Joan Mitchell (1925-1992), přední osobnost abstraktního expresionismu a jedna z nejdražších žen na současném trhu s uměním. Zdroj: Bonhams Magazine 40/2014

O umělecký, vědecký a mecenášský odkaz asi světově nejznámější americké malířky již několik dekád svědomitě pečuje nadace Joan Mitchell Foundation. Vznik společnosti iniciovala sama umělkyně krátce před smrtí v roce 1992 a vedle správy její bohaté pozůstalosti fond se sídlem v New Yorku a New Orleans podporoval mladé výtvarníky, výtvarnice, teoretiky a teoretičky v jejich tvůrčím snažení. Například se zde od roku 2015 pracuje na zatím jediném soupisu děl (Catalogue raisonnée). Aktivity jsou hrazeny z řízených prodejů autorčina uměleckého dědictví. Komerční segment obchodů převzal v roce 2018 globální galerista, původem z Německa, David Zwirner a spolu s výhradním zastupováním pořádá Joan Mitchell výstavy. Oba tyto podniky jsou aktuálními lídry oslav stého výročí malířčina narození, které byly spuštěny v únoru a na nichž se bude podílet řada významných muzejních, badatelských či vzdělávacích institucí po celém světě.

Joan Mitchell (1925-1992): Američanka ve Francii

Joan Mitchell se narodila 12. února  1925 v Chicagu. Otec dermatolog i matka Marion Strobel, redaktorka a básnířka, ji podporovali v uměleckých zálibách, takže mohla v letech 1944-47 vystudovat místní School of the Art Institute a po absolutoriu se přesunout do New Yorku. Tam přirozeně vplula do umělecko-intelektuálních kruhů kolem slavného uskupení The Club, kde si svou výjimečnost hýčkali výtvarníci z tzv. New York School, jako například Willem de Koonig, Franz Kline nebo později Jackson Pollock či Mark Rothko. Poněkud elitářská skupina si své sympatizanty vybírala výhradně na doporučení a Mitchell byla jen jednou z mála žen, kterou mezi sebe mužští guruové kultury a umění vpustili.

Pohled do výstavy 9th Street Show v roce 1951. Přelomová přehlídka sedmi desítek současných umělců a umělkyň položila základy čistě americkému výtvarnému směru s celosvětovým přesahem, abstraktnímu expresionismu. Zdroj: www.widewalls.com

Když v roce 1951 uspořádali přelomovou výstavu Ninth Street Show, pojmenovanou podle místa konání v Greenwich Village, umělkyň-žen se na ní představilo již jedenáct (z pětasedmdesáti účastníků). Původně okrajová třítýdenní expozice ohromila metropoli nepřehlédnutelným výrazem, gestickou malbou, ohňostrojem barev a tvarů, vše v čistě abstraktním pojetí. Jak komentovali pamětníci, nic se neprodalo, ale všem to bylo fuk. Zrodilo se totiž první ryze americké světové hnutí, následně pojmenované abstraktní expresionismus, zkráceně Ab-Ex. Vybavena touto zkušeností se již sebevědomá a odhodlaná Joan Mitchell vydala v roce 1955 do Paříže, kterou nakrátko navštívila již v letech 1948-49 díky stipendiu. Třicetiletá výtvarnice atmosféře města propadla a o čtyři roky později se do Francie přestěhovala natrvalo.

Pařížský byt americké výtvarnice Joan Mitchell a kanadského malíře Jeana-Paula Riopella v roce 1963. Žili spolu v letech 1955-79. Zdroj: Jean-Paul Riopelle Estate

To již několik let žila s dnes nejoceňovanějším kanadským modernistou Jeanem-Paulem Riopellem. Sdíleli společné ateliéry a budovali své kariéry. Joan Mitchell si našla své vlastní pojetí abstrakce, které mělo být čistě individuální a osobité, volné a zároveň uspořádané. V ohlédnutích za svými začátky v Evropě zmiňovala, že tehdejší americká akční malba pro ni byla příliš chaotická, francouzský tachismus zase nezajímavý. Dle vlastních slov bylo těžké se mezi vlivnými avantgardami prosadit, Francouzi shledávali její práce agresivní a gestické, na americké kritiky působily zase zvláštně dekorativně. Obě strany ale nezapomínaly dodat, že její tvorba „je ženská“. Přesto sklízela jeden úspěch za druhým, včetně premiérové akvizice jejího téměř třímetrového obrazu Ladybug (Beruška) do sbírek Museum of Modern Arts. Koupě monumentálního plátna od tehdy šestatřicetileté výtvarnice do jedné z nejprestižnějších sbírek vzbudilo zasloužený rozruch.

Usedlost na Seině a Giverny na dohled

Novou životní etapu Joan Mitchell odstartovala přestěhováním z Paříže na venkov, do malebného městečka Vétheuil, na Seině kousek od Paříže. Z dědictví po zesnulé matce si pořídila historickou kamennou usedlost, podle nárožního arkýře zvanou La Tour, s okolními pozemky, zahradou a výhledem do krajiny. Od roku 1968 do 1979 tam bydlela s partnerem Riopellem, poté až do konce života sama, jen se svými ovčáky a častými návštěvami přátel. Všudypřítomná příroda měla na Joan Mitchell jiný vliv než na jiného známého obyvatele města, Clauda Moneta. Ten strávil ve Vétheuil, v podstatně skromnějším domku u hlavní ulice, s rodinou a dětmi, tři roky (1878-81) před usazením v sousedním Giverny.

Joan Mitchell v zahradě svého domu ve Vétheuil v roce 1974. Květinové záhony lemovaly vzrostlé slunečnice, častý motiv malířčiných děl. Zdroj: Sotheby´s

Plenérista Monet vyrážel denně na výpravy do okolí a skicoval pohledy na řeku, stromy, louky a cesty, snažil se zachytit atmosféru místa, sluneční svit či sezónní barevnost. Kdežto abstrakcionistka Mitchell, o osmdesát let později, malovala výhradně v ateliéru, se zavřenými okenicemi a umělým osvětlením. Na podivující se dotazy vždy odpovídala, že krajiny si nosí s sebou. Ztvárňuje vzpomínky, představy a pocity, které v ní autentické prostředí vyvolalo. Z protomodernistických velikánů dávala americká výtvarnice podle svých slov přednost spíše živelnému van Goghovi, nicméně vizuálně stylistické paralely mezi jejími barevnými velkými formáty a závěrečnými cykly Monetových Leknínů lákaly tehdejší i současné teoretiky k různým inspiračním výkladům. Ve Spojených státech se pro díla z 20. let ujal dobový termín abstraktní impresionismus, na téměř zrcadlovém dialogu „starého mistra“ a osobité Američanky postavili svůj koncept pořadatelé předloňské výstavy Monet – Mitchell v Paříži (Fondation Louis Vuitton).

Upoutávka na výstavu Monet-Mitchell ve Fondation Louis Vuitton, Paříž (2022/23). Zdroj. www.fondationlouisvuitton.fr

Svou aktuální malířskou tvorbu prezentovala skrze vlivné galeristy, na kontinentu například díky Galerii Jeana Fourniera, jenž zastupoval mimo jiné i Josefa Šímu, za oceánem byl pro Joan Mitchell partnerem John Cheim. Ten se v jednom z rozhovorů vyjádřil, že ještě v 80. letech byla jinak vyzdvihovaná a poptávaná abstrakcionistka stále mnohem levnější než její mužští kolegové. Sběratelé před padesáti lety byli ochotni vydat za de Kooninga 300 tisíc dolarů, kdežto za srovnatelnou Mitchell ne více než pětatřicet tisíc.

Na sklonku tisíciletí, když byla umělkyni diagnostikována rakovina plic, přešla od svých velkoformátových realizací či polyptychů k práci na papíře, konkrétně k technice pastelu. Zmenšila sice rozměry na metrové archy, ale energii a soustředěnou barevnou skladbu z nejslavnějších pláten dokázala zachovat, či ještě lépe, umocnit v jemnějších přechodech. Koncem 80. a počátkem 90. let se věnovala také grafickým technikám, ať už volným kompozicím na oblíbené přírodní motivy nebo doprovodným ilustracím k básnickým textům svých přátel. Joan Mitchell zemřela v jedné z pařížských nemocnic v roce 1992, ve věku sedmašedesáti let.

Výstavy pomohly

Autorčina dražební historie vypráví zcela jiný příběh v době skonuMitchellové, na přelomu milénia a v současnosti. Že je o původně marginalizovanější skupiny výtvarných osobností, například žen, v poslední době zvýšený zájem, ukázaly detailní studie odborných médií, nicméně u americké umělkyně se jednalo o raketové zrychlení. Zámořský trh si jednu ze svých ikonických malířek hýčkal a částky v řádu desítek tisíc dolarů za střední formáty a maximálně 170 tisíc dolarů za dvoumetrové plátno znamenaly počátkem 90. let slušné úspěchy v segmentu žen. Kolem roku 2000 už Mitchellové položky rapidně podražily.

Joan Mitchell v pařížském ateliéru, 60. léta. Zdroj: Joan Mitchell Foundation

Za obrazy v nadživotní velikosti se platilo kolem dvou set tisíc dolarů a tehdejší rekord činil 750 tisíc dolarů. První kladívkový milion se povedl v roce 2004, krátce po autorčině významné retrospektivě ve Whitney Museum (všechny částky bez provize). Další velkou vlnu sběratelského zájmu vzedmuly putovní výstavní projekty v San Francisku, Baltimoru a Paříži (2021-23) a výše zmiňovaná atraktivní podívaná Monet-Mitchell (2022/23), takže nejvlivnější aukční domy světa zahájily hon na volná reprezentativní díla. Předkladatelé si mohli být téměř jisti výrazným zhodnocením svých starších investic, neboť stoupala jak samotná cena díla, tak ochota pořadatelů pokrývat top položky nemalými finančními zárukami.

Meta 100 milionů dolarů za rok překonána

K fantastickým prodejním výsledkům Joan Mitchell napomohly podle expertů jak emancipace autorek i samotných sběratelek nebo stále bohatnoucí již tak movitá klientela, tak občas přemrštěné cenové požadavky za jiné „Ab-Ex“ klasiky. V aukčních kuloárech údajně nejednou zaznělo, že než utrácet běžně 20 až 30 milionů dolarů za obrazy od Rothka či de Kooninga, to se raději přeorientovat na dostupnější a čerstvější nabídku typu Joan Mitchell. Loňská sezóna vynesla únorovou stoletou jubilantku na jedinečné jedenácté místo ve světě napříč všemi kategoriemi, s celoročním obratem 86 milionů dolarů bez poplatků. Po započítání provizí si zahraniční databáze troufly na souhrnný odhad kolem 112,6 milionu dolarů za rok 2023 a podobnou sumu i za rok 2024. V uplynulých dvou letech tak americká abstrakcionistka následovala historicky jedinou ženu, jíž se jako první podařilo pokořit stomilionovou aukční hranici -  japonsko-americkou multimediální umělkyni, za dva týdny šestadevadesátiletou Jajoi Kusama.

Top sezóny 2023 a 2024

Joan Mitchell ve svém ateliéru ve Vétheuil, 1983. Zdroj: Joan Mitchell Foundation

Světové dražební záznamy uplynulých třech dekád evidují ohromující statistiky: bohatě přes stovku milionových položek, dvanáct prodejů nad 10 milionů dolarů a navíc dva dvacetimilionové úspěchy (vše kladívkové ceny bez provize). Absolutní rekord číslo jedna a dva zazářily v roce 2023, loňské aukce se blýskly třetím, čtvrtým a desátým nejlepším výsledkem v Mitchellové curriculu. Jaký ohlas má umělkyně mezi kupujícími, dobře dokresluje informace, že všechny transakce z nejdražšího TOP 10 se odehrály mezi léty 2018 až 2024. Slavnostní rok 2025 se na trhu s uměním otevřel téměř čtyřmilionovým obrazem Bez názvu a více než půlmilionovým pastelem u newyorské pobočky Sotheby’s (vše v dolarech vč. provize).

TOP 3 nejdražší prodeje děl Joan Mitchell
(vše včetně provize):

1/ Untitled, kolem 1959

Joan Mitchell: Bez názvu, kolem 1959,
olej na plátně, 247,7 x 219,7 cm,
Christie's New York 9. 11. 2023 
konečná cena: 29 160 000 USD

V případě malířky Joan Mitchell je potřeba zrevidovat obvyklý katalogový termín „velký formát“, neboť ve Francii usazená Američanka pojednávala plátna o rozměrech 2 x 2 metry běžně. Na dobových fotografiích z pařížského či vétheuilského ateliéru působí štíhlá umělkyně oproti několikametrovým realizacím drobně. Při fyzicky náročné práci na monumentálních polyptyších těžila, podle expertů, ze své výborné kondice, vždyť jako mladá dospělá závodně krasobruslila. Aukční databáze evidují přes 550 obrazových položek, z nichž momentálně první příčka náleží dva a půl metru vysokému oleji na plátně Bez názvu (Untitled) z počátku pařížského období. Předloni v listopadu se na dohled přiblížil 30 milionům dolarů, což by pro Joan Mitchell zajistilo 4. místo v absolutním srovnání všech žen v dražební historii. Obraz se na trhu objevil vůbec poprvé, jeho první majitel jej v roce 2005 získal přímo od tehdejší výhradní zástupkyně, newyorské galerie Cheim & Read.

2/ Sunflowers, 1990/91

Joan Mitchell: Slunečnice, 1990/91,
olej na plátně (2ks), 280 x 400 cm,
Sotheby's New York 16. 11. 2023
konečná cena: 27 910 500 USD

Čtyřmetrový diptych Slunečnice (Sunflowers) prohrál pomyslnou soutěž až na cílové pásce, o přibližně 1,2 milionu dolarů. Pořadatelé ze Sotheby's vyšli s autorčiným pozdním obrazem až týden po konkurentech z Christie's a timing jim asi úplně nevyšel. Autorčina osobitá reminiscence jak na van Goghovy proslulé květiny, tak přímo na její vétheuilský záhon se slunečnicemi byla datována do posledních let její kariéry. Přímo z newyorské výstavy v dubnu 1991 ji Mitchell věnovala tehdejšímu majiteli. Teprve podruhé se cena vyšplhala nad kladívkových 20 milionů dolarů, nicméně dražebníci si představovali ještě ambicióznější výsledek, až ke 30 milionům dolarů. Taková částka nakonec nepadla, nicméně prodávající byl jistě spokojen již před samotnou licitací, neboť na Slunečnice byla uplatněna garance.

3/ Noon, 1969

Joan Mitchell: Poledne, 1969,
olej na plátně, 259,1 x 200,7 cm,
Sotheby's New York 13. 5. 2024
konečná cena: 22 615 400 USD

Odborníci se neshodují, které období je v tvorbě Joan Mitchell nejnosnější. Část expertů za nejsilnější považuje léta 1968 až 1969, tedy těsně po odchodu z Paříže, kdy se malířka nechávala unášet úchvatnou atmosférou městečka na Seině. Oproti bývalému „sousedovi“ plenéristovi Claudu Monetovi ve svých malbách necílila na smyslový dojem z konkrétní scenérie, nýbrž chtěla zhmotnit osobní pocit z prožitku. Proto mohlo být dražené Poledne (Noon) malováno klidně o půlnoci, jak to ostatně Joan Mitchell běžně praktikovala. Téměř třímetrové plátno bylo krátce po vzniku vystaveno v trendové Galerii Jeana Fourniera a také v partnerské newyorské Martha Jackson Gallery. Od té doby už východní pobřeží Spojených států neopustilo. Jediná veřejná cena padla v roce 2016 u Christie's, když se o Poledne bojovalo až do výše 9,8 milionu dolarů, vysoko nad horním katalogovým odhadem. Přesně o osm let a tři dny poté, tentokrát u Sotheby's, se obraz prodal za více než dvojnásobek.

Nejdražší kresba Joan Mitchell (včetně provize):

1/ Untitled (Pastel), 1991

Joan Mitchell: Bez názvu (Pastel), 1991,
pastel na papíře, 121 x 160 cm,
Freeman's - Hindman Auctions 2. 10. 2018
konečná cena: 1 212 500 USD

Malířka si spolu s velkými formáty oblíbila i zmnožení obrazových polí, tedy diptychy nebo polyptychy. Dvě samostatné, přesto těsně přiléhající plochy nesly podle ní potenciál k větší interakci mezi prvky, k rozvinutí výtvarného tvarosloví, které mezi sebou komunikuje. Někde v souladu, jinde v opozici. Obdobný princip otestovala i při kresebné práci, jak ukazuje například pastel Bez názvu (Untitled), nabízený u chicagské společnosti Hindman Auctions v roce 2018. Dva archy o délce 160 cm působí uceleně, přesto některé barevné linie na levém či pravém listu končí a ohraničují pouze „svůj“ výjev. Zajímavou položku ze samého závěru životní pouti Joan Mitchell pořadatelé viděli v cenové hladině kolem půl milionu dolarů, což by na tehdejší poměry byl špičkový příhozový výkon. Vždyť pastelové maximum se o čtyři roky dříve dotklo až 600 set tisíc dolarů. Avšak deset klientů na telefonních linkách se rozhodlo udělat z říjnové aukce událost podzimu a zvedli cenu až na rekordních více než 1,2 milionu dolarů.

Nejdražší tisk Joan Mitchell (včetně provize):

1/ Sunflowers II, 1992

Joan Mitchell: Slunečnice II, 1992,
barevná litografie na papíře (2ks), AP VI, 144,7 x 104,5 cm, 
Sotheby's New York 21. 4. 2022 (online)
konečná cena: 189 000 USD

Ke grafickým technikám přemluvili umělkyni přátelé. Múzicky nadaná Mitchell se zajímala o poezii, při malování hojně poslouchala hudbu, od konce 80. let také kreslila. Barevné litografii se věnovala při newyorských pobytech, v rámci nichž vykvetly například i před dvěma lety dražené Slunečnice II (Sunflowers II). Do online přehlídky si je vybrala aukční síň Sotheby's a signovaný, datovaný a značkou AP VI, tedy artist's proof – autorský tisk č. VI, opatřený velký dvojlist viděla někde kolem 85 tisíc dolarů. Kladívko se však zastavilo až na více než 1,5 násobku, což po započtení provize znamenalo 189 tisíc dolarů.

Nejdražší prodeje v jubilejním roce 2025 
(včetně provize):

1/ Untitled, 1985

Joan Mitchell: Bez názvu, 1985,
olej na plátně, 116 x 81 cm
Sotheby's New York NY 26. 2. 2025
konečná cena: 3 954 000 USD

Stoleté výročí narození Joan Mitchell bude oslavováno na starém kontinentu i v Novém světě po celou sezónu. Prim budou hrát, stejně jako v autorčině životě a díle, Francie a Amerika, nicméně hlavní ochránkyně malířčina odkazu, nadace Joan Mitchell Foundation, připravila již teď a pro všechny několik zajímavých příspěvků i na svém webu, od detailní biografie, přes fotodokumentaci až po zrestaurovaná videa. Dražební byznys se pochlubil téměř 3,8milionovým „dárečkem“ k Mitchellové narozeninám, když menší plátno Bez názvu (Untitled) uspělo u Sotheby's 26. února. Méně známá položka zdobila více než čtyřicet let jedinou soukromou sbírku a nebyla nikdy vystavena.

1/ Pastel, 1991

Joan Mitchell: Pastel, 1991,
pastel na papíře, 58,1 x 39,1 cm,
Sotheby's New York 26. 2. 2025
konečná cena: 571 500 USD 

Výrazně modrý pastel na papíře měl ambice odpovídající menšímu formátu, takže předaukční odhad na tomtéž únorovém podniku osciloval mezi 200 až 300 sty tisíci dolarů (bez poplatků). Výsledných více než 570 tisíc dolarů mírně překvapilo a prošlapalo cestu všem dalším nadcházejícím prodejním výsledkům v potenciálně veleúspěšném „mitchellovském“ roce 2025.