Rembrandt Harmensz van Rijn: Abrahámova oběť / č. kat. 29 / lept se suchou jehlou, I. stav / odhad 6000-8000 eur/ výsledná cena 20 000 eur

V oddíle staré grafiky byla zastoupena všechna tradiční velká jména od Lucase van Leyden, Albrechta Dürera až po Rembrandta Harmenszoona van Rijn. Právě jeho grafické listy zaznamenaly pozoruhodné cenové nárůsty, které nepochybně odrážejí nové možnosti poznání a datace jednotlivých listů tak, jak jsou zastoupeny v recentních pracích Erika Hinterdinga (mimo příslušných svazků The New Hollstein, pak například Rembrandt Etchings from the Frits Lugt Collection nebo Rembrandt as an etcher, the practice of production and distribution). Rembrandtovy lepty tak většinou končily na dvou až trojnásobku odhadu, přičemž některé zaznamenaly ještě lepší výsledek, například Muž s vysokou čapkou (č. kat. 27, lept/papír, IV. stav, odhad EUR 2000 – 2400, výsledná cena EUR 8 125) nebo lept se suchou jehlou Abrahámova oběť (č. kat. 29, I. stav, odhad EUR 6000 – 8000, výsledná cena EUR 20 000).

Dále si tradičně dobře vedly oblíbené lepty Giovanniho Battisty Tiepola nebo veduty Bernarda Bellotta. Ze středoevropského prostředí byl zajímavý relativně velký konvolut deseti prací Martina Johanna Schmidta zv. Kremser Schmidt, zachycující v technice leptu jeho vlastní kompozice oltářních obrazů, přičemž kupce našlo osm z nich. V rámci staré kresby dosáhla zajímavého výsledku studie mužského aktu spojená se jménem Bartolomea Passerottiho (č. kat. 79, pero, hnědý inkoust na papíře, odhad EUR 8000 – 10 000, výsledná cena EUR 17 500) a Společnost u stolu od Francesca Brizia, jejíž fenomenální provenience zahrnovala rovněž restituovanou brněnskou sbírku Dr. Arthura Feldmanna (č. kat. 84, pero, hnědý inkoust na papíře, odhad EUR 6000 – 8000, výsledná cena EUR 16 386).

Francesco Brizio: Společnost u stolu / č. kat. 84 / pero, hnědý inkoust na papíře / odhad 6000- 8000 eur / výsledná cena 16 386 eur

Celou sekci umění 19. století následně zastínil výsledek akvarelu Rudolfa von Alt, který zachycuje slévárnu ve vídeňské Skodagasse, kterou Alt pozoroval ze svého okna. V tomto případě jde o dosud neznámou variantu publikovaného akvarelu z vídeňského soukromého majetku (č. kat. 260, akvarel na lepence, 1898, odhad EUR 50 000 – 60 000, výsledná cena EUR 186 000).

Zmíněné nárůsty u Rembrandtových grafik naznačují důležitost současného uměleckohistorického bádání i pro situaci na trhu. Trvale příznivé výsledky prací 19. století, v čele s mimořádným akvarelem Rudolfa von Alt, ukazují navíc možný potenciál pro konečné zhodnocení prací na papíře v tomto období i v našem prostředí. Mnoho autorů spojených se všemi zeměmi Habsburské, respektive Rakousko-Uherské monarchie zanechalo své práce v tuzemském prostředí, kde by konečně, vedle tradičních českých a moravských tvůrců, mohli představovat zajímavou možnost pro finanční i uměleckohistorické ocenění.

Rudolf von Alt: Slévárna ve vídeňské Skodagasse / 1898 / č. kat. 260 / akvarel na lepence / odhad 50 000-60 000 eur / výsledná cena 186 000 eur