Interiér stánku Galerie Neuse na veletrhu TEFAF / březen 2013 / foto: Hana Šimonová

Také starožitník Achim Neuse z Brém, jehož galerie se veletrhu účastní již více než dvě desetiletí, postavil letos svou prezentaci na veletrhu TEFAF na principu kunstkomory. Těžiště zájmu tohoto obchodníka spočívá ve středověkých až klasicistních sochách, obrazech starých mistrů, nábytkových kusech německých a francouzských ebenistů a také evropských tapisériích a výjimečně kvalitních ukázkách zlatnické práce z období od 15. do 18. století. Objekty pro svou galerii i veletržní prezentaci si vybírá podle několika kritérií, mezi něž patří provenience, skvělé řemeslné zpracování, jméno návrháře a historický význam artefaktu.

Jantarová číše / Georg Schreiber / Königsberg, východní Prusko / 1. pol. 17. st. / foto: Galerie Neuse

Na dotaz, jestli někdy nabízí také bohemika, Neuse odpověděl, že v minulosti se k němu do galerie dostal nábytek zdobený chebskou reliéfní intarzií. Svou veletržní instalaci se snaží každý rok obměňovat a právě koncept kunstkomory mu umožnil zdůraznit vlastní filosofii: prodávat jen to nejlepší, co se nedá koupit nikde jinde, co je neopakovatelné a jedinečné. Navíc letos se mohl Neuse pochlubit třemi předměty, které jsou samým jádrem každé správné kunstkomory: téměř půl metru vysokou virtuózně vysoustruženou slonovinovou číší s víkem z poloviny 17. století a ze stejného materiálu a stejnou technikou vyrobeným objektem z dílny Lorenze Spenglera z Kodaně pozdního 18. století. Tato „koule s ostny“ byla součástí Det Kongelige Kunstkammer, založené roku 1650 dánským králem Frederikem III. Třetím „klasickým“ objektem pak byla číše vyřezaná z jantaru mistrem Georgem Schreiberem v Königsbergu ve východním Prusku v první polovině 17. století.

Ukázka objektů z prezentace Cabinet de Curiosités Erika Delalanda na veletrhu TEFAF / březen 2013 / foto: Erik Delalande

Nováčkem na tomto poli byl letos galerista Eric Delalande z Paříže. Svou instalaci kabinetu kuriozit (Cabinet de Curiosités) prezentoval v sekci tzv. showcase, tedy jakýchsi boxů pro ty, kteří nemají (prozatím) na veletrhu stálé místo. Představil sbírku zaměřenou na námořní přístroje, vycházkové hole a vše, co nějak souvisí s tabákem. I zde oči přecházely nad různorodostí materiálů a bizarních předmětů, z nichž většina pocházela z 18. a 19. století.

Jako dovětek za letošní prezentací kunstkomor a kabinetů kuriozit na veletrhu TEFAF uveďme, že za nejmladší kunstkomoru se považuje galerie Me Collectors Room německého sběratele Thomase Olbricha v Berlíně, v níž prezentuje mimo jiné více než dvě stovky výjimečných renesančních a barokních objektů. Na TEFAFu sice zastoupena nebyla, ale jistě není náhodou, že tím, kdo Olbricha inspiroval k založení vlastní verze kunstkomory, byl právě Georg Laue.

Královská dýmka v podobě gotické stavby vyřezávaná z mořské pěny, dárek sardinskému králi Viktoru Emanuelovi II. / Vídeň / 1856-58 / foto: Erik Delalande

Sběratel to popisuje následujícími slovy: „Před asi dvanácti lety jsem na veletrhu v Maastrichtu uviděl ve stánku Georga Laueho instalaci kabinetu kuriozit na téma memento mori a v tu chvíli se přihodilo něco pro můj život zásadního. Přestože se mé sběratelské zájmy dosud ubíraly jiným směrem, najednou jsem si byl zcela jistý, že má láska k objektům kunstkomory je osudová a už mě nikdy neopustí.“ 

Wunderkammer Olbrich / Berlín / foto: Joachim Fliegner

Více k letošnímu veletrhu TEFAF zde.

K fenoménu kunstkomor a jejich znovuobjeviteli Georgu Lauemu zde.