Otakar Kubín: Francouzský dělník zpívající hněvné písně, 1908,
polychromované dřevo, výška 45 cm,
vyvolávací cena: 650 000 Kč, 1. Art Consulting 28. 3. 2021

Soška byla původně určena jako vánoční dárek pro manželku vídeňského slavisty Josefa Karáska (1868–1916). "Je to francouzský dělník jak zpívá své hněvné písně o svobodě. Ruce má na prsou, povykročen klobouk v týlu a opásán obyčejným u nich pasem. Kalhoty široké a ústa otevřena. Pokud mám Vám napsati tedy Vám sděluji, že jsem s ním úplně spokojen. Jak bude se líbit milostivé paní nevím, já jsem totiž dělal tak jako by to žádný dárek neměl být a nenapadlo mi dělat něco sladkého," popisoval svou sochu v dopisu Karáskovi, který se dochoval v Památníku národního písemnictví, v prosinci 1908 Kubín.

V dopise datovaném 1. ledna 1909 pak dodával: "Že praská, to chtěl jsem Vám napsat a zapomněl jsem v onom posledním dopise, nemusíte si z toho naprosto nic dělat, to činí každé dřevo a zvlášť dřevo na soškách. Teplota může být ledajaká a až ono se usadí, snad do té doby přijedu já do Vídně a zakytuji jej. Prositi Vás budu ale abyste byl tak laskav a na výstavu do Brna mi jej zapůjčil, jakož i ten obrázek, který jste si loni koupil i ony kresbičky." Na závěr ještě připojil poznámku k ceně: "Pak se ptáte po ceně. To Vám dělá potíže stejně jako mně. Však chci Vám ulehčit a mne pomoct. Tedy sděluji, že pošlete-li ještě 25 K to bude celkem 100 a pak Vám tímto prohlašuji, že jste onu sošku m  jako kavalír zaplatil."
 

Jeden z Kubínových dopisů Josefu Karáskovi, odeslaný z Boskovic do Vídně,
Památník národního písemnictví

Zamýšlená Kubínova výstava v Brně se nakonec neuskutečnila, na jaře roku 1909 si nicméně půjčil na skupinovou moravsko-polskou výstavu v Hodoníně, kterou pořádalo Sdružení výtvarných umělců moravských. V katalogu je uvedena pod číslem 103 jako neprodejná položka.

Po Karáskově smrti se soška dostala do majetku jeho přítele literárního historika Miloslava Hýska (1885–1957), který se osobně znal a přátelil i s Kubínem. "Ty prázdniny se mně dostalo vzácného daru přátelství dvou mladých umělců z rodného kraje, ze samého sousedství mého rodiště, o kterých jsem dosud nevěděl; jeden z nich se stal slavným i cizině, druhý však zemřel na samém prahu umělecké práce – jak protichůdné osudy! Oba byli z Boskovic, první o dva roky, druhý jen o rok starší než já: první je Otakar Kubín pofrancouzštěně Coubine, druhý Richard Chlup. (…) můj přátelský styk s Kubínem se plně rozvinul teprve v Praze a za prázdniny, když jsem už byl na univerzitě," vzpomíná Hýsek ve svých Pamětech. V knize, která vyšla v roce 1970, se objevuje také jediná známá reprodukce tohoto díla. Na snímku z Hýskovy domácí pracovny je za hromadou knih a papírů na stole vidět silueta Kubínovy sochy, postavené do okenním parapetu.
 

Miloslav Hýsek ve své pracovně na začátku roku 1956, Kubínova soška je vpravo na okně

"Jedná se o ojedinělé klíčové dílo, které obohacuje nejen české umění, ale i evropskou předválečnou modernu vůbec, protože není známé žádné takto rané sochařské dílo z Osmy," soudí o tomto díle americký historik umění Nicolas Sawicki, autor zatím poslední monografie o skupině Osma, nazvané Na cestě k modernosti.

Soška bude startovat na částce 650 tisíc korun (+ 20% provize). Umělcův aukční rekord od loňského roku drží obraz Prorok z roku 1913, který se na aukci stejné aukční síně na podzim prodal za téměř 7,5 milionu korun.