nadprůměru, a svářela v sobě dva parametry, které mohly zásadně ovlivnit výsledek licitace. Na jedné straně žhavý sběratelský zájem o tvorbu italské caravaggistky a v současnosti asi nejvyhledávanější autorky v kategorii starého umění Artemisie Gentileschi. Na druhé v podstatě znehodnocené dílo, tedy plátno s odříznutou stěžejní částí scény, kompletním poprsím světice. Pořadatelé z Dorothea přihlédli k oběma faktorům a prodejní výhled stanovili na sto až sto padesát tisíc eur (bez provize).

K fragmentu, jehož chybějící čtvrtinu vyplnilo béžové podkladové plátno, připravili experti z Dorothea zajímavý badatelský a restaurátorský materiál. Obraz se veřejnosti představil vůbec poprvé v roce 2011 na monografické výstavě Artemisia Gentileschi, Storia di una Passione, pořádané v milánském Palazzo Reale. O autorství se nepochybovalo, otázku původního, dnes nedochovaného centrálního motivu zodpověděla komparace s jiným malířčiným dílem v expozici Galleria Palatina v Palazzo Pitti ve Florencii.

Artemisia Gentileschi: Marie Magdalena, před 1620,
olej na plátně, 146,5 x 108 cm,
Galleria Palatina, Palazzo Pitti, Florencie,
inv. č. 1914 n. 142

Tam se nachází velmi podobná a časově odpovídající Maria Maddalena (Marie Magdalena) s téměř totožnými rozměry. Nově identifikovaný kus byl určen za originální autorskou repliku florentského kusu. Gentileschi provedla několik změn v partiích oděvu, symbolických předmětů nebo pozice levé ruky, nicméně modelace figury a půvab obličeje, v dražené položce tušený, zůstaly shodné. Verze u Dorothea postrádala ještě moralistní nápis na rámu zrcadla a autorský přípis Artemisia na opěradle křesla. Doplněn byl naopak detail zlatého řetězu na stolku nebo zdobnost košilových rukávů. Odborníci z aukční síně datovali svůj exemplář do let 1615–18, totožných s vročením florentského kusu (před 1620), kdy se dvacátnice Artemisia Gentileschi po odchodu z Říma usadila v srdci toskánského vévodství a záhy si vybudovala kariéru úspěšné a žádané malířky. Vídeňský katalog také zmapoval novější osudy Marie Magdaleny.

Detail vyříznutého poprsí světice Marie Magdaleny.

Za neupřesněných okolností se obraz, ještě v kompletní podobě, dostal do majetku známého německého inženýra, šéfa elektrického podniku Siemens & Halske a staromistrovského sběratele Alfreda Berlinera (1861–1943). Mohlo k tomu dojít někdy v desátých letech 20. století, kdy byl specialista na všechna odvětví silnoproudé techniky již zpátky z firemního pobytu v Americe a vedle svého berlínského domova si od roku 1917 zařizoval i výstavní sídlo v zámečku Rittergut ve východopruské oblasti Schermeisel, dnešním Trzemeszno Lubuskie v Polsku. Jako konvertovaný křesťan židovského původu přestál tragické události začátku druhé světové války, než zahynul během bombardování Berlína v roce 1943.

Jeho manželka, Clara Berliner, rozená Schmidt, byla zastřelena vojáky postupující Rudé armády 2. února 1945. Tou dobou bylo plátno patrně již v jejich berlínském bytě, neboť panství bylo od 40. let obsazeno Wehrmachtem jako zotavovna pro německé důstojníky. Podle expertů byl obraz poškozen pravděpodobně ve dnech a týdnech po dobytí Berlína, kdy město ovládal chaos a kořistění.

Zadní strana fragmentu obrazu Marie Magdaleny.

Z půldruhého metru vysokého díla byla vyříznuta nejatraktivnější část Magdaleniny postavy, poprsí, přibližně čtvrtina plochy malby. Zbylý fragment byl ponechán na místě a dědictvím přešel na příbuzné rodiny Schmidt-Berliner, neboť původní majitelé zemřeli bezdětní. Po další dvě generace zůstal obraz v rodinném vlastnictví v Berlíně. Jako neidentifikovaný a neprezentovatelný byl vyrámován, srolován a deponován ve sklepě až do objevení v rámci milánské výstavy před patnácti lety.

Plátno prošlo restaurátorským zásahem, rentoaláží a osazením do autentického rámu ze 17. století. Takto opečované se představilo kupujícím koncem dubna ve vídeňském Dorotheu. O fragment Marie Magdaleny se bojovalo několik minut, neboť dražitelé postupně překonali původní stotisícový odhad i půlmilionovou hranici, než se vítěz či vítězka licitace zastavili na 650 tisících eurech. Po započtení provize se dosažená cena vyšplhala na více než 837 tisíc eur a z odříznuté světice se stala nepřekonatelná hvězda aukce. 

Artemisia Gentileschi: Autoportrét jako svatá Kateřina Alexandrijská, mezi 1613-20,
olej na plátně, 32,3 x 24,6 cm,
Christie’s New York 4. 2. 2026
cena: 5 687 000 USD (vč. provize)

Pro Artemisii Gentileschi to znamenalo další přepis jejích aukčních tabulek, tentokrát v druhé desítce výsledků na sekundárním trhu. Dubnový úspěch, blížící se milionu dolarů, tak navázal na nečekaně vysoký únorový rekord, bezmála 5,7 milionu dolarů za autoportrétní Svatou Kateřinu Alexandrijskou (Christie’s New York). Sběratelské nadšení ze stále neuzavřeného díla nejvýraznější barokní malířky rozhodně neopadává, vždyť 8 z 10 prodejů v rámci autorčina TOP 10 se odehrálo v posledních šesti letech. Již jedenáctkrát kupující vydali částku vyšší než jeden milion dolarů a Artemisii Gentileschi také patří titul momentálně nejžádanější staré mistryně vůbec.