Celá akce započala v Rijksmuseu 8. července. Obraz, který váží více než 330 kilogramů, byl přenesen do centrální Galerie slávy muzea a kolem něj byla vztyčena skleněná komora, uvnitř které pracují restaurátoři. Návštěvníci je mohou sledovat přímo při práci. První fáze, kterou budou moci návštěvníci vidět, je podrobné zkoumání obrazu pomocí 3D skeneru a digitálního mikroskopu.

Restaurátoři se nejprve snaží analyzovat současný stav obrazu a rozhodnout, jaké zásahy bude nadále potřebovat. Obraz byl ve své historii restaurován 25krát, tedy tolik restaurátorských zásahů je zdokumentovaných, bylo jich ale nejspíše o mnoho více. Převážně šlo o snímání starých znehodnocených laků, které obrazu na kráse nepřidávaly, a jejich nahrazení novými, několikeré nažehlování na nové plátno, ale také nezbytné retuše poškozené malby. 

Průzkum plátna pomocí 3D skeneru, hodinové video, které bylo 23.7. přenášené živě, je možno zhlédnout zde

Právě to, jaké vlastně přesně zásahy v posledních 400 letech byly, a hlavně, jaké měly důsledky a vliv na současný stav plátna, je předmětem výzkumu. Zdá se například, že nažehlování obrazu na nové plátno s pomocí vosku a pryskyřice (tato technologie byla novým objevem ve 2. polovině 19. století), učiněné několikrát, naposledy v roce 1975, mohlo způsobit výrazné ztmavnutí plátna. Dřívější nažehlování a manipulace s ním pak byly nejspíše příčinou poškození malby samotné.

Ve dvacátém století bylo monumentální plátno terčem několika vandalských útoků: poškrábání nožem v roce 1911, velmi ničivého útoku stejným nástrojem v roce 1975, kdy pachatel kus obrazu úplně vyřízl. Tato událost iniciovala v témže roce poslední velké restaurování Noční hlídky. V roce 1990 její levou část pak údajný milovník umění postříkal kyselinou sírovou.

Ke změnám v obraze však nedochází jen vnějšími okolnostmi. V použitých materiálech nadále probíhají přirozené chemické procesy, které mají vliv na ztrátu barvy pigmentů, na postupný pokles kontrastů v tmavých částech obrazu a naopak zvyšování kontrastu mezi tmavými a světlými místy malby. 

Návštěvníci muzea sledují restaurátory při práci

Restaurátoři chtějí také zkontrolovat, zda opravy z roku 1975 jsou v dobré kondici či bude nutné do nich opět zasáhnout. Současný výzkum také zjistí, zda kyselina sírová před třiceti lety poškodila pouze lak nebo zároveň i barevnou vrstvu. Po prvotním průzkumu a jeho vyhodnocení započne samotná fáze restaurování obrazu.

Na webových stránkách Rijksmusea je k dispozici aplikace, jejíž pomocí je možno obraz téměř dokonale poznat: dozvědět se o jeho vzniku a historii, o postavách na něm vyobrazených, o kompozici, předchozích restaurováních i jeho tajemstvích. Do aplikace je možno vstoupit zde.

zdroj: Rijksmuseum