Dostupný Mucha v Paříži
7. května 2025
Text Skřivánek Jan | Datum 09.07.2014
Je jen málo autorů, kteří by byli tak slavní a jejichž díla tak nedostupná, jako je tomu v případě Jana Vermeera. Přesto se jeho obraz, nabízený na úterní aukci starých mistrů společnosti Christieʼs v Londýně, prodal pod spodní hranicí předaukčního odhadu.
Obraz Sv. Praxida je považován za nejranější Vermeerovo známé dílo. Předpokládá se, že malíř je vytvořil mezi lety 1654–56. Rokem 1656 je datována slavní Kuplířka ve sbírce drážďanského Zwingeru, která již představuje Vermeera jako malíře soudobých námětů.
Ve své rané tvorbě se Vermeer věnoval náboženským a mytologickým výjevům, přímé stylové paralely k Sv. Praxidě se nicméně v jeho tvorbě hledají jen obtížně. Obraz je namalován ve stylu florentského malíře Feliceho Fichereliho (1607–1660) a původně byl dokonce považován za jeho dílo.
Jako práce Jana Vermeera byl obraz poprvé identifikován v roce 1969, kdy byl zapůjčen na výstavu italského barokního malířství do Metropolitiního muzea. Restaurátoři muzea na obraze odhalili malířovu signaturu.
Rozhodujícím argumentem pro Vermeerovo autorství je analýza použité olověné běloby. Ta potvrdila nejen, že jde o dílo nizozemské, nikoliv italské provenience, ale míra shody s bělobou na Vermeerově obraz Diana a její družina ve sbírce Mauritshuisu je taková, že naznačuje, že obrazy byly malovány současně za použití téže barvy.
Z 37 obrazů, které jsou dnes považovány za Vermeerovo dílo (wikipedie), jsou jen dva v soukromém držení. Druhým je Dívka u spinetu z let 1670–72, která byla dražena aukční síní Sothebyʼs na den přesně deset let před Sv. Praxidou. Obraz se tehdy prodal za 16,3 milionu liber, přičemž předaukční odhad počítal jen s pětinovou cenou.
V případě Sv. Praxidy aukční síň Christieʼs cenu odhadovalo na 6 až 8 milionů liber (bez aukční provize). Včetně provize se obraz nakonec prodal za 6,24 milionu liber. Důvodem malého zájmu sběratelů patrně byla netypičnost malby, která vykazuje jen málo společných znaků s Vermeerovými vrcholnými díly.
Celá aukce, která se konala v úterý 8. července večer, vynesla 44,9 milionu liber. Nejdražší položkou aukce se stal pohled na Benátky od Francesca Guardioho, který se prodal za 9,9 milionu liber. Novým autorským rekordem je cena 4,8 milionu liber za zátiší od Willema Claesz. Hedy.
Praktické vzorníky Muchova dekorativního stylu, alba Document décoratifs a Figures décoratives, se na trhu čas od času objevují, ale málokdy za tak příznivých finančních podmínek, jako u pařížské aukční síně Millon koncem dubna. O šest listů ochuzené...
7. května 2025Jan Křížek je jednou z nejvíce enigmatických postav českého poválečného umění. Do širšího povědomí se jeho dílo dostalo teprve v roce 2013 velkou výstavou ve Valdštejnské jízdárně. Domácími a světovými aukcemi od té doby prošlo všehovšudy šest Křížko...
29. dubna 2025Venduehuis Den Haag 16. 4. 2025
Jedním z českých autorů, jehož díla se v poslední době čím dál častěji objevují na světových aukcích, je pětaosmdesátiletý Tomas Rajlich, který víc jak čtyřicet let působil v Nizozemí. Loni se na aukcích v Itálii, Francii a Nizozemí prodalo šestnáct...
24. dubna 20257. května 2025
29. dubna 2025
24. dubna 2025
29. dubna 2025
24. dubna 2025