Vznikla nová databáze Špálových kytek

Na okraj výstavy Václav Špála Kytky v Museu Kampa

Jen do nadcházející neděle je možné v Museu Kampa obdivovat více než sedm desítek obrazů čítající soubor květinových zátiší od jediného autora, Václava Špály. Výstava zpracovává tento výrazný fenomén umělcovy tvorby ve větším měřítku vůbec poprvé. Ve spolupráci s Českým rozhlasem muzeum připravilo také veřejně přístupnou databázi Špálových kytic.

Alternativní popis Z výstavy v Museu Kampa

Václav Špála květinových zátiší v průběhu života namaloval téměř osm stovek, celkový počet umělcových děl podle vlastnoručně psaného (a před čtvrtstoletím rovněž knižně vydaného) soupisu je více než 1700. Kytice jsou si často navzájem velmi podobné, protože Špála maloval jednu a tu samou vázu květin v rozmezí několika málo dní či dokonce i v jednom dni několikrát, jen z různých úhlů. Občas drobně změnil pozadí.

Jelikož Špálův soupis neobsahuje náčrtky obrazů, problémem je často ztotožnění té které kytice s popisem v soupisu. Špála sice psal pořadové číslo obrazu na zadní stranu rámu, to pak dílo ztotožňuje jednoznačně, pokud je ale obraz přerámovaný, je už jeho určení problematičtější. Je možné se řídit vročením, které Špála téměř vždy přidával k signatuře, ale to vzhledem k množství podobných kytic ze stejného roku nepomůže zcela. 

Právě ke ztotožnění velké řady obrazů aktuální výstava v Museu Kampa zásadně přispěla. Špálovy kytice byly dlouhodobě chápány spíše jako velmi okrajová, někdy až sériová tvorba, motivovaná především snahou o výdělek (takové názory panovaly mezi kritiky již za umělcova života). Částečně je to jistě pravda, ale uvážíme-li, že květinová zátiší tvoří téměř polovinu umělcova díla, jde spíše o fenomén a bylo načase ho zhodnotit i jinou optikou. 

Alternativní popis Pohled do výstavy v Museu Kampa.

Špála byl jistě milovníkem květin, což víme z dobových materiálů. Umělcův pohled na vlastní květinové obrazy byl poněkud odlišný od výše uvedeného názoru. Ve svém velmi pečlivě vedeném soupisu děl si své práce sám známkoval podle kvality, kterou jim přisuzoval. Od roku 1926 do roku 1929 byla tato škála čtyřbodová, později už jen tříbodová. Bez označení byla produkce, kterou malíř považoval za standardní, následovalo hodnocení I = dobré, II = prima, III = prima vzácné, IIII = primissima (Špála nepoužíval římskou čtyřku).

Nejvyšší známkou si Špála označil více než tři desítky svých kytic (tři číslem čtyři a 29 známkou tři), následuje dlouhá řada dvojek i jedniček (a samozřejmě i květin bez označení). Sám výtvarník tedy i v rámci malby kytic výrazně rozlišoval a jinak si cenil různých obrazů. Řada významných květinových zátiší je ve veřejných sbírkách, viděny prismatem okrajovosti však zůstaly stranou zájmu, často i bez základního určení oproti soupisu. Dvanáct malířem nejvýše hodnocených kytic je až do neděle k vidění na Kampě. 

Alternativní popis Kytice ve džbánu, letní kytky, astry, floxy, červené, drobné, bílé, vzadu obrazy, 
číslo soupisu 730, hodnocení III, namalován 25. 8. 1933,
Středočeské muzeum v Roztokách 

Do expozice nově přibyl obraz s názvem Kytice ve džbánu, letní kytky, astry, floxy, červené, drobné, bílé, vzadu obrazy ze sbírky Středočeského muzea v Roztokách u Prahy. Doplnil dvojici obrazů, které mu bezprostředně předcházely. Všechny tři kytice Špála namaloval v jediném týdnu v srpnu 1933 a označil je pořadovými čísly 727, 729 a 730. Roztockého obrazu si sám malíř z této trojice cenil nejvíce a označil ho v té době svou nejvyšší  interní známkou III („prima vzácné“).

Podle kurátora výstavy Jana Skřivánka (přečtěte si také rozhovor před otevřením výstavy) bylo možno ztotožnit něco málo přes tři stovky obrazů, podoba ostatních není známá a není ani povědomí o jejich výskytu. Datová redakce České rozhlasu ve spolupráci s Museem Kampa připravila a zpřístupnila na stránkách iRozhlas.cz tuto více než tři stovky obrazů čítající databázi všech doposud známých Špálových kytic. Lze je třídit a řadit podle nejrůznějších kritérií a kategorií. „Můžete si třeba nechat ukázat všechny pivoňky nebo konvalinky, ale také například obrazy, které prošly aukcemi,“ doplňuje Skřivánek.

Databáze Špálových kytic

S hodnocením III byla letos 3. dubna u Gros-Delettrez v Paříži dražena kytice 585 s názvem Pivoňky červené, 2 bílé, 2 růžové, bílý kosatec, jejím novým majitelem je zřejmě aukční síň Groma. Společnost Aukce aukcí vydražila 12. května obraz Bílá hyacinta s krajinou Otavy v pozadí (číslo 1100, Špálův originální název Bílá hyacinta, na hrníčku růžový papír, v pozadí kus modré Otavy, bez autorského hodnocení) z roku 1938, která již prošla trhem před deseti lety u Galerie Pictura. Několik kytic včetně kytice hodnocené číslem III nabídne také květnová sálová aukce Galerie Kodl.


Související články

I za sklenici se dá zaplatit přes sto tisíc korun

I za sklenici se dá zaplatit přes sto tisíc korun

I za sklenici se dá zaplatit přes sto tisíc korun

Současný trh potvrzuje rostoucí zájem o kvalitní české historické sklo, což dokládají i výsledky posledních aukcí, na nichž kvalitní české biedermeierové sklo pravidelně dosahuje cen v řádech desítek až stovek tisíc korun. Mimořádné práce významných...

17. srpna 2026
Privátní Fillové se představují veřejnosti, včetně obou nejdražších

Privátní Fillové se představují veřejnosti, včetně obou nejdražších

Výstava děl Emila Filly ze soukromých sbírek v Galerii Kodl

Ještě do 21. srpna potrvá v sídle Galerie Kodl na Národní třídě v Praze výstava děl Emila Filly ze soukromých sbírek. Představuje 61 umělcových prací, které dokumentují Fillovu tvorbu napříč tvůrčími obdobími. Některá z vystavených děl již prošla auk...

14. srpna 2026
Frankův skicář: Láska k umění se dá koupit i na splátky

Frankův skicář: Láska k umění se dá koupit i na splátky

Příběh sběratele Bruno Y. Thalmana

Minulý měsíc jsem vás vzal do Basileje. Tentokrát zůstaneme sedět. Nejlépe u oběda s jedním sběratelem. Protože veletrhy jsou jen polovinou příběhu trhu s uměním. Ta druhá se odehrává v galeriích, u jídelních stolů, v soukromých sbírkách – a čím dál...

6. srpna 2026
Zobrazit všechny

Další články


<