Některý z ikonografických motivů klasika německého romantismu, Caspara Davida Friedricha (1774-1840), zná snad každý. Právě jeho obrazové scény s osamělým poutníkem na mořském pobřeží, výletníkem do mlžných skal nebo smutnými návštěvníky zříceného opatství se staly synonymem pro kulturně-filozofické hnutí přelomu 18. a 19. století a v dnešní době opanují nejeden produktový merchandising po celém světě.

Caspar David Friedrich, otec evropského romantismu

Sám autor zažil za svou výtvarnou kariéru oslavné momenty i upadající nezájem. Klientelu z řad pruských panovníků a významných osobností, včetně například Společnosti vlasteneckých přátel umění, předchůdkyně současné Národní galerie v Praze, která roku 1824 zakoupila obraz Severní moře v měsíční záři (inv. č. O 8669), vystřídaly koncem Friedrichova života pesimistické stesky nad chudobou, nepochopením a zneuznáním.

První historické rehabilitace se jeho tvorba dočkala až počátkem 20. století, kdy se několik obrazů objevilo na souborné přehlídce německého umění v Berlíně, v roce 1906. Druhá vlna pozornosti, byť ideologicky velmi podmíněné, se vzedmula v době nacistické propagandy koncem třicátých let, kdy byla do Friedrichovy až introspektivní estetiky implantována nacionalistická myšlenka o silné teutonské krajině a jejích obyvatelích.

Caspar David Friedrich: Poutník nad mořem mlhy, kolem 1817, 
olej na plátně, 94,8 cm × 74,8 cm, 
Hamburger Kunsthalle, Hamburk
Foto © SHK / Hamburger Kunsthalle

Odrazovým můstkem k malířově (post)moderní proslulosti byla akvizice asi nejznámějšího obrazu, Poutník nad mořem mlhy (Der Wanderer über dem Nebelmeer), do sbírek Hamburger Kunsthalle v roce 1970. Téměř metrovému plátnu dominuje oblíbený scénograficko-kompoziční prvek, kterým výtvarní umělci „manipulují“ divákovu zrakovou a mentální orientaci. Postava zezadu, obrácená do otevřené krajiny nebo hledící z okna, tzv. Rückenfigur, buduje prostorovou hloubku obrazu, když pomyslně rozděluje plochu plátna nebo papíru na jednotlivé distance, a zároveň vzbuzuje touhu vtělit se do zpodobeného muže či ženy a sledovat svět jejich očima. V případě romantického Poutníka nad mořem mlhy je tato zvědavost o to silnější, že skalnatá vyhlídka ční vysoko nad okolními vrcholky a mlžným kopcovatým horizontem. Tudíž cestovatelem „viděná“ scenérie může být úplně jakákoli fantazii probouzející krajina.

Z jasně topograficky čitelných prvků lze upřesnit malířovu konkrétní inspiraci v oblasti Labských pískovců, již tehdy zvaných Sächsische Schweiz (Saské Švýcarsko). Z oblíbené lokality zachytil v pravém zadním rohu výrazný útvar na nižší stolové hoře Zirkelstein, vlevo siluetu čedičového Růžového vrchu (Rosenberg) již na české straně (Böhmische Schweiz), nedaleko Děčína. Dnes si lze všechna umělcova oblíbená a často navštěvovaná místa projít krásně udržovanou, naučnou stezkou Cesta malířů (Malerweg).

Friedrichovo jubileum kousek za hranicemi

V následujících desetiletích se začalo pracovat na katalogizaci Friedrichovy tvorby a přes několik dílčích výstav se dospělo až k letošnímu reprezentativnímu projektu Caspar David Friedrich zum Jubiläum. Těžištěm akcí pro rok 2024 jsou a budou expozice v autorově rodném Greifswaldu, kariérně nejdůležitějších Drážďanech a dále v Berlíně a Hamburku. V jarní sezóně 2025 se pak výběr toho nejlepšího z evropských sbírek přesune do zámoří, kde od února do května proběhne vůbec první velkolepá monografická výstava Caspar David Friedrich: The Soul of Nature v newyorském The Metropolitan Museum of Art. Experti na trh s uměním spekulují, že právě americká show příští rok navnadí světové sběratele a sběratelky k většímu zájmu o klasika starší evropské malby a posune cenotvorbu ještě o něco výše.

Aukční TOP 5: z Alp až do Krkonoš

Většina z Friedrichovy zakázkové tvorby je dnes v muzejních kolekcích, takže obrazových položek evidují světové aukční databáze do dvacítky za posledních asi čtyřicet let. Celkem čtyřikrát se vydané částky dostaly přes dva miliony eur a pětkrát přes jeden milion eur (či ekvivalent tehdejší měny). 

Caspar David Friedrich: Krajina s horským jezerem ráno, kolem 1823-35,
olej na plátně, 71,5 x 93 cm,
Sotheby's London 12. 12. 2018
konečná cena:  2 530 000 GBP

Nejdražší prodeje jsou spíše staršího data, na čele s charakteristickým plátnem z pozdního období Krajina s horským jezerem (Landschaft Mit Gebirgsee, Morgen) za více než 2,5 milionu liber před šesti lety u londýnských Sotheby's. Třebaže pomořanský rodák Friedrich žádné Alpy nikdy neviděl, dokázal ve své imaginativní šíři a technickém mistrovství vytvořit jakýsi ideál horské přírody. Představy o majestátních štítech a strmých údolích evropských velehor mu pomáhal tříbit jeho nejbližší přítel a umělecký kolega, v Drážďanech usazený norský mistr Johan Christian Clausen Dahl, představitel dramatičtějšího proudu romantického malířství. Ten totiž začátkem 20. let podnikl expedičních cestu do Itálie přes tyrolské Alpy a se skicami z této výpravy jistě Friedricha seznámil, neboť spolu bydleli v témže domě. 

Caspar David Friedrich: Procházka za soumraku, kolem 1835,
olej na plátně, 33 x 43 cm,
Christie's London 20. 5. 1993
konečná cena:  2 311 500 GBP

Ještě o něco starší datace, až kolem roku 1835, krátce před fatální mrtvicí, která umělce na dlouho paralyzovala, patří aukční top dvojce, malbě Procházka za soumraku (Spaziergang in der Abenddämmerung). Podle romantického pojetí světa není solitérní poutník jen žánrovou stafáží, ale osobitou součástí krajiny, kterou jako hlavní protagonista scény vnímá velmi individuálně a ve „svých“ emocích. A na divákovi pak zůstává úkol zkusit se vcítit do nálady obrazu skrze smysly zpodobeného. Malbu zakoupilo losangeleské J. Paul Getty Museum u londýnských Christie's před jednatřiceti lety za částku přes 2,3 milionu liber. 

Caspar David Friedrich: Slunce v Krkonoších, 1820-30,
olej na plátně, 25,5 x 31,5 cm,
Sotheby's London 12. 12. 2018
konečná cena: 2 170 000 GBP

Na téže aukci jako premiantní Krajina s horským jezerem se prosadila i drobná práce Slunce v Krkonoších (Sonnenblick Im Riesengebirge), a to dokonce se značným nárůstem. Od středoevropských vrcholků se čekal prodej kolem 600 tisíc liber, přeci jen oproti propracované alpské fantazii působily z autopsie známé krkonošské kopce jednodušeji a skicovitěji. Sběratelé ale překvapili a navýšili cenu až na trojnásobek katalogového odhadu. Po započtení provize suma bohatě překonala 2,1 milionu liber.

Caspar David Friedrich: Zimní krajina s kostelem, kolem 1811,
olej na plátně, 33 x 44 cm,
Christie's Monaco 7. 12. 1987
konečná cena: 15 540 000 FRF

Letitý aukční záznam, již z prosince 1987, nese čtvrtá nejdražší položka Friedrichova tržního curricula s názvem Zimní krajina s kostelem (Winterlandschaft mit Kirche). Obraz s mysteriózním nádechem a příběhovou linkou připomínající jedno z jeho nejslavnějších děl, Opatství v dubovém háji (Abtei im Eichwald), pochází z autorova úspěšného období, kdy byl přijat mezi berlínské akademiky a zakázky z nejprestižnějších kruhů se jen hrnuly. Na první pohled čitelná církevní linie – chromý poutník u zázračného krucifixu a gotická katedrála – jsou ve Friedrichově imaginaci spíše památkami v kulturní krajině, která sama o sobě může být nositelkou a hybatelkou duchovních hodnot. Dnes je Zimní krajina součástí sbírek londýnské The National Gallery a před sedmatřiceti lety stála v monacké pobočce Christie's přes 15,5 milionu francouzských franků.

Caspar David Friedrich: Karslruheský náčrtník, kolem 1804,
tužka, kombinovaná technika na pergamenovém papíře, 18,4 x 11,8 cm,
Grisebach Berlin 30. 11. 2023
konečná cena: 1 819 000 EUR

Do autorova TOP 5 se propracovala i zástupkyně z aukčně nejfrekventovanější kategorie, tedy kresby. Caspar David Friedrich vynikal přesnou a zároveň volnou linkou a citem pro perspektivní i objemovou zkratku. A třebaže všechny obrazy tvořil nejdříve ve své mysli a následně v ateliéru, této fázi předcházely hodiny, dny až měsíce kresebné přípravy v plenéru, na procházkách v přírodě či za památkami. Za solitérní velkoformátové listy neváhají kupci vydávat až vyšší statisíce eur.

Položka z loňského listopadu však přepsala všechny předchozí žebříčky a potvrdila, že i po více než dvou stech letech lze ve Friedrichově œuvru objevit něco nového. Berlínská aukční síň Grisebach totiž získala z rodového dědictví malířova drážďanského přítele, žánrového figuralisty Georga Friedricha Kerstinga, unikátní vázaný náčrtník, podle místa uložení zvaný Karlsruheský. Z původních asi dvaceti skicářů se jich v dobrém stavu dochovalo pouze šest a čtyři z nich jsou v institucionálních sbírkách.

V listopadu dražený exemplář se dvaceti listy, z původních asi šestadvaceti, používal Friedrich od poloviny dubna do začátku června 1804 především na lesní a stromové partie kolem domovských Drážďan. Tyto motivy pak následně rozvíjel v malířských definitivách po celou svou profesní kariéru. Do sešitu kapesních rozměrů kreslil tehdejší technickou novinkou, „obyčejnou“ tužkou, tedy umělou grafitovou tuhou v dřevěném pouzdře.

Nad Friedrichovým náčrtníkem bylo záhy po zveřejnění prodejní nabídky zahájeno řízení o prohlášení za kulturní památku, čímž se položka ocitla v režimu dočasného zákazu vývozu s vypršením až koncem května 2024. To však sběratele neodradilo a téměř beze zbytku naplnili předpoklady pořadatelů, když vynesli Karlsruheský skicář na bezmála 1,5 milionu eur. Po započtení provize suma činila přes 1,8 milionu eur a pro Caspara Davida Friedricha padlo dílčí dražební maximum za práci na papíře.

Aukční výsledky za rok 2024

Caspar David Friedrich: Česká krajina v ranní mlze, 16. 5. 1828,
akvarel a tužka na pergamenovém papíře, 12,8 x 20,5 cm,
KARL & FABER Kunstauktionen 17. 5. 2024
konečná cena: 152 400 EUR

Letošní sezóně prozatím vládne subtilní akvarel Česká krajina v ranní mlze (Morgennebel – Böhmische Landschaft), který uspěl 17. května u mnichovské aukční síně Karl & Faber. Stejně jako jiné Friedrichovy studijní přípravy byla i tato kresba přesně datována – 16. května 1828 – takže ji bylo možné lokalizovat. Intimní pohled na podhorské lány s ústředními božími muky se váže k autorovu asi dvoutýdennímu pobytu v Teplicích, kam počátkem května zamířil na doléčení po vážné nemoci. Severočeský region procestoval společně s malířským kolegou Augustem Philippem Clarou, původem z dnešního Estonska, a z těchto výprav po Teplicku se v evropských muzeích a galeriích dochovalo asi čtrnáct listů.

Česká krajina v ranní mlze, ze soukromé německé sbírky, byla až do ledna před dvěma lety téměř neznámou. Její první představení v rámci ryze on-line aukce v americké pobočce Christie's ještě vyšlo naprázdno, když katalogový odhad mezi 150 až 250 tisíci dolarů (bez provize) byl pro dražitele tehdy přeci jen příliš vysoko. Šanci na aukční reparát dostali zájemci před několika týdny v přibližně stejné cenové hladině. V polovině května se nový kupec našel a akvarel si připsal velmi pěknou částku, přes 152 tisíc eur.