Velcí hráči aukčního byznysu se nijak netají svou expanzivní politikou, která je motivovaná hledáním a prosazením se na dalších nových trzích. Po asijském azimutu, primárně hongkongském, svůj kompas přenastavili na arabský poloostrov. Segment luxusního zboží prosperuje v petrodolarových zemích již stabilně, v posledních sezónách se připojila i kategorie výtvarného umění.

Pohled na Rijád, hlavní město Saudské Arábie.

Po Kataru a Dubaji se své vůbec první aukce umění a dalších artefaktů dočkala i Saudská Arábie, jejíž vládcové nacházejí společnou řeč se „západními“ vlivy stále častěji. Společnost Sotheby’s předběhla své konkurenty z Christie’s a v kulisách historického královského sídla Dirijah, památky Unesco na okraji Rijádu, uspořádala celosvětovou aukci. Podle vlastních slov cílila jak na zkušené sběratele, tak na nováčky a experimentátory. Tomu odpovídala i struktura předkládaných položek, od moderny přes současné umění po místní fotbalovou ronaldománii, stejně jako možnost platit v amerických dolarech a kryptoměnách. Katalogové sumy počítaly s milionem dolarů za největší lákadla typu obraz Reného Magritta, plátno Banksyho, plastika od Fernanda Botera nebo generativní AI dílo od turecko-amerického pionýra v tomto postupu Refika Anadola.

René Magritte: L'État de veille, 1958,
kvaš na papíře, 19 x 25 cm,
Sotheby’s Rijád 8. 2. 2025
konečná cena: 1 200 000 USD

Expertní předpoklady vyšly nakonec jen u některých prodejů. V čele s vítězem aukce, líbezným kvašem L’Etat de veille (Stav bdělosti) od belgického surrealisty Reného Magritta. Globálně srozumitelná hříčka viděného a imaginativního se prodala za 1,2 milionu dolarů, což přibližně odpovídalo jen o dva měsíce starší ceně necelých 1,1 milionu eur z on-line nabídky u pařížských Sotheby’s. Výběr pro Rijád zkrátka sledoval ty nejsilnější trendy.

Banksy: Subject to Availability, 2011,
olej a sprej na plátně, 50 x 91 cm,
Sotheby’s Rijád 8. 2. 2025
konečná cena: 1 200 000 USD

Evropskou estetiku či přesněji poetiku nesla i druhá nejdražší položka únorové aukce, Banksyho malba Subject to Availability (1,2 milionu dolarů). Naopak univerzálním jazykem 21. století hovořila variabilní instalace Machine Hallucinations, zhmotňující digitální data z různých vesmírných pozorovatelen typu Mezinárodní vesmírné stanice (ISS) či Hubbleova dalekohledu. Autorem virtuálního artefaktu z roku 2021 je i v tuzemsku známý specialista na umělecké a strojové vnímání Refik Anadol. V sobotu uspěla vygenerovaná krajina z Marsu za 900 tisíc dolarů.

Refik Anadol: Machine Hallucinations: Mars, 2021,
AI generativní vizualizace (screen-shot)
Sotheby’s Rijád 8. 2. 2025
konečná cena: 900 000 USD

V rámci „domácí“ kategorie se prosadil dnes již klasik moderní školy Středního východu, syrský malíř Louaj Kajjali, se vzpomínkou na těžký život (nejen) v polovině 60. let (obraz s anglickým titulem Then What?? za 900 tisíc dolarů) nebo aktuálně nejpoptávanější saudský umělec Mohammad Al-Saleem s abstrakcí za 660 tisíc dolarů. Oba světy, západní i arabský, na aukci příznačně spojila sportovní ikona posledních let, portugalský fotbalista, rijádský rezident a momentálně hráč klubu Al-Nassr, Cristiano Ronaldo. Sháňka byla především po jeho dresech s charakteristickou sedmičkou z loňského Eura (za více než 36 tisíc dolarů). Ještě dostupnější byla v rámci segmentu memorabilií například levá kopačka francouzského útočníka Kyliana Mbappého (přes 5 tisíc dolarů).

Aukční síň Sotheby’s pojmenovala svou saudskoarabskou premiéru jako další krok ke zintenzivňování spolupráce mezi evropskými či americkými institucemi a překotně se rozvíjejícím královstvím. V soukromé či byznysové rovině se finanční a know-how vlny intenzivně přelévají již několik let, teď přišla podle odborníků řada i na kulturu.

Korunní princ a faktický vládce země Muhammad bin Salmán Al Saúd si loni potřásal rukou s britským premiérem nad výměnou investičního a lidského potenciálu v oblasti památkové péče. Ve Francii se již vyčíslil i konkrétní peněžní dar, který Saudská Arábie velkoryse věnuje na opravu muzejního komplexu Centre Pompidou v Paříži. Avizovaných 50 milionů eur je nicméně jen odleskem z původně slibovaných stamilionových investic, jimiž šejkové okouzlili tehdejší francouzskou vládu (deklarace z roku 2018).

Leonardo da Vinci: Salvator Mundi, kolem 1500,
olej na dřevě, 65,7 x 45,7 cm,
Christie's New York 20. 11. 2017
konečná cena: 450 312 500 USD

Osvědčeným pařížským vývozním artiklem je naopak licenční značka Louvru, kterou si za prozatím nezveřejněnou sumu plánuje pořídit právě saudský korunní princ s cílem otevřít franšízu v Rijádu. Perlou expozice by měla být jeho legendární akvizice Salvatora Mundi (Krista Spasitele) od (možná) Leonarda da Vinciho, jejíž astronomická cena, 450 milionů dolarů, rozčeřila aukční hladiny již před osmi lety. Zkušenosti ohledně plusů a mínusů těchto smělých vizí může Rijád čerpat u sousedů v Abú Dhabí, kteří za třicetiletý kontrakt s Louvrem (2007-2037) teoreticky vydají kolem 974 milionů eur.

Muzejní komplex Louvre - Abú Dhabí. Novostavba od francouzského architekta Jeana Nouvela byla otevřena v roce 2017. Zdroj: © Department of Culture and Tourism – Abu Dhabi

Z toho jen 400 milionů eur připadá na licenční užití slavného muzejního jména. Zda se ambiciózní galerijní projekt stihne v rámci propagované celostátní kampaně Vision 2030, zaměřené na oživení Saudské Arábie, či se potká s globálním fotbalovým svátkem, mistrovstvím světa v roce 2034 tamtéž, je zatím nejasné. V mezičase bude možné otevřít diskuzi nad tím, zda se takového monstrózní akce nepodílejí na kritizované praxi tzv. artwashingu nebo culture washingu, který by mohl rozostřovat starší politicko-ekonomické kauzy typu vraždy saudskoarabského opozičního novináře Džamála Chášukdžího v roce 2018.