Na čtvrtek 18. května připravili experti ze Sotheby´s výběr z aktuálních trendů současného umění, který se bude dražit od 18. hodiny. Následně, o hodinu později, přijde na řadu přehlídka dvaatřiceti položek od slavných autorů a autorek druhé poloviny 20. století.

Jen čtyři osobnosti jsou zastoupeny více ukázkami své tvorby a z nich je jediná žena, americká sochařka francouzského původu Louise Bourgeoisová (1911-2010). Přibližně uprostřed pomyslného žebříčku odhadních částek se nachází její na bílo natřená bronzová stéla Listening One (Naslouchající, 2 až 3 miliony dolarů bez poplatků), navržená již koncem 40. let a odlitá v roce 1982. 

Naopak na špici celé aukční nabídky posunuli dražebníci její druhou realizaci, více než třímetrovou verzi ikonické plastiky Spider (Pavoučice), s předpokládanou cenou mezi 30 a 40 miliony dolarů (orientačně 660 milionů až 880 milionů korun bez poplatků). Bronzovou sochu na své osudové téma nechala tehdy pětaosmdesátiletá Louise Bourgeoisová odlít přímo pro vlastní expozici v rámci Bienále v São Paulu v roce 1996, pro něž mimo jiné navrhla i oficiální logo. Po výstavě ji koupil brazilský bankéř a sběratel Olavo Setubal a ve správě firemní nadace Fundação Itaú pak po léta putovala jako dlouhodobá zápůjčka po různých muzeích a galerijních institucích.

Louise Bourgeoisová: Pavoučice, 1997,
bronz 2/6, 326,3 x 756,9 x 706,1 cm,
konečná cena: 32 055 000 USD (vč. poplatků)
Christie´s New York 15. 5. 2019

Aukční úspěch již na spodní hranici katalogového odhadu by znamenal absolutní autorský rekord, neboť nejvyšší kladívkovou cenu drží jiná varianta Pavoučice, přiklepnutá za 28 milionů dolarů u newyorských Christie´s přesně před čtyřmi lety. Tehdy šlo jen o mírný nárůst v mezích předaukčního odhadu 25 až 35 milionů dolarů. Situace se nicméně od té doby změnila a světové maximum v kategorii sochařek je opravdu na dosah.

Aukční strategii kromě špičkové kvality konkrétního díla s číslem 1/6, proslulosti samotné autorky a zajímavé provenienci jistě ovlivnila i zpráva z loňského června, kdy prestižní soukromá galerie Hauser & Wirth oznámila v rámci své účasti na veletrhu Art Basel prodej ocelové varianty Pavoučice (1996) za 40 milionů dolarů. Lze předpokládat, že privátní nákup nezveřejněným soukromým sběratelem byl domluven již předem a anoncovaná částka již zahrnovala poplatky a jiné finanční náklady, nicméně i tak by šlo o doposud nevídané ocenění jakéhokoli díla umělkyně-sochařky.

Louise Bourgeoisová: Pavoučice, 1996, ocel.
Galerie Hauser & Wirth oznámila privátní prodej díla na veletrhu Art Basel 2022 za 40 milionů dolarů. 
©THE EASTON FOUNDATION/VAGA AT ARS, NY

I přes neoddiskutovatelné postavení v dějinách plastického umění a dosavadní aukční rekordy Louise Bourgeoisová stále výrazně zaostává za nejdražšími prodeji mužských kolegů. Všechny částky v sochařské TOP 3 se pohybují přes sto milionů dolarů a patří jedinému autorovi, Albertu Giacomettimu.

Pro dnešního diváka je synonymem tvorby Louise Bourgeoisové právě pavoučí bytost, v měřítku drobná, střední nebo i monumentální kovová plastika „arachnoida“ s malým tělem a gigantickýma nohama. V anglickém prostředí titulují sochu neutrálně jako Spider, ale čeština, obdobně jako například francouzština, si může dovolit poukázat na klíčovou hodnotu sochařčina uměleckého výrazu posledních dekád a nazývat ji ve shodě s autorčinou interpretací jako Pavoučici. Bourgeiosová do všech pavoučích samic projektovala své vzpomínky na matku Joséphine, která zemřela na španělskou chřipku, když bylo Louise jednadvacet let.

K tomuto dnes již kanonickému vizuálnímu emblému moderního umění však vedla téměř osmdesátiletá tvůrčí cesta. Budoucí světoznámá sochařka se narodila na Štědrý den v roce 1911 v Paříži. Většinu dětství měla spojenu se zážitky z rodinné firmy, zabývající se restaurováním historických tapiserií a textilií. Otec se staral především o obchod a prodejní galerii ve čtvrti Saint Germain, matka vynikala tkalcovským uměním a vyšíváním. Louise na ní obdivovala jak rukodělnou dovednost, tak přeneseně schopnost opřádat své nejbližší do ochranné sítě, která pokud se někde protrhne a hrozilo by nebezpečí zvenčí, opět ji rychle a pevně zašije.

Smrt matky Joséphine v roce 1932 její dceru osudově poznamenala. Třebaže zrovna získala na Sorbonně titul za studium matematiky, přihlásila se na výtvarnou Akademii, kde ji jeden z pedagogů, malíř Fernand Léger, nasměroval k sochařství. Krátce na to se provdala za amerického historika umění Roberta Goldwatera a usadila se s ním na Manhattanu.

Portrét Louise Bourgeoisové s jedním z jejích pavouků, 90. léta 20. století. © Rijksmuseum, Amsterdam

„Pavoučí formulí“ se poprvé zabývala na malé uhlové kresbě už v roce 1947, těžištěm tématu se nicméně stala až 90. a nultá léta. Tehdy bylo Bourgeoisové již přes osmdesát let, měla za sebou přelomovou retrospektivu v Muzeu moderního umění (MoMA) – mimochodem vůbec první výstavu věnovanou ženě-sochařce v historii této prestižní instituce (1982). Svou přesvědčivou tvorbou mimo oficiální -ismy amerického poválečného umění se již bezpečně etablovala mezi významné autory a autorky.

Do všeobecného povědomí ji však katapultovaly až Pavoučice, jimž se v kresbě, grafice a plastice všech měřítek věnovala až do konce života. Osmero bronzových či ocelových nohou s hlavohrudí, často ochraňující ve svých útrobách kamenná vejce, nechávala sochařka odlévat v limitovaných sériích, obvykle do šesti kusů, a do svého depozitáře ukládala vždy jednu autorskou verzi (tzv. AP, artist's proof).  

Louise Bourgeoisová: Maminka, 1999,
ocel a mramor, 927 x 891 x 1023 cm (přibližně)
Tate Modern London (foto z roku 2017)

Bourgeoisová vytvořila asi 42 velkoformátových až gigantických Pavoučic, z nichž více než třetina je nyní ve veřejných sbírkách po celém světě v Evropě, Americe i Asii. Asi nejslavnější realizací se stala monumentální socha s příznačným názvem Maman (francouzsky Maminka) z roku 1999, kterou autorka původně připravila pro svou instalaci při prvním otevření známé galerie Tate Modern v Londýně v roce 2000. Od té doby zdobí její téměř jedenáctimetrová aluze na mateřskou sílu a vyrovnanost různé venkovní expozice (z originálu pořízeno šest bronzových odlitků).  

Louise Bourgeoisová: Pavoučice IV, 1996,
bronz 2/6, 203,2 x 180,3 x 53,3 cm,
konečná cena: 16 467 565 USD (vč. poplatků)
Sotheby´s Hong Kong 27. 4. 2022
konečná cena: 14 679 200 USD (vč. poplatků)
Sotheby´s New York 16. 11. 2017

Na veřejném uměleckém trhu se i z kapacitních důvodů obchodují především menší díla, v posledních dvou dekádách se nabízela přibližně dvaadvacetkrát. Za rekordní úspěch z před čtyř let se na druhé místo zařadila Pavoučice s prodejní částkou přes 28 milionů dolarů (Christie´s NY 2015). Na třetí příčce aktuálně figuruje Pavoučice IV., které se podařilo navýšit svou hodnotu za pět let o téměř dva miliony dolarů. U Sotheby´s v roce 2017 za něj nový majitel vydal 14,8 milionu dolarů, vloni na jaře už musel zájemce zaplatit skoro 16,5 milionu. Další dvě Pavoučice z autorčina TOP 10 dosáhly na částky přes 10 milionů dolarů, „nejlevnější“ plastika s pavoučí ikonografií se vydražila před jedenácti lety za více než 566 tisíc dolarů (Christie´s NY).

V českém prostředí se dílo Louise Bourgeoisové s jednou z prvních velkých pavoučic představilo v roce 1995 na výstavě Sídlo paměti v Galerii Rudolfinum.