Mince se svatým Václavem přijdou i na miliony korun

Aukce rarit aukční síně Aurea

Motivy svatého Václava, jehož úmrtí si Česko připomíná 28. září jako den české státnosti, zdobily řadu mincí a medailí. Jejich ceny se na aukcích pohybují i v milionech korun. Ukázala to také letošní aukce rarit aukční síně Aurea.

Patron českých zemí svatý Václav je námětem řady historických mincí a medailí, které jsou mezi sběrateli oblíbené. V minulosti bylo vyraženo bezpočet medailí, mincí, svátostek a žetonů s vyobrazením světce. 
 
Pětadvacet jich v červnu dražila na 104. aukci sta rarit aukční síň Aurea. Aukce byla bohatá zejména na československé obchodní dukáty a medaile se svatováclavskou tématikou. Souhrn vyvolávacích cen svatováclavských mincí a medailí činil 10,94 milionu korun. Celková docílená částka dosáhla součtu 24,67 milionu korun včetně aukčního poplatku, což činí téměř 126procentní nárůst.
 

Medaile k miléniu

 
Jednou z nejkrásnějších prvorepublikových medailí je medaile k mileniu smrti sv. Václava a na dostavbu chrámu sv. Víta z roku 1929 od jednoho z předních českých medailérů Josefa Šejnosta (1878-1941). Zobrazuje na líci sedícího sv. Václava čelně se štítem a korouhví, po stranách text: „Nedej zahynouti nám i budoucím“ a na rubu pohled na chrám sv. Víta, Petra a Pavla, nápis: „Na památku tisícího výročí smrti sv. Václava a dokončení stavby velechrámu sv. Víta“, dva znaky a letopočet 1929. 
 
V aukci Aurea byly draženy původní medaile z roku 1929 ze zlata, stříbra a bronzu. Nejdražší zlatá medaile se vyšplhala na 2,76 milionu korun včetně aukčního poplatku.
 
Medaile na památku tisícího výročí smrti sv. Václava a dokončení velechrámu sv. Víta – 1929
medailér Josef Šejnost
Au 987/1000, 168,57g, 70 mm – původní červená etue se zlatým tiskem
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena 2 760 000 Kč (včetně aukčního poplatku)
 
 
Medaile na památku tisícího výročí smrti sv. Václava a dokončení velechrámu sv. Víta – 1929
medailér Josef Šejnost
Ag 987/1000, 70g, 70 mm – původní červená etue se zlatým tiskem
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena 180 000 Kč (včetně aukčního poplatku)
 
Medaile na památku tisícího výročí smrti sv. Václava a dokončení velechrámu sv. Víta – 1929
medailér Josef Šejnost
bronz 70 mm – původní červená etue se zlatým tiskem
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena 57 600 Kč (včetně aukčního poplatku)
 
 
Dokladem oblíbenosti Šejnostovy medaile je opakování námětu na medaili z roku 2021. Tato masivní medaile byla vydána k 70. výročí úmrtí medailéra Josefa Šejnosta v roce 2021 v úctyhodné váze 5 kilogramů stříbra o ryzosti 999/1000 a nákladu pouhých 35 kusů. Jeden z nich se na červnové aukci prodal 384 tisíc korun včetně aukčního poplatku.
 
Medaile na památku tisícího výročí smrti sv. Václava a dokončení velechrámu sv. Víta – 1929
k 70. výročí úmrtí Josefa Šejnosta (1941-2021)
rytec: akad. Sochař Zbyněk Fojtů, ražba Česká mincovna a.s. 2021
Ag 999/1000, 5000g, 165 mm – exkluzivní etue
náklad 35 ks
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena 384 000 Kč (včetně aukčního poplatku)
 
Československé obchodní dukáty
 
U zrodu československých dukátů stál československý ministr financí Alois Rašín. Vznik byl odůvodněn tím, že zlato je hlavní zárukou stability české měny. Autory československých dukátů jsou Jaroslav Benda (1882-1970) společně s Otakarem Španielem (1881-1955). Všechny prvorepublikové dukáty a jejich násobky nesly motiv sv. Václava.
 
Jaroslav Benda navrhoval československé známky, mince a bankovky. Společně s medailérem Otakarem Španielem mimo jiné vytvořili rektorské řetězy pro univerzitu v Bratislavě (1923) a Masarykovu univerzitu v Brně (1935).
 
Nejdražším desetidukátem prodaným v aukci Aurea 100. rarit se stala mince s letopočtem 1930, která byla vyražena v počtu 394 kusů. Jeho cena se vyšplhala na 2,04 milionu korun.
Československo (1918-1939)
Jaroslav Benda / Otakar Španiel
10 dukát 1930 – náklad 394ks
Au 986/1000, 34,91g, 42 mm
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena 2 040 000 Kč (včetně aukčního poplatku)
 
 
Jubilejní československý obchodní dukát byl vyražený v počtu 1000 číslovaných kusů. Vzhledem k číslování muselo být pro každý kus zhotoveno jiné lícní razidlo. Exemplář s číslem 504 se prodal za 1,14 milionu korun. (Přečtěte si více o svatováclavských dukátech)
 
Československo (1918-1939)
Jaroslav Benda / Otakar Španiel
dukát jubilejní (1918-1923) – 1923 – číslovaný – č. 504
Au 986/1000, 3,491g, 19,75 mm
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena 1 140 000 Kč (včetně aukčního poplatku)
 
Nejstarší mincí v aukci s vyobrazením sv. Václava byl velmi vzácný dukát Ferdinanda I. z pražské mincovny, mincmistra Konráda Sauermanna s letopočtem 1541.
 
 
Ferdinand I. (1521-1564)
dukát 1541
mincovna Praha, mincmistr Konrád Sauerman
Aurea – (104. aukce 100 rarit – 4.6.2022)
cena: 2 040 000 Kč
 

Související články

Surrealistické sny Václava Zykmunda získávají na ceně

Surrealistické sny Václava Zykmunda získávají na ceně

Umělcovy prodeje (nejen) v roce 2024

Jedním z umělců, jejichž ceny v posledních několika letech setrvale rostou, je experimentátor domácího surrealismu ve fotografii a malbě Václav Zykmund. Za letošní rok evidujeme jeho prozatím druhý nejlepší výsledek dokonce ve srovnání s celoročními...

4. září 2024
Průzkum: Sběratelé preferují současné umělce zastoupené ve veřejných sbírkách

Průzkum: Sběratelé preferují současné umělce zastoupené ve veřejných sbírkách

Průzkum trhu s uměním J&T Banka Art Report 2024

Češi kupují hlavně současné umění. Při volbě umělce sledují, jestli jeho díla už vlastní veřejné sbírkové instituce či v jakých soukromých sbírkách se nacházejí. Důležitá je pro sběratele také výstavní historie umělce. Ukázal to třetí ročníku průzkum...

2. září 2024
Největší Štyrský je doma, koupil ho Vladimír Železný

Největší Štyrský je doma, koupil ho Vladimír Železný

Obraz Trauma zrození od Jindřicha Štyrského

Největší a patrně také nejvýznamnější obraz Jindřicha Štyrského a českého surrealismu se po desítkách let vrátil do Česka. Od francouzského sběratele Jean-Clauda Binoche ho koupil Vladimír Železný. Cenu transakce sice ani jedna ze stran nezveřejnila,...

27. srpna 2024
Zobrazit všechny

Další články


<