Taháky podzimních aukcí: Schikaneder, Švabinský i Chagall
25. září 2023
Text Koucká Tereza | Foto aukční síně | Datum 28.08.2023
Poválečné umění se v letošním prvním pololetí, podobně jako v loňském roce, prodávalo velmi dobře. V průměru sběratelé u poválečných autorů, do nichž zařazujeme umělce narozené mezi lety 1910 a 1960 včetně a jejich práce vzniklé po roce 1945, navýšili svými příhozy v prvním půlroce vyvolávací ceny v průměru o 74 procent. Za celý trh se startovací ceny zvedly v průměru jen o 47 procent.
Celkem zájemci v letošním prvním pololetí za poválečné umění v sálových aukcích nechali více než 230,5 milionu korun. To je nejvíce za poslední roky. Ve srovnání s loňským prvním půlrokem jde o nárůst o 18 milionů korun. Letošní výsledky dokonce překonaly i prvních šest měsíců roku 2019, kdy čtvrtinu z celkového obratu 228,8 milionu korun obstaral prodej jediného obrazu, Akce I - Vajíčko Mikuláše Medka z poloviny 50. let.
Průměrná cena vydaná za jedno dílo poválečného umění byla ve srovnání s minulými pololetními výsledky rovněž nejvyšší. Zatímco v prvním pololetí roku 2019 se, zejména díky Medkovu obrazu s cenou 57 milionů korun, pohybovala téměř na 140 tisících korunách, letos se průměr vyšplhal na 161 tisíc korun (nejdražší dílo 20,2 milionu korun).
Pro koupi deseti nejdražších děl poválečného umění prvního pololetí letošního roku by případný zájemce potřeboval více než 84,5 milionu korun. To je číslo srovnatelné s loňskými celoročními výsledky (87 milionů za 10 nejdražších děl), které byly v rámci poválečného segmentu zcela rekordní (analýzu loňského roku čtěte zde). O nových zásadních aukčních maximech Karla Černého a Zdeňka Sýkory jsme psali již v jiných článcích (čtěte zde a zde).
Z TOP 10 dosáhla letos na nový rekord výrazná československá sochařka Mária Bartuszová (1936-1996), nejprve v březnu, když její bezejmenná plastika poprvé překročila hranici milionu korun (Bez názvu, 1,63 milionu korun, 10. pozice), podruhé výrazně zabodovala v květnu, kdy dražitelé navýšili cenu jejího Reliefu z poloviny 80. let z 360 tisíc na 4,92 milionu korun (sedmé místo v TOP 10).
Díla této umělkyně jsou na trhu téměř nedostupná, k výskytu a výrazným prodejům jejích prací s největší pravděpodobností přispěla souborná sochařčina výstava pořádaná od loňského podzimu až do tohoto června v Tate Modern v Londýně. Její realizace byly loni k vidění taktéž na benátském bienále. Plastiku mezi nejdražšími díly reprezentuje ještě autorský tandem uměleckých sklářů Jaroslava Brychtová a Stanislav Libenský, jejichž objekt Pták z poloviny 90. let byl v březnu u Adolf Loos Apartment and Gallery vydražen ve výrazném autorském maximu (osmé místo).
Tím ale výčet autorských rekordů v první desítce nekončí. Zaznamenal ho v červnu v zahradní aukci Arthouse Hejtmánek také Jiří John. Jeho malba z roku 1969 s názvem Přezimování pocházela ze sbírky nedávno zesnulého historika a teoretika výtvarného umění Jiřího Šetlíka (1929–2023), který byl bratrancem Johnovy manželky Adrieny Šimotové a nashromáždil řadu prací neoficiálního proudu progresivního československého umění 60. let. Olej symbolizující neustálý koloběh života vystoupal z 1,08 až na 3,72 milionu korun, což je více než dvojnásobek doposud nejdražší autorovy malby Oblázek z roku 1970.
Tradičními hosty v první desítce jsou Mikuláš Medek a Theodor Pištěk. Medek je zastoupen dvěma důležitými informelními plátny z počátku 60. let (třetí a pátá pozice), Pištěk několik let starým obrazem inspirovaným Hawkingovou teorií černých děl (šesté místo). Všechna tři díla pocházejí z květnové aukce Galerie Kodl. Medkova malba 3 604 cm² šramotu 536 cm² ticha zde vystoupala na dvojnásobek minimálního podání, 9,6 milionu korun, Pištěkova Rozmluva s Hawkingem B2 se stala umělcovou třetí nejdražší prací zakoupenou v aukci (6,2 milionu korun).
Těsně za první desítkou skončil Olbram Zoubek s plastikou Kazi následovaný Milanem Grygarem a Janem Kubíčkem. Kubíček dokonce v červnu u 1. Art Consulting zaznamenal nové aukční maximum. Dalšími aukčními rekordy se letos mohou pochlubit také Karel Souček nebo Jiří Načeradský, za jejichž díla sběratelé poprvé zaplatili více než milion korun. Dařilo se také autorům jako Ota Janeček, Stanislav Kolíbal, Kamil Lhoták a Josef Liesler.
Žebříček nejžádanějších autorů podle celkového obratu za vydražená díla vede Karel Černý (29,3 milionu za 5 děl) před Zdeňkem Sýkorou (24,4 milionu korun za 13 děl) a Mikulášem Medkem (16,4 milionu za 3 díla). Velmi často jsou na aukcích k vidění také práce Oty Janečka, který by s 38 položkami za 8,6 milionu skončil na čtvrtém místě. Za ním by následoval Theodor Pištěk (7,2 milionu, 3 díla) a Josef Liesler (7,1 milionu za 20 děl).
Nejprodávanějším umělcem co do počtu položek se nejen v rámci kategorie poválečného umění, ale též celkově (jako v loňském pololetí i za celý rok loňský rok) stal Jiří Načeradský. Prodalo se od něj celkem 54 děl za 4 miliony korun.
Výhled před podzimní aukční sezónou
Jarním aukcím vládli Toyen, Karel Černý a Zdeněk Sýkora. Podzimní nabídka bude rovněž bohatá, slibují majitelé aukčních síní. Dražit se budou díla galerijních hodnot, která se na trhu dlouho neobjevila.
25. září 2023Výhled trhu s uměním před podzimní aukční sezónou
Majitelé českých aukčních síní se shodují, že růst trhu s uměním letos lehce přibrzdil, nicméně očekávají dobrou podzimní sezónu. Situaci jim komplikuje stále složitější hledání špičkových děl, která mohou v aukcích atakovat autorské i absolutní reko...
21. září 2023TOP 10 českých autorek na sálových aukcích
Pokud pomineme Toyen, která na aukcích hraje vlastní ligu, je královnou českých umělkyň jak podle cen, tak objemu prodeje Adriena Šimotová. Ve srovnání se světem ovšem počet i ceny děl žen-umělkyň na tuzemských aukcích paběrkují. Na celkových obratec...
14. září 202321. září 2023
14. září 2023
29. září 2023
14. září 2023
2. srpna 2023
17. července 2023
24. března 2023