Starší tzv. západní umění od raného středověku po první polovinu 19. století se obvykle obchoduje po celý rok. Mezi vrcholy druhotného trhu se počítají Classic nebo Masters Weeks v New Yorku na přelomu ledna a února, následuje počátek léta v Londýně a finišuje se první prosincový týden opět v historických centrálách nejmocnějších aukčních domů Christie’s a Sotheby’s.

Světoví dražebníci si své nejatraktivnější položky s mnohamilionovými ambicemi (v dolarech či librách) rozložili rovnoměrně, ale nejmovitější sběratelé a sběratelky pošetřili své výdaje především na červencové a prosincové akce. Z nich totiž pocházely hned tři největší úspěchy z malířského TOP 5 a také nejdražší grafika, a to nejen ta loňská. Tradiční tržiště hvězdných jmen italské renesance nebo holandského 17. století, americké zimní aukce, byly loni nabídkově chudší.

Solidní výsledek zaznamenala olejová skica Zvěstování Panně Marii od Petera Paula Rubense (4,8 milionu dolarů, Sotheby’s New York, 6. února), což jí však nestačilo ani na rozšířené pódium roku 2025. Zámořští pořadatelé, tentokrát ze společnosti Christie's, se nakonec mohli utěšit nejdražší akvizicí v médiu kresby, půlmilionovým lavírovaným perem od Jacopa Ligozziho.

Pohled do aukční síně Artcurial při dražbě obrazu David a Goliáš od Guida Reniho. Zdroj: Artcurial.

Kontinentální Evropu v segmentu starých mistrů reprezentuje nejčastěji Paříž. Naposledy se o síle a vytříbeném vkusu francouzských galeristů psalo v souvislosti s exkluzivní Ošatkou s lesními jahodami od Jeana-Baptista Chardina před třemi lety, kdy ji uměnímilovní patrioti spolu s dalšími dárci vynesli až k téměř 25 milionům eur. Tak vysoko se před dvěma měsíci žádný kupující neodvážil, nicméně i tak se v aukční síni Artcurial tleskalo přibližně poloviční, přesto rekordní částce za velkoformátovou verzi Davida od Guida Reniho.

TOP 5 nejdražších obrazů starých mistrů na zahraničních aukcích za rok 2025 (v příslušné měně vč. provize):

1/ Il Canaletto: Benátky, návrat dóžecí lodi Bucintoro při slavnosti Nanebevstoupení Páně (kolem 1732)

Giovanni Antonio Canal, Il Canaletto: Benátky, návrat dóžecí lodi Bucintoro při slavnosti Nanebevstoupení Páně, kolem 1732,
olej na plátně, 89 x 138,1 cm,
Christie’s London 1. 7. 2025
konečná cena: 31 935 000 GBP

Již katalogový odhad prodejní ceny kolem 20 milionů liber by téměř půldruhého metru dlouhé malbě stačil na loňské maximum. Publikum však o známou a dobře zdokumentovanou položku bojovalo o desítku příhozů déle, až na 27,5 milionu liber. Po započtení provize se cena dotkla dvaatřicetimilionových sfér. Jednoznačný autorský rekord pro italského mistra benátských vedut Giovanniho Antonia Canala, zvaného Canaletto, a suma, jakou evropský trh se starými mistry dlouho neviděl. K působivosti obrazu s názvem Venice, the Return of the Bucintoro on Ascension Day jistě přispěla také prestižní provenience díla, neboť pocházelo ze sbírky historicky prvního britského premiéra z první poloviny 18. století, Roberta Walpola, a dlouhá léta zdobilo ministerský úřad v Downing Street 10. Canalettův dosavadní největší prodejní úspěch z roku 2005, původně pandánové plátno z téže kolekce, byl překonán o bezmála patnáct milionů liber. Červencová aukce evropských klasiků vynesla londýnským Christie’s v součtu přes 55 milionů liber.

2/ Guido Reni: David a Goliáš (1605–06)

Guido Reni: David a Goliáš, 1605-06,olej na plátně, 227 x 145,5 cm,Artcurial Paris a Millon Paris 25. 11. 2025konečná cena: 12 386 600 EUR

Slavný starozákonní motiv mladého pasáčka Davida, vítěze nad filištínským obrem Goliášem, zpracoval raně barokní italský malíř Guido Reni mnohokrát. A několikrát také v reprezentativním, více než dvoumetrovém formátu. Asi nejznámější kus o rozměrech přibližně 2,48 x 1,45 metru opatruje ve své expozici pařížský Louvre. Koncem loňského listopadu byla na aukci společnosti Artcurial k mání jedna z mála soukromě držených variant, téměř totožná malba David a Goliáš. Odhadní prodejní cena mezi dvěma až čtyřmi miliony eur orientačně odpovídala autorovým tehdy platným dražebním maximům, byť již velmi letitým. Pořadatelé opatřili položku detailní vlastnickou historií, v níž nechyběl nejpravděpodobnější objednatel obrazu a Reniho patron, estenský vévode Francesko I., nebo habsburský vojevůdce princ Evžen Savojský. Posledních 175 let patřil David a Golíáš francouzskému šlechtickému rodu Dupont de l'Etang. Toto exkluzivní plátno šlo před publikum již v režimu kulturní památky, tedy s omezenými možnostmi vývozu do zahraničí, zato s nejnovějšími umělecko-historickými analýzami k Reniho ateliérové praxi a tvorbě autorských verzí či replik (objevné výstavy z let 2022–24). Právě revize pohledu na tzv. originalitu a autenticitu staromistrovských děl, tedy hodnotu, kterou v době raného novověku zákazníci vnímali jinak než diváci 21. století, mohla přispět k nečekanému cenovému nárůstu. Konečných bezmála 12,4 milionu eur katapultovalo nové Reniho maximum na pětinásobek dosavadního rekordu a z téměř 60 procent zastalo vynikající úspěch celé listopadové aukce společnosti Artcurial. 

3/ Rembrandt van Rijn: Svatý Jan na Patmu (kolem 1660)

Rembrandt van Rijn: Svatý Jan na Patmu, kolem 1660,olej na plátně, 81 x 63 cm,Sotheby's London 3. 12. 2025konečná cena: 6 750 000 GBP

Zajímavými atribučními a ikonografickými peripetiemi si prošla nejdražší položka z prosincové přehlídky u londýnských Sotheby's. Působivá polopostava mladého muže bez signatury a datace nesla nejstarší dohledatelný zápis z roku 1760, kdy byla v rámci pozůstalostního rozprodeje označena „za Rembrandta“ a naceněna na 84 florinů. O sto padesát let a minimálně pět majitelů později už byla připsána Rembrandtovu žákovi a jinak také významnému holandskému malíři Carlu Fabritiovi a ohodnocena na 160 dolarů (1904, New York). Poslední vlastníci, maďarsko-německý rod Zichy-Thyssen, obraz vedli již opět jako mistrovu pozdní práci. Nejasnosti panovaly také ohledně námětu. Starší popisy v něm viděly podobiznu Rembrandtova syna Tita, recentnější výzkumy se shodly na světeckém motivu svatého Jana jako autora biblické Apokalypsy, která se mu zjevila na řeckém ostrově Patmos. Konečných šest a tři čtvrtě milionu liber se podrželo spíše spodní hranice katalogového odhadu a na celkovém obratu staromistrovské aukce se podílel více než pětinou. Podle odborných médií se na akvizici Svatého Jana na Patmu složila trojice specialistů na trh s Holanďany. Galeristé naznačili, že zájem o odkup by momentálně měli dva soukromí sběratelé a jedno muzeum.

4/ Mistr Sherbornského oltáře: Triptych s pěti Kristovými zázraky (kolem 1480–90)

Mistr Sherbornského oltáře: Triptych s pěti Kristovými zázraky, kolem 1480–90,olej a zlacení na dřevě, střední křídlo 99,1 x 127 cm, křídla 99,1 x 58,4 cm,Sotheby's London 3. 12. 2025konečná cena: 5 664 000 GBP

Nečekaného prodejního úspěchu se dočkalo také donedávna pozapomenuté dílo z jihoanglického hrabství Dorset. O kvalitním vrcholně gotickém křídlovém oltáři v kapli místního chudobince věděl až do návštěvy expertů ze Sotheby's málokdo. Městečko Sherborne se sice již od první poloviny 15. století pyšní nepřehlédnutelnou budovou svatojanské útulny pro chudé a přestárlé, ale kdysi skvostné vybavení interiérů vzalo kvůli pohnutým církevním dějinám britských ostrovů za své. Jako zázrakem přežil metr a půl dlouhý zavírací oltář osudovou reformaci a následné obrazoborecké bouře. Prozíraví členové sherbornského bratrstva přetřeli křídla iluzivním táflováním a umělecké dílo zapravili jako falešný dřevěný obklad do jedné z místností. Oltář s pěti Kristovými zázraky se dočkal rehabilitace počátkem 19. století, kdy byla přemalba sejmuta a dílo vráceno zpět do kaple. Vystaven byl za svou více než pětisetletou existenci jen dvakrát, v roce 1923 a 2004, vždy s neupřesněnou atribucí. Současné vedení farnosti si nicméně bylo exkluzivity svého historického dědictví vědomo a požádalo tak specialisty z aukční síně, aby se vyjádřili k uvažovanému prodeji. Ti se pro dosud anonymního autora okamžitě nadchli a shernbornským poskytovatelům sociální pomoci a charitativní péče vyrazili dech odhadem kolem tří milionů liber. V prosincovém aukčním finále nakonec nezůstalo jen u predikcí. Došlo na prodejní zázrak, neboť cena vystoupala ještě o dva miliony liber výše a kupujícím nebyl žádný soukromník nebo petrolejový princ, ale křesťanská dobročinná nadace, která přislíbila nechat oltář veřejně přístupný ve své původní lokaci. Podrobné bádání určilo jako potenciálního autora oltáře některého z bruselských následovníků nejslavnějšího Rogiera van der Weydena a jako přímého objednatele některého z anglických donátorů sherbornského chudobince.

5/ Gerrit Dou: Flétnista (kolem 1632–35)

Gerrit Dou: Flétnista, kolem 1632-35,oej na dřevě, 35.7 x 29.2 cm,Christie’s London 2. 12. 2025konečná cena: 3 832 000 GBP 

Jedničkou prosincové aukce u Christie’s byla menší deska od holandského žánristy a portrétisty Gerrita Dou. Jeho signovaná práce z počátku 30. let 17. století, kdy bylo malíři čerstvých dvacet let a právě vyšel z Rembrandtova školení, se mohla pochlubit téměř dvousetletou historií v prestižních britských sbírkách. Do londýnské dražby ji postoupili dědicové posledního majitele a s pořadateli se shodli na odhadu kolem 2,5 milionu liber. Předpoklady jim vyšly ještě o něco lépe a Flétnista se vyšplhal až na více než 3,8 milionu liber. Tato částka znamenala pro žánrovou hříčku s ikonografií mementa mori celkově pátou pozici v autorově aukčním curriculu. K navýšení ceny podle expertů přispěly zatím nesmělé, ale stále častější exkurzy sběratelů a sběratelek současného umění do tradičnějšího segmentu dražebního byznysu. Na starých mistrech preferují jak estetickou kvalitu a technickou virtuozitu, tak možnost objevit pro sebe některé z méně drahých jmen sedmnáctého až počátku devatenáctého století. Podle poaukčních zpráv soutěžili o Flétnistu Gerrita Dou hned čtyři zájemci z řad klientů poválečných a ještě mladších kategorií.

Nejdražší tisk na zahraničních aukcích za rok 2025:

Rembrandt van Rijn: Podobizna Arnouta Tholinxe (kolem 1656)

Rembrandt van Rijn: Podobizna Arnouta Tholinxe, kolem .1656,mědirytina a suchá jehla, 19,8 x 14,8 cm,Christie's London 3. 12. 2025konečná cena: 3 100 000 GBP

Nejatraktivnější výběr v médiu grafiky se jako obvykle v uplynulých sezónách odehrával v rámci rozprodeje špičkové a početné sbírky švýcarského podnikatele s vášní pro umění Samuela Josefowitze. Jeho obrazová kolekce, soustředěná kolem francouzského postimpresionismu, se úspěšně dražila v roce 2023, přehlídka jeho především rembrandtovského souboru pokračuje dále třetím kolem. Začátkem prosince se u londýnských Christie’s představilo 101 položek, které utržily 8,6 milionu liber. Více než třetina této úctyhodné sumy připadla na raritní grafický list s Podobiznou Arnouta Tholinxe, inspektora lékařských fakult v Amsterodamu a Rembrandtova přítele. Exkluzivní kvalita rytiny a výjimečná (ne)dostupnost tisku zaujaly sběratele Josefowitze v roce 1999. Jednalo se totiž o jeden ze čtyř známých exemplářů z I. stavu (ze dvou), neboť privátní zakázku pořídil Rembrandt ve velmi omezené sérii, kterou pak kompletně včetně mědirytecké matrice odevzdal svému amsterodamskému chlebodárci Arnoultu Tholinxovi. Tisková deska se záhy ztratila, zničila či přepracovala, takže počet postarších sedících mužů s vědeckými atributy se již nikdy více nerozmnožil. Konečná částka přes 3 miliony liber se vyrovnala horní hranici katalogového odhadu, čímž padl historický rekord pro jakoukoli staromistrovskou grafiku. Do 3. prosince 2025 se z téhož titulu těšila jiná položka z Josefowitzova fondu, Rembrandtovo Ecce Homo za bezmála 2,7 milionu liber (Christie's  London, 2018).

Nejdražší kresba na zahraničních aukcích za rok 2025:

Jacopo Ligozzi: Ženská hlava z profilu (kolem 1580–90)

Jacopo Ligozzi: Ženská hlava z profilu, kolem 1580-90,lavírovaná perokresba, 30 x 19 cm,Christie's  New York 4. 2. 2025konečná cena: 504 000 USD

Ohlédnutí za staromistrovskou sezónou v zámoří zastupuje loňská top kresba. Za více než půl milionu dolarů, bohatě nad katalogovými odhady, se prodal středně velký list od veronského umělce ve službách medicejských velkovévodů, Jacopa Ligozziho. Ten byl povolán k florentskému dvoru v roce 1577 a řadu let plnil rozličné úlohy malířské, návrhářské, scénografické, ilustrátorské nebo akvizičně-konzultační, jak to bylo u nejvlivnějších vládců zvykem. Jednou ze zakázek, patrně přímo od Franceska I. Medicejského, bylo vytvořit idealizované ženské profily, v nichž by rozehrál svou bujnou dekoratérskou fantazii. Ligozzi nakreslil perfektní linkou sedm hlav v dokonalé perspektivě. Tři díla jsou již dlouho dobu v muzejních či soukromých sbírkách, zbylé čtyři se v roce 1993 objevily na aukci u londýnských Phillips. Tehdy se vyvolávaly samostatně a každá našla jiného nového majitele. Vlastník té nejdražší z nich se rozhodl pro opětovný prodej loni v únoru na newyorské přehlídce starých mistrů. Ligozziho Ženská hlava ovládla kategorii kreseb za rok 2025.