Jan Zrzavý: Bretaňská krajina, 1928, olej na plátně, 48 x 63 cm,
vyvolávací cena: 3 800 000 Kč (+ 24% provize), European Arts 4. 5. 2019

Jan Zrzavý žil od roku 1923 do začátku války střídavě v Praze a v Paříži. Do Bretaně, konkrétně do jejího nejzápadnějšího departmantu Finistère, pravidelně zajížděl od poloviny 20. let. O tamní krajině opakovaně hovořil a psal jako o své "Svaté zemi".

Fascinovala jej jak svou scenérií, tak barevností. Bretaň mu připomínala krajinu domova – "kameny, údolí, skály, pahorky, bílé písčité cesty a vodu. (…) Ale větší, monumentálnější, velkolepější, vztyčené proti nebi v baladických postavách a gestech, rozprostírající se nesmírných prostorách až tam, kde moře splývá s nebesy."
 

Jan Zrzavý, Melantrich, Praha 1939

Současně o Bretani hovořil jako o nevyčerpatelné pokladnici tvarů a barev: "Jaké bohatství, jaká jemnost tónů, jak široká stupnice! Od tmavých, teple sametových černí, přes tmavě šedé až k šedím bledým a namodralým, od červených nebo narezavělých hnědí k žlutím světlým, téměř nepostižitelným, od pálených pochmurných a mdlých zelení až k průzračnosti světle perleťové zelené obzoru a povrchu moře v dáli."

Své obrazy většinou nemaloval jako reálné scenérie, ale volné kompozice poskládané z vícero motivů. To je i případ nabízeného obrazu. Základem je pohled na kapličku v městečku Kermeur, který je však doplněn o moře v pozadí (Kermeur leží ve vnitrozemí), trojici menhirů a dvojramenný lehce prohnutý kříž. (O malířově vztahu k Bretani a cenách jeho bretaňských krajin více zde)
 

Reklama na výstavu Jana Zrzavého na stránkách časopisu Rozpravy Aventina

Význam obrazu dokládá nejen jeho výstavní historie, ale i komentář samotného malíře, který ve svém posudku cituje Karel Srp: "Bretaňská krajina (s 3 menhiry v pozadí), olej, 1928, Praha. Plátno římské, jemně křídové. Barvy Cambridge, běl. speciální, čerň slonová, umbra pálená, červeň indická, trochu někde smaragdová zeleň. Malováno nadvakrát, nestejně hustou barvou, někde jen lazurou přes plátno. Ředěno a osvěžováno terpentýnem s kopayvou (asi 1/5kopayvy). Myslím, že nejlepší z mých Bretagní. Nepředstavuje určitou krajinu, je to směs dojmů z Camaret, Kermeuru a okolí."

Obraz byl poprvé vystaven na podzim 1928 na Zrzavého výstavě v Aventinské mansardě. Katalog jej uvádí pod číslem 7 s poznámkou, že jde o zápůjčku ze soukromého majetku. O dva roky později byl vystaven na bienále v Benátkách a v roce 1933 na Jubilejní výstavě Umělecké besedy v Obecním domě. Tamtéž byl vystaven i v roce 1940, když jej malíř zařadil na svou soubornou výstavu.
 

výstavní štítky na zadní straně obrazu

Pozdější výstavy aukční katalog už neuvádí, k čemuž Karel Srp dodává: "Máme před sebou jedinečný objev, obraz, který významně doplňuje poznání tvorby Jana Zrzavého, o němž lze jednoznačně prohlásit, že je velká škoda, že nemohl být zařazen do monografií a výstav, jež byly v uplynulých desetiletích Zrzavému věnovány, protože zůstával v soukromé sbírce."

Publikáční historii s výjimkou výstavních katalogů aukční síň nezmiňuje. V novodobých publikacích jej nenajdeme, je však celostránkově reprodukován v malířově první monografii, kterou v roce 1939 vydalo nakladatelství Melantrich. Zde figuruje pod číslem 9 s jednoduchým názvem Bretagne.

Obraz je nejrannější Zrzavého bretaňskou krajinou nabízenou v aukci. Dosud nabízené obrazy pocházely vesměs až z 30. let. Cenový rekord drží více než mětrové plátno Kalvárie v Locronanu II z roku 1938, které se předloni na aukci Galerie Kodl prodalo za 17,04 milionu korun.