Alfons Mucha jako malíř, kreslíř i designér

Výběr ze zahraničních aukcí posledních týdnů

Zajímavé dražební výsledky děl Alfonse Muchy hlásily na přelomu letošního března a dubna jak zámořské, tak evropské aukční síně. V případě plakátové tvorby šlo několikrát o nejdražší prodeje vůbec, ale i v nižší cenové kategorii se objevily inspirativní položky.

Specializované databáze s celosvětovým pokrytím, Artprice a Invaluable, evidují od ledna 2023 přes 300 prodaných položek, spojených se jménem Alfonse Muchy. Některé okrajovější nabídky sice jen adaptují či přímo kopírují slavný „le style Mucha“ a sběratelé by si především při on-line nákupech měli pečlivě prostudovat dostupné informace, nicméně valná většina děl z uměleckého trhu se váže k Muchově autorské grafické, malířské, kreslířské či návrhářské práci.

Jasnou jedničkou dosavadního letošního muchovského žebříčku se stal 89. ročník přehlídky plakátového umění Poster Auction International (PAI), která se konala v New Yorku 26. března. Pořadatelům z renomované Rennert´s Gallery se podařilo shromáždit třiačtyřicet artefaktů, čímž povýšili Alfonse Muchu na bezkonkurenčně nejzářivější superstar jarní aukce. A vsadili správně, neboť padlo několik světových rekordů a prodejní částky přesáhly miliony korun.

Alternativní popis Alfons Mucha: Hvězdy, 1902,
barevný plakát, 30 x 78,6 cm,
konečná cena: 114 000 USD (vč. provize)
Poster Auction International NY, 26. 3. 2023

Všechna nejdražší díla z kategorie plakátů měla ve výstavní historii odkaz na katalog Ivan Lendl: Alfons Mucha (Lendl/Prague) k expozici v pražském Obecním domě z roku 2013. Sbírku bývalého tenisty, československého rodáka, aktuálně spravuje Nadační fond Richarda Fuxy. Zadařilo se především kvartetu středně velkých Hvězd z roku 1902, v nichž již zavedený mistr dekorativního umění personifikoval vesmírné entity Měsíc, Večernici, Polárku a Jitřenku do podoby nebeských nymf. Konečná cena se vyšplhala až na 114 tisíc dolarů (přibližně 2,5 milionu korun vč. provize). U tohoto konkrétního tisku se položkové maximum ještě neměnilo (rekord drží předloňský prodej Hvězd vyšší o dalších 35 tisíc dolarů), u mnoha dalších ukázek již ano.

Dosud nevídaných cen dosáhly například Muchovy plakáty na likér La Trappistine z roku 1897 (přes 31 tisíc dolarů, po přepočtu téměř 670 tisíc korun vč. provize), k propagaci filmové role americké herečky Leslie Carterové z roku 1908 (přes 20 tisíc dolarů, bezmála 450 tisíc korun) nebo k upoutávce na představení Lorenzaccio se Sarah Bernhardtovou (přes 19 tisíc dolarů, více než 422 tisíc korun).

Alternativní popis Alfons Mucha: VI. všesokolský slet, 1912,
barevný plakát, 81,6 x 164,2 cm,
konečná cena: 72 000 USD (vč. provize)
Poster Auction International NY, 26. 3. 2023

Velkým překvapením i pro samotného dražebníka musel být úspěch plakátu na VI. všesokolský slet z roku 1912. Ikonograficky, typograficky i barevně dokonale vyvedené dílo blízké Muchovu slovansky orientovanému naturelu se odhadovalo na částku kolem 25 až 30 tisíc dolarů (bez provize), přeci jen oproti univerzální estetice reklamních "krásek z plakátu" či slavných div šlo o specifickou událost spjatou s čistě českými dějinami. K výsledným 72 tisícům dolarů (bezmála 1,6 milionu korun vč. provize) jistě přispěla i exkluzivita tohoto výtisku, neboť dle aukčního katalogu se jedná o jediný známý exemplář s anglickým textem v zápatí. Pro srovnání, domácí primát drží sletový plakát s českým nápisem za prodejní cenu 240 tisíc korun vč. provize z roku 2006 (Dorotheum).

 

Alternativní popis Alfons Mucha: Paul Gauguin, 
kresba, 15,2 x 23,2 cm, 
konečná cena: 31 200 USD (vč. provize)
Poster Auction International NY, 26. 3. 2023

Vedle Muchovy plakátové a ilustrační tvorby se na březnové PAI nabízela i dvě méně obvyklá média: kresba a užité umění. A obě zaujala s velkými nárůsty. Intimní črta Muchova blízkého přítele a souputníka v ateliéru Paula Gauguina měla jistě jen studijní charakter a nesloužila jako žádný oficiální portrét, přesto dosáhla až na částku přes 31 tisíc dolarů (necelých 690 tisíc korun vč. provize).

Další raritní kousek, kapesní hodinky s motivem Muchova Jara, si nový majitel odnesl z newyorské aukce za 78 tisíc dolarů, v přepočtu za více než 1,7 milionu korun. Tento nepostradatelný doplněk tvořil původně součást čtyřdílné sady od švýcarského hodináře a zakladatele firmy Zenith Georgese Favre-Jacota. Ten se chtěl u příležitosti své účasti na světové výstavě v Paříži roku 1900 pochlubit výjimečným spojením technické dokonalosti švýcarských hodinek s populárním secesním designem. Oslovil Alfonse Muchu, jenž však byl velmi vytížen svou vlastní prací, a tak mu postoupil starší návrhy Čtyř ročních období z roku 1896.

Série stříbrných kapesních hodinek s personifikacemi Jara, Léta, Podzimu a Zimy, v různých materiálových úpravách rytin, byla již tehdy prodávána v limitované edici jako sběratelský suvenýr a dnes je jako komplet téměř nedostupná. I solitérní kus s Jarem na Poster Auction International byl tedy ojedinělou příležitostí k nákupu.

 

Alternativní popis

Alfons Mucha (návrh): Kapesní hodinky Jaro, 1900,
stříbro, průměr 5,1 cm,
konečná cena: 78 000 USD (vč. provize)
Poster Auction International NY, 26. 3. 2023

vpravo reklamní leták švýcarské firmy Zenith na kompletní sadu 

Americkým uměleckým trhem prošel v minulých týdnech i skromnější soubor Muchových barevných reklamních litografií. Za podstatně nižší finanční sumy, ale v jednom případě s nesporně významnou kulturně-historickou hodnotou.

V menší galerii Potomack Company ve městě Alexandria (VA) se mezi kvalitativně rozdílnými položkami umění 20. a 21. století objevilo velkoformátové panó (115,6 x 73,7 cm) od Alfonse Muchy. Pro autora typická ornamentika vlasů či drapérie a kompozice postav odkazují na jeho reklamní tvorbu, chybí zde však textová část, která by vysvětlila „informační“ poslání finálního plakátu. Nepřehlédnutelným prvkem jsou i kruhové útvary ve spodní části výjevu. V aukční nabídce bylo dílo s názvem De Forest Phonofilm odhadováno na částku mezi 15 až 30 tisíci dolary, konečná suma nakonec nepřesáhla ani 13 tisíc dolarů (necelých 280 tisíc korun vč. provize).

Alternativní popis Alfons Mucha: De Forest Phonofilm, 1927,
barevný plakát, 115,6 x 73,7 cm,
konečná cena: 12 700 USD (vč. provize)
Potomack Company Alexandria USA, 5. 4. 2023

Pro české prostředí by dílo nicméně mohlo mít nesrovnatelně vyšší „kontextovou“ hodnotu. S pomocí knihy Petra Szczepaníka Konzervy se slovy. Počátky zvukového filmu a česká mediální kultura 30. let (Host 2009) lze přiblížit příběh vzniku tohoto plakátu. Klíčovou osobností byl Otakar Mařák (1872-1939), přední český tenorista, pedagog a v případě fonofilmů i neúspěšný podnikatel. Synovce Julia Mařáka, mimochodem absolventa Akademie u Václava Brožíka a Maxe Pirnera, nazývali „českým Carusem“ a se smetanovským, francouzským a italským repertoárem procestoval půl světa. Včetně zámoří, odkud pocházela jeho druhá manželka, také pěvkyně, Mary Cavanová, a jehož občanství po konci první světové války přijal. V roce 1924 získal výhradní licenci na provozování tehdejší elektroakustické novinky, tzv. fonofilmu, a to nejen v Československu, ale i v mnoha jiných evropských zemích.

Převratné médium, propojující obrazovou a zvukovou složku filmového zážitku, pocházelo ze Spojených států. První patenty z oboru budoucího „mluvicího filmu“ (ang. "talkies“) vynálezců Lee de Foresta a Theodora Case se datovaly do počátku 20. let. Aparatura Phonofilm využívala optickou zvukovou stopu, vykopírovanou přímo na fotografický pás. Obrazové médium tedy běželo zcela synchronně se záznamem zvuku, nejdříve s nahranými reálnými ruchy, hudbou, zpěvem a nakonec i mluveným slovem. Ambiciózní Otakar Mařák si pronajal jedno z prestižních premiérových kin, pražský biograf Adria ve stejnojmenném paláci na rohu Národní třídy a Jungmannovy ulice (dnešní Divadlo Bez zábradlí), a na podzim roku 1927 a opět v létě roku 1928 připravil pásmo krátkých fonofilmů. Osobně dokonce nazpíval několik árií, které se pouštěly jako předprogram.

 

Alternativní popis Plakátové panó De Forest Phonofilm (vlevo) a snímek z filmu Svět podle Muchy (režie Roman Vávra, distribuční premiéra 1. října 2020)
Scénická kompozice vznikla podle fotografie ze zbirožského ateliéru, na níž pózuje Alfons Mucha jako múza a jeho dcera Jaroslava v roli umělce.
Foto: Bontonfilm

Pro svůj podnikatelský záměr samozřejmě Mařák potřeboval vhodnou reklamní kampaň. S mistrem plakátů, Alfonsem Muchou, se znal z dřívějška, takže spolupráce se svižně rozeběhla již roku 1926. Dokládá to především fotografie ze zbirožského ateliéru, na níž pózují sám Mucha s dcerou Jaroslavou v rolích pěvce a jeho múzy (gesta a výrazy zůstaly stejné, jen genderové role se vyměnily). Malíř ve finální verzi zobrazil v popředí zaníceného umělce s rysy samotného Mařáka na vrcholu pěvecké kariéry, jehož zezadu podpírá múza. Ve spodní části výjevu jsou tři typicky slovanské věnce, z nichž ten prostřední je stylizován jako cívka filmového pásu. Vlnící se kruhové linie, překrývající obrazovou scénu, pak zastupují zvukovou stopu, zapsanou pomocí světelných vln.

Ani perfektně výtvarně a ikonograficky zpracovaný plakát De Forest Phonofilm nicméně nezabránil komerčnímu fiasku celé akce. Hollywoodská studia v čele s bratry Warnerovými totiž dala přednost konkurenčnímu systému raného zvukového filmu, značce Vitaphone, a podstatně menší De Forestova produkční společnost včetně technologie fonofilmu záhy zanikla. Mařákovy nemalé investice tak téměř stoprocentně propadly a pěvec čelil finančnímu kolapsu.

Podle Szczepaníka se zapomenutá Phonofilmová aparatura nakonec dostala v roce 1933 do kinematografického oddělení Technického muzea. V Potomack Company dražené Muchovo dílo tak představuje obrazovou plochu plakátu, do jehož zápatí se pak upravovala textová informace o datu a místu konání představení. Že jej původní majitel považoval za v podstatě svébytnou grafiku dokazuje i pečlivá adjustace papírové podložky na lněném plátně.

Alternativní popis Alfons Mucha: Varhaník a sbor, 
olej na dřevě, 21,5 x 29,5 cm,
konečná cena: 30 000 EUR (vč. provize)
Accademia Fine Art Monte Carlo, 4. 4. 2023

Ve stejnou dobu jako v americké Virginii se na evropské půdě nabízely jiné dvě zajímavé ukázky Muchových prací. Na pozůstalostní aukci v Monte Carlu se společně s několika drobnými kresebnými návrhy na diplomy a plakáty objevila i malovaná skica Varhaník a sbor (položka 82) Signovaný olej na dřevěné desce byl součástí tisícikusové sbírky umělecký předmětů britského sběratele a znalce Davida Wilkie Coopera, který zemřel vloni v dubnu ve své monacké rezidenci. Muchův obraz, mimochodem letos teprve druhá malba na trhu celosvětově, figuroval v první sekci čtyřdílné dražby u galerie Accademia Fine Art v kategorii „Mucha et l´Art Nouveau“. Konečná cena zůstala přibližně uprostřed odhadovaného rozmezí, na částce 30 tisíc eur (přibližně 705 tisíc korun vč. provize).

V belgické pobočce aukční síně Millon v tentýž den zabodovala čtveřice středně velkých tapisérií podle Muchových návrhů Čtyř ročních období z roku 1900 (položky 70-73). Barevné litografie na saténové textilii se vyvolávaly zvlášť s jednotným odhadem mezi 2 až 3 tisíci eur. Každá položka si mnohonásobně polepšila. Pokud by zůstala série Jaro, Léto, Podzim a Zima kompletní, nový majitel by musel vydat bezmála 58 tisíc eur (téměř 1,4 milionu korun vč. provize).


Související články

Klimtova slečna Lieserová míří do Hongkongu

Klimtova slečna Lieserová míří do Hongkongu

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň, 24. 4. 2024

S napětím vyhlížená dražba Klimtovy Podobizny slečny Lieserové skončila prodejním úspěchem na spodní hranici katalogového odhadu. Kladívkových 30 milionů eur znamená aktuálně sedmé místo v rámci autorova celosvětového žebříčku. Obraz zamíří pravděpod...

25. dubna 2024
Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Znovuobjevený Klimt za desítky milionů eur

Auktionshaus im Kinsky, Vídeň 24. 4. 2024

Obrazy rakouského modernisty hýbou světovým trhem téměř dvě dekády. Klimtománie vrcholila v předloňské a loňské sezóně, kdy padaly částky ve vyšších desítkám milionů dolarů a žebříček autorových nejdražších děl se přepisoval hned několikrát. V nastav...

19. dubna 2024
Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

Impresionismus: Od nezájmu a pohrdání k nejdražším obrazům světa

150 let od první výstavy impresionistů

Na den přesně před sto padesáti lety se v Paříži otevřela první výstava impresionistů. Trvala měsíc, skončila komerčním i reputačním nezdarem a pořádající Spolek se ještě týž rok rozpadl. Publiku trvalo dalších deset dvacet let, než se naučilo rozezn...

15. dubna 2024
Zobrazit všechny

Další články


<