Sběratelé a sběratelky se mohli v prvních červnových týdnech těšit z bohaté nabídky položek. Starší umění, moderna i poválečné -ismy se dražily v podstatě ob den. Prodejní úspěšnost napříč aukčními domy a galeriemi spíše kolísala, elektronické nákupní košíky stály od jednotek po stovky tisíc za dílo. Do online licitací nejvýraznějších artefaktů hlasitě promlouvaly předtermínové limity nebo předem nastavené rezervní ceny, zájemci a zájemkyně tak museli věnovat svým vybraným položkám zvýšenou pozornost. Na titul sezónních jedniček stačily někdy desítky tisíc, jindy spíše vyšší statisíce.

Einszwei Gallery 1. 6. 2026

Otakar Kubín: Podzim u rotundy v Simiane,
olej na plátně, 46 x 55 cm,
Einszwei Gallery 1. 6. 2026
konečná cena: 975 000 Kč (vč. 25% provize)

Výsledkové listině aukční síně Einszwei Gallery vévodila česká krajinářská škola. Byť v případě lídra online dražební přehlídky, Otakara Kubína, osluněná provensálskou atmosférou. Důležitý autor tzv. Pařížské školy (École de Paris), absolvent pražské Akademie v ateliérech předních figuralistů, strávil ve Francii většinu svého profesního života. V roce 1925 přijal tamní občanství a spolu s Montparnassem našel druhý domov v Provence, konkrétně v městečku Simiane. Okolní příroda, historické památky a místní energie zformovaly tehdejší Kubínův nebo Coubinův výtvarný názor do novoklasicistního tvarosloví a jemné prosvětlené barevnosti.

Středověká rotunda byla malířovou oblíbenou inspirací, zachycoval ji v různých ročních obdobích a uměleckých technikách. V tužkové kresbě, akvarelových plenérech nebo na plátně. První červnový den dražený obraz Podzim u rotundy v Simiane patřil ke středním formátům a doposud dlel v soukromé francouzské sbírce. Katalogová cena se pohybovala kolem 350 tisíc korun, limitace z konce května však posunuly startovní bloky o 160 tisíc korun výše. Na finálních téměř 980 tisíc korun se došlo přes jednadvacet příhozových kroků a z jihofrancouzské melancholie se rázem stala letošní Kubínova top dvojka. Jediný autorův milion za první pololetí roku 2026 zaznamenala Velká kytice již v únoru u Galerie Dílo.

František Kaván: Tání, 1900-04,
olej na plátně, 80 x 100 cm,
Einszwei Gallery 1. 6. 2026
konečná cena: 775 000 Kč (vč. 25% provize)

Velké Tání ryzího krajináře Františka Kavána si pozici sezónního maxima udrželo. Jímavé metrové plátno v redukované barevnosti se vedle malířských kvalit mohlo pochlubit špičkovou provenienční, výstavní a publikační historií. Pohled na autorovo domovské Jičínsko v okolí městeček Libuň a Železnice si oblíbili doboví i současní sběratelé. Obraz vznikl v první polovině nultých let a reprezentuje Kavánovo období zimních krajin, melancholických a zároveň realistických, náladových, ale nikoli sentimentálních. Téměř čtyřicetiletý malíř se v té době potýkal s existenčními potížemi, o jeho volnou tvorbu nebyl valný zájem, z Podkrkonoší bylo do kulturního a komerčního centra Českých zemí, Prahy, daleko. Mezi poptávané mistry se propracovával obtížně, etabloval se spolu se vznikem samostatné republiky, kdy se rozšířil okruh zákazníků, objednatelů a sběratelů.

Jedním z nejsilnějších hráčů na trhu byl průmyslník Jindřich Waldes, jehož soukromá obrazárna měla špičkovou pověst. Podnikatel cílil na české umělce, historické i ty žijící, a jeho akvizice se často nesly ve filantropickém, až mecenášském duchu (osudy sbírky jsme podrobněji představili v jednom ze starších příspěvků na Artplusu). Na rámu Kavánova Tání se dochoval evidenční štítek Waldesovy kolekce s číslem 381, stejně jako inventární razítka  O 2067 a O 7826, odkazující na přesun nacisty zabavených uměleckých předmětů do budoucí Národní galerie.

Restituovaný obraz měl zahajovat na 225 tisících, díky limitacím však odstartoval na téměř dvojnásobku. Kupujícím vydržela utrácecí nálada dalších 24 příhozů, než virtuální kladívko odkleplo letošní nejvyšší částku za Kavánovo dílo, 775 tisíc korun. Začátkem června evidoval poměrně hojně dostupný mařákovec na svém kontě téměř tři desítky úspěšných prodejů, bezmála polovina z nich se blýskla stotisícovou nebo vyšší cenovkou. Přes půl milionu se František Kaván díky Tání podíval letos poprvé.

Václav Zykmund: Surrealistický sen / Město noci (oboustranný obraz), 1937 a 1942,
olej na plátně, 47,5 x 38 cm,
Einszwei Gallery 1. 6. 2026
konečná cena: 700 000 Kč (vč. 25% provize)

Nadmíru se dařilo také ranému Václavu Zykmundovi. Oproti tradičnímu krajináři je však výtvarný všeuměl, literát a překladatel na trhu stále spíše nováčkem. Aukční databáze zaznamenávají pouze kolem osmi desítek nabízených obrazových položek za uplynulých třicet let. U společnosti Einszwei Gallery se představilo poměrně rané dílo se zajímavou genezí. Menší plátno totiž třicátník Zykmund pojednal oboustranně, v rozmezí pěti let. Starší figurální kompozice vznikla v roce 1937 a dostala pracovní název Surrealistický sen. Doposud se totiž nepodařilo tento obraz bez výstavní historie ztotožnit s žádným konkrétním autorským ani badatelským záznamem, jak vysvětloval aktuální expertní  posudek v elektronickém katalogu.

Autorova tehdy oblíbená dalíovská fantaskní estetika přečkala i stěhování ateliéru do Brna, kde od roku 1940 působil jako profesor kreslení na gymnáziu. A právě atmosféru moravské metropole zachytil Zykmund na reversu draženého obrazu, pojmenovaném Město noci a datovaném do roku 1942. V neupřesněné soukromé sbírce setrval až do prvního červnového pondělí. Katalogová vyvolávací cena se pohybovala těsně pod 188 tisíci korunami, dražitelé uplatnili několik limitů až do výše čtyř set tisíc korun. Online licitace se nicméně posunula ještě o čtvrt milionu dále, na konečných 700 tisíc korun, Zykmundovu sezónní jedničku. V absolutním srovnání by se oboustranná malba zařadila na konec první aukční desítky.

Adolf Kosárek: Malá horská krajina s vodopádem, 1858-59,
olej na plátně, 19,5 x 22,5 cm,  
Einszwei Gallery 1. 6. 2026
konečná cena: 500 000 Kč (vč. 25% provize)

Letošní žebříčky si přepsali také Adolf Kosárek nebo Vojtěch Preissig. U prvně jmenovaného jde o poměrně obvyklý jev, neboť romantický krajinář Kosárek zemřel v pouhých osmadvaceti letech na tuberkulózu, tudíž trhem s uměním obíhá jen minimum jeho prací, často opakovaně. To byl také případ komorní Malé horské krajiny s vodopádem ze samého závěru malířova života. Odborníci dohledali dva meziválečné majitele obrazu, poté se provenienční stopa na mnoho desítek let ztratila. Ještě v roce 1990, kdy probíhala velká Kosárkova výstava v Národní galerii v Praze, byla Malá horská krajina, či jinak Krajina s jezdcem, považována za nezvěstnou.

Po dalších dvaceti letech, v roce 2011, se obraz představil v aukční síni Dorotheum, kde jej zakoupila soukromá společnost Karlštejnská a.s. za kladívkových 240 tisíc korun. O sedm let později se publiku nabídl znovu, tentokrát u společnosti European Arts, a zaujal za 434 tisíc korun. Před dvěma týdny Kosárkova krajina dosáhla přesně na půl milionu.

To Vojtěch Preissig má mnohem širší sběratelský potenciál, poptávané i nabízené bývají stovky jeho maleb, akvarelů, kreseb, tiskovin nebo grafických experimentů. Mistr barevného leptu postupně rozvíjel svůj secesní, modernistický až abstraktní výtvarný projev, na trhu bývají k mání všechny tyto Preissigovy polohy. V rámci online aukce u Einszwei Gallery zabodoval známý půlmetrový list Modráček, vytvořený grafikem těsně po návratu z Paříže zpět do Prahy. Nečíslovaný podepsaný exemplář se kvůli limitacím posunul ze 125 tisíc na 225 tisíc korun, na nichž hlavní příhozové klání teprve startovalo. Trvalo dalších osmadvacet podání, než Modráček vylétl až bohatě přes čtyři sta tisíc korun. Preissigovy velké lepty z téže série se celkem běžně pohybují kolem dvou set tisíc korun, naposledy například loni v únoru za téměř 250 tisíc korun (Modráček, Aukce aukcí), takhle vysoko se však položka ještě nikdy nevypracovala. A to nejen secesní dívka v hájku s modrým ptáčkem, ale žádná jiná autorova grafika. Vojtěchu Preissigovi se před dvěma týdny povedlo dílčí maximum v tomto médiu.

Aukce Weinberg 4. 6. 2026

František Kupka: Opera, 20. léta 20. století,
akvarel, 16 x 16 cm,
Aukce Weinberg 4. 6. 2026
konečná cena: 875 000 Kč (vč. 25% provize)

První červnový čtvrtek uzavřela svůj online výběr společnost Aukce Weinberg. Kupující se soustředili na známá jména, dařilo se obrazovým, kresebným i sochařským položkám. Nejambicióznější výhledy měl drobnější akvarel na papíře s názvem Opera od Františka Kupky. Jedna z jeho mnoha reflexí nad zprostředkováním hudebních hodnot výtvarnými prostředky pocházela z první poloviny 20. let a mířila bohatě nad osm set tisíc korun. Předpoklady vyšly a vyvolávací částka se stala i nejvyšší dosaženou. V aktuálním Kupkově žebříčku by se akvarel posunul na sedmé místo v rámci všech letošních tuzemských prodejů, jichž dražebníci za první pololetí uspořádali na tři desítky.

Stanislav Libenský, Jaroslava Brychtová: Polibek, 1960,
sklo, 15,3 x 15,5 cm,
Aukce Weinberg 4. 6. 2026
konečná cena: 200 000 Kč (vč. 25% provize)

Napínavější akviziční souboj se odehrával kolem slavné skleněné sochy Polibek od tvůrčího tandemu Stanislav Libenský a Jaroslava Brychtová. Pořadatelé představili exemplář v zelenkavé barevnosti s tuzemskou proveniencí. Elektronický katalog upřesňoval, že odlitek byl původnímu majiteli darován přímo autorem. Ze zahajovacích sta tisíc korun poskočil až na dvojnásobek a pro umělecké i životní duo se stal sezónní dvojkou. Skleněný Polibek, v prvních verzích z roku 1960, bývá jednou ze stálic na trhu, různě barevné varianty se kupují za částky kolem sto padesáti až dvou set tisíc korun. Zatím nejdražší ukázka excelentní práce s tavením, broušením a leštěním zabodovala před deseti lety (468 tisíc korun, Adolf Loos Apartment and Gallery).

Michal Gabriel: Jezdec, 2014,
bronz, 40 x 42 cm,
Aukce Weinberg 4. 6. 2026
konečná cena: 187 500 Kč (vč. 25% provize)

Mezi sochařskými díly se neztratil ani Jezdec Michala Gabriela. Autorův oblíbený motiv zpracovaný charakteristickou technikou se díky limitacím vyhoupl na téměř 188 tisíc korun, nejvyšší finanční závazek se stal také tím posledním. Drobnější realizace v bronzu, původní model sestával ze skořápek burských oříšků zatavených v umělé pryskyřici, zaostala poměrně výrazně za momentální letošní Gabrielovou dražební jedničkou, velkou dřevěnou Sedící postavou za téměř 586 tisíc korun (březen 2026, 1. Art Consulting). Klasik českého současného umění zaznamenal úspěšný vstup do sezóny, nového majitele či majitelku našlo hned jedenáct jeho děl. Takové skóre se vyrovná souhrnným počtům za některé celé předchozí roky.

Prague Auctions 7. 6. 2026

Jiří Sopko: Ruka, 1995,
pálená hlína, 5,5 x 20,5 x 30,5 cm,
Prague Auctions 7. 6. 2025
konečná cena: 62 500 Kč (vč. 25% provize)

Letošní superstar Jiří Sopko se nenechal zastínit ani v online přehlídkách. Předminulou neděli se u společnosti Prague Auctions neprezentoval jako malíř velkých formátů, nýbrž jako subtilní keramik. Do prodeje šla Ruka v životní velikosti, značená a vročená do 1995, kdy bylo autorovi třiapadesát let. Odbyla si dražební premiéru, neboť předkladatel ji získal přímo ze Sopkova ateliéru. Pořadatelé nacenili hliněnou plastiku na šedesát dva a půl tisíce a kupující se našel. Několik realizací v keramice nebo drátěných plastik se v umělcově aukčním portfoliu již objevilo, většina dosáhla na vyšší desítky tisíc. Top plastika i přes 150 tisíc korun. Sezóna Jiřího Sopka zatím nezná hranic, již nyní, před koncem prvního pololetí, je absolutně nepřekonatelná v počtu položek, o obratu ani nemluvě. Mnohamilionové rekordy z uplynulých týdnů a měsíců se postaraly o tržby kolem 15 milionů korun, téměř třikrát více než celé roky před tím.

Galerie Ustar 7. 6. 2026

Eva Kmentová: Stéla s otiskem prstů, 1966/1999,
bronz, 158 x 54,5 x 24 cm ,
Galerie Ustar 7. 6. 2026
nevydraženo

O zajímavé výsledky v onlinu se postarala také Galerie Ustar. V její červnové nabídce se skvěla jedna velká Eva Kmentová. Totemová skulptura Stéla s otiskem prstů měřila téměř 160 centimetrů a byla odlita do bronzu v roce 1999, řadu let po autorčině smrti. Originální model realizovala Kmentová v patinované sádře, stejně jako pandánový objekt Stéla s otiskem rtů. Oboustranný reliéf s certifikátem pravosti viděla aukční společnost ve vyšších statisících, což z něj dělalo pořadatelskou i autorskou sezónní jedničku. Elektronická licitace došla až na částku 750 tisíc korun (930 tisíc včetně provize), nicméně rezervní cena byla definována ještě o něco výše, takže položka od Evy Kmentové odešla z aukce s nepořízenou.

Václav Jíra: Plán stroje Tichý vánek II., 2000,
akryl na plátně , 145 x 125 cm,
Galerie Ustar 7. 6. 2026
konečná cena: 930 000 (vč. 24% provize)

Tatáž suma, ale u jiného autora na zápis do tabulek stačila. A navíc rekordní. O velkoformátový obraz hravého mašinisty, letos sedmaosmdesátiletého malíře a invenčního kutila Václava Jíry, se zápolilo překvapivě živě. Byť autodidakt, začínal jako člen tzv. Lounské krajinářské školy spolu například se Zdeňkem Sýkorou. Jako vyučený kovář se nadchl pro mašinistickou estetiku a od 60. let konstruoval nebo repasoval různé kinetické stroje a technické objekty. Objevil poetiku šrotišť, smetišť a kovového odpadu, které jej inspirovaly k sochařským i malířským realizacím.

První červnovou neděli se představil Jírův akryl na plátně Plán stroje Tichý vánek II. z roku 2000, kdy bylo umělci jednašedesát let. Dobře zdokumentovaný obraz ze série Strojky se díky limitacím vyhoupl až k počátečním 400 tisícům korunám, nevídané, o řád vyšší sumě než obvykle. Vždyť doposud se jednotky Jírových položek kupovaly za nižší desítky tisíc korun. Pořadatelé malbě věřili, neboť předaukční prodejní odhad avizovali až přes milion. Druhá limitace ve výši 868 tisíc korun potvrdila, že autor by se měl dočkat nového maxima. To se nakonec povedlo, pomyslné kladívko odkleplo cenu 930 tisíc korun. Toto dražební překvapení se stalo sběratelským předskokanem výstavy Václava Jíry, připravované na letošní podzim do pražského Mánesu.

Marie Křivánková (Pavel Vávra): Velký secesní náhrdelník, kolem roku 1910,
zlacené stříbro, granáty, perleť, 9,5 x 6,5 x 0,4 cm,
Galerie Ustar 7. 6. 2026
konečná cena: 111 600 Kč (vč. 24% provize)

U Galerie Ustar se ke slovu dostalo také umělecké řemeslo. Obdivovatelé a obdivovatelky secesního šperku se mohli potěšit se třemi kusy od první české šperkařky Marie Křivánkové, jejímž profesním osudům jsme se věnovali na stránkách Artplusu již dříve. Dražební premiéru si odbyly zlatý náramek a zlatá brož, naopak velký náhrdelník s granáty a perletí již sběratelé měli možnost poznat. V říjnu před pěti let se u téže společnosti prezentoval poprvé za padesát tisíc korun, zájemce se však nenašel. Od té doby se však situace změnila. Doposud jen v odborných kruzích ceněná mistryně filigránu, autorka netradičních návrhu a majitelka luxusního obchodu na Václavském náměstí č. 4 pomalu oslovuje i širší veřejnost. Velký secesní náhrdelník si napravil reputaci za dvojnásobek před lety neúspěšné částky, když zazářil za konečných bezmála 112 tisíc korun.

Galerie Dílo 10. 6. 2026

Václav Špála: Měsíčky ve džbánečku pruhovaném, 1943,
olej na lepence, 41 x 25 cm,
Galerie Dílo 10. 6. 2026
konečná cena: 672 000 Kč (vč. 20% provize)

Ve své nastoupené krasojízdě pokračoval v minulém týdnu Václav Špála. Jeden z nejžádanějších českých umělců minulosti i současnosti se honosí již třemi desítkami prodaných položek za necelého půl roku, finanční objemy se díky drahým krajinám a zátiším rovnají až třem čtvrtinám celkových čísel za předchozí léta. Dílkem do aukční mozaiky přispěla také Galerie Dílo. Do online přehlídky vyslala menší květinovou kompozici na lepence Měsíčky ve džbánečku pruhovaném ze závěrečné tvůrčí etapy, z roku 1943. V autorském soupise nesla číslo 1603, dochovala se signatura i původní rámování. V dnešních cenách se startovních tři sta tisíc korun za formát do půl metru dalo považovat za průměr. Díky limitacím si obraz záhy polepšil o celých devadesát tisíc a následovalo dalších dvaadvacet kroků, než se povedlo konečných 672 tisíc korun. Ve Špálově silné sezóně to znamenalo třináctý nejlepší výsledek a další bod pro redefinovanou kategorii květinových zátiší.

Vlaho Bukovac: Dívka s chryzantémami, 1917,
olej na plátně, 51 x 36 cm,
Galerie Dílo 10. 6. 2026
konečná cena: 612 000 Kč (vč. 20% provize)

Sběratelské kruhy stále dobře slyší na salonního akademika Vlaha Bukovace. Třebaže byl jeho výtvarný projev spojen s nejtradičnějším pojetím figurálního malířství a již od nultých let se potýkal se souběžnými modernistickými tendencemi, i po stu letech oslovuje řadu zájemců a zájemkyň. Ti zbystřili začátkem června, kdy u monitorů narazili na Dívku s chryzantémami. Půlmetrový olej na plátně pocházel z roku 1917, kdy byl Chorvat Bukovac již po léta zavedeným profesorem na pražské Akademii. Vyvolávacích tři sta tisíc korun se proměnilo na konečných 612 tisíc korun, aktuální autorovu top dvojku pro letošní první pololetí. Každý rok trhem projde čtveřice či pětice malířových prací, často za statisícové až mnohamilionové částky.