Vermeer pod cenou

Obraz Jana Vermeera se v Londýně prodal za 6,24 milionu liber

Je jen málo autorů, kteří by byli tak slavní a jejichž díla tak nedostupná, jako je tomu v případě Jana Vermeera. Přesto se jeho obraz, nabízený na úterní aukci starých mistrů společnosti Christieʼs v Londýně, prodal pod spodní hranicí předaukčního odhadu.

Jan Vermeer: Sv. Praxida / 1654–56
Jan Vermeer: Sv. Praxida / 1654–56
olej na plátně / 101,6 x 82 cm
cena: 6 242 500 GBP

 

Obraz Sv. Praxida je považován za nejranější Vermeerovo známé dílo. Předpokládá se, že malíř je vytvořil mezi lety 1654–56. Rokem 1656 je datována slavní Kuplířka ve sbírce drážďanského Zwingeru, která již představuje Vermeera jako malíře soudobých námětů.

Ve své rané tvorbě se Vermeer věnoval náboženským a mytologickým výjevům, přímé stylové paralely k Sv. Praxidě se nicméně v jeho tvorbě hledají jen obtížně. Obraz je namalován ve stylu florentského malíře Feliceho Fichereliho (1607–1660) a původně byl dokonce považován za jeho dílo.

Jako práce Jana Vermeera byl obraz poprvé identifikován v roce 1969, kdy byl zapůjčen na výstavu italského barokního malířství do Metropolitiního muzea. Restaurátoři muzea na obraze odhalili malířovu signaturu.

Jan Vermeer: Dívka u spinetu / 1670–72
Jan Vermeer: Dívka u spinetu / 1670–72
olej na plátně / 25,2 x 20 cm
cena: 16 245 600 GBP

 

Rozhodujícím argumentem pro Vermeerovo autorství je analýza použité olověné běloby. Ta potvrdila nejen, že jde o dílo nizozemské, nikoliv italské provenience, ale míra shody s bělobou na Vermeerově obraz Diana a její družina ve sbírce Mauritshuisu je taková, že naznačuje, že obrazy byly malovány současně za použití téže barvy.

Z 37 obrazů, které jsou dnes považovány za Vermeerovo dílo (wikipedie), jsou jen dva v soukromém držení. Druhým je Dívka u spinetu z let 1670–72, která byla dražena aukční síní Sothebyʼs na den přesně deset let před Sv. Praxidou. Obraz se tehdy prodal za 16,3 milionu liber, přičemž předaukční odhad počítal jen s pětinovou cenou.

V případě Sv. Praxidy aukční síň Christieʼs cenu odhadovalo na 6 až 8 milionů liber (bez aukční provize). Včetně provize se obraz nakonec prodal za 6,24 milionu liber. Důvodem malého zájmu sběratelů patrně byla netypičnost malby, která vykazuje jen málo společných znaků s Vermeerovými vrcholnými díly.

 

Celá aukce, která se konala v úterý 8. července večer, vynesla 44,9 milionu liber. Nejdražší položkou aukce se stal pohled na Benátky od Francesca Guardioho, který se prodal za 9,9 milionu liber. Novým autorským rekordem je cena 4,8 milionu liber za zátiší od Willema Claesz. Hedy.

 


Související články

Novou nejdražší umělkyní světa je Frida Kahlo

Novou nejdražší umělkyní světa je Frida Kahlo

Sotheby’s New York 20. 11. 2025

Poprvé v historii se cena za dílo ženy-umělkyně na aukci vyšplhala nad 50 milionů dolarů. Nový rekord patří metrovému plátnu mexické umělkyně Fridy Kahlo s názvem El sueño (La cama) – Sen (Lože). Konečných bezmála 55 milionů dolarů přepsalo dražební...

21. listopadu 2025
Nevídaný Klimt za pět miliard

Nevídaný Klimt za pět miliard

Christie’s New York 17. a 18. 11. 2025, Sotheby’s 18. 11. 2025

Aukční výsledky předchozích dvou dnů zahýbaly světovými statistikami. Obraz Podobizna Elizabeth Lederer od Gustava Klimta se s cenou 236,3 milionů dolarů stal druhou nejdražší položkou na veřejném trhu s uměním v historii. Neztratili se ani téměř sed...

19. listopadu 2025
Kupka a Gutfreund ze sbírky Arnolda Saltzmana

Kupka a Gutfreund ze sbírky Arnolda Saltzmana

Christie’s New York 17. a 18. 11. 2025

Centrum světového aukčního byznysu stále oblévá nákupní horečka. Dnes a zítra představuje newyorská pobočka společnosti Christie’s svůj výběr z umění 20. století. Sází na ucelené kolekce s exkluzivní proveniencí. Publikum se utká o velká malířská a s...

17. listopadu 2025
Zobrazit všechny

Další články


<