Jiří Chadima: Jiráskův most od Podskalí / 1977 / tempera, sololit / 18 x 58 cm/ vyv. cena: 10 000 Kč

Jiří Chadima se narodil v roce 1923 a prošel školením u Zdeňka Balaše, Aloise Fišárka a Josefa Kaplického. Po ukončení studií byl nějakou dobu na volné noze, aby následně zakotvil ve skupinách Tvorba a Městská krajina. V té době se věnoval užité a knižní grafice, přičemž často hostoval na výstavách Sdružení českých umělců grafiků Hollar. V 60. letech se stal jedním ze zakládajících členů skupiny Radar. Po revoluci vystavoval často v zahraničí, převážně v Japonsku.

Jeho díla se vyznačují zasněnou atmosférou krajiny kolem plynoucí Vltavy. Kromě samotné Prahy si Chadima velmi často jako náměty svých obrazů volí poměrně všední pohledy na náplavky, mosty, plynoucí řeku či lodě. Právě svou „jednoduchostí“ a harmoničností okouzlil japonské publikum. Jeho vidění reality se totiž velmi blíží jejich zpodobování krajiny. Jednoduchá barevnost, jen občas narušená výraznějším barevným akcentem, harmonie, řád a snová atmosféra tak vysouvají Chadimova díla z řady všedních pohledů na krajinu.

Jiří Chadima: Most nad řekou / 1977 / tempera, sololit / 15 x 34 cm/ vyv. cena: 7 000 Kč

První malba s názvem Most nad řekou z roku 1977 bude začínat na sedmi tisících korunách, zatímco Jiráskův most od Podskalí má vyvolávací cenu deset tisíc korun (obojí bez provize). V tomto případě nelze předpokládat, že by padl nový autorský rekord, ten ve výši 43 tisíc korun drží malba Lodičky, prodaná před třemi lety s dvojnásobným nárůstem ve Vltavínu. Obě nyní nabízená díla lze však považovat za kvalitní ukázku Chadimovy tvorby s motivační vyvolávací cenou. Podobně zajímavých nárůstů se autor dočkal už i v Dorotheu (Remorker) či Galerii Art Praha (U řeky). Nekonfliktně nostalgický a cenově dostupný normalizační malířský výraz zdá se získává na trhu mezi sběrateli své příznivce.

__________________________________________________________________________

REAKCE: "Anotace je celkem v pořádku až na poslední větu, která evokuje, že otec by mohl být nějakým miláčkem režimu. Dovoluji si Vás proto upozornit, že tak tomu skutečně nebylo. otec byl po roce 1968 vyloučen ze Svazu i z Fondu výtvarných umění a dosti těžce se protloukal díky přátelům. Před odchodem do výroby ho zachránilo zahraničí. Valuty režim potřeboval takže přes Artcentrum mohl prodávat. Nejprve do Švýcarska, poté do Japonska. Nicméně na domácí "scéně" měl být zapomenut a pod svým jménem dlouhé roky nevystavoval. Zpět do fondu byl přijat až v druhé polovině osmdesátých let."