Zdeněk Sýkora: Linie č. 94, 1992,
olej na plátně, 200 x 200 cm,
Sotheby's Londýn 25. 6. 2024
odhad: 400 000–600 000 GBP (bez provize a poplatků)

Linie č. 94 z roku 1992 se s rozměrem dvakrát dva metry řadí mezi největší formáty, které malíř používal. Patří do omezené skupiny zhruba dvou desítek liniových obrazů ze začátku 90. let, ve kterých se všechny linie pohybují jen horizontálně. Do stejné skupiny se řadí i Linie č. 90, které se v březnu 2023 prodaly na aukci 1. Art Consulting za 19,9 milionu korun. Londýnský obraz je však větší a jednotlivé linie jsou silnější. (Podívejte se na nejdražší obrazy Zdeňka Sýkory)

Obrazů z této skupiny v minulosti prošlo trhem více. Linie č. 91, které mají rovněž formát dva na dva metry, jejichž barevnost je však omezena jen na odstíny hnědé a šedé, se na podzim 2022 na aukci Christie's v Londýně prodaly za 17,6 milionu korun. O něco menší Linie č. 102 (150 x 150 cm) se před dvěma lety u Lempertz v Kolíně nad Rýnem prodaly za 15 milionů korun. Patřily sem ale i vůbec první milionové line, Linie č. 100, které českými aukcemi prošly již v roce 2006. Na aukci společnosti Art CZ se prodaly za tehdy senzačních 2,7 milionu korun.

Zdeněk Sýkora, Paul Sties Galerie, Frankfurt nad Mohanem, prosinec 1992 – leden 1993; pohled do expozice

Linie č. 94 měly výstavní premiéru v prosinci 1992 v Galerii Paula Stiese ve Frankfurtu nad Mohanem. V Česku byly k vidění o dva roky později v Severočeské galerii v Litoměřicích a v roce 1995 na Sýkorově retrospektivě v pražské Městské knihovně. V katalogu této výstavy je také obraz celostránkově reprodukován. V témže roce plátno přímo od malíře koupil jeho současný majitel, kterého aukční síň identifikuje jen jako „významnou soukromou sbírku, Evropa“. 

Obraz bude dražen v exkluzivní aukci vybraných děl impresionistů, moderny a poválečného umění v úterý 25. června. Nejdražším nabízeným dílem je triptych Portrait of the Artist as a Young Derelict od Jean-Michela Basquiata s odhadem 15 až 20 milionů liber. Součástí dražené kolekce jsou ale i práce Pabla Picassa, Alberta Giacomettiho, Gerharda Richtera, Cye Twomblyho či Georga Baselitze. 

Zdeněk Sýkora: Retrospektiva 1945–95, Galerie hlavního města Prahy, Městská knihovna v Praze 13. 4.–18. 6. 1995; pohled do expozice a dvoustránka z katalogu

Aukční katalog necílí jen na české publikum, ale snaží se Sýkoru vřadit do kontextu světového poválečného umění: „Ačkoliv Sýkorovy malby připomínají americkou abstrakci nebo op-art, ve skutečnosti vycházejí z přísné matematické racionality, která byla pro umělce jedinečná. (…) Dnes je Sýkorův věhlas v kontextu dějin umění poměrně omezený, jeho význam však nelze dostatečně ocenit. Svou prací s digitálními systémy posouval hranice malby a byl průkopníkem konceptuálního pojetí počítačového umění způsobem, který předznamenával práci Christophera Woola nebo Wada Guytona, jakož i mladších současných malířů, jako jsou Avery Singer a Emma Webster.“

Aukční síň od půlky května snížila provize účtované na straně kupujících. Do částky 5 milionů liber si účtuje fixní provizi ve výši 20 procent kladívkové ceny. V případě prodeje na horní hranici odhadu tato změna pro kupujícího znamená úsporu milion korun oproti předchozímu nastavení provizí.

Lenka a Zdeněk Sýkorovi, Louny, 1994

Sýkorův aukční rekord na mezinárodním trhu má hodnotu 26,8 milionu korun. Za tuto částku byly před třemi lety u Lempertz vydraženy Line č. 31 z roku 1985, taktéž malba formátu dva na dva metry. Dá se očekávat, že obraz nabízený v Londýně za touto částkou výrazně nezaostane. Co tratí na pozdější dataci a vyšším pořadovém čísle, to získává na výrazné barevnosti a celkové působivosti. Dosavadní umělcovy aukční výsledky naznačují, že sběratelé výrazné a dominantní linie preferují před subtilnějšími malbami.