Třicet let soudy hledaly majitele zapomenutého Picassa či van Gogha
2. června 2023
Text Skřivánek Jan | Datum 12.06.2013
Společnost Prague Auctions na své nedělení aukci nabídla pestrobarevnou expresivní kompozici, která podle aukční síně má být unikátním dílem Zdeňka Sýkory z roku 1962. Podle Lenky Sýkorové, malířovy manželky a dědičky autorských práv, však o Sýkorovo dílo nejde.
Na příkladu malby z počátku 60. let jsme tak svědky sporu, jaký jsme dosud znali jen z oblasti starého umění – co konstituuje autorské dílo a jaké znaky musí mít obraz, aby mohl být prohlášen za autentické umělcovo dílo.
Katalog obraz nazvaný Kompozice uvádí jako Sýkorovo dílo z roku 1962 a dodává: "Oproštěné abstrahující kompozice s jasným koloristickým přednesem dokládají jeho krajinářská východiska. Nabízený obraz, za příznivou vyvolávající cenu, je reprezentativní ukázkou tohoto světově proslulého autora." Popiska neuvádí, že by byl obraz signován, ale pouze, že je na zadní straně "značený".
Podle Lenky Sýkorové jde o obraz, který Zdeněk Sýkora nikdy nezamýšlel veřejně prezentovat, z nějž malbu částečně odstranil a který následně kdosi domaloval. Proto také není uveden v jinak pečlivě vedeném soupisu jeho díla. "Autor barvy z plátna dílem odstranil a samotný podklad – se zbytky barev – věnoval panu Jírovi s tím, že obdarovaný plátno použije pro svoji vlastní tvorbu," dodává advokát František Vyskočil, který jménem Lenky Sýkorové aukční síň vyzval, aby obraz z aukce stáhla, a ART+ na celou záležitost upozornil.
Podle Vyskočila obraz není "jedinečným výsledkem tvůrčí činnosti autora" a neměl by být tedy vydáván za Sýkorovo autorské dílo. Historička umění Magdalena Juříková, která na žádost Lenky Sýkorové k obrazu zpracovala posudek, upozorňuje, že obraz je pro Sýkorovu tvorbu z počátku 60. let zcela atypický. V narážce na výše citovaný popis z aukčního katalogu píše: "Předmětnému obrazu zcela chybí obojí – oproštěnost i jasný koloristický přednes, na kterém si Zdeněk Sýkora obzvláště zakládal. Ze srovnání s obrazy stejného období (…) dle mého názoru vyplývá, že se z mnoha důvodů nejedná o autentické dílo Zdeňka Sýkory."
Obraz podle Juříkové především postrádá snahu o sjednocení povrchu malby a uzavírání barevných útvarů do pevných hranic, které jsou pro Sýkorovu tvorbu z této doby charakteristické. "Celkový informelní ráz díla je v přímém rozporu s jeho tehdejším i pozdějším cítěním, které odmítá vlastní, nahodilou kreativitu samotné hmoty obrazu, a naopak sleduje už tehdy jeho jasnou organizaci," končí svůj posudek Juříková.
Aukční síň tuto argumentaci odmítá s tím, že posudek je podle ní zaujatý, a rozporuje i tvrzení o následné domalbě. "Žádný důkaz o zásahu 3. osoby do obrazu jste nám (…) nepředložil, toto Vaše tvrzení je nesprávné i proto, že vlastním zásahem by pan Václav Jíra obraz znehodnotil, čímž by si přivodil finanční újmu," odpověděl jednatel aukční síně Ondřej Sýkora (s malířem není v žádném příbuzenském vztahu) na výzvu advokáta Františka Vyskočila. Atribuci obrazu nicméně aukční síň deset dní před aukcí změnila na "Zdeněk Sýkora – PŘIPSÁNO".
Obraz byl nabízen za 450 tisíc korun (bez aukční provize), nakonec však zůstal nevydražen. Z děl, která prošla v minulých letech aukčním trhem, je možné za relevantní srovnávací materiál považovat například reprodukované obrazy Zahrada z roku 1960 nebo Kompozice z roku 1961. Zahrada se v říjnu 2006 se stal vůbec prvním Sýkorovým dílem prodaným v aukci za více než milion, Kompozice se o tři roky později prodala za necelých 860 tisíc korun.
Podle Lenky Sýkorové je chybné i vročení obrazu. "V roce 1962 už Zdeněk Sýkora dělal geometrické kompozice a také začal pracovat na první struktuře (Šedá struktura, 1962-3). Z toho důvodu také plátno klidně dal kamarádovi, protože věděl, že už ani zkažená plátna nebude moci přemalovávat (jak to dělal předtím z nedostatku materiálu), jelikož pro struktury bylo zapotřebí plátno hladké a větších rozměrů," vysvětluje Lenka Sýkorová. "Mě na tomto případu nejvíc pobuřuje fakt, že někdo vydává za dílo Zdeňka Sýkory, navíc reprezentativní, něco, co on sám za dílo nepovažoval," dodává.
Příběh sbírky Ambroise Vollarda a Ericha Šlomoviće II
V rámci veřejného obchodu s uměním je jedním z velmi důležitých faktorů původ uměleckého díla a jeho provenienční historie. Na trhu se stále objevují obrazy, kresby či tisky s "bílými místy" ve svém curriculu. V polovině května dražená čtyři díla ze...
2. června 2023Příběh sbírky Ambroise Vollarda a Ericha Šlomoviće I
Na květnové aukci evropského a amerického umění u newyorských Sotheby´s se objevila čtyři na první pohled nenápadná díla od francouzských malířů Gauguina, Renoira a Cézanna. Spojovala je provenienční historie, sahající až k proslulé sbírce francouzs...
31. května 2023V soukromém depozitáři umění nedaleko Prahy odpočívají sbírky za stovky milionů korun. Pobyla zde Muchova Slovanská epopej i rozměrný obraz od Andyho Warhola. Svá díla tady mají kromě institucí i soukromí sběratelé, kteří už doma na zdech nemají dost...
19. května 202331. května 2023
19. května 2023
5. ledna 2023
10. srpna 2022
7. června 2022
24. ledna 2019
17. dubna 2017
15. prosince 2016