Zářijová vzpomínka na Vladimíra Janouška
14. září 2026
Lidské vejce Evy Kmentové
Prague Auctions 19. 5. 2019
Text Koucká Tereza | Foto Prague Auctions, autorka | Datum 16.05.2019
Společnost Prague Auctions na nedělní večerní aukci bude dražit bronzový odlitek plastiky Evy Kmentové Lidské vejce. Jde o jednu z nejdůležitějších a zároveň nejrozměrnějších realizací autorky, která se doposud na trhu objevila.
 |
|
Eva Kmentová: Lidské vejce, 1968-69
bronz, 73,5 x 59 cm, výška 61 cm, značeno 1/3
vyvolávací cena: 750 000 Kč (+ 25% provize)
Prague Auctions, 19. 5. 2019
Sádrový originál plastiky Lidské vejce vznikl na konci 60. let. František Šmejkal v textu Symbol vejce v plastice Evy Kmentové ve sborníku Eva Kmentová, In memoriam z roku 1982 píše: „Je to výtvarná metafora návratu do prenatálního stavu, do této navždy ztracené hlubiny bezpečnosti, po níž celý život podvědomě toužíme a do níž se, jak rozpoznal už Sigmund Freud, každou noc alespoň dočasně vracíme.“
Sochařčina dcera, Polana Bregantová, zaznamenala v monografii Teď, Práce Evy Kmentové vyšlé v roce 2006 u Arbor vitae, na které pracovala společně s Ludmilou Vachtovou, vzpomínku, jak jedno z ústředních děl umělkyně vznikalo (č. 215 v soupisu díla, str. 175). Eva Kmentová prý sama ležela ve skrčené poloze na zádech dvacet minut pod hromadou sádry než materiál ztuhl. Její manžel, Olbram Zoubek, pak sádru z jejího těla sňal tak, že formu rozpůlil. Hmotu plastiky pak sochařka vymodelovala pomocí nanášené sádry.
 |
|
Originální sádrová plastika v katalogu výstavy Evy Kmentové, kterou připravila Marie Klimešová
a v letech 2003 až 2004 proběhla postupně v Severočeské galerii v Litoměřicích, Západočeské
galerii v Plzni a Museu Kampa
a v letech 2003 až 2004 proběhla postupně v Severočeské galerii v Litoměřicích, Západočeské
galerii v Plzni a Museu Kampa
Hned rok po svém vzniku, v roce 1969, se plastika dostala na výjimečnou výstavu současného československého umění v Itálii, Arte contemporanea in Cecoslovacchia v Galleria Nazionale d'Arte Moderna v Římě. Vystavována pak byla ještě několikrát, avšak až po roce 1989, například v Domě umění v Opavě, v Národní galerii v Praze, v Galerii Rudolfinum, v Galerii Moderního umění v Roudnici a tak dále. V současnosti se sádrová plastika nachází v majetku Východočeské galerie v Pardubicích.
Zhruba o třicet let později vzniklo několik bronzových odlitků této sochy. Výše zmíněná monografie Ludmily Vachtové a Polany Bregantové zmiňuje tři z nich. Bregantová však upřesňuje, jak to tehdy bylo: „V knize jsou uvedeny tři bronzové odlitky, z nichž jeden máme my a ten je nyní v Městské knihovně (Nadační fond Kmentová Zoubek, exemplář je do konce září zapůjčený na výstavě Karafiáty a samet v Galerii hlavního města Prahy, pozn. red.), druhý je ve Slovenské národní galerii v Bratislavě a třetí v soukromé sbírce přítele mých rodičů ve Fryštáku.“
A pokračuje: „Odlitek, který se nyní draží, v otcově evidenci bronzových odlitků nebyl, proto jsem ho neuvedla v monografii. Je to samozřejmě také odlitek, který objednal v umělecké slévárně HVH v Kalné náš otec stejně jako ty tři ostatní. Předpokládám, že byl skutečně první v pořadí a otec ho zapomněl do evidence zapsat, než ho prodal prvnímu majiteli. V každém případě platí, že bronzové odlitky Lidského vejce jsou celkem čtyři.“
 |
Vyobrazení jednoho z bronzových odlitků v katalogu výstavy Eva Kmentová, Slovenská národná galéria, Bratislava, 18. 12. 2008 až 22. 2. 2009
Větších umělčiných sochařských realizací se doposud na trhu objevilo jen několik. Celkový počet jejích prací, které aukcemi prošly, nepočítáme-li opakované prodeje, je jen kolem padesátky. Nejvýraznější prodej se uskutečnil před třemi lety u stejné společnosti, která tehdy nabídla Kmentové Velkou ženu z poloviny 60. let, respektive jediný bronzový odlitek této betonové sochy vzniklý v roce 2005. Vystoupal na 688 tisíc korun.
Související články
Zářijová vzpomínka na Vladimíra Janouška
Když sochař Vladimír Janoušek 8. září 1986 po krátké nemoci zemřel, bylo mu pouhých čtyřiašedesát. Aktivně tvořil přes pětatřicet let, veřejně a volně však jen necelé dvě dekády, od absolutoria na VŠUP v roce 1950 do začátku 70. let, kdy byl režimem...
14. září 2026
Anderle 90: Jeden z nejprodávanějších autorů, který uspěl i v zahraničí
Zajímavé aukční výsledky zářijového jubilanta
Na druhé zářijové pondělí připadají kulatiny všestranného výtvarníka, hudebníka a donedávna také rozhlasového mistra slova Jiřího Anderleho. Své devadesátiny oslavil začátkem roku velkou retrospektivou v Obecním domě v Praze. Trh s uměním připomíná j...
11. září 2026
Miloš Ševčík ve výstavní síni i na aukcích
Museum Kampa, Galerie Vltavín 24. 9. 2026
Do neděle 13. září trvá v Museu Kampa výstava Zaznění, která seznamuje pražskou veřejnost s velmi osobitým dílem klatovského rodáka Miloše Ševčíka. Zároveň se několik jeho velkoformátových prací objeví i v nadcházející zářijové aukci Galerie Vltavín.
9. září 2026Další články
Prague Auctions
Sochy v roce 2016
16. ledna 2017
Nové aukční rekordy: Od Kupeckého po Šimotovou
18. srpna 2016
Top 10 Foltýn
2. dubna 2016
Další články autora
Miloš Ševčík ve výstavní síni i na aukcích
9. září 2026
Sopkův aukční vzestup: skok ze statisíců na miliony
27. srpna 2026
Vydavatelství Artantiques media
Ročenka Art+ 2026
Bez zjevných adeptů na historické rekordy a poprvé také bez jediné malby od Toyen se v roce 2025 obrat sálových aukcí s uměním propadl na 1,2 miliardy korun, druhý nejhorší výsledek za posledních deset let. Co vše se na trhu dělo, shrnuje Ročenka Art+ 2026.
Ročenka Art+ 2025
Trh s uměním si v roce 2024 vůbec nevedl špatně, ukazuje nové vydání Ročenky Art+ 2025. Kromě tradičních žebříčků a studií, v ní najdete ještě více podrobnějších dat o prodeji umění v různých cenových a dalších segmentech.
J&T Banka Art Report 2026
Výsledky pátého reprezentativního průzkumu mezi sběrateli, prodejci umění a experty na umění v Česku, který provedly společně server Art+ a J&T Banka.
Art Antiques červenec 2026
Červencové číslo připomíná 100. výročí narození Adrieny Šimotové, přibližuje probíhající 61. benátské bienále umění a přináší rozhovor se slovenským umělcem Rudolfem Sikorou.