Antique se tradičně koná v jarním a podzimním termínu, poslední tři veletrhy však pořádající Asociace starožitníků musela kvůli koronaviru zrušit. Předchozí 44. edice se konala v listopadu 2019.

Stejně jako aukční síně, museli i starožitníci loni prakticky přes noc začít fungovat on-line. U těch, kteří pravidelně pořádají sálové, nebo dokonce internetové aukce, to takový problém nebyl. Podle mistoprezidentky asociace Simony Šustkové v některých odvětvích běží dokonce aukce lépe než před pandemií. Jde však jen o mizivou část spektra prodejů, a to především o mince, o něž začal zájem již v minulých letech výrazně stoupat.

V daleko horší situaci byly loni kamenné obchody, které aukce nepořádají. Většina obchodníků fungovala přes vlastní webové stránky a výdejní okénka, někteří i pomocí plnohodnotných e-shopů s možností rezervace zboží a platbou on-line. Ať tak či tak, prezentace obchodníků a jejich přírůstků na internetu v uplynulém roce dramaticky vzrostla, obchod to však nezachránilo a je takto realizován opravdu jen zlomek z objemu prodejů, které starožitníci měli před nástupem pandemie a z ní plynoucích restrikcí maloobchodu. Problémem bylo i to, že často nebylo kde nakupovoat nové zboží, možnost cestovat je ostatně dodnes omezená.

Jak začátkem roku řekla v Ročence ART+ Simona Šustková, téměř každý z jejích kolegů zvažoval nebo zvažuje, zda své podnikání neukončit, protože se nacházejí v patové situaci. A co říká na nedávný verdikt Ústavního soudu o neoprávněnosti uzavření některých obchodů a názory, že by se měli podnikatelé soudit o ušlý zisk? "Obávám se, že to může poštvat společnost proti sobě. Neumím si představit, jak se někdo tváří tvář pandemii, umírajícím lidem a vyčerpaným zdravotníkům bude soudit o takovou věc. Na druhou stranu, jak mají ti lidé, drobní podnikatelé, za kterými nestojí korporáty, přežít?" přemítá Šustková. 

Již loni na jaře asociace předjímala podzimní epidemiologickou situaci a uvažovala o možné alternativě pro podzimní vydání, a tak nakonec vznikla platforma iAntique, jejímž účelem bylo především pomoci jednotlivým starožitníkům s prodeji a prezentací, zejména pak těm, kteří nepořádají aukce a nemají vlastní e-shopy. "iAntique měl být akcí Asociace starožitníků v období veletrhu, mělo to být něco speciálního, kde by se zákazníci mohli podívat videem přímo do svých oblíbených obchodů a za jejich majiteli a hlavně na jejich starožitnosti, které si připravili speciálně pro veletrh," komentuje tento online katalog obchodů Simona Šustková. 

Bez náhrady byl zrušen i letošní jarní veletrh, podzimní se uskuteční ve své tradiční formě na Novoměstké radnici v Praze. Zastřešujícím tématem, které však ne všichni vystavovatelé reflektují, bude tentokrát české sklo. 

"Mezi historické vrcholy českého sklářství patří bezesporu baroko, tehdy české ryté a broušené sklo napodobovali řemeslníci po celém světě, dokonce i v Benátkách. Další proslulost přinesly našemu sklářství artefakty ve stylu empíru a biedermeieru, tedy období, v němž se české sklárny orientovaly na výrobu neprůhledného barevného skla nového složení a odstínů. Potřetí pak české sklo zazářilo v období secese, kdy například česká sklárna J. Loetze v Klášterském Mlýně začala mezi prvními na světě přejímat nový design i receptury na sklovinu a v roce 1900 na světové výstavě v Paříži bylo její sklo oceněno společně se slavnou sklárnou Tifanny a Daumovým sklem," shrnuje tradici českého skla tisková zpráva veletrhu.